Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3. zprávě ústavního výboru o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona, kterým se rozšiřuje počet členů předsednictva senátu (tisk 300).

Zpravodajem je p. posl. dr. Hnídek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Ustavnímu výboru bylo předloženo usnesení senátu Národního shromáždění o vládním návrhu zákona, kterým se rozšiřuje počet členů předsednictva senátu.

Politické poměry nutně vyžadovaly toho, aby byl novelisován jednak zákon složení a pravomoci senátu ze dne 29. února a pak jednací řád senátu. Věc, o kterou běží, musí býti vyřízena zákonem a to z toho důvodu, poněvadž počet místopředsedů v senátu stanoví zákon sám, nepatří to tedy do autonomní kompetence senátu. Zde jest ovšem rozdíl mezi jednacím řádem poslanecké sněmovny a jednacím řádem senátu. V jednacím řádu pro sněmovnu poslaneckou jest vyhrazeno docela autonomnímu usnesení poslanecké sněmovny, že může stanoviti počet místopředsedů, kdežto v jednacím řadu do senátu takového ustanovení není. Senát může autonomně stanoviti jedině počet pořadatelů, zapisovatelů a skrutátorů, kdežto počet místopředsedů musí stanoviti zákon. Poněvadž politická konstelace je taková, že se nutně vyžaduje změny, navrhuje vláda, aby byl změněn jak zákon o složení a pravomoci senátu, tak také jednací řád senátu. Je tedy třeba, aby § 12 zákona o složení a pravomoci senátu byl změněn v tomto smyslu a podobně také čl. I. jednacího řádu, aby byl první odstavec § 12 zákona o složení a pravomoci senátu vynechán a aby do čl. I. zákona o jednacím řádu byla vložena slova, která umožní senátu docela autonomně měniti počet místopředsedů.

Vládní návrh proto zní, že odstavec první § 12 zákona o složení a pravomoci senátu má býti vynechán, ovšem upozorňuji, že ústavnímu výboru nebylo možno již obšírně hotovou věc projednati, poněvadž ze senátu přišel hotový návrh a věc by se neobyčejně zdržela. A tu, pánové, dovoluji si upozorniti, že v tomto § 12. bude potom určitá mezera, kterou doplniti v ústavním výboru nebylo již možno. Jménem ústavního výboru navrhuji, aby tato předloha zákona byla přijata tak, jak leží na stolcích pánů poslanců.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava tedy odpadá.

Přistoupíme teď k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati tímto způsobem. Poněvadž zákon má pouze 3 články, materie jest jednotná, dám o všech 3 článcích, jakož i o nadpisu zákona a úvodní formuli hlasovati najednou.

Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.) Není jich.

Kdo souhlasí s čl. I., II. a III. zákona, jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí, jak jest obsažen ve zprávě ústavního výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen v prvém čtení.

Přeje si pan zpravodaj slova ke druhému čtení?

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí se zákonem přijatým právě v prvém čtení také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém a tím jest třetí odstavec denního pořadu dnešní schůze vyřízen a přistoupíme ke čtvrtému, ke

4. zprávě výboru ústavního o vládním návrhu zákona (tisk 220), kterým se mění lhůta, stanovená v § 18. zákona ze dne 6. února 1920, č. 114 sb. z. a n., o sloučení sousedních obcí a osad s Prahou (tisk 301).

Zpravodajem jest pan kol. dr. Bartošek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavná sněmovno! Zákonem ze dne 6. února 1920 č. 114 sb. z. a n. bylo vysloveno sloučení 38 sousedních obcí a osad s hlavním městem Prahou. § 18 tohoto zákona ustanovuje, že zákon stává se účinným 6 měsíců po svém vyhlášení, což znamená poněvadž zákon byl publikován 4. března letošního roku, že by měl vstoupiti v účinnost dnem 4. září 1920. To jest jistě datum nevhodné. Zde bylo by připomenouti, že už tehdy, když návrh tohoto zákona v prvém Národním shromáždění byl projednáván, prolongovala se lhůta, kdy měl zákon státi se účinným. Původně navržena byla lhůta 1. července 1920. Poněvadž bylo obecné přesvědčení, že tato lhůta jest příliš krátká, měla býti prodloužena a bylo proto usneseno, aby zákon 6 měsíců po svém vyhlášení vstoupil v účinnost. Avšak ani v této lhůtě nebylo možno potřebné přípravy řádně vykonati a proto návrh zákona, který mám čest dnes vám doporučiti, záleží v tom, že tato lhůta účinnosti zákona má býti posunuta k 1. lednu 1921. Tím získá se čas k dokonání nutných přípravných prací. Datum to doporučuje se také z hlediska rozpočtového a účetnického, poněvadž je velmi nesnadno činiti účetnické uzávěrky a finanční plány k datu tak nepravidelnému, jakým jest 4. září. Rovněž získáno bude prodloužením této lhůty k 1. lednu 1921 aspoň poněkud času k ostatním přípravám této velké operace, jakou jest sloučení dnešního hlavního města Prahy s 38 přiléhajícími jinými obcemi. Doporučuji slavné poslanecké sněmovně, aby schválila zprávu ústavního výboru.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá a rovněž doslov pana zpravodaje. Přistoupíme k hlasování.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Tento zákon skládá se pouze ze dvou článků. Dám tedy o něm hlasovati, totiž o obou článcích, jakož i nadpisu jeho a úvodní formuli, najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s článkem I. a II. zákona, jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen v prvém čtení.

Přistoupíme hned ve smyslu § 55 ke druhému čtení. Přeje si pan zpravodaj slovo ke druhému čtení?

Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Nikoli.

Předseda: Budeme tedy hlasovati. Kdo souhlasí se zákonem přijatým v prvém čtení také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení.

Tím jest čtvrtý odstavec denního pořadu dnešní schůze vyřízen a přistoupíme k pátému, ke

5. zprávě výboru pro dopravu a veřejné práce o vládním návrhu (tisk 221) o prodloužení lhůty stanovené v § 28, bodě 4. zákona o státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace ze dne 22. července 1919, č. 438 sb. z. a n. (Tisk č. 299.)

Zpravodajem jest pan kol. inž. Bečka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Bečka: Slavná sněmovno! Zákonem o elektrisaci ze dne 22. července 1919 bylo určeno v § 28., že zákon tento má trvání jen na dobu jednoho roku. Příčina tehdy, proč tato krátká lhůta byla vyměřena, byla ta, aby právní stav majitelů podniků elektrických, které by případně zákonem byly změněny ve všeužitečné podniky elektrické, byl co možná nejvíce zkrácen a zhuštěn, aby každý věděl do té doby, co s jeho podnikem elektrickým se stane. Bohužel poměry všeobecné, které zavládly, nedovolily tuto možnost uskutečniti a tak nezbývá skutečně nic jiného, než čeho se vláda návrhem zákona právě domáhá, aby totiž lhůta tohoto § 28 odst. 4. byla prodloužena na další dobu, a sice do konce období roku 1924 po případě 1925.

Výbor dopravní doporučuje slavné sněmovně, aby návrh zákona tohoto laskavě byl schválen.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati tím způsobem, že bychom hlasovali o § 1, 2 a 3, z nichž předloha se skládá, jakož i o nadpisu a úvodní formuli v celku. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Není jich. Kdo tedy souhlasí s § 1, 2 a 3, jakož i s nadpisem zákona a úvodní formulí, jak jest obsažena ve správě výboru pro dopravu a veřejné práce, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen v prvém čtení.

Přeje si pan zpravodaj slovo ke druhému čtení?

Zpravodaj posl. inž. Bečka: Nikoli.

Předseda: Budeme tedy hlasovati ve smyslu § 55 jedn. ř. také ve druhém čtení. Kdo souhlasí se zákonem přijatým právě ve čtení prvém také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen také ve čtení druhém a tím jest odstavec 5. dnešního denního pořadu vyřízen. Přistoupíme k odstavci šestému, ke

6. zprávě výboru státně-zřízeneckého a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 289) o mimořádné výpomoci státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných (tisk 302).

Zpravodajem jest pan posl. Haken. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Haken: Vážená sněmovno! Při sdělávání zákona o měsíční výplatě čtvrtletní výpomoci drahotní státním zřízencům z 9. dubna 1920 č. 214 sb. zák. a nař. bylo počítáno s tím, že současně vládě uložená akce ošacovací bude míti positivní výsledky. Lhůta, na níž výplata výpomocí drahotních byla uzákoněna, totiž do konce srpna t. r., blíží se ke konci, ošacovací akce neměla dosud výsledků. Bylo proto nutno postarati se o opatření, aby v dubnu uzákoněné výpomoci byly vypláceny, počínaje 1. září t. r., dále do konce prosince 1920.

Státně-zřízenecký výbor vzhledem k stoupnutí cen životních potřeb vyživovacích a ošacovacích přišel k poznání, že stav státních zřízenců a jejich rodin jmenovitě v nižších kategoriích platebních je přímo neudržitelný a vypracoval návrh na 100%ní zvýšení drahotních výpomocí.

Po odůvodnění výkladu vlády, jmenovitě p. ministra financí o stavu státních financí smluvena byla mezi vládou a komisí státně-zřízeneckého výboru dohoda, jejíž výsledkem je předložená osnova zákona (tisk 289).

Z debat státně-zřízeneckého výboru vyšlo na jevo, že kdyby navrhovaná, projektovaná ošacovací akce neměla výsledku žádaného v době nejbližší, kdyby zejména pokles cen životních potřeb nenastal do podzimu, bude nutno v podzimním zasedání předložiti Národnímu shromáždění osnovu zákona na zvýšení příjmů státních zaměstnanců.

Doporučuji slavné sněmovně, aby návrh tohoto zákona přijala.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo dále přihlášen, debata odpadá, také doslov a přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Žádám ještě předem před hlasováním přečtení podaných návrhů.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte): Návrh posl. Grünznera, Hirsche, Tauba a soudr.:

Místo mimořádných (čtvrtletních) výpomocí, stanovených v § 1 lit. B čl. IX. zákona ze dne 7. října 1919 č. 541 sb. zák. a nař. budou vypláceny podle dosud platných zásad výpomoci měsíční s platností od 1. září 1920 až do 31. prosince 1920 v této výši:

1. Státním úředníkům a státním učitelům, zařazeným do hodnostních tříd při ročním služném:

2. Všem ostatním zaměstnancům:

3. Místo mimořádných čtvrtletních výpomocí, stanovených v § 2 zákona ze dne 17. prosince 1919 čís. 3. sb. zák. a nař. z r. -1920, vypláceti se budou podle dosud platných zásad, uvedených v zákoně ze dne 9. dubna č. 214 sb. zák. a nař. z r. 1920, výpomoci měsíční v těchže částkách.

Úhrada stane se z výnosu IV. státní půjčky.

Provedením tohoto zákona pověřují se všechna ministerstva."

Návrh posl. Junga, Knirsche a soudr.:

V § 1 vypustí se odstavec 2. a 3. a na jejich místo zařazeno budiž toto znění:

"Zákonem ze dne 9. IV. 1920 ustanovené dříve čtvrtletně, nyní měsíčně vyplácené výpomocné přídavky státním zaměstnancům a státnímu učitelstvu buďte vypláceny od 1. září 1920 zásadně ve dvojnásobné výši.

Dvojnásobné drahotní přídavky pro desátou hodnostní třídu platí také pro jedenáctou třídu všech úředníků zařazených do hodnostních tříd, jakož i pro zaměstnance a dělníky, kteří nejsou zařazeni do hodnostních tříd.

Potřeba budiž uhrazena z výtěžku IV. státní půjčky."

Resoluční návrh posl. Grünznera, Hirsche, Tauba a soudr. k vládním návrhům tisk 287 a 289:

"Vláda se vyzývá ku podzimnímu zasedání vypracovati a Národnímu shromáždění předložiti osnovu zákona, v níž by požitky všech pensistů (staro- i novopensistů) jednotně řešeny byly."

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O tomto zákoně míním dáti hlasovati tím způsobem, že bych nejprve dal hlasovati o § 1 ve smyslu pozměňovacího návrhu pana posl. Grünznera, Hirsche, Tauba a soudruhů. Bude-li tento pozměňovací návrh zamítnut, budeme hlasovati o § 1 osnovy zákona ve znění navrženém pány poslanci Jungem, Knirschem a soudruhy.

Bude-li návrh tento zamítnut, budeme hlasovati o celé osnově zákona, nadpisu a úvodní formuli ve znění zprávy výborové. Je snad proti tomuto způsobu hlasování nějaká námitka? (Nebyla.)

Námitek není; budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo je pro návrh zákona ve znění, navrženém pány posl. Grünznerem, Hirschem, Taubem a soudr., prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o § 1 téhož zákona dle návrhu posl. inž. Junga.

Kdo s tímto § 1 ve znění navrženém pány posl. inž. Jungem, Knirschem a soudr. souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je menšina. Návrh pánů posl. inž. Junga, Knirsche a soudr. je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o § 1 a 2 zákona, jakož i o nadpisu jeho a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s ním, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Zákon je schválen v prvém čtení podle zprávy výborové.

Vedle toho je nám hlasovati ještě o resolučním návrhu pánů posl. Grünznera, Hirsche, Tauba a soudr. k tomuto odstavci denního pořadu tohoto znění:

"Vláda se vyzývá k podzimnímu zasedání vypracovati a Národnímu shromáždění předložiti osnovu zákona, v níž by požitky všech pensistů, staro- i novopensistů, byly jednotně řešeny."

Kdo s tímto resolučním návrhem posl. Grünznera, Hirsche, Tauba a soudr. souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Resoluční návrh pp. posl. Grünznera, Hirsche, Tauba a soudr. jest schválen.

Teď přistoupíme ve smyslu § 55 ke druhému čtení tohoto zákona. Přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj posl. Haken: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak. Kdo souhlasí se zákonem přijatým v prvém čtení také ve druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení a tím jest odstavec tento denního pořadu vyřízen.

Přistoupíme k dalšímu, jímž jest:

7. zpráva výboru státně-zřízeneckého a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk č. 287), jímž se dostává přídavků a příplatků vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání, jejich vdovám a sirotkům, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým - vyjímajíc válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920 č. 142 sb. z. a n. - a pak patentálním invalidům a osobám požívajícím pouze daru z milosti (tisk 303).

Zpravodajem jest p. kol. G. Navrátil, uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. G. Navrátil: Podkladem jednání státně-zřízeneckého výboru byl vládní návrh, jehož titul byl zrovna přečten. Nejedná se o nic jiného, než o to, aby voj. gážistům bylo totéž přiznáno, co staropensistům i novopensistům, to jest drahotní přídavky jak běžné měsíční tak kvartální, které byly přiznány zákonem ze dne 17. prosince 1919. Ministerstvo Národní Obrany vyplácelo již tyto přídavky, ale chce, aby byly upraveny cestou zákona, takže příště veškeré příspěvky státních zaměstnanců budou platny také pro gážisty vojenské. Jelikož jde o úplně jasnou věc, navrhuje státní zřízenecký výbor, aby bez dalšího jednání návrh zákona byl schválen.

Předseda: Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového p. kol. Zárubovi.

Zpravodaj poslanec Záruba: Slavná sněmovno! Jménem rozpočtového výboru připojuji se v plném slova smyslu k názoru pana referenta výboru státně-zřízeneckého a prosím slavnou sněmovnu, aby zákon tento přijala.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, rovněž doslov. Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Hlasovati míním dáti tím způsobem jako při předlohách předešlých, které byly krátké. Tato předloha má pouze čtyry paragrafy, dal bych tedy hlasovati o všech čtyřech paragrafech, jakož i o nadpisu zákona a úvodní formuli najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Kdo tedy souhlasí s §§ 1, 2, 3 a 4 zákona, jakož i s nadpisem jeho a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. §§ 1 až 4 incl. jakož i nadpis zákona a úvodní formule jsou schváleny.

Přistoupíme tedy podle § 55 ke druhému čtení. Přeje si pan zpravodaj slova?

Zpravodaj posl. G. Navrátil: Nikoli.

Zpravodaj posl. Záruba: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati. Kdo souhlasí se zákonem přijatým právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Zákon jest schválen také ve druhém čtení a tím jest vlastně ten odstavec vyřízen.

Resoluce přijatá při předešlém odstavci denního pořadu, totiž resoluce posl. Grünznera, Hirsche, Tauba a soudr., vztahuje se také na tento odstavec.

Teď přistoupíme k 8. odstavci denního pořadu, jímž je:

8. zpráva výboru státně-zřízeneckého a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 288) o mimořádné výpomoci vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání a jejich pozůstalým, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým - vyjímaje válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20./II. 1920 č. 142 sb. z. a n. - pak patentálním invalidům a osobám, požívajícím pouze darů z milosti (tisk 304).

Zpravodajem je pan poslanec G. Navrátil. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. G. Navrátil: Záležitost tato je obdobná jako první zákon. Jde o zvláštní kvartální výpomoci, které byly podle usnesení zákona ze dne 9. dubna t. r. přiznány měsíčně. Je nutno také, aby vojenským gážistům s určitým přesným vymezením i tato výpomoc měsíční byla přiznána. Zákon sleduje pouze tento cíl. Navrhuji jménem státně-zřízeneckého výboru, aby zákon ten byl přijat.

Předseda: Uděluji slovo druhému zpravodaji, panu poslanci Zárubovi.

Zpravodaj posl. Záruba: Poněvadž v navrženém zákoně jedná se o nejubožejší z ubohých a poněvadž my jsme při stávající a stoupající drahotě povinni právě těch nejmenších se ujmouti, uznal rozpočtový výbor za vhodno, aby doporučil slavné sněmovně přijetí toho zákona, tak jak jej výbor navrhuje.