Zatím však víme a to je velmi vážná věc - že pro své hospodářství na venku potřebujeme automobilů a když je konečně máme, zakoušíme největších nesnází s opatřením obručí a především s dovozem benzinu. Máme krajiny, kde je veliká nouze o vozy a jiné dopravní prostředky, kam jen málo železnic vede, kde však nezbytno je stavěti, krajiny, v nichž by mohl býti zaveden nový důležitý průmysl, na př. v rozlehlých údolích Krušných Hor, ale ten proto nemůže býti zaveden, poněvadž vozy sice tu již jsou, ale koně scházejí, automobily sice tu jsou, ale benzin schází. Ale když zde benzinem mrháte a jej promarníte, pak není divu, že nemáme žádného benzinu tam, kde potřebujeme automobilů pro národní hospodářství.
Ještě na jiném místě mrhá se benzinem a zvláště se zneužívá automobilů. To je ve vojenském rozpočtu. Nevím, velectěné dámy a pánové, zdali jste si prohlédli všechny dodatečné předlohy k rozpočtu na rok 1920. Jimi se nám dostává útěšné zvěsti, že máme pouze pro r. 1920 povoliti dodatečně ještě o mnoho více, než jednu miliardu Kč. Tato suma nemá se však, jako onehdy, když se jednalo o státní úředníky, učitele atd., sháněti novými daněmi, u tohoto obnosu nebude naprosto p. finanční ministr vyhrožovati svou demisí, nedojde k žádné ministerské a stranické krisí, nýbrž pro tyto veliké produktivní výlohy nachází pan finanční ministr úhradu prostě operacemi úvěrními nebo finančními - je to poněkud nejasný pojem.
V tomto dodatečném návrhu nalézáme také jednu položku "Automobily" 68,700.000 Kč. (Výkřiky na levici.) To se nám odůvodňuje tím, že se v původním rozpočtu mínilo, že bude lze počet státních a vojenských automobilů obmeziti: to tedy znamená, že v původním rozpočtu pro r. 1920 jest počet k používání navržených vojenských automobilů uveden menší číslicí, než jich skutečně používáno bylo. Myslilo se tehdy - tak praví nám pan finanční ministr a pan ministr vojenství že bude možno snížiti počet automobilů s ohledem na demobilisaci na 400, to však nebylo možné. (Posl. dr. F. Feyerfeil [německy]: Nemluvte o státních tajemstvích!) Prosím, to stojí v státním rozpočtu. Pořídil jsem si pomocí slovníku a jednoho laskavého českého kolegy překlad a vnikl jsem tak do státních tajemství. Nedělám si z toho pražádné svědomí, prozrazují-li veřejně tato státní tajemství. Praví se tu: Se zřetelem k nejistým poměrům musí býti udržován stav 1475 automobilů. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) To je o 1075 automobilů více, než se dřívějšímu Národnímu shromáždění vypravovalo, nebo co se mu - abych se vyslovil zdvořile - omylem namluvilo, jinak dobře po německu nalhalo. To víme však teprve v polovici prosince, kdy rok již minul, že bylo potřebí používati pro rok 1920 o 1075 automobilů více. Nač potřebovalo se těchto automobilů? Bylo skutečně těchto automobilů k dopravě zboží vojenského zapotřebí? Vidíme ovšem v našich krajinách někdy tato vojenská auta, ale nikdy ani jedno s nákladem. Páni šoféři jezdí většinou s nákladními auty na procházku, a sice se svými srdíčky ven po vsích. Také páni poddůstojníci mají svá srdíčka.
Velectění pánové! Nechci déle
projednávání zdržovati. (Německý výkřik: Jen vypravujte dále!)
Nemohu déle mluviti, nežli mám materiálu, poněvadž chci jen
věcně mluviti. Jedno je jisto: budeme ještě míti příležitost promluviti
o tom vážné slovo při dodatečných úvěrech k státnímu rozpočtu
pro r. 1920. Když naše národní hospodářství potřebuje dopravních
prostředků, a pan finanční ministr právem zařazuje do rozpočtu
milionové obnosy k zavedení nových automobilních linií, pak budeme
přece žádati, aby nejdříve byl učiněn konec tomuto určitému nehospodářství
ve vojenské správě a aby tyto automobily byly věnovány veřejnému
národnímu hospodářství. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu řečníku panu posl. Böhrovi.
Posl. Böhr (německy): Velectění pánové! (Německé výkřiky: A dámy!) Jindy říkávám oslovuje sněmovnu: Velectěné dámy a pánové! Neviděl jsem zde však dam. Teprve v tomto okamžiku vidím, že jsou tu také dámy, tedy: Dámy a pánové! Není snadno mluviti zde k důležité záležitosti s patra, když si ze sta a sta tiskopisů vybéřeme najednou český text a oceňujíce všecky okolnosti, chceme vniknouti do hluboce vážné materie. Není to obzvláště lehko, neznáme-li dříve denní pořad a překvapeně postaveni jsme před nový denní pořad. Není maličkostí, vyznati se v takovém denním pořadu. Ze se obzvláště celní otázky dají ledajak vyříditi a odbýti lehkomyslnostmi, to je známo přece již každému školákovi v oboru celní politiky a sociální politiky. Podobně se to má také s touto automobilní otázkou.
Myslím, to je o sobě jistě velmi důležitá otázka v oboru průmyslu, obchodu atd. Padáť přece jen na váhu, že náš průmysl automobilní v tomto státě, jakkoliv je mladého data, zaměstnává již přes 10.000 dělníků. Nynější obchodní krise, která ještě zostřena byla jistě velmi odsouzení hodnou náhlou stávkou posledních dní, není maličkostí, poněvadž tu desetitisíce dělníků zkráceno je ve svých příjmech, ohroženo je ve své výdělečné bezpečnosti. Je to velmi pozoruhodná okolnost, která mnoho padá na váhu. Dosud bral se na automobilism velmi nepatrný ohled. Předloha, kterou jsem měl příležitost studovati, uvádí, že nyní jen 7% hodnoty bylo vybíráno cly. Poukazuje se také na to, že tomuto státu tak spřátelená Francie má mnohem vyšší clo pro svůj přece mnohem značnější a ne již tak mladý automobilní průmysl a že teprv v posledním čase poněkud je snížila.
Myslím, Francie měla dokonce 70% ceny za dovozní clo. U nás nemáme v tomto oboru ještě velkých zkušeností, proto pozorujeme také v tomto celém návrhu zákona opatrné hmatání a tápání, nevyznáme se ještě dobře. Proto je také řeč o taxách atd., které jako přirážky mohou býti účtovány. Všecko, co spojeno je s taxami a přirážkami více libovolné úvahy a subjektivního výpočtu, je velmi odvážná věc. Tu je volnému uvážení obrovské pole ponecháno. Francie má nyní 45% cla. V obchodní smlouvě samotné nebylo na to pamatováno ničím a nalézají se také výjimky v této smlouvě. Tím v jednotlivostech se zde zabývati, vedlo by příliš daleko. Mluví se o drátěných rámech, poněvadž totiž v tom oboru náš domácí průmysl je ještě velmi slabý, a proto má býti obtíženo toto zboží na jeho ochranu menším clem. To pokládám za pochopitelno, proti tomu není námitky celně-politicky. Jinak bylo naprosto zapomenuto v dosavadním celnictví na náležité ocenění dovozu automobilního. Mýliti se je lidské a zapomínati také, ale mně připadá, že i v státním rozpočtu, který přece po mnoho neděl a měsíců tolik resortů našich ministerstev zabýval, velmi mnohé bylo opomenuto, jmenovitě ohledně našich německých záležitostí. Tu bylo tolik zapomenuto, jakoby největší chabá slabost paměti byla ovládala při zřizování mnohé položky v tolika tištěných stranách a tiskovinách rozpočtu pro 1921.
Velectěné dámy a pánové! Cla na ochranu domácího průmyslu jsou něco, o čem se lze dle libosti příti, do rozporu mezi volným obchodem a chráněným se nepustím. Ale když už se dělají rozdíly zde v těchto tarifech, pak měla by se také připočísti daň, na niž by se měl současně ohled bráti u cel. Na automobily pro válečné zbohatlíky, pokoutné obchodníky, lichváře mělo by se desateronásobně přirážeti a válečným keťasům a zbohatlíkům z války ještě 25 vysázeti. Jinak znamenají vysoká cla tolik, jako zamezení, podvázání obchodu, přátelského styku. Je to zdánlivě v rozporu s humanitou, s myšlenkou svazu národů, s citem lidskosti a my bychom si přece přáli hranice otevřené pro vše dobré a nutné. Potřebujeme tolik zboží, bavlny a jiné. Vyzval bych vládu, aby konečně uvolnila devisy; naši továrníci, naši živnostníci by si věděli rady, kdyby volný obchod měli v určitých věcech, ale ve věcech, které jsou tisíckrát potřebnější než automobily.
Neboť jak důležity jsou automobily jako dopravní prostředek - a doprava oživuje neustále, tvoří nový obchod nesmíme však také úplně přehlížeti stinné stránky automobilismu, nebo lépe řečeno nešvaru automobilního. Pomyslete na sta úrazů, které se přiházejí; tisíce rodičů, kteří nemohou své dítky svěřiti opatrování guvernantky, netroufá si dětem dovoliti pobyt venku na cestě, nebo v domovní zahradě, poněvadž stále se obávati musejí nebezpečí nestvůr, automobilů. Jsou kilometrožrouti, ti neřídí se nijakým nařízením, nestarají se o předpisy, které na rozhraních obcí stojí, že se smí s rychlostí jen tolika a tolika kilometrů řítiti se jimi.
Pak pomyslete na zdraví v širším smyslu: Víte, jak se také říšská rada a mnohé sněmy starého Rakouska, také český sněm na př. zabývaly často také těmi úrazy a tuberkulosou, a jak nešvarem automobilním a neustálým pískáním, zvoněním, chrastěním a pod. v. odlidněna byla celá řada nádherných, idylických letních sídel. Netroufali si již klidu hledající měšťané, kteří chtěli léto prožíti na tichém venkově, osaditi tato jindy tichá místa, poněvadž tam ve dne v noci automobily hlučely a je obtěžovaly.
A což teprv to zvíření prachu! Pomyslete na tuberkulosu! Na venku, kde mají si plíce vydechnouti, dostane se nám teprve notně všech bacilů od automobilů prach vířících. Jsou hostince na silnici, kdysi četně navštěvovaná výletní místa, dnes opuštěné, bezcenné. Vlastníci prodávají je za babku. Proč? Poněvadž automobilní jízda hosty zaplašila, aby zavítali do těchto zahrad, nad nimiž vznášejí se oblaky prachu, neboť nikomu se tam už nechce zavítati.
Nuže export a import, dobrá, ať se pěstují, ale máme býti také spravedliví. Zdaní-li se tolik jeden francouzský výrobek, pak bych prosil, aby také zdaněny byly jiné výrobky z Paříže, které jsou škodlivější, které jsou bez kulturní ceny, t. zv. pařížské výrobky, pařížská gumová morálka nedosažitelným clem.
Ale co bych tak si přál, aby zůstalo nezdaněno, to jsou z Francie, Paříže, Versailles, St. Germain importované mírové články, totiž aspoň ona místa, která nám, menšině tohoto nového státu, zajišťují ochranu, spravedlnost, rovnoprávnost. Ale zdá se, jako by zrovna toto zboží velmi zdraženo a obtíženo bylo hraničními cly a myšlenkovými cly, tak že v praxi ve vnitrozemí nelze jich ještě nalézti.
Pánové! Mezi celnictvím a celnictvím je, jak jsem už řekl, obrovský rozdíl.
V tomto novém mladém státě činí
průmysl proti dřívějšímu velkému Rakousko-Uhersku v mnohých výrobcích
80% veškerého průmyslu a průmyslné výroby starého Rakouska-Uherska.
Tu platí tedy mít se na pozoru a přemýšleti, neboť při 80% průmyslu
ze starého Rakouska teď přepočteno na malé území Československa,
třeba velmi povážlivými býti, abychom si vývozní cestu nezavřeli,
nýbrž musíme hledati nové vývozní cesty. A proto, pánové, nežli
odhlasujete tento důležitý zákon, hleďte nalézti nové cesty pro
odbyt našeho průmyslu abychom nepřišli na zmar, aby naši průmyslníci
a naši dělníci mohli žíti a pracovati. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Poněvadž listina řečníků jest vyčerpána, dávám slovo p. zpravodaji
posl. Kleinovi.
Zpravodaj posl. Klein: Slavná
sněmovno! Chci k vývodům pp. kolegů Kostky, Patzela
a Böhra pronésti několik málo poznámek. (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Prosím, pánové, o klid! Pan zpravodaj reaguje na vývody pp. předřečníků.
Zpravodaj posl. Klein (pokračuje): Vyslovil jsem již v rozpočtové debatě, že nám nebylo umožněno, abychom se dotkli všech otázek našeho hospodářského života a já docela loyálně doznávám, že s mnohými důvody pánů kolegů s německé strany souhlasím, ale ony nesouvisejí s předlohou, o které jednáme. A když zde bylo již mluveno a vytýkáno, že snad není dosti času, aby předlohy takového druhu a takového významu byly včas projednány a prodiskutovány, pánové, dovolte, abych také na vaši adresu něco řekl.
Včera konal svoji schůzi výbor pro obchod, průmysl a živnosti za účasti tří poslanců. Ostatní se sice podepsali do presenční listiny, ale přítomni byli pouze 3 páni poslanci a ti, prosím, jednali. V ostatních výborech i páni s německé strany mají konečně dnes možnost, poněvadž se referát překládá do němčiny, aby se zúčastnili positivní práce. Vidím, že tato otázka se nebéře dosti vážně a myslím, že ani tady pánové dosti vážně nebrali tuto otázku. Vidím z po známek, které zde padly, a jsem přesvědčen, že schází rozvaha a poctivá vůle zúčastniti se té positivní práce v otázkách hospodářských. Já sám lituji toho, že parlament je stále absorbován příliš pro otázky politické. Já sám bych byl první z těch, kteří vítají, aby tento parlament byl z 90% parlamentem hospodářským, a jestliže pan kol. Patzel vytýkal, proč p. ministr Hotowetz vybírá z celého komplexu celního tarifu jedinou tuto otázku, víme, že je třeba reformovati celý celní tarif, ale schází nám čas, abychom se skutečně věnovali této otázce, abychom místo toho špatného nedokonalého celního tarifu vybudovali takový, který by odpovídal potřebám našeho průmyslu. Tím se vysvětluje také ten systém, o kterém mluvil pan kol. Kostka. On je proti tomu systému, ze kterého vzešla vládní předloha. S tím také souhlasím, ale systém se musí odstraniti, zlepšovati. My jsme zde poslanci všech stran k tomu, abychom na těchto otázkách pracovali a zvláště musím avisovati tuto výtku pánům z německé strany, aby docházeli do výborů, aby tam pracovali zejména na hospodářských otázkách, a pak jsem o tom přesvědčen, že výtka podobného druhu nemusí přicházeti. (Výkřiky německých poslanců.) Mohu potvrditi, poněvadž jsem ve výboru také, že referáty a debaty se překládají a je zde snad možnost, aby se pánům vyšlo vstříc.
Bylo zde mluveno o tom, že se nečiní rozdílu mezi automobily přepychovými a mezi automobily nákladními. Poukazuji na § 1, odst. b), kde je to výslovně naznačeno a rozdíl vyznačen mezi automobily nákladními a mezi automobily osobními. Tedy výtka podobného druhu nepadá jistě v úvahu, poněvadž i celní sazba, která činí při nákladních automobilech ze 100 kg 12 Kč oproti celní sazbě v osobních automobilech 75 Kč. Zde je vyjádřen ten poměr mezi potřebou a luxusem.
Nemám, co bych více přičinil ke
své zprávě z výboru a prosím, aby tisk 1066, jak byl slavné sněmovně
předložen, byl také jako zákon přijat. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Budeme hlasovati. Račte, pánové a dámy, zaujmouti svá místa. Dám hlasovati o celé osnově - jsou tam jenom 2 paragrafy, nadpis a úvodní formule zákona - najednou.
Námitek není? (Nebyly.)
Budeme tedy hlasovati. Prosím, račte zaujmouti svá místa. (Hluk. Výkřiky německých poslanců.) Prosím pány, aby se posadili. (Děje se.)
Kdo je pro celou osnovu s nadpisem a úvodní formulí podle znění zprávy výborové, račte povstati. (Děje se.)
To je většina (Hluk na straně německých poslanců), to je velká většina (Výborně!), tím je osnova (Hluk a různé výkřiky něm. poslanců.) přijata v prvním čtení.
Podle 10. odstavce § 55 jedn.
řádu přikročíme ihned bezprostředně ke čtení druhému. Žádá si
slovo pan zpravodaj?
Zpravodaj poslanec Klein: Především
v zákoně § 1 v odst. b) za slovem "karoserie" má přijíti
čárka a dále v důvodové zprávě, aby nebylo omylu, osmý řádek z
dola 2. sloupec má býti správně "vládní návrh v § 1 c.".
Písmena "a, b," se vynechají. Jinak text odpovídá originálu.
Místopředseda dr. Hruban: Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí ve druhém čtení s celou osnovou zákona, s nadpisem a úvodní formulí, jak byla přijata ve čtení prvém, s opravami přijatými a navrženými panem zpravodajem, račte povstati. (Děje se.)
To je většina. Návrh zákona jest přijat sněmovnou poslaneckou také ve čtení druhém.
Přikročíme k dalšímu předmětu
denního pořadu, a sice ke