Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány zápisy.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Zápis o 8. schůzi poslanecké sněmovny NSRČ. v Praze, dne 16. června 1920.
Zápis o 9. schůzi poslanecké sněmovny NSRČ. v Praze, dne 18. června 1920.
Zápis o 10. schůzi poslanecké sněmovny NSRČ. v Praze, dne 19. června 1920.
Počátkem dnešní schůze byla tiskem
rozdána publikace knihovny NSRČ. č. 10 až 12 "Z cizích parlamentů".
Předseda: Navrhuji,
aby výboru rozpočtovému, právnímu, sociálně-politickému, kterým
tyto návrhy, poštou již tiskem rozeslané, se současně přikazují,
stanoveny byly ku podání zprávy následující lhůty:
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Výboru rozpočtovému:
Tisk 1121. Vládní návrh zákona o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus lhůta 8 dní.
Tisk 1122. Vládní návrh zákona, jímž se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus stanoví válečné přirážky ku přímým daním (s výjimkou daně dôchodkové) za rok 1921 a dočasně se zrušují některá ustanovení o přímých daních - lhůta 8 dní.
Tisk 1133. Vládní návrh zákona o ocenění válečných půjček pro účely dávky z majetku - lhůta 14 dní.
Výboru právnímu:
Tisk 1123. Vládní návrh zákona o trestních pracovních oddílech a částečném vyloučení podmíněného odsouzení při trestních činech pro válečnou lichvu a podloudný vývoz - lhůta 14 dní.
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 1130. Vládní návrh zákona,
kterým se upravují zaopatřovací požitky bývalých zaměstnanců na
velkém majetku pozemkovém - lhůta 6 dní.
Předseda (zvoní): Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti.
Kdo jet pro navržené lhůty, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržené lhůty jsou přijaty.
Dne 4. ledna 1921 poštou byly tiskem rozeslány návrhy a přikázány výboru iniciativnímu:
Žádám, aby byly sděleny.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Tisk 1090. Návrh posl. dr. Matouška, dr. Rašína, dr. Meissnera, Stříbrného, Bradáče, dr. Dolanského a Modráčka a soudr. na vydání zákona o soudcovských přídavcích služebních.
Tisk 1091. Návrh posl. dr. Schollicha a soudr. na doplnění článku IV. zákona ze dne 9. dubna 1920 o dočasné úpravě právních poměrů učitelů na veř. obec. a občanských školách čís. 306 Sb. z. a n.
Tisk 1092. Návrh posl. Rýpara, Chalupníka, Špačka a druhů, aby osobní zastávka v Jilešovicích u Opavy na dráze
Opava-Svinov byla řádně vypravena a převzata zcela do správy československých státních drah a vystavěna byla přiměřená nádražní budova.
Tisk 1093. Návrh posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. na zrušení smluv, týkajících se pozemků obcemi pronajatých.
Tisk 1107. Návrh posl. dr. Noska a soudr., aby město Nový Bydžov zařaděno bylo do vyšší třídy platů úřednických a zřízeneckých.
Tisk 1108. Návrh posl. Špačka, Vahaly a soudr. na zřízení okresního soudu v Brušperku a Kelči na Moravě.
Tisk 1109. Návrh posl. Rýpara, dr. Noska, Rozsypalové a druhů o úpravě mateřských škol a poměrů učitelek na mateřských školách.
Tisk 1125. Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. na úpravu živnost. správy, žádající, aby při politických úřadech byly zřízeny samostatné, oddělené živnostenské referáty, současně ustaveny na právnických fakultách všech universit Československé republiky stolice pro živnostenské zákonodárství.
Tisk 1126. Návrh posl. Petrovického a soudr. v příčině důkladné revise cen uhelných.
Tisk 1127. Návrh posl. dr. Rašína, dr. Lukavského a soudr. na stanovení dnů svátečních a odstranění jiných svátků náboženských.
Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány návrhy a současně přikázány výboru iniciativnímu:
Tisk 1124. Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. na pozvednutí úrovně produkce předloh pro řemesla přísným výběrem, pokud je opatřuje stát pro své školy a svépomocnými akcemi vedenými ministerstvem školství a národní osvěty.
Tisk 1131. Návrh posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. na změnu § 52 zákona z 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníků a sluhů (služ. pragmatika).
Tisk 1134. Návrh posl. Toužila
a soudr. o zabírání bytů obcemi.
Předseda: Přikázány
byly výborům tyto věci:
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Výboru ústavnímu přikázáno bylo:
nařízení vlády, kterým se zavádějí mimořádná opatření pro obvody okresních správ politických v Hořovicích, v Karlíně, na Kladně, v Kralupech n./Vlt., na Král. Vinohradech, v Lounech, Mělníku, Rakovníku, ve Slaném, na Smíchově a Žižkově.
Výboru ústavnímu a právnímu:
nařízení o zastavení působnosti porot.
Výboru ústavnímu a sociálně-politickému:
nařízení vlády ze dne 22. prosince 1920, kterým se prodlužuje zmocnění obcí a společných bytových úřadů k provádění zákona ze dne 30. října 1919, čís. 592 Sb. z. a n.
Výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu:
nařízení vlády ze dne 17. prosince 1920 o zadávání státních dodávek a prací (Zadávací řád),
nařízení vlády ze dne 30. prosince 1920, kterým se prodlužuje působnost nařízení o zachování služebních poměrů zaměstnanců, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících ze dne 16. ledna 1920, č. 20 r. z., a zák. čl. XXXVII. z roku 1875 (obchodnímu zákonu).
Výboru právnímu:
nařízení ze dne 9. prosince 1920, jímž se prodlužuje a částečně mění nařízení ze dne 19. prosince 1919, č. 660 Sb. z. a n. o mimořádných opatřeních k ochraně peněžních ústavů,
usnesení senátu o zprávě výboru ústavně-právního (senátu) o nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. června 1920, čís. 409 Sb. z. a n., kterým se vydávají prozatímní ustanovení o vyklizení najatých místností (čís. tisku senátu 274).
Výboru zásobovacímu a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu:
nařízení vlády ze dne 9. prosince 1920, kterýmž se zrušují nařízení vlády o úpravě obchodu umělým medem, cukrovým syrobem a umělým ovocným krémem, jakož i částečně mění nařízení vlády o výrobě a obchodu potravinovými náhražkami, nařízení, kterým se dočasně zastavuje účinnost několika předpisů o zásobování hovězím a telecím masem.
Výboru zásobovacímu:
nařízení ze dne 30. prosince 1920
o obchodu se surovými kožemi, jímž se zrušuje vládní nařízení
ze dne 7. dubna 1920, čís. 212 Sb. z. a n.
Předseda: Výboru rozpočtovému, dopravnímu a pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu přikazuji zprávu býv. člena Národního shromáždění dr. Františka Rambouska, delegáta za Národní shromáždění, o Mezi národní parlamentní konferenci obchodní v Paříži.
Ve věcech imunitních došly tyto
žádosti:
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
1. Žádost krajského soudu ve Znojmě, odd. VII., ze dne 18. prosince 1920, Vr VII 2026/20, za souhlas k trestnímu stíhání poslance dr. Raddy pro přečin §§ 19, 14 zák. ze dne 16. listopadu 1867, č. 135 ř. z.
2. Žádost téhož soudu ze dne 18. prosince 1920, Vr VII. 2025/20, za souhlas k trestnímu stíhání poslance dr. Raddy pro přečin § 305 tr. z.
3. Žádost slúžnovského úradu v Bánovciach ze dne 20. prosince 1920, čís. L 406/1920, za souhlas k trestnímu stíhání poslance Ondřeje Hlinky pro přestupek podle § 10 zák. čl. LXIII. z r. 1912
4. Žádost okresního soudu v Žilině ze dne 11. prosince 1920, čís. B 6728/1920, za souhlas k trestnímu stíhání poslance Svetlika pro přestupek utrhání na cti podle § 1 zák. čl. X I. z roku 1914, trestného podle § 3 téhož zákona.
5. Žádost županského úřadu v Lipt. Sv. Mikuláši ze dne 20. prosince 1920, č. 11931/11069, za souhlas ke stihání poslance Szentiványiho, že nepodal soupis velkostatkářského majetku zákonu podléhajícího, ač lhůta uplynula již 18. května 1920.
6. okresní soud pro přestupky v Praze odděl. VII. ze dne 23. prosince 1920, čís. 1661/20-2 o vydání posl. ministra dr. Beneše pro přestupek proti bezpečnosti cti.
7. okresní soud v Kutné Hoře ze dne 30. prosince 1920, U 927/20, o vydání posl. Koudelky pro přestupek proti bezpečnosti cti.
8. Žiadost košickej sedrie zo
dňa 31. decembra 1920 č. 5303/20 o suspendovanie imunity poslanca
Tausika za účelom zahájenia trestného pokračovania na návrh
štátneho zastupiteľstva v smysle § 40 uhor. trest. poriadku.
Předseda: Žádosti
ty přikázal jsem výboru imunitnímu. Přistoupíme k prvnímu
odstavci dnešního denního pořadu a tím jest
1. zpráva sociálně-politického a zahraničního výboru o vládním návrhu (tisk 861), aby republika Československá přistoupila k mezinárodní smlouvě, dané v Bernu dne 26. září 1906, o zákazu používati bílého (žlutého) fosforu při výrobě zápalek (tisk 1053).
Zpravodajem výboru sociálně-politického je pan posl. dr. Winter, výboru zahraničního pan posl. dr. Hnídek.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji
panu posl. dr. Wintrovi.
Zpravodaj posl. dr. Winter: Slavná sněmovno! Republika Československá sjednala již některé smlouvy mezinárodního rázu, jednak politického, jednak obchodního.
Dnes poprvé projednáváme mezinárodní smlouvu, která se týká úpravy pracovních poměrů. Činíme tak pod vlivem usnesení mezinárodní konference práce ve Washingtonu, která doporučila všem státům, jez jsou součástí Svazu národů, aby přistoupily ke smlouvě, jež byla sjednána v Bernu dne 26. září 1906 o zákazu používati bílého (žlutého) fosforu k výrobě zápalek.
Naše republika nemusí měniti ani svoje zákonodárství ani svoji správu, má-li vyhověti tomuto vyzvání, poněvadž již po Rakousku a Uhersku zdědili jsme zákon, kterým bylo zakázáno roku 1909 resp. 1911 používati při výrobě zápalek bílého resp. žlutého fosforu.
Proto navrhuji jménem výboru sociálně-politického, aby sněmovna schválila ratifikační usnesení a smlouvu samu.
V nejbližších dnech bude na denním pořádku sněmovny návrh sociálně-politického výboru, aby byly schváleny další tři smlouvy sociálně-politického rázu, na nichž sjednotily se státy, zastoupené na washingtonské konferenci. Ministerstvo sociální pece pak předloží ještě tento měsíc sněmovně návrh na ratifikaci smluv další skupiny, když mezitím naše zákonodárství bylo z části upraveno tak, aby vyhovělo usnesení washingtonské konference, z části pak budou vládě předloženy osnovy zákonů, které usnesení této konference mají splniti.
Následkem toho budeme jedním z prvních států, v nichž vláda splní povinnosti washingtonskou konferencí uložené, že totiž do jednoho roku po skončení konference předkládá zákonodárným sborům k usnesení ratifikačnímu smlouvy ve Washingtonu sjednané. Budeme také jedním z prvních států, které opravdu ratifikaci provedou právě proto, že naše sociálně-politické zákonodárství v mnohém ohledu šlo ještě dále, než byla usnesení washingtonské konference.
Jak máme možnost ze styků s cizinci
nyní konstatovati, má již dnes naše sociálně-politické zákonodárství
v cizině četné obdivovatele. Je v našem zájmu, v zájmu vývoje
našeho průmyslu, abychom působili k tomu, aby za pomoci Mezinárodního
úřadu práce tito obdivovatelé naši proměnili se také v naše následovatele.
Končím. (Potlesk.)
Předseda: Uděluji
slovo zpravodaji výboru zahraničního, panu posl. dr. Hnídkovi.
Zpravodaj posl. dr. Hnídek:
Slavná sněmovno! Zahraniční výbor připojuje se úplně ke zprávě
výboru sociálně-politického a doporučuje, aby slavná sněmovna
předložený návrh vládní schválila.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati o celé osnově usnesení, které má pouze 4 odstavce, o nadpisu a úvodní formuli najednou. Námitek není? (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy je pro znění usnesení podle zprávy výborové spolu s nadpisem a úvodní formulí se čtyřmi jeho odstavci, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Usnesení podle zprávy výborové jest schváleno ve čtení prvém.
Tím je vyřízen první odstavec
denního pořadu dnešní schůze a přistupujeme k druhému, jímž jest
2. zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 528), kterýmž se mění § 54 odst. 1. zákona ze dne 23. května 1883, čís. 83 ř. z. o evidenci katastru daně pozemkové (tisk 1068).
Zpravodajem je p. posl. Rud. Chalupa.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Rud. Chalupa: Slavná sněmovno! Zákon o změně § 54 odst. 1. zákona ze dne 23. května z roku 1883, č. 83 ř. z. o evidenci katastru daně pozemkové měl tentýž důvod, jako svého času podaná předloha o zvýšení tax za revisi parních kotlů. Všeobecná vlna drahotní, která postihuje každého jedince, nutí také stát, aby ve vlastním zájmu hleděl, aby ty výlohy, které skutečně podniká v zájmu jedinců, byly přiměřeným způsobem hrazeny. Proto také předloha tato měla býti podána již tím okamžikem, když skutečně tyto větší výlohy vznikly. Zvýšení jest také odůvodněno tím, že toto zvýšení postihuje pouze toho, kdo skutečně vyvolal změnu v katastru daně pozemkové. Také kdo kupuje, dědí nebo jiným způsobem pozemku nabývá, musí poplatek ten považovati za část nákladu dříve uvedených právních jednání a také, když se podíváme na výnosnost daně pozemkové, je nutno, aby vše, co zvyšuje režii, bylo odčiněno. Vidíme, že náklady na evidenci katastru daně pozemkové podle rozpočtu pro r. 1921 kap. XIV. tit. II. § 7 obnášejí: řádné 8,332.242 K, mimořádné 449.020 K, celkem 8,781.262 K. Proti tomu vydání stojí jen poměrně nepatrný příjem 414.100 K, to jest ani ne 1/2 1 vykázaného vydání. Odečteme-li tento příjem 414.100 korun od celkového vydání 8,781.262 K, zbývá celkové vydání 8,367.162 K a, porovnáme-li toto vydání s úhrnným výnosem daně pozemkové na rok 1921 138,689.000 K, musíme na pouhou evidenci katastru daně pozemkové zaplatiti plných 6%. Když počítáme, že složité předpisy vymáhání a súčtování stojí nás dalších 6%, vidíme, že tato 12procentní režie je příliš drahá a že předloha tato, aby zmírněna byla vydání, jest na svém místě. Změny, o které tu jde, týkají se buď rozsahu obce berniční, změn hranic nebo osob držitelů, pak také ty, které vzniknou upravením původně vyhotovených listů o držbě pozemkové.
Změna může se týkati buď celé usedlosti, nebo také jen jednotlivých parcel nebo částí, které darováním, koupí, změnou, následkem úmrtí, převodem, expropriací byly převedeny na nového majitele. Poplatek jest dvojího druhu: buď jest to měrné, nebo přepisné. Měrné tenkráte, když se mění výměr postoupením pozemku, a přepisné tenkráte, když jde pouze o změnu držitele. Podle toho dvojí poplatky jsou v tabulce vyznačeny, a sice měrné podle sazby II. a přepisné podle sazby I. Dosavadní výši můžeme posouditi podle těchto tabulek. Dnes, kdy při nedostatku drobných nejnižší platební jedničkou stává se koruna, i kdybychom desateronásobně zvýšili tyto poplatky, jest to příliš málo, aby příslušné náklady byly hrazeny. V daném případě jedná se však ještě o další, aby totiž státní správa mohla ihned, jakmile manipulační náklady stoupnou, zdražiti, a nemusela znovu pracovati na novém zákoně. Vláda žádá, aby měla možnost použíti § 58 odst. II. zákona z r. 1883, totiž: "kopie operátů, opisy map může obdržeti, kdo zapraví poplatek sazební, jak čas od času ministerstvem financí určen a návěstím v místnostech úřadu berního veřejně oznámen bude". Jde zde pouze o možnost podle stávajících poměrů přiměřeně ihned poplatek upraviti, poněvadž zvýšení evidenčních poplatků podle stoupajících manipulačních nákladů, a to poplatků jak měrných, tak přepisných, jest nutno, dále, poněvadž toto zvýšení jest ihned předsevzíti, jakmile náklady stoupnou, čemuž by brzdilo vždy vydávání nového zákona, jeví se účelným, aby zde mohlo býti použito § 58 zákona z r. 1883, č. 83. ř. z., aby, jakmile potřeba vznikne, I cestou nařizovací čas od času výše poplatků evidenčních ministerstvem financí byla stanovena. To lze doporučiti tím snáze, poněvadž mez zvýšení jest zde stanovena, a to docílenými náklady, a také doufám, že správa financí žádným způsobem se nebude brániti snížení, jakmile tyto náklady skutečně klesnou.
Z uvedených důvodů usnesl se rozpočtový
výbor ve své schůzi dne 14. prosince 1920 na přijetí vládního
návrhu zákona tisk 528 beze změny a doporučuje Národnímu shromáždění,
aby beze změny jej schválilo. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím pány o zaujetí míst. (Děje se.)
Také tento zákon jest nevelký, má pouze dva články. Míním dáti o celé osnově zákona hlasovati v celku. Námitek proti tomu není? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona s čl. I. a II., jakož i s nadpisem zákona a úvodní formulí, jak jest obsažena ve zprávě rozpočtového výboru, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)
To jest většina. Zákon jest schválen v prvém čtení a tím jest vyřízen 2. odstavec dnešního denního pořádku.
Přistoupíme k třetímu odstavci,
jímž jest
3. zpráva právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3), jímž se upravují ustanovení o prohlášení za mrtvého (tisk 1098).
Zpravodajem jest pan kolega dr.
Dérer. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Dérer: Vážené Národné shromaždenie! Predloha, ktorú právny výbor predkladá ctenej snemovni, i chce v prvej rade vyhoveť potrebám Slovenska. Na Slovensku pri vyhlásení niekoho za mrtvého sú platné ustanovenia civilného poriadku uhorského a ustanovenia tieto neberú ešte zretel na zvláštne pomery, ktoré sa naskytly následkom svetovej vojny. V českých zemiach v tomto ohľade sú niektoré zákonodárne ustanovenia ešte z doby starého Rakúska, a to zákony č. 128 a č. 129 z roku 1918. Predloha táto v prvej rade recipuje predpisy, týchto ríšskych zákonov na Slovensko. Krome toho sú niektoré ustanovenia, ktoré sa staly potrebnými pre zmenené pomery i v českých zemiach. Podľa predlohy, ktorú právny výbor predkladá, bude táto matéria v českých zemiach a i na Slovensku upravená jednotne, teda zákon tento unifikuje všetky právne predpisy v tomto ohľade. Unifikácia táto je však technicky nie tak dokonalou, ako by to bolo žiaduce, poneváč len upravenie bude jednotné, textura zákonov však bude iná na Slovensku a iná v zemiach českých. To je preto, že sme museli naviazať na platné zákonné predpisy na Slovensku zvlášť a v českých zemiach tiež zvlášť, a poneváč sú to rôzne právne predpisy, preto jednotné toto upravenie stane se osobitnými, zvláštnymi textami.
Predloha táto obsahuje ustanovenia nielen materiálneho, ale i formálneho rázu. Boly možné dva spôsoby riešenia celej tejto otázky: jeden spôsob, ktorý bol volený v Rakúsku, kde materiálne ustanovenia boly vo zvláštnych zákonoch a formálne ustanovenia zase vo zvláštnych. Také materiálne ustanovenia, tejto látky sa týkajúce, boly v Rakúsku a sú v českých zemiach ešte dnes v občianskom zákonníku obsažené. Formálne ustanovenia nachádzajú sa zase v ríšskom zákone číslo 20 z roku 1883. Podobný spôsob bol volený roku 1918, keď v ríšskom zákone čís. 128 prijaté boly ustanovenia materiálneho rázu do zákona č. 129 ustanovenia formálneho rázu. Naproti tomu na Slovensku sa upravila táto látka iným spôsobom, totiž tak, že v jednom a tom istom zákone sú obsažené ustanovenia jak formálné, tak i materiálne z dôvodu toho, že na Slovensku občianske právo a tiež právo materiálneho rázu nebolo a nenie kodifikované a preto zákonodárca použil všetkých možných príležitostí, aby do zákonov, ktoré predovšetkým upravovaly formálne procesuálne právo, vsunul i ustanovenia rázu materiálneho.
Tak to bolo i pri zákone č. 54 z roku 1868 pri starom civilnom poriadku, a tak sa to upravilo i v 11. titule nového civilného poriadku uhorského, na Slovensku platného.
Predloha táto volila systém uhorský, a obsahuje tedy nielen predpisy materiálneho práva sa týkajúce, ale i predpisy, ktoré sa týkajú formálneho procesuálneho práva.
Článok I., II. a častočne V. platí len pre zeme české, kdežto článok III., a IV. a VI. majú účinnosť iba na Slovensku,
V I. článku je zmena § 1 zákona zo dňa 31. brezňa 1918, č. 128 r. z., zmena. ktorá intenduje, aby všetky prípady, ktoré sa vyskytly v poslednej válke, teda i prípady boľševického vpádu na Slovensko u príležitosti poslednej války s Maďarskom, boly tu zahrnuté.
Článok II. je potrebný preto, lebo treba upraviť všetky prípady, ktorých pojednávanie bolo už v behu na základe starých predpisov pri vstúpení do života tohoto zákona.
Článok III. obsahuje zmenu 11. titulu civilného poriadku uhorského. Tu by som na krátko uviedol tie hlavné zásady, ktoré sú upravené v tomto článku. Predovšetkým je tu zkrátená lehota. Podľa starého civilného poriadku platila vo všeobecnosti v páde zmiznutia vo válke lehota trojročná, tak ako je to upravené i v občianskom uhorskom zákonníku. Táto doba pre prípady z poslednej války bola snížená v r. z. c. 128 z roku 1918 na 2 roky ; a podobným spôsobom upravuje sa to i pre Slovensko v tomto článku. Ďalej zkráti sa i lehota vyhlášky, ktorá bola zpravidla jednoročná pre prípady z poslednej války určí sa táto lehota na pol roka.
Zkrátenie celého pokračovania javí sa i v tom, že návrh možno podať hneď po zmiznutí nezvestného a netreba s návrhom počkať, až uplynú všetky lehoty.
Tedy toto je jedna podstatná zmena v prípadoch zmiznutia za poslednej vojny.
Druhá zmena je, že miesto dosavádneho na Slovensku platného, sporného pokračovania, ktoré až na výnimky ustanovené v 11. tituli civilného poriadku sledované boly, pokračovať sa bude podľa predpisov nesporného pokračovania. Miesto rozsudku vynesené bude usnesenie. Proti rozsudku nebude odvolania, ale ponosa. Krome toho rozhodovať bude nie senát, ako dosiaľ, ale samosudca, ktorého určí prednosta sedrie.
Ďalšia zmena dosiaľ na Slovensku platného práva javí sa v tom, že sa upravuje jednotným spôsobom určenie dňa smrti.
V tomto ohľade platil dosiaľ druhý odstavec § 734 civilného poriadku a upravoval to pre každý prípad zvlášť. Podľa predlohy bude to recipovanými predpisami podle ríš. zákona čís. 20 z roku 1883 jednotne upravené vo všetkých prípadoch. Ďalšiu zmenu materiálneho práva na Slovensku obsahuje § 743 a v súvislosti s tým i článok VI predlohy, nakoľko § 743 ustanovuje, že podľa usnesenia, v ktorom nezvestný je vyhlásený za mrtvého, možno žiadať zrušenie manželstva. Toto bola neznáma inštitúcia v dosavádnom práve na Slovensku a je vzatá z ustanovenia § 9 ríš. z. z roku 1883. Na Slovensku sa manželstvo dosiaľ pokladalo za prestaté v pádoch § 73 taxatívne vypočítaných, tedy po prvé úmrtím jednoho manžela a po druhé súdnou rozlukou. K tomu pridávame teraz tretí prípad v smysle článku šiesteho.
Podľa dosavádneho práva na Slovensku manželstvo neprestalo vyhlásením nezvestného za mrtveho ipso facto, ale podľa ustanovenia § 74 manželského zákona len vtedy, keď pozostalý manžel uzavrel nové manželstvo. Podľa úpravy tejto predlohy pozostalý manžel nebude môcť nové manželstvo uzavreť až vtedy, keď súdnym usnesením prvé manželstvo vyhlásené bude za zrušené.
Článok V. obsahuje autentický výklad k § 112 obč. z. Podľa tohoto paragrafu v českých zemiach manželstvo mohlo byť zrušené v prípade vyhlásenia za mrtvého iba v tom prípade, keď boly krome uplynutia v zákone určených lehôt ešte iné okolnosti, ktoré prisvedčovaly k tomu, že nezvestný umrel.
Článok V. obsahuje výklad tohoto ustanovenia občianskeho zákonníka, nakoľko účasť svetovej války zákonným spôsobom určuje za takú okolnosť, pri ktorej možno mať za to, že nezvestný zomrel.
To by boly vo veľkých rysoch všetky
zmeny, ktorými boly zmenené zákony, platné dosiaľ v českých zemiach
a na Slovensku. Navrhujem, aby ctená snemovňa predlohu, právnym
výborom prijatú a mnou odôvodnenú, prijala. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Také o této osnově zákona - má pouze 7 článků, materie jest jednotná a žádný pozměňovací návrh učiněn nebyl míním dáti hlasovati najednou. Jsou proti tomu nějaké námitky? (Námitek nebylo.) Nejsou, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí tedy se článkem I až V I zákona, jak jest obsažen ve zprávě právního výboru, i s nadpisem a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon jest schválen v prvním čtení a tím je vyřízen třetí odstavec denního pořadu dnešní schůze.
Druhé čtení této osnovy zákona, jakož i dvou předešlých, jež jsme v dnešní schůzi vyřídili v prvém čtení, dám na denní pořad schůze příští.
Přistupujeme ke čtvrtému odstavci,
jímž je