Skutečná potřeba při položce "Všeobecná vydání" v roce 1920 činila přibližně 2,270.992 K, v rozpočtu na rok 1921 je uvedena položka 1,883.748 K, u kapitoly"Dělostřelectvo" 476,503.743 K v roce 1920 proti 388,063.008 K v roce 1921 a při položce"Zdravotnictví" 128,507.527 K v roce 1920 proti 90,006.396 K, jež prý budou asi vynaloženy v roce. 1921 pro tento účel. A nyní k jednotlivým položkám:
"Vyšší vydání 4,195.202 K odůvodňuje se takto: Úpravou platů, pak zařazením potřeby pro skutečný tehdejší stav, jehož nynější výši nebylo možno předvídati při sdělávání řádného rozpočtu na 1920, neboť v původním rozpočtu bylo počítáno se stavem 210 gážistů a zaměstnanců, skutečný stav činí nyní 2.499." Myslím, že nutno říci, že se to v jiném státě neděje. Vezme-li se 210 za základ počítání, nesmí se přece z toho naprosto udělati v jednom roce 2.499 osob, a při tom nutno hleděti k tomu, že dodatečný požadavek byl udán na celý rok 1920. Domnívám se, že to odporuje úplně stálému tvrzení Vašemu, že to míníte s odzbrojením, s antimilitarismem doopravdy. Pak máme druhou položku: náklad na francouzskou missi 14 milionů korun. Tento náklad je počítán dle nákladu, jaký vykázala misse koncem dubna. Proč se nepřišlo s dodatečným požadavkem dříve? Nyní teprve po 9 měsících se s tím přichází a my se dovídáme, že tato komise se skládá ze dvou divisních generálů, 6 brigádních generálů, 13 plukovníků, 23 majorů, 40 setníků, 13 poručíků, 2 praporčíků, 140 poddůstojníků a osob mužstva. Máme také tiskárnu, která způsobila 2.039.000 K nákladů. Na podpory, remunerace a subvence 155 milionů korun. Tato položka měla by býti přece panem referentem objasněna. Vyskytuje se ještě několikrát, vždy remunerace a subvence, a odůvodňuje se poukazem na mimořádné výkony a poskytování odškodného, na mimořádné práce a preliminování některých subvencí, aniž zvíme, kterých Telegraf a telefon vyšší náklad 507.000 K. Myslím již, že by se vojenská kancelář měla trochu omeziti při telefonování a telegrafování vzhledem k ohromným útratám, jež tím vznikají. 40 psacích strojů bylo opatřeno za 921.000 K. Jeden stroj stojí 23.000 korun. Najdete pak druhou položku, kde přicházejí psací stroje. Bylo nakoupeno ještě 80 strojů pro vojsko, jež prý stojí jen 12.000 K. Precisoval bych své stanovisko povšechně. Znáte naše stanovisko k militarismu. Avšak myslím, když už máme lidi na vojně, ať se jich používá, a jestliže místo strojů posadili by se tam lidé a nechali se produktivně pracovati, ušetřilo by se mnoho peněz a na druhé straně daly by se k disposici stroje pro obchod, průmysl a produktivní živnosti, které jich nutně potřebují, a ty by nikterak na ně nevynaložily 23.000 K, buďte o tom přesvědčeni, nýbrž dostaly by stroje laciněji. Vyšší potřeba 58,823.468 K vzniklá dřívějším stavem branné moci jakož i civilních zaměstnanců, s níž bylo při hlavním rozpočtu počítáno. Také tento stav byl daleko překročen. Částka 31,486.940 K odůvodňuje se nákladem ze zařazení potřeb, jež vznikly teprve v roce 1921 nebo již při pracování rozpočtu nebyly známy, jakož i výloh, s nimiž se vzhledem k zamýšlené demobilisaci nepočítalo, jež však byly zařazeny, poněvadž demobilisace nebyla provedena v zamýšleném rozsahu. Nyní to slyšíme. Tehdy byla to hodina poznání, v níž vláda mela v úmyslu demobilisovati. Avšak nejen upustila od tohoto úmyslu, nýbrž ještě značně rozmnožila brannou moc, a svůj dobrý úmysl nejen neprovedla, nýbrž šla cestou opačnou. Položka 8,686.000 (osobní a služební přídavky) dle K 4 díl I. - Upřímně řečeno, nevyznám se tak dobře v těchto vojenských služebních knihách - a jiné přídavky za zvláštní úkony, o nichž se v jednotlivých případech zmiňuje ministerstvo národní obrany. Připomínám vám, pánové, staré Rakousko, kde pánové proti takovým ustanovením vystupovali zcela rozhodně.
Na 10. straně rozpočtu nalézáme, že 4 chovanci byli posláni na vojenskou akademii do Bělehradu a že to způsobuje vydání 62.910 K. Mluví-li se pak o velmocenské domýšlivosti republiky, děje se tak zajisté právem, tím spíše, až pánové uslyší, že ještě 40 důstojníků bylo posláno také do Paříže k výcviku, a že to způsobuje náklad 2 milionů. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Charakteristické, jak se rozpočty dělají, je toto:V důvodové zprávě praví se výslovně: "Zařazením vydání na osvětlování, jež bylo v původním rozpočtu preliminováno u § 5 (stavby) a vyloučením této celé položky zapomnělo se na osvětlení pro ministerstvo národní obrany." Tedy zapomněla se uvésti položka na osvětlování, když jiná položka byla vynechána, u níž byla tato zapsána. 13 milionů 110 tisíc odůvodňuje se zvláště zavedením zbraní a děl nové konstrukce. Při položce "Automobily" figuruje vyšší potřeba 68,700.000 K, a odůvodnění? Původní rozpočet pro rok 1920 byl vypracován v předpokladu, že automobily budou následkem demobilisace omezeny na 400. Vzhledem k nejistým poměrům bylo nutno zůstati při dosavadním počtu automobilů a počet činí 1473." Avšak dovolte mně nyní jedno. Kdyby byla vláda svého času při sdělávání rozpočtu skutečně pomýšlela odevzdati 1075 automobilů, musil by býti přece v rozpočtu při příjmech na rok 1920 vykázán příjem za těchto 1075 automobilů, musila by mezi příjmy figurovati docela slušná položka. Z toho nic v rozpočtu na 1920 nenalézáme. Vláda tedy buď na omezení vůbec nepomýšlela anebo chtěla si opatřiti reservu a pak jest veřejným tajemstvím, že přes to byl v roce 1920 slušný počet automobilů prodán. Proč se nám to neřekne nyní při rozpočtu? Tu jste přece povinni podati o tom vysvětlení. Na 12. straně rozpočtu se říká, že zdravotnictví vyžadovalo zvýšených nákladů. Mimoděk se však namane otázka: Jak je postaráno o zdravotní stav vojenských částí? Tuto otázku dlužno klásti, poněvadž vyšší výdaj odůvodňuje se tím, že stav nemocných toto větší vydání způsobil. Jedná se o obnos 14,151.000 K. K tomu bychom prosili o vysvětlení. Položka, která je také zcela zajímavá, 2,400.000 K. Při sdělávání rozpočtu, praví se zde doslova, nebylo známo, kdy a v jakém rozsahu budou provedeny odvody. Předpokládala se tedy v rozpočtu potřeba 300.000 K. Vědělo se tedy, že odvody v roce 1920 budou, nevědělo se jen, v jakém rozsahu budou. Uvedla se částka 300.000 K, která se nyní zvyšuje na 2,400.000 K. Myslím, že to je postup, jejž nemožno schvalovati. A nyní chci dokázati, že u jednotlivých položek byly předsevzaty změny. Usnesením ministerské rady ze 17. října 1919 bylo 40 důstojníků československé armády posláno do různých speciálních odborných škol do Francie na výcvik. Náklad činí 2,094.000 K. Bezděčně se naskýtá otázka, proč tato položka nebyla zařazena do řádného rozpočtu, jenž byl projednáván v prosinci 1920, a proč teprve dnes. Druhá položka, účast vojska na sokolském sletě 150.000 K. Také toto vydání mohlo býti předvídáno, poněvadž jsme všichni již v roce 1919 věděli, že se v roce 1920 bude konati sokolský slet.
Položka 29,231.000 K je odůvodněna potřebou opatřiti nejnutnější výpravu pro polní kuchyně, jež jsou nutny bezpodmínečně pro hladké zásobování armády. Také na tuto potřebu bylo již v rozpočtu na rok 1919 zařazeno 31,500.000, jichž nemohlo býti použito, poněvadž potřebná výzbroj byla dodána vojenské správě teprve v roce 1920. Nyní se táži pana referenta vojenské správy: Byl tento obnos 31,500.000 K ušetřen? V roce 1919 nenašel jsem žádných úspor. Byl určen jen k těmto účelům; k jakým účelům bylo ho použito, smím-li se ptáti? Mám za to, že i o tom nutno dáti vysvětlení.
Položka 4 milionů odůvodňuje se tím, že je potřebí 2400 koní, a tak možno projíti položku za položkou v tomto rozpočtu a podrobiti je věcné kritice, která by vydržela. Můj čas je bohužel příliš krátce vyměřen, než abych se mohl tím podrobně zabývati.
Dovolte mi nyní mluviti o jiné kapitole, o školství. Při kapitole "školství" nacházíme také překročení rozpočtu, jež nutno dle mého názoru ospravedlniti. Bylo by si jen přáti, kdyby obnosů, jež se požadují, dostalo se všem národům ve spravedlivém rozdělení. Avšak v roce byly vzneseny proti školní správě tak těžké žaloby, že si mohu ušetřiti opakování. Chci poukázati jen na jeden zjev posledních dnů. Ve starém Brně uskutečňuje se totéž, co se již v tolika krajích Československé republiky odehrálo. Nepoužívá se methody, již pořád doporučujeme, aby se totiž pro české děti školy, jichž je potřebí, stavěly, naopak německým dětem berou se školy, jež nejsou zbytečné, nýbrž velmi nutné pro německé školství. A jaký to má následek? Stupňování nenávisti mezi oběma národnostmi. Budete míti jistě zprávy z Brna a věděti, jaký stupeň pobouření a roztrpčení to vyvolalo v širokých kruzích německého obyvatelstva. Prosím ministra vyučování, aby učinil všecka opatření, aby toto usnesení bylo změněno, reasumováno, aby německým dětem jejich školy zůstaly.
Přicházíme nyní ke kapitole Finanční ministerstvo. Tu chtěl bych pana referenta na něco upozorniti. Na 17. stránce zprávy rozpočtového výboru se praví: V rozpočtu na 1921 jest ve srovnání k roku 1920 vykázán obnos 557,309.430 K. Sečítáte-li nyní jednotlivé položky, shledáte, že to činí jen obnos 168,309.000 K, tedy asi o 400 milionů méně. Pátral jsem hned po věci a hned tuto chybu vysvětlím. V rozpočtu na 1920 byla při finančním ministerstvu zařazena položka 400 milionů na drahotní přídavky státních úředníků. Nyní byla tato položka vynechána, avšak přes to zařazen celý obnos pro srovnání. A při kapitole Pošty a telegrafy jest vykázán pro 1921 obnos 94,137.000 K. Ve skutečnosti dělá 96,493.000, a na téže straně je vykázána místo 87,794.000 K částka 77,788.000 K, jedná se tedy při těchto dvou položkách o chybu 12 milionů. Tak se dle mého mínění rozpočty nepracují, jest to však velmi lehko vysvětlitelno a pochopitelno, víme-li, s jakým chvatem a spěchem se tyto rozpočty sestavovaly; tu mohou se takové početní chyby samozřejmě přihoditi.
A nyní se nám říká, že krytí těchto položek má býti hledáno nejprve úvěrovými operacemi ve výši 1.300,000.000 K a za druhé, že 1.200,000.000 K má býti kryto úsporami, že se jistě úspory udělají. Poukazuje se na čl. 6. finančního zákona z roku 1920. Dovolte, abych tento článek 6. přečetl: "Veškerých úvěrů povolených na rok 1920 možno použíti jen do 31./XII. 1920. Toto ustanovení nevztahuje se na ty částky, jichž se použije na zaplacení pevných platů, služného, pensí atd. anebo na zapravení takových vydá ní, jež spočívají na právním titulu, státních dluhů atd. Tyto obnosy mohou býti požadovány až do promlčení lhůty." Jak odůvodňuje ministerstvo financí toto stanovisko? Při sestavování tohoto rozpočtu vycházelo ministerstvo financí z předpokladu, že zúročení a umořování předválečného dluhu počne skutečně v roce 1920. To se však nestalo. Nejen že reparační komise neurčila část dluhu na nás připadající, dosud nebyly splněny ani formální předpoklady a nelze se proto domnívati, že by v roce 1920 mohlo dojíti k nějakému placení předválečného dluhu, buď úroků nebo umořovacích splátek.
Ustanovení článku VI. odst. 2. finančního zákona pro rok 1920 (č. 104 Sb. z. a n.), dle něhož mohou býti obnosy potřebné k placení úroků ze státního dluhu poukázány i po roce 1920, nelze tu použíti. Nemáme ještě povinnosti platiti úroky a amortisaci předválečného dluhu. Mírová smlouva st.-germainská ustanovuje sice, že Československá republika přebírá část předválečného dluhu; to je však jen závazek vůči těm státům, s nimiž byla smlouva uzavřena, že ve svém státě učiníme ústavní opatření, abychom skutečně vyhověli závazkům, jež jsme převzali.
V tomto rozpočtu byla - a proto dostala se tato ustanovení článku 6. do finančního zákona - určena položka 810 milionů korun na splacení úroků pro státní dluh jak rakouský tak i uherský, jakož i společný státní dluh a na amortisaci tohoto kapitálu. Ministerstvo financí stojí na stanovisku, že to nelze považovati za státní dluh, nýbrž ježto mírová smlouva st.-germainská de facto v této části nevstoupila ještě v platnost, že ani nemohl tento dluh býti placen. To mělo finanční ministerstvo uvážiti dříve, než tuto položku do rozpočtu na 1920 zařadilo. Dozná-li se však dluh 810 milionů, jejž nutno splatiti, i když nebyl splatný v běžném roce, jsme vzhledem k článku 6. finančního zákona povinni míti tyto obnosy pohotově až do uplynutí lhůty promlčecí. Naprosto však není finanční ministerstvo oprávněno těmito částkami disponovati. Nerozumíme tedy stanovisku finančního ministerstva a myslím, že ani ministerstvo financí samo nezastává svého stanoviska vážně. Tato domněnka je ještě sesilována skutečností, že pan ministr financí dodal k odůvodnění svého stanoviska rozvláčné důvody, což jinak odporuje jeho zvyku.
Ku konci dovolte mi prohlásiti,
že my budeme hlasovati samozřejmě proti rozpočtu. (Souhlas
a potlesk na levici.)