Úterý 25. ledna 1921

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Přistoupíme k hlasování. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Právní výbor doporučuje, aby nařízení svrchu uvedené bylo vzato na vědomí.

Kdo souhlasí s návrhem výboru právního, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Nařízení jest vzato na vědomí.

Tím je první odstavec dnešní schůze vyřízen a přikročíme k druhému odstavci, jímž je

2. zpráva výboru právního o vládním nařízení, kterým prodlužuje se příročí, povolené nařízením ze dne 27. června 1919, čís. 352 Sb. z. a nař. (tisk 1261).

Zpravodajem je posl. dr. Dérer. Udílím mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Dérer: Ctená snemovna! Jedná sa o vládnom nariadení zo dňa 25. červňa 1920, č. 398 Sb. z. a n., podľa ktorého sa predlžila lehota, povolená nariadením zo dňa 27. červňa 1919 osobám a podnikom, které majú nárok na dodávky proti štátu z doby pred 28. októbrom 1918. Právny výbor navrhuje, aby toto nariadenie bolo vzaté na vedomie.

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Debata tudíž odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Právní výbor doporučuje, aby nařízení, kterým se prodlužuje příročí ze dne 27. června 1919, bylo vzato na vědomí. Kdo souhlasí s tímto návrhem výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Návrh výboru je schválen a nařízení jest vzato na vědomí.

Tím je vyřízen druhý odstavec denního pořadu dnešní schůze.

Přistoupíme k třetímu odstavci, jímž jest

3. druhé čtení osnovy zákona o rozšírení stížnostného práva finančnej prokuratúry (tisk 1242), která v prvém čtení přijata byla ve 44. schůzi dne 20. ledna t. r.

Zpravodajem jest pan kol. dr. Dérer. Jest nějaká korektura nebo změna?

Zpravodaj posl. dr. Dérer: Nie.

Předseda: Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona na rozšíření stížnostního práva finanční prokuratury tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.).

To jest většina.

Zákon jest schválen také ve čtení druhém.

Tím jest 3. odstavec denního pořadu dnešní schůze vyřízen a přistoupíme ke čtvrtému, jímž jest

4. zpráva výboru zemědělského o návrhu posl. Mašaty a soudr. (tisk 38) ve věci živelní pohromy na Českomoravské Vysočině, o návrhu posl. Macha a soudr. (tisk 106) ve věci živelní pohromy na Domažlicku a o návrhu posl. Šamalíka a soudr. (tisk 352) ve věci živelních pohrom v kraji brněnském (tisk 1287).

Zpravodajem jest pan kol. Dubický. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Každého roku docházejí s mnoha stran zprávy o těžkých živelních katastrofách. Loňského roku tyto živelní pohromy řádily v celých případech, zejména na Českomoravské vysočině, v kraji brněnském, v župě boleslavské, na Nymbursku a Králové Městecku, kde 90 procent ozimů bylo úplně zničeno. Páni kolegové, kteří zastupují jednotlivé okresy, podali i hned žádosti, aby takovýmto krajinám po náležitém vyšetření dostalo se státní pomoci aneb aspoň náhrady. Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny o těchto návrzích jednal, ale bohužel, poněvadž ve státním rozpočtu na letošní rok nebyl určen žádný obnos pro podporu krajinám živelními katastrofami postiženým, zamítl tyto žádosti a předal návrhy k projednání výboru zemědělskému. Zemědělský výbor pojednával meritorně o všech těchto návrzích a dospěl k tomu jednomyslnému usnesení, že jest nutno, aby vláda byla vyzvána poslaneckou sněmovnou, by do státních rozpočtů zařadila určité obnosy, ze kterých bylo by na krajiny živelními pohromami postižené, řádným způsobem pamatováno. Uvádím, že jiné státy po této stránce jdou vzorem vstříc. Jest to zejména Německo, které minulou sobotu při schvalování nouzového státního rozpočtu - věnovalo 400 mil. korun krajinám živelními katastrofami postiženým a jest tedy nutno, aby i u nás na takovéto případy bylo co nejlépe pamatováno. Žádáme, aby v ministerstvu zemědělství bylo vytvořeno zvláštní oddělení, které by rychlým tempem při event. katastrofách provedlo řádné šetření za pomocí okresních politických správ. Ne tedy, aby bylo přikročeno k vyšetřování v době, kdy následky po katastrofě jsou již setřeny a není možno zjistiti pravý stav věcí. Jest nutno, aby poslanecká sněmovna podepřela jednomyslně usnesení výboru zemědělského a rozhodla, aby v případech, když jest katastrofa zjištěna, byl umožněn odpis daně pozemkové, aby byl zajištěn drobným lidem totálně katastrofou postiženým řádný příděl osiv, aby byly nákladem ministerstva veřejných prací spraveny cesty, čímž se také v této době odpomůže stoupající nezaměstnanosti. Chceme vytvořiti určitý právní stav, který by zemědělce chránil aspoň tam, kde bez své vinny přišli k neštěstí. Doporučuji slavné sněmovně, aby zprávu zemědělského výboru schválila. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Pan zpravodaj doporučuje resoluční návrh, obsažený ve zprávě výboru zemědělského.

Kdo souhlasí s tímto návrhem pana zpravodaje, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Návrh pana zpravodaje, obsažený ve zprávě výborové, jest schválen a tím tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.

Přistoupíme k odstavci pátému, ke

5. zprávě zemědělského výboru o vládním nařízení Československé republiky ze dne 15. října 1920 o obchodu bramborovou sadbou (tisk 1296).

Zpravodajem je pan posl. Biňovec. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj poslanec Biňovec: Slavná sněmovno! Zemědělský výbor projednal vládní nařízení ze dne 27. června 1919, číslo 361 Sb. z. a n., jímž se zabezpečuje řádná odměna pěstitelům bramborové sadby. Poněvadž v národohospodářském ohledu je toto nařízení vládní odůvodněno a také žádoucí, doporučuje zemědělský výbor, aby slavná sněmovna toto nařízení vzala na vědomí.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata tudíž odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje ve smyslu zprávy výboru zemědělského, aby totiž schváleno bylo vládní nařízení, týkající se obchodu s bramborovou sadbou, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina. Návrh je schválen a tím poslanecká sněmovna schválila právě uvedené nařízení.

Přistoupíme nyní k odstavci šestému denního pořadu, jímž jest

6. ústní zpráva výboru kulturního o žádosti výboru živnostenské školy pokračovací v Náchodě za zvýšení a upravení odměny učitelstva škol pokračovacích za jednu hodinu vyučovací týdně, průměrně 30 Kč měsíčně.

Zpravodajem je pan poslanec Horák. Uděluji mu slovo. (Hlasy: Není přítomen! Je ve schůzi výboru!) Výbor nemá nyní zasedati.

Je tu pan předseda výboru kulturního pan posl. dr. Srdínko? (Hlasy: Ano!) Žádám ho, aby podal zprávu.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Jde o zprávu výboru kulturního o žádosti výboru živnostenské školy pokračovací v Náchodě za zvýšení a upravení odměny učitelstva škol pokračovacích za 1 hodinu vyučovací týdně, průměrně na 30 K měsíčně.

Výbory pokračovacích škol živnostenských jsou sbory autonomními, které starají se o potřebnou dotaci výloh s vyučováním na školách těch spojených. Stát přispíval na uhrazení těchto výloh jednou třetinou, zbytek opatřovaly si výbory subvencemi od společenstev a jiných korporací.

Požitky učitelstva pokračovacích škol upraveny byly naposledy výnosem ze dne 5. července 1920 a dostávají kvalifikovaní (se zkouškou) učitelé 24 K, nekvalifikovaní (bez zkoušky) 20 K měsíčně za každou týdenní hodinu vyučovací, při čemž stát převzal záruku, že ponese celý náklad výloh osobních. Úprava ta stala se se souhlasem zemské jednoty učitelstva pokračovacích škol s působností od 1. října 1920.

Na pokračovací školy v Čechách bylo nutno zařaditi na rok 1921 po tomto zvýšení požitků 3,400.000 K. Učitelstvo dožaduje se po nastalé úpravě před třemi měsíci opětného zvýšení a sice 30 K měsíčně za každou vyučovací hodinu v týdnu, což vyžadovalo by nákladu as 2,551.000 K, o kteroužto úhradu by v prvé řadě musilo býti postaráno.

Ježto několik žádostí tohoto obsahu nalézá se v ministerstvu školství, navrhuje výbor kulturní, aby tato žádost byla postoupena ministerstvu školství a národní osvěty, které nechť ve vhodné době po uvážení okolností, hlavně po stránce opatření nutné úhrady, potřebné zařídí.

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Budeme hlasovati.

Pan zpravodaj doporučuje, aby žádost byla postoupena ministerstvu školství a národní osvěty. Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Tím je vyřízen 6. odstavec denního pořadu dnešní schůze.

Přerušuji projednávání dalšího pořadu dnešní schůze.

Sděluji, že podavatelé naléhavé interpelace posl. Zeminové, dr. Franke, Slavíčka, Tučného a druhů vládě republiky Československé o hrozivě se objevující katastrofě vyživovací, rostoucí drahotě a tísni v zásobování uhlím, látkami, o nedostatku obydlí, jakož i o nevelké iniciativnosti a o organisační nepohotovosti úřednické vlády co do řešení těchto problémů (tisk 1210) odvolali naléhavost této své interpelace.

Přikročuji k ukončení schůze za tím účelem, aby bylo možno v příští schůzi, která bude svolána po krátké přestávce ještě průběhem dnešního odpoledne, přikázati výboru zahraničnímu smlouvu tak zvanou hraniční.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby příští schůze poslanecká konala se dnes za 1/4 hod., tedy přesně ve 3 hod. s tímto

denním pořadem:

Zbylé odstavce 7. a 8. denního pořadu dnešní schůze.

Jsou snad proti mému návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 2 hod. 45 min. odpol.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP