Tuto žádost měl Pozemkový úřad schváliti a tímto trikem mělo se dostati celé opočenské panství do rukou akciové společnosti, která ovšem sledovala cíle vyhnouti se pozemkové reformě, neboť Colloredo-Mansfeld svoje panství za hranice přenésti nemůže, ale akcie snadno by přenesl, akcie dostaly by se do rukou silných zahraničních činitelů a my bychom na místě jednání s Colloredo-Mansfeldem měli potom co jednati s novými vlastníky, kteří by uplatňovali svoje státní a jiné styky vůči našemu státu.
Pozemkový úřad ovšem postupoval korektně a svolal poradu veškerých interesentů obvodu celého panství do Opočna. Jako účastník této porady sděluji, že s potěšením mohli jsme konstatovati jednomyslnost názorů všech politických stran, přítomných tam účastníků všech organisací, obcí, okresu, města a také úředníků a zřízenců na velkostatku, kteří se jednomyslně vyslovili v počtu asi 800 osob proti tomuto přání. Český lid tu promluvil, jak si představuje pozemkovou reformu, a já bych vyslovil zde jenom přání, aby tento první pokus pana Colloredo-Mansfelda byl také touto první manifestací českého lidu vyřízen a aby se neopakoval, poněvadž my nemáme při pozemkové reformě času vyřizovati různé triky a nápady našich pánů velkostatkářů, nýbrž naší snahou musí býti rychlé a cílevědomé provádění pozemkové reformy. (Výborně!)
Majitelé zabraných velkostatků hledají také jiné cesty, kterými by se vyhnuli pozemkové reformě, a není neznámo i to, že snaží se působiti na úřednictvo a dělnictvo zabraných velkostatků a jim vyložiti, že pozemková reforma směřuje proti jejich existenci. A my, kteří patříme k průbojníkům pozemkové reformy a kteří v čele naší "Domoviny" snažíme se ji urychliti a provésti v době co možná nejkratší, setkáváme se na schůzích s dotazy úřednictva a dělnictva na velkostatcích, jak na ně jest pamatováno, jakým způsobem jest postaráno o jejich budoucnost.
My sice jsme poukázali příležitostně na některá ta ustanovení zákonů, týkajících se pozemkové reformy a na jednotlivé paragrafy, které berou zřetel v širokém rozsahu na požadavky úřednictva a dělnictva na zabraném majetku, avšak nám přece jenom schází usnesení zákonodárného sboru, buďto na nějakém zvláštním zákoně, anebo resoluci, která by shrnovala všecka práva úředníků a dělníků na velkostatcích, práva zaručující jim, že při provádění pozemkové reformy jejich životní otázka nebude žádným způsobem dotčena. V tomto směru vypracoval jsem společně s naším klubem návrh zákona, dle kterého měl se zříditi zvláštní zaměstnavatelský ústav při Pozemkovém úřadě a ministerstvu zemědělství, který by tento problém řešil. Vycházeli jsme tu ze snahy, aby zde byl určitý činitel jasně viditelný, který má jedině a výhradně úkol starati se o zájmy úřednictva a dělnictva na velkostatcích, které budou parcelovány. V sociálně-politickém výboru po delší debatě přišli jsme k tomu, že není potřeba zvláštního zákona, nýbrž že postačí jednomyslné usnesení téhož výboru a přirozeně také usnesení sněmovny v tom směru, že uloží se veřejně a viditelně Pozemkovému úřadu, aby ve zvláštním oddělení vzal si na starost péči o existenci úředníků a dělníků na velkostatcích, které budou parcelovány.
My sice v zákonech, týkajících se reformy půdní, nacházíme možnost, aby zaměstnanci se súčastnili reformy půdní, avšak tato možnost jest přece jen hodně podmíněna a my nesmíme si zapírati, že rozparcelováním velkostatků stojí i úřednictvo i dělnictvo před problémem nové existence, že ztrácí jistý chléb, jisté příjmy, po případě i jistý byt a jistý způsob práce, ve které buď jako úředníci byli vyškoleni nebo jako zřízenci a dělníci zapracováni a vycvičeni. Poněvadž se tu jedná o statisíce příslušníků naší republiky - dle samotné statistiky úřednictva jedná se o více než 300.000 příslušníků této kasty je potřebí, aby jejich zájmy byly mimořádně šetřeny a hájeny. To se má státi tím, že sněmovna má se usnésti na resoluci, kterou projednal Pozemkový úřad a která v sobě zahrnuje asi toto:
Nechť Pozemkový úřad zřídí u svého ústředí, případně u svých odborových úřadoven zvláštní oddělení pro sociální péči o zaměstnance na velkém majetku.
Tomuto oddělení přísluší dále tato kompetence: Péče o to, aby Pozemkový úřad plnil to, co v záborových zákonech je mu uloženo a aby staral se skutečně o dotyčné paragrafy záborového zákona, které mu ukládají šetření zájmů zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém. Tomuto oddělení pro sociální péči má příslušeti dále starost o to, aby při provádění pozemkové reformy nebyla poškozena nebo ohrožena dosavadní existence zaměstnanců a zvláště aby v rámci záborového zákona bylo postaráno pro ně o náležitý příděl půdy, zaručující jim samostatnou existenci. Toto oddělení má dále za úkol sledovati péči o úvěrovou pomoc uchazečů o půdu a obstarávati veškerou informační službu pro ně tak, aby byl získán nejen přehled o stavu, ale také o poměrech zaměstnanců na velkostatcích zabraných a jejich rodin. Mimo to tento odbor při Pozemkovém úřadě má být také poradnou zaměstnancům a jejich organisacím pokud jde o provádění zákonů, týkajících se reformy půdní, a dále má míti výlučně na starosti veškerou agendu, která se týká § 75 čís. 3, 4 a 5 náhradového zákona. Náklady zřízením tohoto oddělení nevzniknou Pozemkovému úřadu žádné, poněvadž se navrhuje, aby byly kryty přirážkou k přídělovým cenám. Doufám, že shrnutím toho, co dosavadní zákon pro úředníky a dělníky určil v této resoluci, jakož i položením nových požadavků zjednáme jasno pro zaměstnance na velkostatcích, že máme také jejich zájmy na zřeteli a že nechceme prováděti reformu půdní bez ohledu na ně. Vždyť jsou to také naši lidé (Tak jest!), vždyť je to lid na půdě pracující, a bez jejich součinnosti nebyly by obdělávány velkostatky a nebyly by udrženy pro nás, bez jejich součinnosti nebylo by možno prováděti dnes reformu půdní. (Výborně!) Jejich spolupráce v celku národohospodářském musí býti uznána a my také v uznání jejich spolupráce pro výživu státu chceme jim zajistiti klidnou mysl, chceme se postarati o to, aby s klidným okem pohlíželi k tomu, jak velkostatek bude parcelován a přidělen také ostatním jejich spolubratřím, na půdě výživu nacházejícím.
Sociálně politický výbor se na
této resoluci, o níž jsem mluvil, usnesl jednomyslně a doporučuje
poslanecké sněmovně, aby týmž způsobem postupovala a přijala resoluční
návrh, který jsem právě přednesl. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo panu zpravodajovi za výbor zemědělský poslanci
Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Když jsme v této síni projednávali před 14 dny vládní návrh zákona, který zabezpečuje určité sociální pojištění bývalým zaměstnancům na velkých majetkových celcích, tu z nařízení klubu republikánské strany venkova přednesli jsme i požadavky aktivního zřízenectva velkostatkářského a prohlásili, že náš klub za jejich splnění staví se solidárně. Bylo by tedy snad bezúčelné, aby u příležitosti projednávání návrhů pana kol. dr. Kubíčka mluvilo se znovu meritorně o těchto zaměstnancích, a budiž mně tedy jen dovoleno, abych jménem zemědělského výboru přičinil zde několik dodatků.
Jisto je, že zaměstnanci, ať již úředníci nebo zřízenci a dělníci na velkých statcích, tvoří neobyčejný počet produktivně pracujících sil. Podle statistiky jest se zemědělskou půdou režijních velkostatků spjato 4800 úředníků a 1200 zřízenců hospodářských a administrativních jenom v Čechách. Připočteme-li k nim členy rodin, tedy objeví se tu armáda více jak 20 tisíc osob, která nemůže zůstati bez řádného sociálního zajištění do budoucna. Jsme si vědomi toho, že reforma půdní, která musí býti sice racionelně, ale přece jen rychlým tempem provedena, nemůže vybírati jen složky aktivní, nýbrž musí přihlížeti také k okolnostem pasivním, to jest k otázkám zřízenectva a úřednictva na velkostatcích.
Bylo zde již panem referentem soc.-politického výboru výstižně poukázáno na to, jakou kapacitu v otázce hospodářské produkce a v zemědělské výrobě vůbec hraje stav zřízenectva a úřednictva. A budiž znovu zde prohlášeno jménem naší strany, že chceme učiniti všechno, co jest v rámci možnosti zákonodárné, aby těmto lidem zabezpečena byla jejich existence i v oné době, kdy reforma půdní bude provedena do všech konsekvencí.
Nesmíme přezírati ten velmi důležitý fakt, že jde o vrstvu zaměstnanců, která si získala nejen teoretické, nýbrž také praktické zkušenosti v zemědělské produkci a že se tedy stává po této stránce velkým činitelem v našem národohospodářství vůbec. Budiž mně dovoleno říci, že nemůžeme po této stránce souhlasiti s oněmi opatřeními, která dosud Pozemkovým úřadem ve prospěch této pracovní kategorie byla učiněna, naopak, zde se musí jíti mnohem dále, a chce-li naše republika zajistiti sobě pro zdravý hospodářský a sociální vývoj velice spolehlivé elementy, musí se nezbytně starat o to, aby na právním podkladě, tedy cestou zákonodárnou, byly jejich existence v každém případě urovnány a zabezpečeny. My, kteří jsme denními svědky velikých a spravedlivých zápasů za provádění reformy půdní, pozorujeme, že tu a tam panuje averse domkářů, malorolníků i dělníků proti zřízenectvu a úřednictvu velkostatkářskému. To prostě z toho důvodu, poněvadž, bohužel, v dřívějších dobách a i nyní velkostatkářské zřízenectvo a úřednictvo nejen sociálně, ale i morálně podléhalo tlaku svých zaměstnavatelů, kteří se pravidelně rekrutovali z cizích kruhů šlechtických, ale neměli tolik sociálního pochopení, tím méně altruismu, aby zabezpečili své nejdůležitější spolupracovníky pro jejich příští život.
Jestliže jsme, slavná sněmovno, přijali před 14 dny předlohu, která do jisté míry zabezpečuje sociální existenci pensistů na velkostatcích, zapomněli jsme, že tu ještě vedle nich jest veliká řada těch, kteří doposud nepožívali žádných pensí a kteří v důsledcích toho jsou vyňati z dobrodiní zákona, poslaneckou sněmovnou akceptovaného. Vedle těchto kategorií jsou zde ještě velice četné řady aktivního zřízenectva a úřednictva, o které jedná se právě nyní a které mají býti návrhem pana kol. Kubíčka a soudr. aspoň částečně do budoucna zabezpečeny. Prosil bych, aby zřízenectvo a úřednictvo uvážilo onu práci, která se v jeho prospěch velice ráda a s plným pochopením koná. Prosil bych, aby zejména zřízenectvo a úřednictvo lesních komplexů bylo na stráži, bylo zorganisováno v jednotné mohutné organisaci, která by svým spravedlivým tlakem působila na veřejnost a chci říci i na sbory zákonodárné, aby reforma lesní a reforma půdní neděla se vedle nich nebo dokonce přes jejich hlavy. Jest známo, že státní Pozemkový úřad nyní přikročuje k velkému rámcovému provádění reformy půdní, že současně s touto otázkou má se také řešit problém lesů, lesních komplexů, což se nesporně dotýká životních interesů zřízenectva a úřednictva lesního, a tu zdůrazňuji jednu okolnost: Jest krajně třeba, aby Jednota českého lesnictva jako neutrální odborová organisace včas přišla s určitými návrhy, aby zákonodárné sbory měly zde určitý podnět k řešení jejich životních interesů, když zájem státu a zájem sociálního pokroku nezbytně žádá, aby dosavadní jejich postavení, které spočívá na systému soukromo-kapitalistickém, bylo reformováno. Není zajisté třeba nějak zde zdůrazňovat, že hospodářské posice zřízenectva a úřednictva jsou neutěšené. Je nutno se podívat a znáti z autopsie poměry na velkostatcích, na různých dvorech, abychom jedno pochopili: Úředník velkostatkářský má příčiny, aby se pesimisticky díval do budoucna, neboť nemá na jedné straně žádné pevné ochrany po stránce sociální, na druhé straně musí počítat s neochotou dosavadního zaměstnavatele a posléze musí, bohužel, počítati s vypjatou náladou dělnictva zemědělského, které a priori vidí v úředníkovi svého odpůrce, poněvadž se domnívá, že je ochotným vykonavatelem služeb a přání svého t. zv. chlebodárce. Tedy to je situace neutěšená, neblahá a já znovu zdůrazňuji: Poslanecká sněmovna bude v nejbližší době postavena před problém, aby právním způsobem zabezpečila aspoň minimální sociální existenci pro 40 tisíc lidí, kteří jsou úzce u nás v Čechách spjati se zemědělskou výrobou. My v zemědělském výboru jednali jsme svědomitě a obšírně o návrhu, který se dnes projednává, a došli jsme k tomu poznání, že je nutno, aby vláda byla vyzvána, aby předložila osnovu, která by tuto otázku rozřešila řádným zákonem. Poukazuji dále na to, že je nezbytně třeba, aby dosavadní korporace státní, jakou je Státní pozemkový úřad a jakou budou expositury Státního pozemkového úřadu, zřizované v jednotlivých župách, braly náležitý zřetel na úřednictvo a zřízenectvo velkostatků.
Nepotřebujeme v těchto velmi důležitých korporacích činitelů, kteří by měli jenom teoretické zkušenosti, nám jde o to, aby to byli lidé, kteří mají také praktické poznatky. A tu máme za to, že je třeba, aby nastal nový směr pro přijímání sil do Státního pozemkového úřadu a do jeho poboček, aby v prvé řadě byl věnován zájem a pozornost ve prospěch úředníků velkostatkářských, poněvadž jsme o tom pevně přesvědčeni, že, postaví-li se na půdu hospodářské demokracie, budou velmi důležitou produktivní složkou právě v těchto nových státních orgánech. Současně s touto otázkou chtěli bychom poukázati na další problém mluvil zde přede mnou o něm pan kolega Biňovec - na otázku státních statků.
Tato záležitost není doposud vyřízena lni na prospěch státu, tím méně ke zvelebení zemědělské produkce. Nechci říci, že je již nyní krajně nutno, aby státní statky byly podrobeny Státnímu pozemkovému úřadu, ale v každém případě je třeba, aby dosavadní řiditelství Státních statků v Toskánském paláci mělo více porozumění pro sociálně reformní a spravedlivé požadavky domkářů a malorolníků, aby úměrně s nařízeními Státního pozemkového úřadu dbalo také toho, by ona nařízení uplatňovala se, pokud poměry toho dovolují, také na státním majetku pozemkovém. Je velmi smutno, že musíme svádět přímé boje o každý ar půdy ze státního statku, ať již jde o stavby, ať již jde o rozšíření hospodářské, polní produkce. Tedy takovýto systém nemůže býti dále uplatňován a je třeba, aby řiditelství státních statků bylo zdemokratisováno, aby mělo ono pochopení, po kterém my voláme, poněvadž jsou celé řady okresů, jako boleslavský, jaroměřský, hořický, které, pokud se týče reformy půdy, přímo interesovány jsou na majetku státním. Přejeme si, aby oni úředníci, kteří vedou řiditelství státních statků a kteří doposud jsou ve státních službách aneb aktivně zaměstnáni na státních velkostatcích, uvážili, že žijeme v době nezbytného sociálního pokroku, ve které reforma půdy spravedlivě, racionelně provedená jest nejdůležitějším činitelem. Všechno jiné, slavná sněmovno, může býti doplněno, zabezpečeno, ale nebude-li v dozírné době posílena důvěra širokých vrstev zemědělských k rychlému a rozumnému provádění reformy půdy, budeme v situaci, která uvede ad absurdum naše dosavadní snažení po klidném vývoji, uvede v neprospěch všechno, co až dosud etapovou zákonodárnou politikou bylo vykonáno.
Při této příležitosti chtěl bych ještě říci, že jestliže se stavíme čistě a upřímně za spravedlivé požadavky úřednictva a zřízenectva, nesmí se jejich organisace stavěti, ať již agitací letákovou nebo schůzovou, proti provádění reformy půdní. To by bylo velice nebezpečné a my, bohužel, pozorujeme, že takovéto zjevy se objevují. Radíme k opatrnosti a říkáme jedno: Ať zřízenectvo a úřednictvo dbá v prvé řadě svých odborových, pekunierních zájmů, které se dají snoubiti s celou národohospodářskou státní politikou a pak plně věřím, že v poslanecké sněmovně nebude jedné demokratické strany, která by se pro jejich sociální zabezpečení do budoucna nevyslovila.
Zemědělský výbor v uvážení všech těchto eventualit doporučuje poslanecké sněmovně ku přijetí tuto resoluci (čte):
"Vláda se vyzývá, aby osnovu zákona o zajištění existence úřednictva a dělnictva na velkostatcích předložila k ústavnímu projednání v době nejkratší."
Budiž zde zdůrazněno, že nejde
o resoluci povahy akademické, nýbrž, jak očekáváme, že příslušná
ministerstva co nejdříve s takovouto předlohou přijdou. Nemůžeme
snésti, aby tak veliký počet sociálně nezabezpečených osob musil
se dívati s obavou do budoucna a doporučujeme tedy, aby tato resoluce
byla poslaneckou sněmovnou jednomyslně schválena. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): K slovu je přihlášen posl. Hirsch.
Nežli mu udělím slovo, navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla na 15 minut. Je snad námitka proti tomu? (Nebyla.)
Námitek není. Řečnická lhůta je 15 minut.
Dávám slovo panu posl. Hirschovi.
Poslanec Hirsch (německy): Slavná sněmovno! "Vláda se vyzývá," tak počíná resoluce, kterou se má za chvíli sněmovna zabývati. K takovým usnesením jsme nesmírně nedůvěřivi. V této resoluci se dále praví, že vláda se vyzývá, aby uložila Pozemkovému úřadu, aby postaral se se vším urychlením o zaměstnance a úředníky velkostatků, jež jsou nyní zabírány. Také k tomuto chvatu musíme býti přece jen trochu nedůvěřivými.
K této resoluci nutno nejprve říci, že v sociálně-politickém a v zemědělském výboru byl projeven jednomyslně souhlas s touto resolucí. V tomto prohlášení se nyní žádá, aby, jak jsem již nyní naznačil, bylo postaráno o zaměstnance a úředníky velkostatků zabraných a těch, jež zabrány býti mají, a aby jim byla poskytnuta ochrana. Žádá se ochrana existence. V této resoluci se poukazuje dále na to, že jestliže tito zaměstnanci a dělníci budou požadovati půdu, má se jim vyjíti co možno nejvíce vstříc. To je všechno velmi pěkné. Dále se praví, že se má těmto lidem vypomoci úvěrem. Nad to mají býti zvláštní kanceláří vyšetřeny poměry této skupiny pracujícího lidu. Jeden z referentů poukázal zde na to, že jde snad o 40.000 lidí. To je ovšem velmi značná číslice zaměstnanců a dělníků.
Jak pak se zachovala vláda, sněmovna nebo dřívější revoluční Národní shromáždění k těmto věcem? Jednoduše se půda zabrala, aniž se kdo staral o poměry, o existenci všech těchto lidí. V poslední době došlo k tomu, že nejprve byl zde vydán malý zákon ve prospěch pensionovaných starých a neschopných zaměstnanců a pozůstalých po nich, jenž pro tyto lidi znamená malou splátku a jakýsi malý pokrok. Nyní však jde o osud mnoha a mnoha tisíců lidí. A teprve nyní má býti vláda vyzvána, aby uložila Pozemkovému úřadu, aby v tom smyslu podal návrhy. To je přec opravdu podivuhodné. Myslíme, že by se bývalo muselo již dávno v tom smyslu působiti, aby ani jeden z těchto lidí neupadl v nouzi a bídu.
Kdo pak má nyní - a to je v této otázce nejvíce rozhodujícím - určovati osud této skupiny lidí? Pozemkový úřad. Kdo sedí nyní v Pozemkovém úřadě? Kdo to je Pozemkový úřad? To je snad to nejrozhodnější, čím se máme dnes zabývati. Oba páni referenti, tak mi bylo řečeno, vyjádřili se v tom smyslu, že celá sněmovna je v této resoluci svorna. Srdce vládních stran rozplývá se blahovůlí vůči všem těmto lidem a praví se nyní, že bude učiněno vše, aby této skupině lidí bylo pomoženo. Musí býti dále konstatováno, že při zabírání jde v prvé řadě a převážně o velkostatky německé, tedy o Němce, kteří na těchto statcích jsou zaměstnáni, o německé dělníky a zřízence. Opětovně jsme na to poukázali v této sněmovně, že stav, jaký je v tomto Pozemkovém úřadě, je zhola neudržitelný. Již v červnu 1920 podali jsme ve sněmovně návrh - byl to návrh poslanců Hahna, Leibla, Schweichharta, Heegera a soudr. - ve kterém jsme poukázali výslovně na neudržitelnost tohoto stavu a žádali jsme, aby zákon z července 1919 změněn byl v tom smyslu, že činnost Pozemkového úřadu má býti podrobena dozoru správního výboru, voleného Národním shromážděním na dobu jednoho roku; počet členů tohoto výboru určuje Národní shromáždění; v případě rozpuštění Národního shromáždění trvá funkce provisorně až do sejití nového Národního shromáždění a zaniká dnem sejití atd. Tento návrh byl sněmovnou, stranami většiny, oněmi stranami, jež zodpovědny jsou za skutky vlády, zamítnut. Podali jsme potom, ježto tento návrh byl zamítnut, v této sněmovně další návrh, jenž byl rovněž těmito stranami potlačen. Dnes musíme znovu říci, že stav, jenž nyní vládne v Pozemkovém úřadě, jest pro nás naprosto neudržitelným. Právě před několika týdny, asi před třemi neb čtyřmi nedělemi, při poradě o zákoně ohledně pensionovaných zaměstnanců poukázali jsme znovu s plným důrazem na to, že musíme vážně a energicky žádati, že musí býti v Pozemkovém úřadě zastoupeni Němci, jmenovitě zástupcové německého pracujícího lidu, německých sociálních demokratů, a že Pozemkový úřad ve svém nynějším sestavení je naprosto nemožným.
Avšak velevážené dámy a pánové z většiny nemají pro to, co říkají němečtí dělníci a zaměstnanci, sluchu. Jinak slyší velmi dobře, avšak to, co říkáme my, co jistě není nacionalistickým, nýbrž pouze podmíněno je otázkou existence a osudu pracovních tříd, nedochází u Čechů sluchu. Vždyť přece jde o osud a existenci mnoha a mnoha tisíců dělníků. (Německý výkřik: Vždyť to jsou jen Němci!) Jsou to jen Němci, avšak jsou to lidé, kteří zde ve státě pracují, a kteří mají právo, aby byli slyšeni. Ti lidé, kteří po desetiletí na těchto statcích pracovali a robotili, kteří starali se o to, aby obyvatelstvu mohlo se dostati výživy, mají býti nyní najednou vydáni na pospas libovůli jistých živlů. Tento stav je pro nás trvale nesnesitelným. Musíme se dnes stran, jež jsou nositeli vládní moci, pánů, kteří tak mnoho mluvili o demokracii v tomto státě, musíme se referentů vážně ptáti, jaké stanovisko zaujímají k této otázce. Musíme dostati od pánů referentů zcela vážnou odpověď, zda vlastně konečně strany většiny jsou ochotny reformovati Pozemkový úřad. Ti lidé, kteří sedí v Pozemkovém úřadě, pozbyli již práva, rozhodovati dále o osudu těchto velikých otázek. Pozemková reforma jest z nejdůležitějších, nejzákladnějších otázek pro další vývoj tohoto státu. Nemůžeme připustiti, aby o této otázce rozhodovali lidé, kteří již dávno nemají práva v Pozemkovém úřadě seděti. (Souhlas na levici.) Ti lidé byli jmenováni tehdejším, řekněme revolučním Národním shromážděním, panstvem, jež se tenkráte při vybudování nového státu samo jmenovalo, a bylo by bývalo již z ohledů slušnosti nutným, aby nový sněm nyní zvolil znova také tento výbor.
Jestliže pánové nechtějí slyšeti,
uvidí již, že můžeme užíti také jiných prostředků, aby také menšina
v tomto státě došla slyšení. Není to pro nás řečnickou otázkou,
tato otázka je pro nás významu velmi rozhodného. Musíme žádati,
aby v Pozemkovém úřadě konečně také němečtí dělníci a zřízenci
přišli k slovu. Pouze za tohoto předpokladu budeme pro tuto resoluci
hlasovati. Jsme však přesvědčeni, že touto resolucí není celá
věc odbyta. Jestliže vládní strany chtějí, pak dovedou vydati
příslušný zákon. Zde jde o zaopatření, o osud mnoha tisíců dělníků
a zřízenců. Rádi uvidíme, zda bude Pozemkový úřad co nejrychleji
zreformován, zda vládní strany jsou ochotny dopřáti našim oprávněným
přáním sluchu. Jen s tím předpokladem a jen s tím omezením hlasujeme
pro tuto resoluci. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Přeje si pan zpravodaj kol. dr. Kubíček doslov?
Zpravodaj posl. dr. Kubíček:
Nikoli.
Místopředseda dr. Hruban: A
pan zpravodaj kol. Dubický?
Zpravodaj posl. Dubický: Nikoli.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Přistoupíme tedy k hlasování.
Dám hlasovati najednou o obou resolucích, totiž o resoluci navržené výborem sociálně-politickým, která žádá zřízení zvláštního oddělení pro sociální péči o zaměstnance na velkém pozemkovém majetku, ke kteréžto resoluci připojil se také výbor zemědělský, a dále o resoluci navržené výborem zemědělským, která žádá, aby vláda osnovu zákona o zajištění existence úřednictva a dělnictva na velkostatcích předložila k ústavnímu projednání v době nejkratší.
Prosím pány poslance a paní poslankyně, aby se odebrali na svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s navrženými resolucemi, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce jsou schváleny a tím jest tento bod denního pořadu našeho vyřízen.
Přikročíme dále ke