Také co se týče do sousedních států, s nimiž dosud není obchodních smluv, jest nutno věnovati dopravní otázce obzvláštní pozornost, neboť s jejím příznivým rozřešením stojí a padá možnost obchodního styku vůbec a nejlepší obchodní smlouvy nám nebudou nic platny, nebude-li odpomoženo dosavadním desolátním dopravním poměrům tak, aby kupec měl záruku, že své zboží obdrží ve 3, nejdéle ve 4 nedělích. Nemůže tedy býti dost hlasitě a často zdůrazňováno, že šťastné rozřešení znamenalo by největší podporu, již možno si myslet, neboť současné poměry, kdy nemine dne, aby firmy nemusily přejímati ztráty pro dlouhé trvání cesty, jsou naprosto neudržitelny a křičí přímo po nejrychlejší a nejdůkladnější odpomoci.
Povolaní činitelé, páni z ministerstva obchodu, zahraničního obchodu a zahraničních věcí atd. budou míti v krátké době v Porto-Rose příležitost vyjednávati o všech těchto otázkách a musí jim býti proto ujasněno, že musí při těchto vyjednáváních všechno nasaditi, aby prosadili rychlou dopravu našich zásilek až na hranici a na této pak urychlené a přednostní řízení celní.
Nejlépe by bylo ovšem, kdyby bylo umožněno beze cla dovážeti naše textilní výrobky výměnou za zemědělské produkty Rumunska, SHS a Uher, čímž by se mohl rychle a nejlaciněji krýti nedostatek výživy nebo používání drahých zahraničních úvěrů a valut.
Značné znepokojení vyvolala u nás v severních Čechách zpráva několika denníků, že Italie má míti rovněž účast na výhodách, jež plynou sukcesivním státům z § 220 mírové smlouvy st.-germainské. Je-li tato zpráva opřena o skutečnosti, znamenalo by to tak těžkou újmu, zvláště také pro warnsdorfský průmysl, že by parlament musil nasaditi všechen svůj vliv, aby tento ústupek Italii byl eliminován.
Důležitým požadavkem našeho průmyslu jest také zlepšení poštovního spojení se sousedními zeměmi. Neboť dnešní poměry, kdy na příklad dopis a odpověď s Vídní vyžaduje nejméně 8 dní, s SHS jistě 10 až 12 dní, přímo znemožňují pravidelný obchodní styk a nesmírné zdražení telegramů do ciziny stěžuje rovněž zcela mimořádně dorozumění se zákazníky.
Velký počet přání chová severočeský průmysl také co do vnitřního styku. Také v tuzemsku jest třeba zlepšení poštovních poměrů. Rozmnožení, pokud se týče zrychlení poštovních ambulancí se již dlouho očekává, rovněž jako, že desolátní poměry telefonní budou důkladně zlepšeny. Právě uložená investiční půjčka, k níž si musí průmysl při 6% zúročení vypůjčiti peníze u úvěrních ústavů za 12%, odnímá ministerstvu pošt poslední výmluvu, která dosud bránila odstranění vytýkaných nedostatků.
Konečně musí býti jednou vyřízeno definitivní převedení peněz ležících ve starých korunách ve Vídni u bank, dále účtů vedených u úřadu poštovní spořitelny, ale tak, aby držitelé obdrželi plnou hodnotu v Kč, zvláště když by je při včasném dorozumění už dávno byli měli a peníze by neležely léta neproduktivně ve Vídni.
Živě dlužno si stěžovati do užívání daňových zákonů. Účinky o sobě již abnormálně vysokých ničivých daní sesilují se ještě na nesnesitelnou míru přiházejícími se případy jako ve Warnsdorfu, kde jedné továrně bylo předepsáno pro oba předcházející roky skoro půl milionu Kč, v dubnu již tamní berní úřad vedl bez upomínky exekuci a několik neděl později byla již vypsána dražba. Warnsdorfský průmysl a podobný průmysl jinde pracuje s napětím všech svých úvěrů na sklad, vyhýbá se tím za velkých obětí nezaměstnanosti, uspořuje státu nesmírné sumy podpor v nezaměstnanosti a přispívá zaměstnáním dělníků podstatně k zamezení snad no pochopitelných nepokojů. Každý jednotlivý podnik ztrácí enormní peníze a nežádá se příliš mnoho, vyžaduje-li se, aby stát na tyto těžké okolnosti bral ohled liberálním výkladem daňových zákonů. V tomto smyslu byla by také naléhavě dána novelisace výdělkové daně podle druhé hlavy, neboť jest nebezpečí, že této dani podrobené akciové společnosti a společnosti s ruč. obm. se pod daňovým břemenem přímo shroutí, fakt to, který ostatně také finanční správou byl přiznán, aniž by však dosud nastala nějaká změna právní situace. Také musí býti zaujato stanovisko proti případnému zdvojnásobení daně z obratu, poněvadž by to zcela jistě znamenalo opačný obrat nastavšího již zlevňování všech předmětů denní potřeby.
Naléhavým požadavkem domácího průmyslu jest dále odstranění nesmírně vysokých poplatků nákladních. Specielně ve styku se sousedními zeměmi měl by býti ulehčen vývozcům konkurenční boj s ostatními zememi, které v tomto směru dále pokročily, a to propočítáním tarifů, sestavením přímých vývozních sazeb aspoň pro jistá odvětví průmyslu. Uzavření smluv o právní pomoci nebo při jetí vhodných vzájemných výhod v obchodních smlouvách stalo se již nutností a nelze nahlédnouti, proč s nově vzniklými státy, majícími většinou jedno právní řízení, nemohou platiti ujednání, která byla dříve mezi Rakouskem a Uhrami.
Úhrnem budiž ještě jednou řečeno, že severočeský a specielně warnsdorfský průmysl spatřuje svoji existenční otázku v pokud možno největší podpoře a v každém směru bezvadném rozvoji vývozu do národních států a prosí, aby všem těmto snahám byla věnována největší myslitelná pozornost a energie.
Jak velice jest třeba upravujících a zajišťovacích obchodních smluv, volnějšího pohybu průmyslu a opuštění zaslepené politické theorie ve zdejším obchodním úřadě, ukazují stížnosti ještě mnoha jiných průmyslových odvětví, na př. slavného moravského prostějovského průmyslu. Tento zaznamenal minulého roku z počátku rozličné dobré vývozní nabídky přímo do Jugoslavie. Obchodní domy v SHS chtěly podle svých starých zvyklostí nakoupiti takové zboží u svých starých zprostředkovacích domů ve Vídni. Prostějovští výrobci konfekčního zboží byli by velmi rádi vyváželi do Jugoslavie přes Vídeň. To však jim bylo zabráněno pražským obchodním úřadem. Při podporování odbytu a dopravních možností, dále při vyhýbání se tísnivému novému přitahování daňového šroubu, který hrozí celou kyticí finančních plánů, mezi jiným zvýšením daně z obratu, měli by si praxe vzdálení úřední theoretikové více než dosud dáti raditi od zkušených praktiků. Naučili by se pak spíše reálně politicky mysliti o dopravním zřízení, válečné půjčce a daních.
Mluvil jsem před tím specielně o Jugoslavii a prostějovské záležitosti a rád bych při tom ještě několik minut setrval. Obchodní úřad žádal, aby prostějovští vývozci dodávali přímo na jih a založili neb objednali si tam obchodní domy, přejímací stanice atd. Nadarmo oni nenamítali, že se něco takového nedá utvořiti okamžitě a že jest to teprve za několik let možné a s jiné strany, že nelze oddiktovati staré zvyky jihoslovanských kupců, kteří rádi navštěvují Vídeň z důvodů jazykových, dopravních a pak také někdy z touhy po zábavě. Prodavač musí se přece v takových věcech přizpůsobiti zákazníkům, o než stojí. Příležitost k odbytu se jednoduše staví za otázku prestyže Prahy a raději má průmysl váznouti, raději se obětují náklady na podporování nezaměstnaných a celé daně. Takové nepochopitelné obchodní politice měl by přece, tak míním já, už z peněžních důvodů oponovati ministr financí. Dlužno si tedy přáti obchodních smluv, které by takové povolování a ujednávání činily předem zbytečným.
Chci ještě říci jen něco krátce o Slezsku. Účinky bohaprázdného ústřednového hospodářství a nucených syndikátů pocítili již nejsmutnějším způsobem zmíněnými již ustanoveními o bavlně a vlně továrníci, dělníci a celé obecenstvo, tedy stát. 6 až 8 miliard, to není žádná maličkost, také hospodářské velkopodniky takovým puštěním vykrvácejí.
Malým tkalcům, pletařům a přadlákům ve Slezsku, kteří musí převzíti 40 kg vlny za circa 159 K, ačkoliv by ji ve volném obchodě obdrželi za 40 K, obtíží se jejich domky jednoduše nucenými hypothekami, jež hrozí jich malému majetku konečně shroucením.
Za účelem doplnění vozového parku žádá nyní vláda - máme to v předlohách - 540 milionů dodatečného úvěru pro železnice. Kdyby však všechny železniční provozovny tak pracovaly jako Podmoklí, Česká Lípa a Krňov, jez státní odborníci staví přímo za vzor, při nichž vychvalují plné výkony ve smyslu mírových dob, kdyby všechny ostatní státní železniční dílny atd. tak pracovaly jako tyto provozovny, jistě ne náhodou ležící v německých krajinách a obsluhované hlavně německými zřízenci a dělníky, pak by zajisté i přes drahotu zařizování také hořejší dodatečná potřeba 540 milionů byla trochu nižší.
Končím: volnou dráhu národnímu
hospodářství, volné hospodářství, byť i s tím by se muselo počítati
- s nějakým státním dozorem na ochranu proti případným, snad zcela
zbytečně obávaným přehmatům! (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): K slovu se přihlásil pan ministr sociální péče.
Uděluji mu je.
Ministr dr. Gruber: Slavná sněmovno! Poněvadž bylo zde v debatě, která měla za vlastní svůj předmět pouze zadávání dodávek veřejných, dotčeno též otázky nezaměstnanosti, dovoluji si za svůj resort podati k této věci určité vysvětlení.
Nezaměstnanost ve všech odvětvích práce válkou vyvolaná během minulého roku se utěšeně zmenšovala, takže počet osob v nezaměstnanosti podporovaných klesl loni až na 30 tisíc. Důsledkem toho také rozpočet na podporu nezaměstnanosti stanovil číslici 267 milionů, která letošního roku byla snížena na obnos 100 milionů. Od počátku tohoto roku nabyla však nezaměstnanost nových forem tím, že velký počet průmyslových podniků výrobu buď podstatně obmezil, nebo úplně zastavil. Příčina jest nedostatek odbytu v tuzemsku a nemožnost vývozu hotového zboží do ciziny, poněvadž namnoze pro vysoké náklady výrobní nejsme s to, s cizinou konkurovati. Působení v tomto směru jest věcí jednak jiných resortů veřejné správy, jednak samotných tříd výrobních a obchodních. Ministerstvo sociální péče má zde jen podřadnou možnost spolupůsobiti, zvláště v tom směru, aby sociální nepříznivé účinky nezaměstnanosti byly co možná zmírněny. Ono není však samo s to a není k tomu také určeno, aby pečovalo o to, aby nezaměstnanosti samotné zaopatřováním práce bylo čeleno.
Ministerstvo sociální péče v rámci působnosti jemu vyměřené učinilo však vždycky ihned všechno, čeho bylo potřebí. Ministerstvo naše prohlásilo opětovně, že poskytování povinné podpory nezaměstnaným osobám nemůže vésti k uspokojivému řešení otázky nezaměstnanosti, že jediným účinným prostředkem jest poskytování práce. Jelikož stagnace výrobní činnosti je zaviněna zdrželivostí konsumentů, jak na trhu domácím tak také v cizině, třeba starati se o to, aby výrobní náklady byly sníženy, také však o to, aby obchod vzdal se přemrštěných válečných zisků a abychom tím vším, výrobou i obchodem, byli uschopněni soutěžiti. Na snížení nákladů musí přispívati zaměstnavatelé stlačením výdělků, dělníci zvýšením výkonnosti a stabilisaci mezd, vláda pak zmenšením veřejných dávek a včasným dodáváním a honorováním státních dodávek a přiměřenou úpravou naší politiky obchodní.
Pokud se týká snížení nákladů výrobních, dovolává se ministerstvo sociální péče hospodářské rozvahy i vlasteneckého citu jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, aby obě strany své požadavky uvedly v souhlas s trhem světovým.
Co se týká nyní součinnosti vlády, ministerstvo sociální péče provedlo několik meziministerských porad o prostředcích, jakými by se strany veřejné správy mohlo nezaměstnanosti býti čeleno. Ministerstvo sociální péče samo se své strany učinilo všechny přípravy k tomu, aby stavební ruch co možná brzy se rozvinul, čímž by ovšem velký počet průmyslů a živností našel dostatečného zaměstnání. Účinek tohoto opatření bude ovšem vyžadovati ještě nějaké doby, následkem čehož pečuje vláda o to, aby ještě jiná správní ústředí zjednávala zaměstnání zadáváním státních objednávek.
Podle usnesení ministerské rady ze dne 7. dubna t. r. bylo ministerstvo národní obrany zmocněno, aby učinilo na účet rozpočtu na rok 1922 potřebné objednávky pro výzbroj a ošacení vojska v obnosu 100 mil. korun. Toto usnesení rozpočtový výbor poslanecké sněmovny v zasedání dne 12. dubna t. r. schválil a zároveň prohlásil, že by vláda měla také v jiných oborech, jmenovitě ministerstva veřejných prací, železnic, zemědělství a pošt a telegrafů učiniti rovněž pilné objednávky na účet příštího rozpočtu. Tohoto vyzvání, které bylo ministerskou radou také opětně zdůrazněno, uposlechlo, ministerstvo železnic, které se rozhodlo zadati opatření vozidel v úhrnné ceně 540 mil. K, pro kteréžto vydání však teprve třeba hledati úhrady. Také ministerstvo pošt a telegrafů bylo by ochotno opatřiti si různé materiálie a stroje za obnos 150 mil., bude-li pro toto vydání nalezena dodatečně úhrada. I jiné ústřední úřady jsou hotovy poskytnouti průmyslu zaměstnání, jedinou však překážkou je nedostatek hotových peněz.
Tomuto úsilí ministerstva sociální pece se podařilo, že obávaná nezaměstnanost přece jen nenabyla dosud takového rozsahu, jak se původně očekávalo, a jak vystupuje snad ve všech jiných státech, válkou třebas ani nepostižených. Počet podporovaných nezaměstnaných, kterým ovšem není totožný s nezaměstnanými, činil v polovici února t. r. asi 54 tisíc osob - loni řekl jsem 30 tisíc - kdežto v polovici dubna tento počet klesl na 45 tisíc. V Anglii a americké Unii dosáhl počet nezaměstnanců čísel milionových a veliká je nezaměstnanost také ve Francii, Švýcarsku i v jiných státech.
Pokud se týče výplaty peněžitých podpor, tedy ministerstvo sociální pece vydává právě okresním správám politickým zmocnění, aby v těch okresích, kde je nezaměstnanost notorická, byly vypláceny podpory pro všechny osoby skutečně podpor potřebné, ovšem za určitých, nutných kautel. Při tom dovoleno ovšem nyní poskytovati podporu také při částečné nezaměstnanosti a dřívější karenční lhůta 14 dnů se odstraňuje. Kdyby se pak ukázala, a také ovšem ukazuje, potřeba poskytovat podpory také v jiných okresích posud nezaměstnaností nepostižených, ministerstvo naše se postará i o podporu v těchto okresích pokud a kde jí bude třeba.
Jak, slavná sněmovno, je známo, byla předložena osoba zákona o státním příspěvku v nezaměstnanosti dle systému gentského. Tato osnova není dosud parlamentem vyřízena a doba započetí platnosti tohoto zákona nedá se dnes ještě ani přibližně určiti. Pracuje tudíž ministerstvo sociální péče na novelisaci dosavadních předpisů o podporách v nezaměstnanosti, aby tyto podpory byly dle nabytých zkušeností co možná zjednodušeny a zároveň sazba podpor zvýšena. Dotyčná osnova bude ještě v letním zasedání předložena Národnímu shromáždění k projednání, čímž bude též vyhověno návrhu pány posl. Tayerlem, Roscherem, Hamplem, Markem a soudr. na změnu zákona o podporách v nezaměstnanosti slavné sněmovně právě pod číslem 2135 podanému.
Z toho, co jsem si dovolil právě uvésti, mohou nabýti páni členové sněmovny přesvědčení, že vláda a specielně ministerstvo sociální péče učinilo za účelem čelení nezaměstnanosti všecky možné kroky a že úsilí nebylo bezvýsledné.
Byl jsem konečně požádán vysloviti
se o vyhlášce z 18. května v kovodělných závodech pražských následkem
stávky dělnictva v několika továrnách vyvěšené. V tom směru dovolím
si podati zprávu v nejbližším sezení. Ministerstvo naše zahájilo
již jednání, aby i tento pracovní konflikt byl co možná brzy přiveden
ke smírnému rozřešení. (Výborně!)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Dávám slovo dalšímu řečníkovi
panu posl. Johanisovi.
Posl. Johanis: Slavná sněmovno! Při zprávě výboru o zadávání státních dodávek chtěl bych připomenouti v první řadě, že budeme hlasovati pro zprávu výboru, ale že reklamujeme při této příležitosti, aby smlouvy, zejména u živnostníků, které jsou platny pro určitý obor jako smlouvy kolektivní, byly dodržovány. Hlavně žádáme, aby mzdy, které jsou kolektivní smlouvou spravedlivě stanoveny, byly dělníkům placeny při státních dodávkách jako při každé jiné práci. Tento požadavek tlumočím zde zejména proto, že hlavně za války ukázalo se při všech státních dodávkách, že mzdy nejsou stejné. Ať stát platí práci, nechť již je to oděv nebo obuv, každému stejně, ovšem že živnostníkovi jinou cenou a továrníkovi také jinou cenou. Jakkoliv u živnostníků bývá však zpravidla cena jednotná, přece se tu kolektivní smlouvy nedodržují.
Resoluci, která jest navržena panem zpravodajem a výborem, doplňuji resolučním návrhem, aby tam, kde se mluví o tom, že stát má předem vypláceti zálohy na práci polohotovou nebo na zakoupení podobných surovin prostřednictvím Ústředního svazu živnostenského, bylo vsunuto "a dělnických", protože podle sjednaných podmínek nemá se práce zadávati jen družstvům a živnostenským podnikům, nýbrž i dělnickým. Proto zajisté pan zpravodaj bude souhlasiti se mnou, aby slova "a dělnických" byla do resoluce také pojata.
Při debatě o zadávání státních dodávek právem se rozvinula debata o otázce nezaměstnanosti. Sněmovna schází se dnes k jarnímu zasedání v okamžiku, kdy všecko v přírodě nasvědčuje tomu, že je dosti práce. Dostavuje se však nezaměstnanost všeho průmyslu - jedna ze sociálních chorob, která se po válce čekala. My jsme viděli 2 roky po válce, že konjunktura byla bohatá v živnostech, stavebnictví, průmyslu atd., ale že byl nedostatek pracovních sil a jako odezvu a závěr války zejména v důsledku vyčerpání zásob viděli jsme tu a tam, že je nedostatek zboží, případně také v četných oborech nedostatek pracovních sil. Situace v posledním půlroce značně se však zhoršila a je nutno volati po reformách, zejména i v našem státě. Pánové, nezapomínejme, že náš stát bude v otázce odbytiště dlouho zápasiti, a upozorňuji zejména na veliké obory pracovní, jako je textilnictví, výroba obuvi, prádla a strojů. Tyto obory budou museti vyvážeti, a jak dnes veliká deputace z Ostravska zde dokázala, vidíme, že na Ostravsku tamní veliký průmysl kovodělný musí vyvážeti 70%, což dokazují jeho representanti, ať zaměstnavatelé nebo dělníci. Nevyvezeme-li z Ostravska samotného výrobků kovodělných 70%, nejsme schopni, abychom tamní dělnictvo a úřednictvo zaměstnali. Tentýž stav je i v jiných oborech pracovních, zejména v obuvnictví. Zdědili jsme všechny továrny po Rakousku, zejména v západní Moravě a ve východních Čechách, a musíme obuv, vyrobenou v továrnách, máme-li všechny dělníky, úředníky a podniky zaměstnati jako před válkou, z 80% vyvážeti a jen 20% zkonsumovati. Tentýž poměr je v průmyslu textilním; tam musíme vyvážeti 75% z výroby a jenom 25% jsme schopni zkonsumovati.
Když si uvědomíme, že není tento stav jen u těch oborů, které vyrábějí hospodářské stroje, obuv, oděv a zboží textilní, vidíme, že po stránce vývozu náš stát musí dělati politiku krajně národohospodářskou a ze kormidelníci v čele státu stojící musí užíti každé příležitosti, aby hledali cestu ku včasnému navázání smluv vývozních a obchodních, které by zaručily zaměstnání těm, kteří jsou odkázáni živobytím na průmysl.
Pánové, já s touto otázkou spojuji z důvodů národohospodářských otázku ceny uhlí. My jsme už v bývalém Národním shromáždění viděli, že zejména dávka z uhlí je neudržitelná, a chci říci, že nejnápadnějším zjevem, svědčícím o nezdravosti poměrů, je hrozivě se zmáhající nezaměstnanost horníků. Od Nového roku bylo v republice zavřeno kol 60 závodů uhelných - a je dnes v oboru tomto přes 6000 nezaměstnaných horníků - a zajisté nikdo neřekne, že je zde přebytek uhlí. Ještě loňského roku, jak uvádí úřední zprávy, byl průmysl sotva z poloviny uspokojen, a uhlí pro otop bylo vydáváno jen na kilogramy. Ne přebytek uhlí, ale jeho drahota způsobuje váznutí jeho odbytu. V čem kotví drahota uhlí? Především řekněme, v uhelné dávce a v tarifní politice. Uhelná dávka u nás činí 42˙8% a v Německu jen 20%, což znamená zvýšení ceny uhlí u nás více než o 1/3. Stejně je tomu u dopravních podniků. Jest pochopitelné, že drahá cena uhlí má přirozeně vliv na tarif, neboť vagon uhlí z Duchcova do Prahy v roce 1914 byl dopraven za 54 korun a dnes za 615 korun; ze stanice Světec, hodinu dále, stála dříve doprava vagonu 53 korun, dnes 740 korun. To zdražuje uhlí, způsobuje jeho váznutí a to zatěžuje průmysl, který se stává neschopným konkurence.
V čem je kořen krise průmyslové? Ne v přebytcích, ale ve vysokých cenách; je třeba textilií, staveb, jiného a jiného podnikání, ale žádný nemůže konkurovati, protože otázka ceny uhlí jest jednou z příčin, proč u nás ceny výrobků jsou drahé. Pánové, znovu připomínám, jak jsem řekl již při jiných příležitostech, že jest nemyslitelno, aby dávka uhelná tak, jak jest dosud v platnosti, byla udržena a to čistě z důvodů národohospodářských. (Hlas: A co moučná dávka?) O moučné dávce doufejme, že její platnost vyprší brzy a budeme tudíž mluviti více o otázkách jiných; otázka moučné dávky s otázkou nezaměstnanosti jistě nesouvisí.
Pánové, chci přejíti k otázce jiné, k otázce průmyslu. (Poslanec inženýr Novák: A co daně?) Jest nesporné, že průmyslníci, a dokazují to dělníci i úředníci, také průmyslovou krisi živí. Pánové, mám přehled třeba v oboru obuvnickém. Jest nesporné, že kdyby pánům nešlo o jiné starosti, že mohli by vyráběti, kdyby se jim jen trochu vyšlo vstříc, neboť státní správa zaviňuje, že se nemůže obuv vyvážeti do státu jako jest Rumunsko. Náš stát z obavy, aby nepřišel o vagony, dělá mimořádné obtíže, aby se obuv a textilní zboží nedováželo do Rumunska. Co dělá Rakousko? Sestavilo zvláštní vlak a nechá ho dopravovati za doprovodu vojska do Rumunska a konkuruje tak nejen obuví, ale také textilním zbožím, kdežto náš stát vycházeje z hlediska, že by se přišlo o vagon, dělá obtíže. Nezapomínejme, že v nynějším sporu kovodělníků průmyslníci tam, kde jde o sabotování výroby, nejsou vždy bez viny. Dnes deputace hutníků a kovodělníků z Ostravska dokazuje na konkrétních případech, zejména v rourovnách a ve vítkovických železárnách, že průmyslníci, hlavně němečtí, mají zájem na tom, aby nejen z důvodů třídních, ale také národnostních jaksi sabotovali výrobu. Živí uměle průmyslovou krisi, poněvadž myslí, že jest to lék, který přispívá do jisté míry k ruinování našeho státu. Tedy jest věcí odpovědných činitelů, aby si všimli této věci. Když mluvím o otázce, že podnikatelé na četných místech - a jest to nepopíratelným faktem - nezaměstnanost podporují také sami, musím při této příležitosti znovu reklamovati zejména pro takové podniky, aby zákon o závodních radách nebyl posuzován jen se stanoviska dělnického, což při této příležitosti reklamuji, nýbrž aby se také posuzoval se stanoviska opravdu národohospodářského, když na př. v Německu vidíme, že zákon ten vykonává zejména po stránce uspořádání výroby celou řadu blahodárných účinků. (Odpor. - Posl. inž. Novák: Kdo vám to řekl?) Nejen vy, také my jsme byli v Německu a jsme informováni. Faktem jest, že nemůžeme dnes nechati se stanoviska moderního péči o výrobu jen těm, kdo jsou vlastníky komínů.
Pánové se musí spřáteliti s tím, že otázka vlivu zaměstnanců, dělníků nebo úředníků na výrobu je otázkou samozřejmou a že tu nejsou jen důvody sociální, nýbrž také národohospodářské, že ten, kdo jest zaměstnán v podniku, má míti také vliv na jeho chod. Zejména to bude otázka, má-li se přestati vyráběti, na niž mají míti zaměstnanci právem vliv. Ostatně v kolektivních smlouvách máme celou řadu ustanovení, která toto stanovisko odůvodňují, a jestli vidíme, že v kovoprůmyslu, zejména v středních Čechách v posledních dnech se jeví zaměstnavatelská výbojnost, jest jistě nesprávný to zjev. (Posl. inž. Novák: Jaká výbojnost? Stávka jest výbojnost?) Vy víte, pane inženýre, proč stávkují. Protože chcete snížiti... (Posl. inž. Novák: Protože chcete, aby se připouštěli do továren jen příslušníci organisací!) Vy, pane inženýre, máte úmysl provésti výluku tím, že chcete snížiti pracovní výkon na místo 48 hodin na 32 hodin. Je to tedy zakrytá výluka. Kdybyste chtěli hájiti jen ten organisační princip dělníka, přišli byste k přesvědčení jinému. Sami víte, že se vám hlavně jedná o snížení mezd. (Posl. inž. Novák: To není pravda, to jest lež!) Já konstatuji jen to, co důvěrníci na schůzích konstatovali a co tvrdily organisace. Konstatuji pouze, co vidím ve stávce lékařů. Vidíme ve stávce lékařů... (Posl. Najman: Nesmějí stávkovati!) Když jest zde důvod, pane Najmane! (Hlas: Zvýšením příspěvků zabíjíte všecky nemocenské pokladny. - Jiný hlas: Má-li dělník právo na stávku, mají také úředníci a lékaři!)
Konstatuji, že o právu na stávku
není sporu. Tady jest jinou otázkou, mohou-li dělnické ústavy
snésti zvýšení nákladů o 100% na služné lékařské, když jinému
se dokazuje... (Hlas: Vy byste tam měli dáti invalidy a ne
zdravé lidi!) Pánové, odpusťte, vy mluvíte o nemocenské pokladně
a o vedení v nemocenských pokladnách, ale ani jste je ve vedení
neviděli. Já vás, pánové, upozorňuji, abyste se přesvědčili na
kterékoliv pokladně, ať jest spravována živly jakýmikoliv, jestli
se opravdu nějak marnotratní, a vy se přesvědčíte o opaku. Vždyť
máte právo revise zastoupení. Vaši zaměstnavatelé a vaši kolegové
jsou v pokladnách a přesvědčíte se, jestli to, co zde tvrdíte,
vám potvrdí. Oni jsou členy dozorčího výboru, představenstva a
znají, co pokladny nabízejí lékařům, že jim dávají 40% na honoráři
zvýšeném proti loňskému roku při platné smlouvě. Představte si,
co byste řekli, kdyby dělníci při platnosti kolektivní smlouvy
najednou řekli: my nepracujeme a žádáme zvýšení mezd o 80% až
1 00%. (Hluk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní):
Prosím o klid. (Posl. inž. Novák: To se dělá! - Hlas:
Se zpětnou platností ještě k tomu!).
Posl. Johanis (pokračuje): Pánové, to nelze říci paušálně: to se dělá. Prosím, jmenujte mi konkretní případ, kde dělníci a úředníci vypověděli platnou smlouvu a žádali 100% a 80% zvýšení mzdy, jmenujte mi konkretní případ. (Hlas: To dělají zedníci a tesaři!) To nelze jen říci "zedníci a tesaři". To se musí jmenovati konkretní případ.
Já se chci znovu vrátiti k otázce kovoprůmyslu. Musíme si býti vědomi, jestliže žalujeme, že podnikatelé průmysl někde sabotují, že když byla konjunktura, a to byly doby válečné, že se jim vedlo tak, že mají dnes povinnost také něco dosazovati. Já rád slyším... (Hluk. - Posl. Vávra: Žebráci!) Pane kolego Vávro, já sám vám jako obchodníkovi s kožemi to jednou připomenu, jak to žebráctví vypadá. (Posl. Vávra: Vy máte také velkostatek!) Snad tomu opravdu nevěříte, že ten velkostatek mám? Jen se podívejte do kterékoliv pozemkové knihy a budete věděti, jak mluvíte nepravdu.
Slavná sněmovna jistě se sympatiemi vyslechla zprávu pana ministra dr. Grubera, který ohlásil celou řadu opatření, jež musí býti provedena; jistě čeliti nezaměstnanosti se nemůže jen jednostranně. Právem zde byly načrtnuty zejména důvody, které musí stát udržovati, jak co do vývozu, tak co do staveb a nouzových prací a dodávek, ale také co do omezování nezaměstnanosti, která je dnes jednou z nejhorších sociálních chorob, již nutno léčiti různými směry, mezi jiným i podporováním v nezaměstnanosti, ač přiznám, že většina dělníků a úředníků, kteří jsou nezaměstnaností postiženi, raději bude voliti práci než podporu. Ale při této příležitosti znovu reklamuji, aby nejen správa státní se spřátelila s tím, aby dosavadní podpory na základě zákona z 10. prosince 1918 byly zvýšeny, ale aby byly zvýšeny dostatečně, poněvadž maximální podporování jest 6 K denně u živitele. To znamená, že když by podle našeho požadavku, který byl vznesen ve sněmovně, byly zvýšeny podpory o 100%, že by nezaměstnaný dostával 12 K denně. Nikdo nepopře, že tato částka, tato číslice je nedostatečná. I když připouštíme, že snad nemůže dostati nezaměstnaný tak vysokou podporu jako nemocný, že musíme spojiti tu otázku s otázkou cen životních potřeb. A tu vidíme, že zejména v poslední době, ač ceny životních potřeb před dvěma měsíci u některých produktů patrně klesly, opětně zase stoupá cena masa i tuků, a tu musíme si býti vědomi, že podpora v nezaměstnanosti jest nejen nutná, ale časově nepostradatelná. A bude nutno, aby nejenom ministerstvo sociální péče, ale zejména také sněmovna si tuto okolnost uvědomila a novelisováním zákona z 10. prosince 1918 umožnila, aby ti, kteří již jakýmkoliv opatřením zaměstnání nebudou moci dostati, dostali podporu, a sice takovou, aby nejnutnější životní potřeby obhájili. Při této příležitosti reklamuji jiné opatření, od kterého si slibujeme, že jest možno jím čeliti nezaměstnanosti. To jest opatření, aby v rozpočtu bylo využito položek, které jsou pro stavby a jiné práce určeny. Za druhé jest to možno podporováním vývozu, zejména u textilií, obuvi, prádla, hospodářských strojů, hutnictví a kovodělných výrobků. Představte si, že je možno zejména dnes najíti zdroj příjmů, které snad se dostávají investičními půjčkami, případně jiné prostředky, aby se tyto práce opravdu mohly dělati.