Předseda: Iniciativní
výbor ve schůzi dine 24. května 1921 přikázal k řádnému projednání
návrhy, jednotlivým výborům.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Výboru ústavnímu:
Tisk 2014. Návrh posl. dr. Brunara a druhů na změnu ústavní listiny pokud se týče ustanovení o imunitě členů ústavodárných těles.
Výboru kulturnímu:
Tisk 2082. Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na vydání zákona o pomocných školách.
Výboru dopravnímu:
Tisk 2099. Návrh posl. Dubického, Bradáče a druhů, aby zřízena byla vhodná budova staniční s čekárnou na zastávce "Lázně Sedmihorky" okres turnovský.
Výboru brannému:
Tisk 2100. Návrh posl. Dubického a soudr. na doplnění a změnu branného zákona z 19. března 1920. č. 193 Sb. z. a n.
Výboru právnímu:
Tisk 2101. Návrh posl. dr. Šrobára a súdr. o zrušení osadníckeho pomeru a úpravy hospodárskych, slúžobnych a sociálnych pomerov lesných robotníkov na Slovensku (současně přikázán též výboru sociálně-politickému).
Výboru sociálně-politickému:
Tisk 2135. Návrh posl. Tayerle,
Roschera, Hampla, Marka a soudr. na změnu zákona o podpoře nezaměstnaných.
Předseda: Počátkem
dnešní schůze byly tiskem rozdány návrhy a součastně přikázány
výboru iniciativnímu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 2143. Návrh posl. Jokla, Hackenberga, Häuslera a druhů na vystavění železniční trati Dolní Lípová-Javorník-Reichenstein.
Tisk 2181. Návrh posl. dr. Lukavského a soudr. na vydání zákona, kterým se mění § 15 čl. VII. zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., jímž se upravují poměry státních zaměstnanců, jakož i zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných.
Tisk 2182. Návrh posl. Tučného, Laube a spol., aby byl vydán zákon o minimální každoroční placené dovolené zaměstnancům.
Tisk 2183. Návrh posl. dr. Bartoška, Zeminové, Laube, Pelikána, Hrušovského a spol., aby na dobu přechodnou, nežli provedena bude odluka církve od státu, upraveny byly prozatímním zákonem některé právní poměry církevní.
Tisk 2187. Návrh posl. dr. Lukavského a soudr. na zřízení vědeckého ústavu geofysikálního.
Tisk 2188. Návrh posl. Zeminové, Laube, dr. Bartoška, Pelikána a spol. stran rychlého provádění rozluky církve od státu a stran zákonitého zrovnoprávnění církví československé a českobratrské s církví římskou.
Tisk 2189. Návrh posl. Dubického a soudr. na vydání zákona o zrušení okresních stravoven v Čechách a použití jejich budov i zařízení k účelům humanitní péče o mládež.
Tisk 2190. Návrh posl. Bergmana a druhů na vydání zákona o úpravě užívání obecního statku.
Tisk 2191. Návrh posl. Najmana, Horáka a soudr., aby ministerstvo financí učinilo ihned potřebné kroky k převedení vkladů českosl. státních občanů u vídeňské poštovní spořitelny do Prahy.
Tisk 2207. Návrh posl. inž. Junga a druhů na zákonné upravení platů a služebních poměrů zaměstnanců notářských a advokátních.
Tisk 2205. Návrh posl. Drobného, Laube, Zeminové a spol. na okamžité knihovní převzetí zabraných velkostatků ve smyslu zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., a provedení pozemkové reformy na nich.
Tisk 2206. Návrh posl. Koudelky a soudr. na vydání zákona o zřízení stálých odhadců ve věcech pozemkových.
Tisk 2208. Návrh posl. Simma a
druhů na doplnění živnostenského řádu, aby se pro učně v otázce
dovolené užívalo § 17 zákona o obchodních pomocnících ze dne 16.
ledna 1910.
Předseda: Přikazuji tato vládní nařízení:
Výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností:
Nařízení vlády republiky Československé ze dne 13. května 1921, jímž se uvolňuje obchod papírem.
Nařízení vlády republiky Československé ze dne 13. května 1921 o zrušení Československého poradního sboru a Komise pro přechodní hospodářství v oboru průmyslu, obchodu a živností.
Dále výboru zásobovacímu:
Nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. května 1921 o uvolnění obchodu s tuky, oleji a mastnotami průmyslovými a sodou krystalovou a převzetí zásob Státního ústavu pro tuky, oleje a mléko v likvidaci.
Výbor sociálně-politický usnesl se navrhnouti podle § 36 jedn. řádu, aby iniciativní návrhy zákona o závodních radách tisk 900, 1370 a 1817 poslanecká sněmovna přikázala také výboru živnostenskému podle jeho žádosti.
Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí. Tato osnova jest tedy přikázána také výboru živnostenskému.
Výbor sociálně-politický, jemuž byl výborem iniciativním přikázán návrh posl. Remeše a soudr. (tisk 1372), konstatoval ve schůzi dne 19. května 1921, že návrh nepatří sociálně-politickému výboru, nýbrž pouze výboru rozpočtovému, jemuž byl rovněž iniciativním výborem přikázán.
Podle § 36 jedn. řádu rozhodne o návrhu takovém sněmovna k dotazu předsedovu bez rozpravy prostým hlasováním.
Kdo tedy souhlasí, aby návrh posl. Remeše (tisk 1372) projednán byl výhradně výborem rozpočtovým, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh ten jest přijat.
Výboru sociálně-politickému přikazuji vládní návrh zákona, kterým se mění ustanovení § 1164 obč. zákoníka (tisk 2145), současně přikázaný též výboru právnímu, a navrhuji, aby ku podání zprávy stanovena byla lhůta 14 dní.
Konstatuji, že sněmovna jest schopna se usnášeti.
Kdo je pro navrženou lhůtu, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržená lhůta jest přijata.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby výboru sociálně-politickému, kterému byl přikázán iniciativním výborem návrh posl. Tayerle, Roschera a soudr. (tisk 2135) na změnu zákona o podpoře nezaměstnaných, byla uložena k podání zprávy lhůta 10 dnů.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Také tento návrh jest přijat.
Jednací zápis o 67. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen a, poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle § 73 jednacího řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.
Přistupujeme k dennímu pořadu
dnešní schůze, a to nejprve ke
1. druhému čtení osnovy zákona, kterým se zavádí placená dovolená pro dělníky při dolování na vyhrazené nerosty (tisk 1988).
Zpravodaji jsou za výbor sociálně-politický pan posl. Brožík, za výbor socialisační pan posl. Tučný.
Uděluji nejprve panu zpravodaji
posl. Tučnému slovo. Jsou tu nějaké změny?
Zpravodaj posl. Tučný: Nikoli.
Předseda: Nejsou.
Za omluveného a nepřítomného panna
posl. Brožíka vyzývám pana předsedu výboru sociálně-politického
posl. Toužila, aby převzal referát. Má snad návrh na změnu?
Zpravodaj posl. Toužil: Nikoli.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí ve druhém čtení s osnovou zákona, kterým se zavádí placená dovolená pro dělníky při dolování na vyhrazené nerosty, tak jak byla přijata ve čtení prvém, teď také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zákon jest schválen ve druhém čtení a tím jest vyřízen prvý bod denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme ke druhému odstavci,
jímž jest
2. druhé čtení osnovy zákona o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických (tisk 2023).
Zpravodajem za nepřítomného a
omluveného pana posl. Brožíka jmenuji zase předsedu výboru
pana posl. Toužila. Má snad nějaké návrhy pozměňovací?
Zpravodaj posl. Toužil: Nikoli.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Kdo souhlasí s osnovou zákona o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických, tak jak byla přijata v prvém čtení, teď také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Zákon jest schválen i ve druhém čtení a tím druhý odstavec denního pořadu je vyřízen.
Přikročíme ke 3. odstavci denního
pořadu dnešní schůze, ke
3. zprávě výboru právního o nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920, čís. 402 Sb. z. a n., o převzetí pojištění cizozemských pojišťoven pojišťovnami domácími (tisk 1878).
Nežli udělím slovo zpravodaji p. posl. dr. Bartoškovi sděluji, že mně byl podán k tomuto odstavci formální návrh posl. Hirsche, Schäfera, Pohla a soudr. aby předloha byla přikázána ještě výboru sociálně-politickému.
V návrhu tomto obsažen jest implicite návrh na sejmutí tohoto odstavce s denního pořadu a tomu smyslu páni navrhovatelé svůj návrh přizpůsobili. I dám ve smyslu usnesení předsednictva nejprve hlasovati o otázce, zdali má býti tento předmět sňat s dnešního denního pořadu.
Kdo s návrhem pp. posl. Hirsche, Schäfera a Pohla na snětí tohoto odstavce s denního pořadu dnešní schůze souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je menšina. Návrh jest zamítnut.
Přistupujeme tedy k projednávání
tohoto odstavce. Uděluji slovo panu zpravodaji posl. dr. Bartoškovi.
Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavná sněmovno! Vláda republiky Československé vydala dne 24. června 1920 nařízení o převodu po jištění s cizozemských pojišťoven na pojišťovny domácí, jež bylo uveřejněno v loňské Sbírce zák. a nař. pod č. 402. Nařízením tím byl zmocněni ministr vnitra, aby v dohodě s ministrem financí a spravedlnosti sjednal a schválil podmínky pro převod pojištění od cizozemských ústavů pojišťovacích, které tyto uzavřely s příslušníky republiky Československé nebo s osobami, majícími stálé bydliště v naší republice, na ústavy domácí. Při převodu tomto mají býti pojistky tak změněny, aby zájmy zdejších pojistníků byly co nejvíce chráněny, zejména pokud se týče příslušnosti soudní a měny, ve které jest splniti závazky ze smlouvy pojišťovací.
Nařízení toto vydáno bylo podle zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. zák. a nař., kterým vláda je zmocněna, aby pro úpravu mimořádných hospodářských poměrů způsobených válkou použila nařízení, kde by jinak bylo třeba zákona, když se toho jeví nutná potřeba a když by průtah spojený s předložením návrhu sboru zákonodárnému byl věci na újmu. Vládní nařízení taková nutno však do 8 dinů ode dne vyhlášení předložiti Národnímu shromáždění, event. jeho Stálému výboru, zřízenému podle § 54 úst. listiny.
Právní výbor má za to, že vydané nařízení jest odůvodněno jak věcným svým obsahem, tak také po formální stránce vzhledem k předpisům citovaného zmocňovacího zákona.
Abych nejprve vyřídil tuto formální otázku, konstatuji, že v oboru pojišťování nastaly opravdu válečnými poměry četné změny a nesnáze, kterými by pojištěnci byli poškozováni, kdyby se jim nedostalo ochrany zakročením státní správy. O mimořádné hospodářské poměry způsobené válkou zde tedy jde a rovněž vyřizování této věci zákonem způsobilo by škodlivý průtah, což zřejmo již z toho, že k pouhé aprobaci vládního nařízení, vydaného 30. června 1920 a předloženého předsednictvu poslanecké sněmovny hned 1. července 1920, dostáváme se teprve dnes 31. května 1921. V senátě bylo nařízení toto také již schváleno, a to 20. ledna 1921.
Po stránce věcné bylo by uvésti, že utvořením naší republiky velmi mnoho pojišťoven, jež před převratem byly tuzemskými, stalo se cizozemskými ústavy, z čehož pro pojištěnce vzcházelo nebezpečí jak co do otázky příslušnosti soudní, jež byla nyní v cizině, tak i co do valuty, v níž smlouvy měly býti plněny a jež, pokud jde o Rakousko a Maďarsko, je méně hodnotná než naše.
Za dosavadního právního stavu bylo by ku převodu smluv od cizích pojišťoven na pojišťovny domácí zapotřebí souhlasu všech pojištěnců, jehož obstarání, bylo-li by vůbec možno, bylo by spojeno s velikým nákladem. Převod na domácí pojišťovny jest však nutný, protože cizí pojišťovny buď dobrovolně naše území opouštějí o koncesi zde se ani neucházejíce, anebo budou k tomu donuceny neudělením koncese. Jistě nebylo by ani zdrávo koncese cizím pojišťovnám poskytovati mimo případy striktní nutnosti, protože přesila cizí konkurence udusila by slibně se rozvíjející naše pojišťovnictví domácí, mimo to měla by tato cizí konkurence neblahý vliv na udržení příznivé naší bilance platební, neboť znamenala by vývoz značných premiových obnosů do ciziny. Náš stát má tedy na úspěšné úpravě této otázky dvojí zájem: morální, aby otřesením důvěry v pojišťovny cizí, jež by při neupravenosti otázky nutně nastalo, nebyla otřesena důvěra široké veřejnosti v pojišťování vůbec, jednak finanční se zřetelem na premiové reservy cizozemských dnes pojišťoven.
Že řešení, jež vláda podnikla nařízením ze dne 24. června 1920, je účelné, tomu nasvědčuje i to, že zcela obdobným způsobem upravena byla již tato otázka i v jiných státech, zejména v království SHS, v Maďarsku i v Bulharsku.
Proto navrhuje právní výbor sněmovně, aby nařízení vlády ze dne 24. června 1920, č. 402 Sb. zák. a nař., o převzetí pojištění u cizozemských pojišťoven pojišťovnami domácími schválila. Zároveň usnesl se týž výbor doporučiti sněmovně ke schválení tři resoluce, otištěné ve zprávě výborové (tisk 1878). Budou-li tyto návrhy právního výboru sněmovnou schváleny, jsou tím zároveň vyřízeny došlé petice, a to petice č. 175 Jednoty pro péči hospodářskou a kulturní v Praze z 21. června 1920, jakož i petice Svazu Československých pojišťoven z 12. srpna 1920, zaslaná Stálému výboru Národního shromáždění a přikázaná předsedou sněmovny poslanecké 6. října 1920 pod č. 793 výboru právnímu.
Doporučuji jako zpravodaj právního
výboru, aby poslanecká sněmovna schválila jednak uvedené již vládní
nařízení, jednak všecky 3 resoluce, usnesené právním výborem této
sněmovny. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přikročíme k debatě. Přihlášeni jsou páni posl. Kostka a Schäfer.
Doporučuji řečnickou lhůtu 15 minut. Jest snad proti tomu námitka? (Nebyla.)
Není námitek. Návrh můj jest přijat.
Uděluji slovo prvnímu řečníku
zapsanému, jímž jest pan posl. Kostka.
Posl. dr. Kostka (německy): Vážené shromáždění! Rád bych na tomto místě prohlásil jménem Německého parlamentního svazu, že přirozeně uznáváme, když se největší zřetel věnuje tomu, aby v tuzemsku vybudováno bylo pojišťovnictví. Jak stran pojišťovatelů, tak i stran ústavů samotných musí býti učiněna opatření, aby vydány byly přiměřené zákony o pojištění, a co je důležitější, podané žádosti musí býti svědomitě vyřizovány. Zdá se, že cesta, kterou se vláda dosud brala, nemůže býti námi zcela schvalována, a myslím, že také pan zpravodaj bude se mnou souhlasiti, žádá-li plnou, nestrannou spravedlnost pro pojišťovací ústavy všech národností v tomto státě.
Jak bylo řečeno, stalo se v poslední době, že sněmovna, jež by přece měla o těchto otázkách míti úplný přehled, ukazuje se býti nedokonale informovanou, neboť potřebujeme k tomu samozřejmě v prvé řadě přece jen přesných zpráv vládních, které ústavy pojišťovací dosud přenesly své jmění do tuzemska a kterým podnikům bylo toto přenesení povoleno. Zdá se, že v poslední době byly poskytnuty výhody, jež nechci říci národnostnímu boji, jenž se zde všude šíří, dávají nový podnět, nýbrž které přímo poukazují na něco, co bohužel nebude možno tak rychle vymýtiti, na jakousi korupci. Nebylo by lze nic namítati proti tomu, aby pojišťovny, jako na př. podniky švýcarské, jež do nynějška již v tuzemsku působily, tuto koncesi rychle obdržely, zdá se však velmi podivným, že taková povolení byla udělena kapitálu švédskému, kdežto na druhé straně německým podnikům, v nichž umístěn je zdejší kapitál a jež byly založeny za odborné znalosti tuzemského průmyslu, která vůbec umožňuje, že jisté cizozemské podniky nepotřebují nostrifikace, protože byla utvořena nová akciová společnost - posud nedostalo se vůbec povšimnutí.
Žádosti leží již půl roku u ministerstva, byly se všech stran urgovány, posud však k vyřízení jich nedošlo. Jak mně také bylo sděleno, byly konečně také činěny námitky proto, že sídlo těchto podniků má býti v německé krajině. Myslím, že proti tomu nelze již předem něco namítati a nemůžeme přes noc a nechceme měniti a nezměníme skutečnosti, že průmysl je v německých krajích a budeme i na příště musiti žádati, aby tam bylo sídlo těchto podniků. (Německý výkřik: Avšak daně se vybírají z německého majetku!) Ovšem, daně z německých krajů se béřou!
Zvláštní věci přihodily se však také v pojišťovnictví na Slovensku, kde jako pojišťovatelé obdrželi koncesi dozorčí orgány. Dotyčný je v jedné osobě současně pojišťovatelem a zároveň dozorčím orgánem nad tímto pojištěním. Je zřejmo, že se z toho nemohou vyvinouti zdravé poměry. To je neslučitelnost, kterou zde v tomto státě zřejmě zcela jinak pojímají než jinde.
Ovšem po věcné straně dlužno resoluci, jež zde byla předložena, podporovati, a my ji se své strany pouze v hlavních bodech doplňujeme. Předběžné práce, jež zde byly v severních Čechách vykonány, jsou vzorné, a já bych pány prosil, aby tyto předběžné práce poněkud obšírněji ocenili a také na prospěch svého průmyslu studovali. Neboť konečně jednou vytvořil se tam předně pojišťovací svaz a za druhé byla založena akciová společnost pro zpětné pojištění. Obě čekají na schválení ministerstev a dnešní den nesmí uplynouti, aniž by němečtí zástupci ve sněmovně žádali takové schválení pokud možno rychlé i pro německé krajiny a podniky. Totéž platí i pro zemědělské kraje a v tom směru již zde několikráte zakročil jistý kolega z poslanecké sněmovny u ministerstev. Byl však odbyt jednak velmi povrchními, jednak i cynickými slovy, a žádosti zůstanou prostě ležeti. To se nesluší a my musíme zde s tohoto místa proti tomu vznésti nejostřejší protest.
S věcné stránky navrhoval bych jako doplněk resoluce, jež nám byla předložena a jež, pokud v budoucnosti bude brán zřetel i na německé zájmy, i od nás může býti přijata, ještě toto (čte):
"1. Ministerstvo vnitra se žádá, aby neprodleně podalo poslanecké sněmovně podrobnou zprávu, kolik a jaké koncese byly uděleny pro zřízení pojišťoven od počátku činnosti pojišťovacího oddělení. Dále buďtež uvedeny v této zprávě všechny žádosti za koncese, které nyní u vlády leží, s uvedením jmen všech osobností, které tyto žádosti podepsaly." To se musí ovšem zadati i pro povolené již žádosti.
"Ministerstvo nechť dále oznámí v této zprávě stanovisko, které k těmto jednotlivým ještě nevyřízeným žádostem za koncesi zaujímá, a náležitě je odůvodní.
Zpráva ministerstva vnitra budiž předložena pokud možno nejrychleji, jistě však během jednoho měsíce" - vždyť to je jen pouhá opisovačská práce - "a sociálně-politický výbor nechť se potom ihned sejde, aby zaujal k této zprávě stanovisko.
2. Vláda se dále vyzývá, aby co nejdříve projednala žádosti podané již ministerstvu vnitra o založení nových domácích pojišťoven nebo o rozšíření oprávněnosti nynějších domácích pojišťoven, a oceňujíc pouze věcná hlediska, vyřídila je co možno nejdříve. Při tom buďtež co nejrychleji vyřízeny též žádosti podané s německé strany, z nichž zvláště jedna dotýká se zájmů průmyslových, druhá zemědělských a živnostenských v nejširším rozsahu."
Myslím, že to je objektivnost
a my žádáme od vlády a od druhé strany rovněž v tom směru nestrannost
a spravedlnost. (Souhlas a potlesk na levici.)
Předseda (zvoní):
Byly předloženy některé
resoluční návrhy. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Resoluční návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů:
"1. Ministerstvo vnitra se žádá, aby neprodleně podalo poslanecké sněmovně podrobnou zprávu, kolik a jaké koncese byly uděleny pro zřízení pojišťoven od počátku činnosti pojišťovacího oddělení. Dále buďtež uvedeny v této zprávě všechny žádosti za koncese, které nyní u vlády leží, s uvedením jmen všech osobností, které tyto žádosti podepsaly. Ministerstvo nechť dále oznámí v této zprávě stanovisko, které k těmto jednotlivým ještě nevyřízeným žádostem za koncesi zaujímá, a náležitě je odůvodní.
Zpráva ministerstva vnitra budiž předložena pokud možno nejrychleji, jistě však během jednoho měsíce, a sociálně-politický výbor nechť se potom ihned sejde, aby zaujal k této zprávě stanovisko.
2. Vláda se dále vyzývá, aby co
nejdříve projednala žádosti podané již ministerstvu vnitra o založení
nových domácích pojišťoven nebo o rozšíření oprávněnosti nynějších
domácích pojišťoven, a oceňujíc pouze věcná hlediska, vyřídila
je co možno nejdříve. Při tom buďtež co nejrychleji vyřízeny též
žádosti podané s německé strany, z nichž zvláště jedna dotýká
se zájmů průmyslových, druhá zemědělských a živnostenských v nejširším
rozsahu.˝
Předseda (zvoní): Tento resoluční návrh je dostatečně podporován podpisy a je předmětem jednání.
Uděluji slovo dalšímu řečníku
p. posl. Schäferovi.
Posl. Schäfer (německy): Ctěné dámy a pánové! Žádali jsme, aby se dnes nejednalo o tomto předmětě, nýbrž aby se sociálně-politickému výboru poskytla možnost, aby přezkoumal nařízení ministerstva, jež se týká převodu pojištění u cizozemských společností na společnosti tuzemské. Toto přání, aby se dnes o věci nerozhodovalo, vyslovili jsme z toho důvodu, že je nejvýš potřebí prozkoumati nařízení vlády, pokud jde o zajištění těch osob, které jsou u cizozemských pojišťovacích společností zaměstnány. Jest litovati, že většina sněmovny nesouhlasila s tímto oprávněným přáním, a nutno želeti, že ani socialistické strany nedaly souhlasu k návrhu, aby toto nařízení bylo přikázáno sociálně-politickému výboru k opětnému prozkoumání.
Jestliže jsme žádali opětné prozkoumání ve výboru, stalo se to proto, že se domníváme, že právě v nynější době nutno se vyvarovati všeho, co by mohlo rozmnožiti počet lidí bez místa. Teď však není pochyby o tom, že provede-li se toto nařízení vlády, bude ohrožena řada existencí, poněvadž není možnosti najíti zaměstnání pro tyto zřízence. Upozorňuji jen, že ve společnostech, které sjednaly pojišťovací smlouvy v Československu s pojištěnými osobami, je zaměstnáno mnoho set zřízenců, že jejich služební poměry jsou upraveny v dohodách a smlouvách. Při takovém kroku, jak její má na mysli nařízení, mělo by se mysliti na to, aby tato otázka byla řešena současně. To se neděje, nám se nedostane ani vysvětlení, co se zamýšlí učiniti na ochranu existence zaměstnanců.
Z tohoto důvodu litujeme co nejživěji, že tato věc má býti dnes v rychlosti vyřízena. Vzhledem k tomu, že potíráme nařízení především i proto, že nedbá této důležité sociálně-politické otázky, omezujeme se na toto krátké prohlášení a své zamítavé stanovisko odůvodňujeme tím, že se prostě přechází přes budoucnost těchto zaměstnanců.
K tomuto předmětu dovolujeme si podati ještě tento resoluční návrh (čte):
"Vláda se vyzývá, aby provádějíc nařízení o převzetí zahraničních pojištění pojišťovnami tuzemskými chránila nabytá práva zaměstnanců cizozemských pojišťoven, které tímto nařízením budou dotčeny.
Domácí pojišťovny, které převezmou cizí pojištění, buďtež zavázány, aby převzaly zaměstnance těchto cizozemských pojišťoven se všemi jejich nabytými právy."
To znamená tedy: chceme, aby aspoň v této sněmovně bylo vysloveno, pakliže budou převedena pojištění na tuzemské pojišťovny, že tyto jsou povinny spolu převzíti zaměstnance a to s těmi platovými a služebními poměry, kterých již oni nabyli. Není možno, aby takovým vládním opatřením dostalo se mnoho set zaměstnanců do nejtěžší bídy a aby v době, kdy již beztak je dosti nezaměstnaných, počet jich se rozmnožoval jednáním vlády.
Prosím sněmovnu, aby k tomuto
návrhu, jejž jsme si dovolili podati, dala svůj souhlas. (Potlesk
na levici.)
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena.
Měl bych ještě dát přečísti resoluci navrženou právě pány posl. Schäfrem a soudr., je však právě v překladu.
Udělím slovo p. zpravodaji a dám resoluci potom před hlasováním přečísti.
Uděluji slovo p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Bartošek: Slavná sněmovno! K podnětům, které byly oběma pány řečníky zde předneseny, poznamenal bych toto: Sněmovna se vyslovila proti návrhu, aby tato věc byla přikázána ještě sociálně-politickému výboru a, myslím, plným právem, poněvadž jednak takový návrh není docela v souhlasu s § 20 našeho jednacího řádu, a potom také byl by takový odklad věci docela neúčelným a směřoval by jen k zbytečnému průtahu, neboť, jak jsem již uvedl, 1. července 1920 byla sněmovně tato věc předložena a my teprve dnešního dne, 31. května 1921, tedy déle než za 3/4 roku, dostáváme se k tomu, abychom o ní jednali. Odklad podobný byl by však také technicky neúčelným, poněvadž sněmovna může jenom buď schválit anebo neschválit vládní nařízení, nemohouc ničeho měniti na jeho obsahu. S věcného hlediska pak byla by tato věc dokonce velmi na pováženou, poněvadž je třeba zde rychlého opatření. Průtah byl by zjevně na škodu našich pojištěnců a prospěch měly by z něho nanejvýš pojišťovny cizí, vídeňské, pešťské atd.
Sněmovna se tedy vyslovila již proti odročovacímu podnětu, který byl zde učiněn, a to také znamená, že není nyní možno hlasovati pro resoluční návrh pp. posl. Kostky, dr. Kafky a soudr., poněvadž tato resoluce, nehledě k tomu, že nevidím ji věcně odůvodněnu, předpokládá, že věc byla sněmovnou vrácena sociálně-politickému výboru. Doporučuji proto, aby sněmovna vyslovila se proti resoluci pp. posl. Kostky, dr. Kafky a soudr.
Pokud se týká druhého resolučního návrhu, který podal p. kol. Schäfer, ten doporučuji, poněvadž běží o věc, kterou je nutno vzíti ještě v úvahu a jistě nebudeme míti tu intenci, aby oprávněné zájmy zaměstnanců v pojišťovnách byly v něčem zkráceny aby tato resoluce p. poslance Schäfra a soudr. byla přikázána onomu výboru, který projednával věc samu, totiž výboru právnímu.
Jsou zde ještě také 3 resoluční
návrhy právního výboru, které obsaženy jsou v tisku 1878. Tyto
resoluce doporučuji vám k přijetí. (Výborně!)