Předseda (zvoní): Přistupujeme k debatě. Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby se stanovila řečnická lhůta 20 min. Námitek proti tomu není? (Nebyly.) Není jich. Návrh je přijat.
Uděluji slovo prvnímu řečníku,
zapsanému na straně "proti", jímž je pan posl.
Schuster.
Posl. Schuster (německy): Slavná sněmovno! Mezi mnoha předlohami, o nichž v tomto týdnu měly se konati porady a které ještě nejsou vyřízeny, je tento návrh zákona, jenž zaměstnává se úpravou otázky oficiantské a zařazením oficiantů do úřednických tříd platových a hodnostních, jedním z oněch zákonů, který alespoň do jisté míry smí si osobovati jméno demokratického zákona a jenž také do jisté míry je naplněn sociálním duchem. Tento návrh zákona není nějakým výtvorem vlády, neboť vláda s takovými věcmi docela nespěchá, nýbrž tento návrh zákona podala jistá socialistická skupina této sněmovny. Vždyť i ve výboru státně-zřízeneckém jakož i v rozpočtovém nutno bylo tento zákon vymáhati a oň válčiti, aby se zajistilo, že bude schválen.
Tento zákon hmotně, pokud se dá vypočítati, zatíží stát výdajem 10 mil. korun, poměrně velmi malou částkou pro tolik tisíc lidí pracujících v těžké robotě, poměrně malou částkou, srovnáme-li to s tím, že v tomto týdnu bylo povoleno mnoho set milionů korun na daních a srovnáme-li, že schváleny byly již návrhy zákonů předvídající sta milionů korun na výdaje, jež podle našeho názoru nejsou zcela tak nutné jako právě výdaj, jenž v tomto případě má býti učiněn.
Postavení oficiantů bylo již za starého Rakouska mimořádně smutné a politování hodné. Kdo měl aspoň nějaké školní vzdělání anebo ještě lépe, kdo mohl se dovolati dostatečné protekce, ten konečně mohl za starého Rakouska i jako oficiant tu a tam dopracovati to poněkud dále. Osud jiných zůstal vůbec nevyjasněn a poměry byly oficiantům mimořádně nepříznivy; oni byli jedním z těch proletářských stavů, které byly vydány bídě. Po převratu, když povstaly nové státy a také tento stát, nutno bylo přikročiti k odčinění nejhorších krutostí a vad starého Rakouska, a tak také zákonem ze dne 19. dubna 1920 byl učiněn pokus upraviti otázku oficiantů a poněkud ji uspořádati. Ačkoliv ustanovení zákona ze dne 19. dubna 1920 přinesla snad částečnou úpravu, zůstaly ještě mimořádné krutosti, které zajisté oficianti mimořádně těžce vyciťují, a jež nyní tento zákon má odčiniti. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)
Zákon ze dne 19. dubna 1920 stanoví, že kdo ukončil 7 služebních let onoho dne, kdy zákon nabyl účinnosti, a je řádně kvalifikován, má býti zařazen do státu úřednického, ale komu scházel jen jeden den, nemohl dosíci této zákonité výhody. Také při propočítání služebních let bylo podle tohoto zákona ihned 7 let odečteno, čímž samozřejmě oficiantům vznikly mimořádně těžké hmotné škody. Nový zákon stanoví tedy, že již po 4 služebních letech při uspokojivé služební výkonnosti a nutných kvalifikačních předpokladech může se provésti zařazeni. Nesmí se ovšem zapomínati, že tato 4 služební léta jsou vlastně 17 služebními léty, poněvadž z větší části běží o úředníky a zřízence, kteří mají vojenskou služební dobu jako certifikatisté nebo déle sloužící poddůstojníci, a kteří teprve potom se 17 služebními lety přicházejí do poněkud upravených poměrů. Zde nový zákon napravuje. Ovšem podle nového zákona bude znovu nutno propočítati platy a všichni těžce postižení krutostmi starého zákona budou novým zákonem uvedeni do podstatně lepších poměrů, čehož nejen nutno oficiantům přáti, nýbrž co také ze sociálního stanoviska nutnost pro ně obsahuje a znamená.
Naše strana se usnesla hlasovati
pro tento zákon. Při tom chci výslovně zjistiti, že hlasujeme-li
pro tento zákon, nemá, nesmí a nemůže se to vůbec pokládati za
projev důvěry vládě, nýbrž že vidíme v tom pouze čin spravedlnosti,
jenž zákonitou cestou konečně zjednává právo jedné proletářské
vrstvě z mnoha tisíců lidí. (Potlesk na levici.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen, uděluji závěrečné slovo
zpravodaji paní posl. Pechmanové.
Zpravodaj posl. Pechmanová: Slavná sněmovno! Protože není ani pozměňovacích návrhů, ani žádných důležitých změn, ani jakýchkoliv jiných návrhů, nemám co bych ke zprávě výboru, kterou jsem přednesla, dodala.
Konstatuji pouze, že skutečně
věc, která bude dnes odhlasována, má svůj důležitý význam pro
státní zaměstnance nejen jako zákon, který urovnává a spořádává
poměry státních zaměstnanců, nýbrž i jako zákon, který má svůj
částečný význam sociální, i z těch důvodů, které jsem uvedla,
jako první pokus, aby zásada příští reorganisace státní správy
ve všech směrech byla už dnes prvním - snad ještě pokusem, ale
přece jen prvním činem na cestě, na které, doufejme, že budou
v brzku následovati další zdařilé pokusy.
Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji závěrečné slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu
posl. R. Chalupovi.
Zpravodaj posl. R. Chalupa:
Nemám ničeho, co bych podotkl, a vzdávám se slova.
Místopředseda Buříval (zvoní): Přistoupíme k hlasování. Hodlám dáti hlasovati o celém zákoně, o jeho 6 paragrafech, nadpisu a úvodní formuli najednou, nebude-li námitek. (Nebyly.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Poslanecká sněmovna přijala tím osnovu zákona ve čtení prvém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci, která jest vytištěna ve zprávě výboru státně-zřízeneckého.
Kdo souhlasí s resolucí, jak jest vytištěna ve zprávě výboru státně-zřízeneckého, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce je přijata.
Tím jest tento předmět spolu s resolucí vyřízen v prvém čtení a druhé dám na pořad příští schůze.
Přistoupím k odstavci dalšímu,
jímž jest
19. zpráva výboru soc.-politického a dopravního o vládním návrhu zákona (tisk 2652), kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n., o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku.
V 77. schůzi posl. sněmovny dne 29. července t. r. bylo přiznáno zkrácené projednání podle § 55 jednacího řádu se lhůtou do 3. srpna k podání zprávy.
Zpravodaji jsou za výbor sociálně-politický posl. Brožík, za výbor dopravní posl. Draxl.
Udílím slovo panu zpravodaji výboru
sociálně-politického posl. Brožíkovi.
Zpravodaj posl. Brožík: Slavná sněmovno! Zákonem ze dne 25. února 1920 provádí se účast horníků na správě dolův a jejich podíl na čistém zisku. Prakticky má účast býti provedena podnikovými radami, v nichž zasedají zástupci majitelů podniku a zástupci zaměstnanců, kteří byli buď jmenováni podnikatelem na jedné straně a na druhé straně voleni závodní radou anebo v případu, že by podnik vztahoval se na více závodů, závodními radami dotyčného pod niku.
Provedení tohoto zákona, který byl schválen 25. února 1920, tedy takřka před půl druhým rokem, postavily se do cesty formální obtíže, které tímto zákonem mají býti urovnány. Působí však poněkud podivně, jestliže teprve nyní po půl druhém roce od schválení zákona přichází se na tyto formální obtíže, o kterých nevíme, zdali se v praksi opravdu objevily. Vzniká tu dojem, že zde hrály snad úlohu motivy jiné.
S tímto zákonem o spoluúčasti na správě dolů jest současně spojena otázka druhá, a to otázka 10%ního podílu na čistém zisku z výnosu báňského podnikání. Těchto 10% čistého zisku z báňského podnikání neplynulo by sice ve prospěch zaměstnanců přímo, nýbrž podle zákona připadá revírním radám, které mohou těchto obnosů použíti jedině k účelům dobročinným, to jest k vybudování dobročinných zařízení pro zaměstnance, a tu se zdá, že právě tato okolnost přivodila průtah s usnesením zákona a že celý tento průtah má býti jaksi formálně odůvodněn obtížemi, na které ministerstvo veřejných prací se odvolává.
V čem tyto obtíže pozůstávají? Pozůstávají v tom, že podniková rada, která jest praktickým provedením spoluúčasti na správě báňských podniků, má jiná ustanovení pro volitelnost svých členů, nežli mají rady závodní, které tyto členy podnikové rady mají volit. Kdežto pro volitelnost do závodní rady předpisuje zákon 24 let a 6 měsíců práce v závodu a 3 roky zaměstnání v hornictví, jest třeba k volitelnosti do podnikové rady stáří 30 let, dvouleté zaměstnání v podniku a 4leté zaměstnání v odboru, tedy podmínky mnohem tvrdší, nežli jsou pro volby do závodních rad. Ministerstvo veřejných prací dovolává se toho, že těmito rozdíly, a proto, poněvadž do podnikových rad může býti volen jen člen závodní rady, by se mohlo státi, že by v některé podnikové radě nemohl člen její dostáti všem podmínkám, které zákon předpisuje, podmínkám tvrdším, nežli jsou stanoveny pro volby do závodních rad, a že se tím mohlo státi, že některé zejména menší podniky nebyly by s to volby do podnikové rady provésti a tím snad dosáhnouti účelů, kterých zákon sledoval. V praksi ovšem věc vypadá jinak, poněvadž se přihlíží k tomu, aby do závodních rad byli povoláni lidé nejzkušenější, lidé podniků nejznalejší, poněvadž to také odpovídá intenci zákona a také i intenci dělnické rozumné sociální politiky, a nedalo by se počítati s tím, že by do podnikových rad volby nemohly býti pro tyto formální závady provedeny. Ale řekl jsem, že právě tu hraje roli jiný důvod, poněvadž i kdyby tu ty to závady byly, pak musely by býti zjevny po 1/2 roce, ale ne po půldruhém roce, kdy zákon o závodních radách déle než rok je v platnosti a kdy se působí stále se všech stran na to, aby volby do podnikových rad byly provedeny, aby zaměstnanci v báňských podnicích měli příležitost podívati se a zkontrolovati hospodářství v báňských podnicích, kdy na místo provádění tohoto zákona přichází se s těmito formálními obtížemi. Doufáme, že k odstranění těchto obtíží bude zákon o podnikových radách moci býti úplně uskutečněn, aby svého účele dosáhl.
Sociálně-politický výbor doporučuje
osnovu vládní nezměněn slavné sněmovně ku přijetí. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji slovo zpravodaji výboru dopravního p. posl. Draxlovi.
Zpravodaj posl. Draxl: Slavná sněmovno! Roku 1919 byli to právě páni majitelé dolů, kteří na uhelné anketě nabídli hornictvu spolupráci na závodech a současně podíly na čistém zisku. Roku 1919 byly zahájeny porady, a výsledek těchto porad byl konečně zákon o závodních radách a podnikových radách. Stalo se pak v poslední době, že v ministerstvu veřejných prací byl zákon rozdělen ve dva zákony, a to na zákon o závodních radách a zákon o podnikových radách. Tím se stalo pak, že každý z těchto zákonů byl jinak sestaven a že ustanovení zákona o volbách do závodních rad byla jinak stanovena pro závodní rady a jinak byla pak stanovena pro podnikové rady. Avšak charakteristické při tom je, že zákon byl odhlasován Národním shromážděním dne 25. února 1919 a až do nynějška nebyl zákon o podnikových radách vůbec proveden. Až teprve na nátlak dělnictva a specielně odborových organisací po říšské konferenci podniků letošního roku bylo nám prohlášeno ministerstvem veřejných prací, že je zde určitá chyba, že jsou zde určité nedostatky a že je nutno je teprve upraviti novelisací tohoto zákona samého.
K tomu chci připomenouti jen, že tyto závady nebyly by tak veliké, a to hraje zde jaksi zajisté úlohu hlavní, že pánům majitelům dolů, kteří nám sami nabízeli 10% čistého zisku pro humanitní účely, nechce se nyní podle všeho splniti tyto podmínky. A je to znáti podle toho, že alespoň pro nynější dobu od závodů a podniků nebylo učiněno ničeho, ani pokud jde o to, by podíl na čistém zisku dělnictvu byl věnován. Naopak přesvědčili jsme se, že od té doby tam, kde byly provedeny volby do závodních rad, jsou to právě správy závodů, které činí největší překážky, by zákon nemohl býti proveden a které zákon ten sabotují. Jsem přesvědčen o tom, že páni majitelé závodů snaží se o to, aby sabotovali zákon o podnikových radách. A nechceme se klamati nadějí do budoucna, že tito páni majitelé dolů budou se chtíti tak lehce podříditi ustanovení zákona. Přes to, když vláda předložila zákon o novelisaci zákona samotného, připojili jsme se k tomu, a očekáváme nyní výsledky toho, zda tento zákon bude proveden. Dále máme jednu velkou obavu a upozorňujeme na to dnes slavnou sněmovnu, i když tento zákon bude proveden, že se zde bude jednati pánům majitelům o to, aby podíl na čistém zisku, který měl býti vyplacen za rok 1920 a 1921, byl oddálen a aby nemusil býti dělnictvu vyplacen. A z toho důvodu také činíme dnes celou veřejnost pozornu na to, že v tomto směru bylo by to velké obcházení zákona, aby nebyli páni majitelé dolů povinni plniti své povinnosti.
Ve výboru pro dopravu a veřejné
práce byl projednán vládní návrh zákona a výbor pro dopravu a
veřejné práce doporučuje slavné sněmovně zákon ku přijetí. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Přistoupíme k hlasování.
Míním dáti hlasovati o celé osnově (dva paragrafy), o nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové, nebudou-li proti tomu činěny námitky. (Námitky nebyly.)
Námitek není, budeme tedy tak pokračovati.
Kdo souhlasí s §§ 1 a 2, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť povstane. (Děje se.)
To jest většina. Tím je schválena osnova ve čtení prvém.
Poněvadž návrhu, jak uvedeno,
byla přiznána pilnost, budeme hlasovati o něm i hned ve čtení
druhém. Jsou nějaké textové změny?
Zpravodaj posl. Brožík: Není
žádných změn.
Zpravodaj posl. Draxl: Nejsou.
Místopředseda Buříval (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona tak, jak právě byla přijata ve čtením prvém, také ve čtení druhém, nechť povstane. (Děje se.)
To je většina.
Zákon je schválen také ve druhém čtení.
Tím je tento předmět denního pořadu vyřízen.
Měli bychom nyní přistoupiti k
projednání odstavců
20. zpráva výboru soc. politického
a socialisačního o vládním návrhu zákona (tisk 2177), o návrhu
posl. Němce, Johanise, dr. Meissnera, Tayerle a soudr. (tisk 900),
o návrhu posl. Schäfera, Roschera, Hausmanna, Pohla, Hirsche,
Kaufmanna a druhů (tisk 1370), o závodních radách,
21. zpráva výboru právního
(tisk 49) o návrhu posl. Čuříka, Bezděka, Vrabce, dr. Mazance,
dr. Dolanského a soudr. na vydání zákona o ochraně dělnictva proti
teroru,
22. zpráva výboru soc. politického o vládním návrhu zákona (tisk 2523) o podpoře nezaměstnaných.
Avšak zprávy výborové nejsou tištěny a proto, nebude-li námitek, odsunu tyto odstavce s denního pořadu a přistoupíme k odstavci 23. Námitek není? (Nebyly.)
Námitek není, návrh můj jest přijata
projednáme tedy 23. odstavec denního pořádku, totiž
23. hlasování o návrzích, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu byly vyřízeny tyto předlohy: tisk 49, 222, 1121, 1122, 1398, 1370, 900, 1817, 2177, 2267, 2506, 2533, 2591, 2596, 2699, 2714, 2779, 2784, 2794, 2797, 2807, 2811, 1601.
Navrhuji, aby tyto předlohy, jichž nadpisy a čísla dám přečísti, vyřízeny byly jednáním zkráceným podle § 55 jedn. řádu.
Návrh tento činím z důvodu pokročilosti sněmovních jednání a proto, že všechny předlohy, o něž jde, jsou tak jako tak obsaženy na denním pořadu dnešní schůze a budou tedy vyřízeny, kdyby pak uděleno bylo schválení k projednávání pilnému, mohla by býti ještě v dnešní schůzi provedena i druhá čtení.
Žádám pana tajemníka, aby přečetl
čísla a nadpisy předloh, o něž jde.
Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):
Návrh posl. Čuříka, Bezděka, Vrabce dr. Mazance, dr. Dolanského a soudr. na vydání zákona o ochraně dělnictva proti teroru (tisk 49).
Návrh posl. dr. Kramáře, dr. Lukavského, dr. Rašína a spol. na vydání zákona o zřízení úsporné a vyšetřovací komise parlamentní (tisk 222).
Vládní návrh zákona o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 1121).
Vládní návrh zákona, jímž se pro Slovensko a Podkarpatskou Rus stanoví válečné přirážky ku přímým daním (s výjimkou daně dôchodkové) za rok 1921 a dočasně se zrušují některá ustanovení o přímých daních (tisk 1122).
Vládní návrh zákona, kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní (tisk 1398).
Návrh posl. Schäfera, Roschera, Hausmanna, Pohla, Hirsche, Kaufmanna a druhů, aby vydán byl zákon o zřízení závodních rad (tisk 1370).
Návrh posl. Němce, Johanise, dr. Meissnera, Tayerle a soudr. na vydání zákona o závodních radách (tisk 900).
Návrh posl. Skaláka, Hakena, Toužila, Kučery, dr. Hahna a soudr. na vydání zákona o soustavě závodních rad (tisk 1817).
Vládní návrh zákona o závodních radách (tisk 2177).
Návrh posl. G. Navrátila, dr. Lukavského, Pechmanové, Jana Černého, dr. Mazance, Brodeckého, Blažka, Modráčka a soudr. na doplnění zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 222. Sb. zák. a nař., o propočítání služební doby státním zaměstnancům a změnu zákona ze dne 7. října 1919, č. 541. Sb. zák. a nař., o platové úpravě státních zaměstnanců (tisk 2267).
Zpráva výboru pro průmysl, živnosti a obchod o vládním návrhu zákona (tisk 546) o doplnění článku IX. zák. o celní sazbě z 13. února 1906, čís. 20 ř. z., a uher. zák. čl. LIII. z r. 1907 (tisk 2506).
Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1898) o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 2533).
Zpráva I. rozpočtového výboru II. branného výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2009), kterým se povoluje úvěr pro pořízení první části augmentační zásoby oděvů a výstroje pro mužstvo (tisk 2591).
Zpráva I. rozpočtového výboru, II. výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2223) na poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 2596).
Zpráva rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny, kterým byla vrácena zpráva téhož výboru (tisk 2022) o vládním návrhu zákona (tisk 1542), jímž se mění některá ustanovení zákonů o solním monopolu (tisk 2699).
Zpráva I. výboru kulturního, II. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2361), kterým se zřizuje "Nadání Arnošta Denise" (tisk 2714).
Zpráva I. zemědělského výboru, II. právního výboru o návrhu posl. Dubického, Koudelky, Drobného, Kaderky, Hackenberga, Mikulíčka, Zavřela a Zierhuta jako členů subkomitétu pro vyřízení návrhů (tisk 161, 331, 278 a 1005) ve věci drobných zemědělských pachtů (tisk 2779).
Zpráva I. ústavního výboru, II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1397), o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (tisk 2784).
Zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2653), kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důchodům (tisk 2794).
Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1201), jímž se mění některá ustanovení uherských zákonných článků o dani z příjmu (dôchodkove) (tisk 2797).
Návrh posl. Bechyně, dr. Franke, dr. Rašína, Šrámka, Švehly a soudruhů na změnu zákona ze dne 20. prosince 1918, č. 93 Sb. z. a n., o platu presidenta Československé republiky (tisk 2807).
Vládní návrh zákona o státní výpůjčce na úhradu schodku z moučného hospodářství (tisk 2811).
Vládní návrh zákona o převzetí
statků a majetku, připadlých podle mírových smluv Československému
státu (tisk 1601).
Místopředseda Buříval (zvoní):
Nebude-li námitek, dám hlasovati o pilnosti všech právě přečtených
předloh najednou.
Posl. dr. Czech (německy):
Navrhuji oddělené hlasování.
Místopředseda Buříval: Tomuto
přání vyhovím.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte):
Návrh posl. Čuříka, Bezděka,
Vrabce, dr. Mazance, dr. Dolanského a soudr. na vydání zákona
o ochraně dělnictva proti teroru (tisk 49).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním předlohy právě přečtené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Pilnost jest přiznána.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte):
Návrh posl. dr. Kramáře, dr.
Lukavského, dr. Rašína a spol. na vydání zákona o zřízení úsporné
a vyšetřovací komise parlamentní (tisk 222).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáváním předlohy právě přečtené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost
jest přiznána.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte):
Vládní návrh zákona o válečných
přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za rok 1921
mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 1121).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáváním předlohy právě přečtené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest
přiznána.
Sněmovní tajemník dr. Říha
(čte):
Vládní návrh zákona, jímž se
pro Slovensko a Podkarpatskou Rus stanoví válečné přirážky ku
přímým daním (s výjimkou daně dôchodkové) za rok 1921 a dočasně
se zrušují některá ustanovení o přímých daních (tisk 1122).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáváním předlohy právě přečtené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest
přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Vládní návrh zákona, kterým
se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní
(tisk 1398).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáváním předlohy právě přečtené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Nebude-li námitek, dal bych hlasovati najednou o všech předlohách, které jednají o závodních radách. (Námitek nebylo.)
Jsou to návrhy:
1. návrh posl. Schäfera a soudr. (tisk 1370),
2. návrh posl. Němce a soudr. (tisk 900),
3. návrh posl. Skaláka a soudr. (tisk 1817) a
4. vládní návrh zákona o závodních radách (tisk 2177).
Poněvadž nebylo námitek, dám o nich hlasovati najednou.
Kdo tedy souhlasí s pilným projednáním předloh tisk 1370, 900, 1817 a 2177 o závodních radách, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, pilnost všem těmto
předlohám jest přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Návrh posl. G. Navrátila, dr.
Lukavského, Pechmanové, Jana Černého, dr. Mazance, Brodeckého,
Blažka, Modráčka a soudr. na doplnění zákona ze dne 9. dubna 1920,
č. 222 Sb. z. a n., o propočítání služební doby státním zaměstnancům
a změnu zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n., o platové
úpravě státních zaměstnanců (tisk 2267).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním předlohy, která byla právě přečtena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest
přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Zpráva výboru pro průmysl, živnosti
a obchod o vládním návrhu zákona (tisk 546) o doplnění článku
IX. zákona o celní sazbě z 13. února 1906, čís. 20 ř. z., a uher.
zák. čl. LIII z r. 1907 (tisk 2506).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest
přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Zpráva I. sociálně-politického
výboru, II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk
1898) o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním
pojištění (tisk 2533).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost je přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Zpráva I. rozpočtového výboru,
II. branného výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2009), kterým
se povoluje úvěr pro pořízení první části augmentační zásoby oděvu
a výstroje pro mužstvo (tisk 2591).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest
přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Zpráva I. rozpočtového výboru,
II. státně-zřízeneckého výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2223)
na poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v
Praze (tisk 2596).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, jak byla přečtena, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost projednání
jest přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Zpráva rozpočtového výboru k usnesení
poslanecké sněmovny, kterým byla vrácena zpráva téhož výboru (tisk
2022) o vládním návrhu zákona (tisk 1542), jímž se mění některá
ustanovení zákonů o solním monopolu (tisk 2699).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest
přiznána.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Zpráva I. výboru kulturního, II.
výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 2361), kterým se zřizuje
"Nadání Arnošta Denise" (tisk 2714).
Místopředseda Buříval: Kdo souhlasí s pilným projednáním této předlohy, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost projednání
jest schválena.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):