5. zpráva I. výboru pro průmysl, obchod a živnosti, II. výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 2367), kterým se předkládá obchodní smlouva, uzavřená dne 23. dubna 1921 mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, Národnímu shromáždění ke schválení (tisk 3220).
Zpravodajem výboru pro průmysl,
obchod a živnosti za omluveného p. posl. Prokeše jest p.
posl. Slavíček. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Zpráva výboru pro průmysl, obchod a živnosti, jakož i zpráva výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 2367), kterým se předkládá obchodní smlouva, uzavřená dne 23. dubna 1921 mezi republikou Československou a královstvím Rumunským, ke schválení, jest jedním z článků velikého řetězu mezinárodně hospodářského a obchodního, jest článkem onoho řetězu, který byl světovou válkou přerván a který ještě dá velmi mnoho práce, než bude znova navázán tak, jak tomu bylo před válkou. Není to jen náš stát a nové státy vzniklé na půdě bývalé říše Rakousko-Uherské, ale jsou to také staré státy a velké státy, které trpí nejasností úmluv a obchodních smluv v době poválečné. Touto věcí zabývá se již od r. 1914 mezinárodní parlamentní komise obchodní a ve svých sezeních velmi mnoho cenného materiálu snesla o tom, jaké škody vznikají národům evropským, ba celému světu po stránce národohospodářské, výrobní, konsumní, odbytové tím, že obchodní styky byly světovou válkou přervány a nejsou dodnes navázány. Republika Československá na mezinárodních konferencích ukázala zase jednou věcí, že nejen je napřed přede všemi ostatními nástupními státy, nýbrž že dokonce chápe po stránce hospodářské svou povinnost skvěle. A jestli se něco podařilo republice Československé proti jinému státu evropskému, v této věci má rozhodně primát, neboť bylo právě na mezinárodní parlamentní konferenci obchodní konstatováno delegátem republiky Československé, že věci, kterými se mezinárodní komise zabývá, že resoluce, které mezinárodní parlamentní komise obchodní v tomto směru přijala, snaží se republika Československá nejen plniti, nýbrž z větší části má je již vyplněny. Jest jen zapotřebí vzíti do ruky řadu obchodních smluv a úmluv, které republika Československá s okolními i vzdálenějšími státy uzavřela, a poznáme ihned, že opravdu u nás byl smysl pro tuto nevyhnutelnou věc a že jsme v očích okolí nejen evropského, ale v očích celého obchodního světa postaveni na slušném místě.
Kdybych chtěl dlouho hovořit o této věci, mohl bych uvésti, že ta okolnost, že úmluvy a obchodní smlouvy mezi jednotlivými státy nejsou ještě obnoveny a uzavřeny, má za následek nejen špatný odbyt jakékoliv práce lidské, nýbrž že to má také za následek přímo velkou nezaměstnanost v jednotlivých státech evropských i jiných. Ba mohl bych říci, že velká nezaměstnanost v Americe byla přivoděna právě touto nejasností a provisorním stavem a že také tuto věc posuzují s téhož hlediska státy ostatní. Je vidět z toho, že dokonce při různých jednáních o odzbrojení a jiných věcech uvažují v americkém kapitalistickém světě o tom, zda by nebylo výhodno pro průmysl a výrobu americkou, aby američtí věřitelé smazali dluhy a úvěry poskytnuté evropským státům, čímž by státy tyto ozdravěly a jistě by se staly schopnějšími odběru americké práce a amerických výrobků průmyslových.
Řekl-li jsem v úvodu, že je to jeden článek z řetězu přervaného válkou světovou, je to nejlépe vidět na úvahách amerických. Ale není to jen Amerika, která trpí těmito nejasnými poměry národohospodářskými a obchodními, je to také Anglie, která po mém názoru z důvodu vlastní bezpečnosti bude hleděti svůj přátelský poměr k Francii udržeti stůj co stůj, která nejasnými národohospodářskými poměry trpí do té míry, že dokonce uvažuje o tom, aby se německé říši poskytlo moratorium v placení válečných náhrad, neboť oslabením koupěchtivosti jednoho národa netrpí jen národ sám, národ postižený, nýbrž trpí také národ vítězný. Tedy uzavření obchodních smluv a úmluv v tom směru, jak navrhovala a jednala mezinárodní parlamentní konference obchodní, je nejen blahodárnou činností pro náš stát, nýbrž i pro celou Evropu, a dobře řekl delegát náš, že hledáme dokonce i v ideálním slova smyslu novou organisaci národohospodářskou v Evropě, ovšem s dodatkem, že nemíníme a nechceme žádným způsobem zasahovati do suverenních práv jednotlivých národů okolních. Řádným obchodním smlouvám a úmluvám, zejména dlouhodobým, jejich vyřešení, musí ještě předcházeti celá řada jiných věcí, mezi nimiž je také stanovení celního tarifu a stanovení koeficientu k tarifu prozatímnímu, poněvadž velmi těžce mohli bychom se odhodlati, budovati nyní celní tarif dlouhodobý, na základě kterého se z pravidla obchodní smlouvy a úmluvy dějí. I po této stránce stát náš podchytil dobře situaci, neboť stát náš, jako jiné státy, hledí chrániti průmysl a výrobu naši do té míry, aby nebyla zaváděna konkurence cizí, vyplývající hlavně z poklesu valut, jako to vidíme nyní v říši německé u poklesu německé valuty. Obchodní smlouva s Rumunskem má pro nás nemalou důležitost. Máme-li přátelský poměr, vyplývající z války, s Francií, Anglií, Italií a Amerikou, potřebujeme neméně přátelského poměru na východě nejen s Rumunskem, nýbrž také s Polskem a Ruskem. A když již o této věci mluvím, poznamenávám, že Rumunsko, Polsko a Rusko dlužno pokládati za jeden národohospodářský celek při vztazích našich obchodních k cizině. Máme sice zabezpečenu cestu po Dunaji do Černého moře, ale cesty této nebudeme moci vždy a pro všechno využít a budeme odkázáni v budoucnosti se vší určitostí na cestu přes Rumunsko.
Vedle toho Rumunsko je státem docela odlišným od našich poměrů, svou strukturou jest v převážné většině státem zemědělským, který vyváží ze svých produktů zemědělských stejně obilí, jako maso, dobytek, syrové kůže a jiné věci. My těchto surovin a produktů nevyhnutelně potřebujeme. Rumunsko je však velmi slabé ve vývoji svého průmyslu, a jsem o tom přesvědčen, že dobrou obchodní smlouvou můžeme poskytnouti Rumunsku nadbytek svých výrobků, jako Rumunsko může poskytnouti nadbytek svých zemědělských produktů nám.
Jestliže Rumunsko hraničí s bývalou velkou říší ruskou a jestliže my k tomu dodáme, že úmluvou s Rumunskem můžeme užíti transita k dopravě našich výrobků do ciziny a cizích výrobků k nám, poznáváme, že k tomu patří i naše úmluva s Polskem, která velmi mnohé jasnosti a výhody do národohospodářských styků mezi námi a jimi přinese, a tak poznenáhlu dostáváme se na poli hospodářském a průmyslovém k tomu, po čem jsme tak volali od prvních dnů vzniku našeho státu, k obchodnímu a hospodářskému spojení s velkým národem ruským. Upozorňuji ještě, podaří-li se nám docíliti dalšími úmluvami s Polskem a Rumunskem největších výhod, že přes Polsko a Rumunsko můžeme se dostati do oblasti, která bude v budoucnosti pravým eldorádem odbytu průmyslových výrobků všeho druhu. Neboť, máme-li na mysli, že v Rusku de facto již plných 7 až 8 let se vyrábí minimum, máme-li na mysli, že je tam na 130 milionů obyvatel a že nemají ani oděvu, ani obuvi, ani nástrojů, ani skla v oknech svých příbytků, nebo pomyslíme-li, že poměry dostoupily takové kritické situace, že lidé na polích neměli ani čím žnout, že místo kos a srpů žali obilí obyčejnými noži a přimyslíme-li si k tomu ohromný rozmach, který jistě nastane po urovnání vnitřních poměrů v Rusku, každý nám musí přiznati, že nám velmi mnoho záleží na tom, abychom cesty do Ruska urovnali. A jednou z nich jest slušná obchodní smlouva mezi republikou Československou a Rumunskem.
Přáli bychom si, aby vláda naše po uzavření těchto obchodních smluv s Rumunskem a Polskem pokračovala rychle v jednání o obchodní smlouvě s Ruskem - vím, že se to děje, ale pravím rychle - abychom nepřišli zase pozdě, jako se nám to stalo s Balkánem. Máme velmi mnoho sympatií, ba i bratrskou lásku k Jihoslovanům, ale po této stránce jednak naší vinou, jednak vinou tamějších poměrů, přišli jsme velmi pozdě. Usadil se tam průmysl italský a německý, a my pozdě honíme bycha. Nechtěl bych, aby se to také stalo s oblastmi východními, hlavně s Ruskem.
Výbor pro průmysl, živnosti a
obchod s povděkem uvítal uzavření obchodní smlouvy s Rumunskem,
schválil ji a doporučuje ji také ku přijetí slavné poslanecké
sněmovně. (Výborně!)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji, a to zpravodaji výboru zahraničního,
p. posl. Hrušovskému.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňo! Vláda predložila ku schváleniu Národnému shromáždeniu republiky Československej obchodnú smluvu uzavrenú medzi republikou Československou a kráľovstom Rumunským. Smluva táto je na dobu jednoho roku určená, môže byť ovšem predĺžená automaticky, keď nebude ohlášená trimesiačna výpoveď predom. Keď sa ale pozreme že na záverke tejto smluvy je dátum 23. dubňa 1921, a dnes ovšem, pravda, máme už prosínec, smluva síde o niekoľko mesiacov, to tedy dáva dosť nepekný obraz našej parlamentárnej práce, že prichádzame k ratifikácii krátkodobých smlúv tak pozde pred Národné shromáždenie.
Je isté, že obchodná smluva upevňuje priateľské styky medzi dvoma štáty. Je to tým viacej potrebné, aby bola takáto obchodná slmuva uzavrená medzi republikou Československou a kráľovstvom Rumunským, lebo vieme, že Rumunsko je členom Malej Dohody, a tedy máme na tom záujem, aby tieto priateľské vzťahy medzi nášou republikou a Rumunskom boly čo najviac upevnené, nielen z ohľadov na obchodné styky naše, ale poneváč vôbec máme mnoho spoločných záujmov s Rumunskom. Vieme, že práve Malú Dohodu a podklad jej tvorí trianonská smluva a je tedy v záujme všetkých nástupníckych štátov, ktoré dostaly časť bývalého Rakúska, aby pokračovaly spoločne. Máme nedostatočné dopravné spojenie, zlú komunikáciu medzi východnou časťou Slovenska a medzi zemami českými, - a priamé naše hranice s Rumunskom sú práve na tomto východe - a preto i naše spojenie s Rumunskom je naprosto nedostatočné. Bude veľmi záležať pre budúcnosť, jestliže chceme koristiť z týchto smlúv, aby sme mali vybudovanú odpovedajúcu sieť železničnú. Doteraz nás obchod s Rumunskom je pomerne veľmi nepatrný, ačkoľvek so štátom Rumunským súsedíme, doprava ak po loďách, tak i po železnici je minimálna.
Sama smluva určuje v prvom rade to, že s príslušníky oboch štátov bude jednané podľa zásad najvyšších výhod, že totiž práve tak naši jako i rumunskí príslušníci budu pozívať na území strany druhej všetky tie svobody a výsady, ktoré už patričné štáty poskytly niektorej tretej mocnosti. Podobne bude nakladané i s produkty zemedelskými a priemyselnými., stejným spôsobom ako s produkty štátov tých, s ktorými už maly patričné smluvne strany smlúvy uzavrené na základe požívania najvyšších výhod. Nebudú tedy ani pri dovozu, ani pri vývozu cla vyššie, než u štátov tých, ktoré poživajú práve v tomto smere najvyššiu výhodu, rozumie sa že s výnimkou tovarov, ktoré boly spracované na území iného štátu a tedy prechádzajú územím naším, eventuelne rumunským do vnútrozemia.
Príslušníci naši v Rumunsku a rumunskí u nás nebudú v žiadnom prípade braní do vojenskej služby, ani nebudú obťažení žiadnými dávkami, ktoré by im boly ukládané za náhradu brannej služby.
Na koľko sa tyká železničnej smluvy, určuje sa, že budú oba dva štáty vykonávať svoju tarifnú politiku v súhlase so zásadou najvyšších výhod. Dokiaľ nebudú upravené všeobecné úmluvy o mezinárodnej úprave prievozu, obe strany sa zaväzujú poskytnúť si vzájomne svobodný prievoz, a to po naj výhodnejších tratiach, osobám, zboží, poštovným zásielkám a zase podľa zásady najvyšších výhod.
Je istá vec, že tento prievoz musí byť omedzený v prípade takém, ktorý vyplýva z technickej nutnosti, ale pri prievozu nebudú nikdy vzájomne podrobené tovary žiadnym clom alebo zvláštnym dávkam z dôvodu svojho prievozu, nech už bol prevedený s prelodením alebo bez prelodenia, s uložením vo skladišti alebo bez uloženia, s preložením alebo bez preloženia.
Vzhľadom k trvajúcim dosiaľ výminečným hospodárským poválečným obťažiam je v článku 7. obsažené obmedzenie alebo zákaz dovozu a vývozu na niektoré druhy zbožia odôvodnené, ale podľa smluvy vynasnažia sa všemožne oba štáty, aby si pri tom všem usnadnily navzájom svoje obchodné styky. Dokiaľ budú však tie omezenia v platnosti, smluvné strany sa shodujú v tom, že sa budú vzájomne vynasnažovať, aby si styky podľa možnosti uľahčily.
Zvláštne smluvy majú byť uzavrené podľa 4. odstavca 7. čl. smluvy ohľadne dovozu a vývozu zbožia na základe kompensačnom. V článku 8. bol vyznačený prípad, kedy zbožie, ktoré sa má dopraviť do Rumunska alebo k nám, je vylúčené z dôvodov bezpečnostných, zdravotných alebo z dôvodu, že patričné zbožie je predmetom štátneho monopolu, konečne v prípade vážnych událostí, ktoré by ohrožovaly štátnu bezpečnosť po nejakej stránke. Zvláštne úmluvy majú za cieľ určovať poštovné, telegrafné a dopravné styky medzi Rumunskom a Československou republikou. Tieto majú byť sjednávané na základe medzinárodných úprav.
Druhý odstavec desiateho článku hovorí, že vraj zvláštnymi úmluvami majú rovnež byť upravené otázky právnej pomoci ve veciach civilných a trestných, vydávanie zločincov a výkon súdnych rozhodnutí, jakož i otázky zdravotné. Je k poľuťovaniu, že my, ktorí predsa s priateľským štátom súsedíme, nemáme ešte dosiaľ úmluvy ohľadne právnej pomoci. Je to stav na dnešný čas zrovna nesnesiteľný, lebo niet žiadnej úpravy, ak by sme vydávali zločincov, aby sme mohli vykonávať rozsudky na príslušníkoch, ktorí utiekli z územia rumunského k nám. Trpí tým na každý pád pásmo pohraničné. (Předsednictví se ujal posl. Tomášek.)
V článku 11. je obsažená istá výhoda pre našu republiku, a praví sa v ňom, že akciové spoločnosti majú právo zakladať si na území smluvných štátov odbočky a prevadzovať tu živnosti a obchody. Je isté, že už vzhľadom na nevyvinutý priemysel v Rumunsku bude môcť práve náš priemysel a obchod ťažiť z tohoto znenia úmluvy medzi Rumunskom a Československou republikou. Pripustenie týchto spoločností iste však zostane vyhradené zákonom a predpisom, zejmena toho štátu, v ktorom tieto odbočky majú byť sriadené.
Článok 12. obsahuje podrobné ustanovenia o tom, aké výhody majú obchodníci, továrnici a iní živnostníci, ktorí cestujú na územie patričného štátu za príčinou rozšírenia svojho obchodu a uvedenia svých závodov a výrobkov na tržište domáce. Je isté, že bezo cla vývozného a dovozného budú pripustené jednotlivé obchodné články, ktoré majú slúžiť iba za vzorky.
Ďalší odstavec smluvy týka sa nakladania s loďmi rumunskými a ich nákladmi v Československu a naopak s loďmi československými a ich nákladmi v Rumunsku. Je tu uznaná úplná reciprocita a isté je, že i po tejto stránke je to výhoda práve v prvom rade pre vzájomný náš obchod a priemysel.
Zahraničný výbor z dôvodov, ktoré uviedol zpravodaj za výbor pre priemysel, obchod a živnosti, odporučuje, aby poslanecká snemovňa túto smluvu ratifikovala, a to z toho dôvodu, že smluva táto, ačkoľvek je uzavrená iba na jedon rok, môže byť mlčky ďalej predĺžená. Má pre nás vysoký význam, lebo sa líši od ostatných obchodných smlúv dosiaľ medzi inými štáty a Československou republikou uzavrených, tým, že je síce smluvou viace menej rámcovou, ale prevádzacie nariadenie, vlastne dodatky k tejto smluve, môžu ju zhodnotiť tak, že bude pre nás jednou z najprospešnejších smlúv, ktoré sme uzavreli.
Preto zahraničný výbor navrhuje,
aby Národné shromáždenie túto smluvu ratifikovalo. Vláde ukladá,
aby úmluvu tuto publikovala vo Sbírce zákonů a nařízení republiky
Československé, a aby minister zahraničných vecí v dohode so všemi
zúčastnenými ministerstvy učinil ďalšie opatrenia, ktorých je
treba k prevedeniu tejto smluvy. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Jest nám hlasovati o schvalovacím usnesení, navrženém panem zpravodajem, a to o odst. 1 až 3. Kdo souhlasí s tímto schvalovacím usnesením ve znění, navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, schvalovací usnesení je přijato v prvém čtení. Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Zbývá nám rozhodnouti ještě hlasováním
o odst. 3. a 4. denního pořadu, o nichž hlasování bylo odloženo.
Jde tedy o odst. 3., to jest
ad 3. hlasování o zprávě výboru ústavněprávního o vládním návrhu zákona (tisk 3199), kterým se lhůta stanovená v § 21 novely k obecním zřízením (zákon ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n.) prodlužuje do konce roku 1923 (tisk 3225).
Zákon tento má pouze tři paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Zpravodajem je pan posl. Ulrich.
Ježto pozměňovací návrhy podány nebyly, dám o celé osnově hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebylo námitek.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest se třemi paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak navrhuje výbor ústavně-právní, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, zákon jest schválen ve čtení prvním.
Druhé čtení dám na denní pořad příští schůze.
Konečně zbývá nám hlasováním rozhodnouti
o odstavci 4 a přistoupíme tudíž ke
ad 4. hlasování o zprávě výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 3172), jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 30. června 1921, č. 248 Sb. z. a n., o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických (tisk 3226).
Také o tomto odstavci míním dáti hlasovati najednou. Má pouze tři paragrafy, nadpis a úvodní formuli a pozměňovací návrhy učiněny nebyly. Námitek proti tomu není? (Nebylo.)
Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, se 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, také tento zákon jest schválen v prvém čtení.
Také hlasování o této předloze v druhém čtení dám na denní pořad schůze příští.
Nyní zbývá nám rozhodnouti ve druhém čtení o odst. 6., 7., 8. a 9. dnešního pořadu.
Přikročíme k odst. 6., to jest
6. druhé čtení osnovy zákona o pohřbívání ohněm (tisk 3204).
Zpravodajem jest p. posl. Sladký.
Má snad nějaké textové změny nebo opravy?
Zpravodaj posl. Sladký: Jenom
v § 5, řádek druhý shora mají ve slově "měkkého" býti
dvě k.
Předseda: Kdo tedy souhlasí se zákonem o pohřbívání ohněm, přijatým v prvém čtení, s korekturou, kterou navrhl p. zpravodaj, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen ve čtení druhém, a tím jest vyřízen odst. 6. pořadu.
Přikročíme k odst. 7., jímž jest
7. druhé čtení osnovy zákona o zřizování a zařizování vysokých škol (tisk 3206).
Zpravodajem je p. posl. dr. Lukavský.
Má snad nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Lukavský:
Nikoliv.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Kdo souhlasí s osnovou zákona o zřizování a zařizování vysokých škol, tak jak byla přijata poslaneckou sněmovnou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina; tím jest zákon přijat ve čtení druhém a vyřízen jest tím odst. 7. denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 8., jímž jest
8. druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění ustanovení § 1164 obč. zákoníka (tisk 2744).
Zpravodajem výboru právního jest posl. dr. Matoušek, výboru sociálně-politického posl. Horák.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo
změn textových?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek:
Nikoli.
Zpravodaj posl. Horák: Ne.
Předseda: Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tu také ve čtení druhém a tím jest také vyřízen odst. 8. denního pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 9., to jest
9. druhé čtení osnovy zákona o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné příze, zakoupené na státem zaručený úvěr (tisk 3211).
Zpravodajem jest p. posl. Sedláček.
Má snad nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Sedláček: Nikoli.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona, jak přijata byla poslaneckou sněmovnou ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, tím schválen jest zákon také ve čtení druhém a tím vyřízen jest poslední odstavec denního pořadu dnešní schůze.
Přikročím k ukončení schůze.
Předem jest nám ještě rozhodnouti o některých lhůtách. Navrhuji, aby pro vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění mezinárodní úprava o zřízení ústředního patentního úřadu, podepsaná v Paříži 15. listopadu 1920 (tisk 3164), stanovila se výboru k podání zprávy lhůta do 14. prosince 1921.
Kdo s touto lhůtou souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, lhůta jest usnesena.
Počátkem dnešní schůze byly rozdány
tiskem naléhavé interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3229. Naliehavá interpellácia posl. dr. Lelleyho a súdr. min. predsedovi jakožto hlave vlády vo veci zneužívání páchaných tlačovou kancelláriou.
Tisk 3236. Naléhavá interpelace
posl. Knirsche a druhů vládě, aby bylo odzbrojeno stálé vojsko
a zavedena soustava miliční.
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3228. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru zemědělského o návrhu posl. J. Marka a soudr. (tisk 659) o regulování toku Moštěnky (Bystřičky), okres přerovský, ve střední její části.
Tisk 3237. Zpráva I. výboru zahraničního,
II. výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním
návrhu (tisk 2536), kterým se předkládají ke schválení Národnímu
shromáždění osnovy hospodářských ujednání uzavřených v Praze dne
29. června 1920 mezi republikou Československou a říší Německou.
Předseda: Mezi
schůzí bylo tiskem rozdáno usnesení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3238. Usnesení senátu N. S. R. Č. o vládním návrhu zákona (tisk sen. 227) o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům (tisk sen. 1099).
Předseda: Mezi
schůzí byly tiskem rozdány návrhy a současně přikázány
výboru iniciativnímu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 3231. Návrh posl. Molíka a soudr. na státní výpomoc poškozeným požárem v Rudlicích na Znojemsku.
Tisk 3234. Návrh posl. Chalupníka, Prokeše, Jana Černého a soudr. na zřízení elektrotechnické školy mistrovské při státní průmyslové škole ve Vítkovicích.
Tisk 3235. Návrh posl. Jokla,
Kaufmanna, Uhla a druhů, aby se poskytly vyživovací příspěvky
příslušníkům státních občanů povolaných k jakékoliv činné službě.
Předseda: Dodatečně udělil jsem dovolenou na včerejší a dnešní schůzi posl. Lehockému pro neodkladné zaměstnání, na dnešní schůzi posl. Vranému a posl. Jančekovi z téhož důvodu.
Nemocí na tento týden omlouvá se posl. Malá a Skaunicová, na schůzi dne 9. prosince posl. Navrátil František.
Byly provedeny některé změny
ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Klub poslanců der deutsch. soz.-dem.
Arbeiterpartei vysílá do výboru kulturního na schůzi dne
9. prosince t. r. posl. dr. Holitschera za posl. Deutschovou,
do výboru sociálně-politického na schůzi dne 13. t. m.
posl. dr. Haase za posl. Tauba a posl. dr. Holitschera
za posl. Pohla.
Předseda: Ukončím schůzi.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze poslanecké sněmovny konala v pátek dne 9. prosince 1921 o 13. hod. s tímto
1. Zpráva výboru pro průmysl, obchod a živnosti a výboru zahraničního o vládním návrhu zákona (tisk 3134), jímž se zrušuje úřad pro zahraniční obchod (tisk 3244).
2. Zpráva výboru zdravotnického a výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 2061) o vybírání zdravotní přirážky k přímým daním státním, přirážkám podléhajícím, a utvoření veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice Československé (tisk 3243).
3. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu (tisk 2536), kterým se předkládají ke schválení Národnímu shromáždění osnovy hospodářských ujednání uzavřených v Praze dne 29. června 1920 mezi republikou Československou a říší Německou (tisk 3237).
4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se povoluje zcizení několika pozemků města Frýdku (tisk 3223).
5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje doba organisace řádných soudů první a druhé stolice, určená podle §u 99 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., zákonem ze dne 22. prosince 1920, č. 691 Sb. z. a n., pro obvody soudních tabulí v Bratislavě a v Košicích (tisk 3224).
6. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se lhůta stanovená v § 21 novely k obecním zřízením (zákon ze dne 7. února 1919,. 76 Sb. z. a n.) prodlužuje do konce roku 1923 (tisk 3225).
7. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 30. června 1921, č. 248 Sb. z. a n., o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických (tisk 3226).
8. Druhé čtení usnesení, kterým se schvaluje obchodní smlouva, uzavřená dne 23. dubna 1921, mezi republikou Československou a královstvím Rumunským (tisk 3220).
Jest snad nějaká námitka proti pořadu nebo dni mnou navrženému? (Nebyla.)
Není jí, návrh můj je přijat.
Končím schůzi.