U nás proti asylovaniu pokročilých suchotinárov uvádza sa hlavne moment citový: Nemocní takto asylovaní skoro zbadajú, že idúc do asylu, idú tam vlastne zomrieť. Mám za to, že takýto spôsob izolovania pokročilej tuberkulózy, ak by sa nehodil všade, doporučoval by sa aspoň v takých krajoch, hlavne vonkovských, kde názor na smrť je menej sentimentálny, tak na pr. v niektorých krajoch Slovenska. Kde by sa pokládalo za nemožné pristúpiť na takéto riešenie z uvedených citových dôvodov, tam nepozostáva, než zriaďovať pri mnohých nemocniciach pavilony pre tuberkulózu liečiteľnú, so zvláštnymi miestnosťami pre prípady veľmi pokročilé, ako to odporúča Sir Arthur Newsholm. On dokazuje, že pokles tuberkulózy v Anglii je v priamom pomere s počtom postelí pre izoláciu pokročilých prípadov.
Bojím sa ale, že tieto zvláštne miestnosti skoro stihne ten istý osud, akého sa obávame u azylov: skoro budú vykričané ako miesta, kam sa chodí iba umierať. Nehovoriac ani o tom, že tento spôsob izolácie je o veľa nákladnejší, ako by bolo jednoduché azylovanie; lebo zriadenie 1 nemocničnej postele odhaduje sa u nás na 80.000 K.
Či už sa rozhodneme pre jedon lebo pre druhý spôsob, hlavná zásada boja s tuberkulózou musí byť, že s pokročilými štádiami treba narábať ozaj ako s infekčnou nemocou, to znamená isolovať ích. V izolovaní vidím najrychlejšiu a najbezpečnejšiu methodu protituberkulózneho boja.
Mne sa zdá, že na tuberkulózu pozeráme vždy ešte príliš rovnodušne a že rôzne tie sentimentálne zretele nám naši potomkovia budú trpko zazlievať. V boji s tuberkulózou bude prepotrebná istá tvrdosť; tvrdosť k súčasníkom, to jest k sebe samým; tvrdosť ospravedlniteľná zretelom na generácie, ktoré prídu po nás; tvrdosť, ktorá sa v podstate veľmi ponáša na súcit.
Za prvý dôsledek tejto ušľachtilej tvrdosti pokladám zákon o povinnom hlásení aspoň otvorenej tuberkulózy. Snáď sa takým činom otužíme pre ďalší krok - nútenú isoláciu pokročilých prípadov. Nemal som úmysel predmet osnovy zákona vyčerpať. Chcel som len poukázať na úkoly, ktoré v budúcnosti očakávajú naše zdravotne ústavy.
Štát plným právom musí sa obzerať po nových prameňoch príjmov. Keď si uvedomieme príkru protivu medzi dnešným stavom nášho ústavníctva a nepoviem ani ideálom, ale aspoň minimom toho, čo od ústavníctva môžeme právom požadovať, nebudeme môcť štátu tento nový prameň príjmov zatvoriť.
Je to, pravda, nepopulárna vec, apelovať znova na kapsy poplatníctva. My budeme museť pristúpiť pred svoje voličstvo s novým požiadavkom tentokrát v méne národného zdravia. Ale buďme si uprimní. Keby sme boli na voličských shromáždeniach aspoň z 50% toľko hovorili o národnom zdraví, koľko sme sa vystatovali každým halierom, ktorý sa nám podarilo poplatníkom vlastnej strany zachrániť, išli by sme dnes pred voličov s pokojnou mysľou. Nože povedzme ím aspoň teraz to, čo sme ím mali povedať dávno: Národné zdravie je vec, ktorá se dá kúpiť. A je nutno ju kúpiť. Každá obec má v istých medziach možnosť určovať úmrtnosť svojich občanov.
Toto heslo Newyorského zdravotného
departmentu stalo sa dávno okrídleným slovom verejného zdravotníctva
vo všetkých zemiach anglického jazyka. A ono musí sa stať dogmatom
aj u nás. S ním pôjdeme medzi svojich voličov a som istý, že od
nich dostaneme absolúciu. (Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Slovo má dále pan posl. Najman.
Posl. Najman: Vážení pánové
a dámy! Není to tak dlouho, co bylo v tomto Národním shromáždění
min. předsedou prohlašováno, že vláda nehodlá uvalovati nových
daní a nových břemen na bedra poplatnictva, poněvadž uznává, že
tíha daní je tak hrozná, že těžko je ji snášeti. My jsme si vážili
tohoto prohlášení a věřili jsme panu min. předsedovi dr. Benešovi,
když toto prohlášení činil, že také skutečně bude toho dbáno a
že ve skutečnosti v poslanecké sněmovně nebudou více dávány podněty,
které by znamenaly nové zatížení poplatnictva, které by však zatěžovaly
hlavně živnostnictvo, malorolnictvo, zkrátka příslušníky drobných
a středních vrstev. Tím více jsme tomu museli věřiti, když pan
ministr obchodu na některých schůzích prohlašoval - a divím se,
že dnes tu není přítomen - (Posl. Mlčoch: On agituje někde
na schůzích! Hluk.)
Místopředseda Buříval: Prosím
o klid.
Posl. Najman (pokračuje):
... že nových daní nebude uvalováno, že nebudou uvalována
nová břemena. Dokonce pan ministr obchodu prohlásil, kdyby měla
býti uvalena nová břemena, kdyby měly býti uvaleny nové daně,
že se vzdá svého ministerského křesla. A prosím, já jsem zvědav,
zdali to, co slíbil, - a mám za to, když ministr něco slíbí, že
to má také splniti, - také splní a zdali se svého ministerského
křesla vzdá. Mám za to, že ministr obchodu nebude nám chtítí z
této věci vyklouznouti frásí, že jde pouze o přirážku, že nejde
o daně. Takovým způsobem se to totiž dnes vysvětluje. Mně by to
připadalo tak, jakoby někdo dostal políček a někdo mu vytýkal,
že dostal políček, a on mu odpověděl: já nedostal políček, nýbrž
facku. Ve skutečnosti má tvář opuchlou stejně. Nebo kdyby lupič
přepadl někoho s revolverem a obral ho o všechny peníze a pak
řekl: Já nekradu, já jen vyvlastňuji. Ve skutečnosti přirážka
není nic jiného než daň, která zatěžuje, a já si vzpomínám, že
v dnešních Národních Listech je otištěno... (Posl. Mlčoch:
To není čestně jednání od vlády!)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Posl. Mlčoch nemá slovo.
Posl. Najman (pokračuje): Já se tomu nedivím. My jsme byli zvyklí za starého Rakouska, že sliby se neplnily, a musíme si tomu, bohužel, zvykati také u nás, že naše vláda dává sice sliby, ale aby je neplnila, a člověk se musí tím více zastaviti nad tím, když pan ministr z otázky svého křesla činí otázku nových daní nebo ne. (Hluk.)
Prosím, pánové, my jistě jsme
pro to, aby naše okresní nemocnice byly moderně zařízeny, jsme
pro to, aby v našich nemocnicích bylo všechno nejmoderněji zavedeno,
my přejeme našim nemocnicím, ale nemůžeme s tím souhlasiti, aby
to, čeho jest k zabezpečení těchto nemocnic zapotřebí, bylo uvalováno
novými břemeny na poplatnictvo, a tím méně můžeme s tím souhlasiti,
když povážíme, že to mají býti přirážky k dani výdělkové, k dani
pozemkové a k dani domovní a činžovní, že však nemají se ty přirážky
platiti z daně z příjmů. Kdo má třeba největší příjmy, třeba největší
výtěžky a největší důchody, v tomto případě nebude přispívat ničím,
protože se všechno uvalí na bedra živnostníků a obchodníků. (Hluk.
Výkřiky.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Najman (pokračuje): Prosím, vy jste loňského roku v této sněmovně přijali zvýšení příspěvků nemocenských, které zatížilo hlavně živnostnictvo o celých 400%. Já zde mám platební rozkaz okresní nemocenské pokladny na Vinohradech. Tam se dříve platilo, a to v měsíci říjnu za 20 osob příspěvek 120 K, dnes za 8 osob jest placeno 448 K. (Posl. Mlčoch: Nemocenské pokladny mají velké reservní fondy!) Když vidíme, že nemocenské pokladny, které dříve byly pasivní, jako na př. v Jaroměři pokladna holičů a kadeřníků, které však dnes ve skutečnosti mají reservní fondy 4 až 5 set tisíc korun, byl bych rozuměl tomu, kdyby se byly bývaly zároveň s touto předlohou, kde se žádají nové potřeby na nemocnice, snížily také nemocenské příspěvky. Kdyby bylo došlo k tomuto snížení nemocenských příspěvků a na druhé straně k této formě přirážkové, rozuměl bych tomu. Ale dnes na přetížený stav obchodníků a živnostníků a vůbec střední stav uvalovati nová břemena - kam za takových okolností spějeme? Já jsem měl příležitost nedávno na schůzi v Nové Pace viděti, co se tam děje, jakým způsobem jsou tam daně předpisovány. Skutečně musí člověk žasnouti a musí se potom ptáti, zda úředníci, kteří takovým způsobem předpisují, mají zdravý rozum nebo nemají. (Posl. Vávra: Oni přirážky neplatí!) Prosím, na mne to dělá dojem, že celá řada berních úředníků nechce nic jiného, nežli vehnati příslušníky středních vrstev do řad bolševiků a rozvratných živlů. (Výkřiky.) Když uvidíme, že takovému kolářskému mistru ve vesnici Bělé jest předepsána daň z obratu 250 tisíc K, tu opravdu musí člověk nad tím žasnouti. (Hluk.) Prosím, pánové, marno je podávati rekursy, neboť když se podá rekurs a jdou si poplatníci stěžovati, jako se to stalo v Novém Bydžově, odpoví mu na to berní úředník Šindelář, který přijal deputaci, takto: Nechtějte, abych si vás všimnul, nebo vás dovedu připravit také o ten váš barák. (Velký hluk. Výkřiky: Hanba! Skandál!) Na to mám, prosím, celou řadu svědků a to se mně opovážil ještě tento berní úředník potvrditi. Takovým způsobem se tedy předpisují daně. Jest to způsob předpisování daní? Žádné rekursy nejsou vyřizovány.
Nožířský mistr, nemoha být ze své živnosti v Bělohradě živ, zařídil si ještě vedle obchod s velocipedy. Druhý podobný "obchodník", mistr natěračský, taktéž nemohl býti v Bělohradě, městečku o 2000 obyvatelích, živ a zařídil si také obchod s velocipedy. Tedy městečko Bělohrad má 2 obchody s velocipedy. Dovedete si představiti, jak veliké asi obchody tito "obchodníci" dělali. A těmto dvěma lidem z těchto obchodů s velocipedy byla předepsána daň z 1/2 milionu korun. (Výkřiky.) To je v městečku, které má 2 tisíce obyvatelů.
Tak se, prosím, předpisují daně, a když si poplatníci na tento způsob a systém stěžují, vyhlásí na ně bojkot. Berní správce v Čes. Budějovicích Jakeš svolal schůzi a vyhlásil bojkot na živnostnictvo proto, poněvadž si stěžovalo proti daním. (Hanba!)
Prosím, pánové, já se vás ptám,
můžeme za takového systému a za takových okolností klidně k tomu
přihlížeti, můžeme míti jakoukoliv důvěru k vládě? Já jsem rád,
že zde je pan ministr obchodu - teprve teď přišel - a apeluji
naň. (Řečník obrací se k ministru inž. Novákovi): Vy jste
slíbil, že v případě tom, když by daně měly býti zvýšeny nebo
nová daň uvalena, vzdáte se křesla, a dnes předkládáte nové daně,
nová břemena. A myslíte, že živnostnictvo stále takovým způsobem
nechá s sebou jednati? Za těchto okolností nemáme a nemůžeme míti
důvěry k vládě a v důsledku toho také nemůžeme pro tuto osnovu,
která znamená nová břemena a nové zatížení, hlasovati. (Výborně!
Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Ke slovu je dále přihlášen pan posl. Petrovický. (Hluk.)
Prosím, aby se ujal slova. (Trvalý hluk.) Prosím o
klid. Prosím pana řečníka, aby se ujal slova.
Posl. Petrovický: Slavná
sněmovno! Vládní návrh sleduje pomoc humanitním ústavům. (Hluk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o klid. (Výkřiky posl. Vávry.) Prosím pana posl.
Vávru o klid.
Posl. Petrovický (pokračuje): Slavná sněmovno! Vládní návrh sleduje pomoc humanitním ústavům. (Hluk.) Je nesporno a také všichni řečníci, kteří zde mluvili proti i pro, prohlásili, že poměry hospodářské našich nemocnic, ať již jsou ve veřejném účtování nebo soukromém, jsou v desolátním stavu. Příčinou toho jsou známé nám válečné poměry, které jistě rozvrátily hospodářství našich nemocnic, a právě důsledky těchto válečných poměrů, slavná sněmovno, musíme nyní odpykávati tímto vládním návrhem. Není to nový návrh, nýbrž je to návrh, podaný ještě za úřednické vlády v březnu tohoto roku.
My známe příčiny, proč nedošlo tehdy k odhlasování tohoto návrhu. Nyní projednáván byl tento návrh jak v sociálně-politickém, tak i v rozpočtovém výboru. Původní návrh, můžeme říci, při projednávání ve zmíněných výborech byl zlepšen, pokud se týče celkového zatížení, kterým samozřejmě bude zatíženo naše poplatnictvo bez rozdílu, které platí přímé daně.
Původní návrh, slavná sněmovno, měl tendenci, aby jako při jiných zákonech měl zpětnou platnost, a to od 1. ledna letošního roku. A tu právě všecky strany, a zejména zástupci občanských stran, propracovali ten návrh tak daleko, že zákon o přirážkách nemocničních není zákonem trvalým, nýbrž že je to zákon na 2 roky s platností od 1. ledna 1922.
Já lituji, že nebyla dána větší lhůta k projednávání a debatě o tomto zákoně, a lituji, že dr. Hálek nemohl zde s odborného stanoviska celou svoji řeč prosloviti, aby u každého z vás, ať už jste pro nebo proti, působil na cit vylíčením, jak to dneska vyhlíží právě v těch nemocnicích.
Vážené shromáždění, tento zákon neměl býti zákonem státním (Hluk. - Místopředseda Buříval zvoní.), tento zákon měl býti zákonem zemským a býval by se stal stejně faktem, jako se stane tento zákon zákonem státním. A tu se táži všech těch pánů, kteří jsou proti: Nebylo by to stejné zatížení našeho poplatnictva a nebylo by to snad docela zatížení našeho živnostenského a obchodnického stavu? Já myslím, že právě při tomto zákoně musel rozhodovati cit a při tom rozum uvažovati, zdali je nutno anebo není nutno pomoci těm nemocnicím, o kterých, vážené shromáždění, sami jste přesvědčeni, že každý ten nemocný by daleko raději zřekl se všech zlepšovacích výhod, jenom kdyby byl zdráv. A po této stránce bylo nutno tento zákon ve zmíněných výborech přijati a jistě, jak jsem vylíčil, ulehčujícím způsobem pro beztak dnes zatížené naše poplatnictvo. (Hluk. Výkřiky.)
Pan kol. Najman na začátku své řeči zde apostrofoval pana ministerského předsedu, který prohlásil ve svém programu, že nepřipustí nových daní, a současně apostrofoval ministra obchodu inž. Nováka, že totéž prohlásil a udělal to junctim se svým setrváním na křesle ministerském.
Páni dobře znají (Hluk.),
že původ tohoto zákona byl starší, páni dobře znají, že je rozdíl
mezi daní a přirážkou. (Hluk. - Místopředseda Buříval
zvoní.) Já se táži těch pánů, proč v obecních komunách nepracují
proti přirážkám (Výborně!), proč se tam stavějí často proti
živnostnictvu (Hluk.) a hlasují pro přirážky, které tolik
zatěžují naše poplatnictvo v obcích i našich městech. (Hluk.)
To se, pánové, vám hodí v dnešní chvíli do vaší kuchyně. (Hluk.)
Ale tato kuchyně je tmavou kuchyní, když jste se předevčírem
postavili do jedné linie s komunisty a ludovci (Hluk. -
Místopředseda Buříval zvoní.), kteří jste při hlasování
o zákoně o překládání soudců vyšli ven - to je hanba! (Hluk.
- Výborně! - Různě výkřiky posl. Najmana.) Pane
kol. Najmane, já na schůzi mohu jíti všude, mohu se odvážiti
všude, protože jsem pracoval pro živnostnictvo, ale nikdy ne osobně.
(Potlesk. - Hluk. - Posl. Najman: V obchodní
komoře béřete plat!) Slavná sněmovno! Tolik musím říci, já
béřu od obchodní a živnostenské komory podle stávajících zákonů
plat, jako každý z vás, který jste úředníkem, a jistě ani kolegové
z klubu p. Najmanova nemohou s touto výtkou souhlasiti.
Tedy pokud se týče apostrofy na pp. ministry, ta selhala úplně
(Výkřiky: Ta neselhala!) a páni to velmi dobře vědí, že
není to v srdcích každého jejich mluvčího. Kol. Horák byl
tolik poctivý, že v rozpočtovém výboru, když mluvil o vládním
návrhu, zkritisoval ho a prohlásil náležitě, že musí souhlasiti
s pomocí nemocnicím jsoucím v desolátním hospodářství (Slyšte!),
ale ovšem neřekl, jak. (Slyšte!) A na konec, vážené shromáždění,
jen co je pravda, poctivě to prohlásil, a poněvadž respektoval
asi usnesení klubu, z té příčiny hlasoval proti. Tak ta celá věc
je a ostatně, slavná sněmovno, není potřeba uváděti více. (Výkřiky
posl. dr. Jurigy.) Pane kolego Jurigo, je třeba
pomoci nemocnicím, vy jako kněz to musíte sám uznati. (Potlesk.)
Je s podivem, že vy se ještě dnes stavíte proti těm, kterým
máte dávati nejposlednější útěchu, jako kněz - já bych si to nezodpověděl
před svým svědomím s vaší strany. (Posl. dr. Juriga: Ja som
tu poslancom a nie kňazom!) Slavná sněmovno, já jsem přesvědčen,
že to, co tu bylo řečeno... (Hluk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Petrovický (pokračuje): ... o zatížení živnostnictva, že je nutno vzíti v úvahu všemi stranami, nejenom jež jsou v koalici, ale jež jsou mimo koalici, a uvažovati, jak tomu živnostnictvu a individuálnímu podnikateli je nutno pomoci. Ale demagogií, štvaním, nepomůžete žádným vrstvám. (Výborně! Potlesk.) O tom máme již nejlepší zkušenosti, vážené shromáždění, my to víme. Já nechci rekriminovati celou tu dobu od převratu u nás, mluvil o tom zde již kol. Slavíček. Ale jestliže se opravdu mluví pro celý stát, o kterém víme, slavná sněmovno, že má tolik, tolik nepřátel uvnitř, více snad a nebezpečnějších než zevně (Výborně! Potlesk.) a jestliže se přichází těmto nepřátelům ještě na pomoc v této době, kdy se má sanovati, kdy postupně máme z těch poměrů, ve kterých přiznejme si to otevřeně - stranickou politikou politických stran jsme se octli, vyjíti a máme přijíti k lepším, a jestliže dnes se hází klacky pod nohy i těm činitelům, kteří věcně, nepoliticky živnostnictvu nastiňují cesty, jak se má ubírati, aby mu bylo pomoženo, pak to je, vážené shromáždění hřích páchaný na živnostnictvu, to je hřích páchaný na našem národě a to je hřích páchaný na našem mladém státě. (Velký nepokoj a hluk. Různé výkřiky.)
S tou podmínkou, kterou řekl kol.
Horák, a co jsme všichni v rozpočtovém výboru tlumočili,
jsme nuceni hlasovati pro tento zákon předložený, jak vyšel opravený
z obou výborů. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Dávám slovo panu posl. Slavíčkovi.
Posl. Slavíček: Slavná
sněmovno! Dovolte, prosím, abych se několika slovy v té krátké
lhůtě, která jest mi vyměřena, mohl zmíniti o věci samé a potom
o tom, co souvisí s projednáváním této předlohy. (Velký hluk.
Různé výkřiky.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Slavíček (pokračuje): Především budiž konstatováno, že řešení této otázky bychom se byli nevyhnuli ani tehdy, kdybychom byli bývali předlohu vládní nedostali. Proč? Prostě z těch jednoduchých důvodů, poněvadž hospodářství nemocnic a finanční stav jejich je takový, že by pravděpodobně musila sama zemská správa politická zasáhnouti do této věci, a ne-li zemská správa politická, tedy jistě okresní správy a také i obce, a nebyla-li by bývala sanována tato otázka se strany státu, jistě by se to musilo díti pomocí autonomie. To je jedna věc.
Druhá věc je - o tom asi nebude
mezi námi sporu, kdo má opravdu smysl pro sociální cítění - že
nemocnice musí býti vybaveny tak, aby mohly sloužiti svému humannímu
a zdravotnímu určení, takže má celá veřejnost a celý národ zájem
na tom, aby hospodářství nemocnic bylo opravdu sanováno. Jest
ovšem jen otázka, jak se toto sanování díti má a jak se děje.
A budiž docela otevřeně řečeno.... (Velký hluk. Různě výkřiky.)
Místopředseda Buříval (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Slavíček (pokračuje): ... že při projednávání věci této v rozpočtovém výboru jsem se ohradil proti tomuto způsobu, neboť to, co tvrdí mluvčí a zastánce živnostníků, je doslova pravda, totiž, že živnostenský stav, drobné živnostnictvo jest daněmi tak přetíženo, že nových břemen za žádných okolností nesnese, a že živnostnictvo je tak přetíženo, že o tom lidé, kteří nejsou zasvěceni, nemají ani potuchy. Zejména od té doby je živnostnictvo zatíženo, od kdy při všeobecné dani výdělkové kontingent byl zrušen a kdy bylo ponecháno volné úvaze berních úřadů a berních komisařů zdaňovati živnostníky. Prosím, konstatuji k informaci celé sněmovny, že některým živnostníkům, kteří vydělávají okrouhle 20.000 Kč ročně ve svých živnostech, je předpisována všeobecná daň výdělková, počítaje v to autonomní přirážky, 12-13.000 Kč. (Slyšte! Slyšte!) Prosím, z 20.000 Kč výdělku předpisuje se 12 až 13.000 Kč ročně! Proč? Poněvadž některé berní úřady předpisují živnostníkům všeobecnou daň výdělkovou do výše 3-4%. Vezmete-li za základ 20.000 Kč výdělku, zdaníte výnos tento 3%, pak se živnostníku předepíše 600 Kč. Průměrně vzato, autonomní přirážky obnášejí 1000%, ba máme okresy v republice naší, kde obnášejí autonomní přirážky plných 2000%. Račte si, prosím, vzíti toto zdanění živnostníkovo, připočtěte k tomu 1000, po případě 2000% přirážek a uvidíte, že se malému člověku absolutně béře možnost existenční. (Předseda Tomášek ujal se předsednictví.)
Také upozorňuji, že hlasování pro tuto předlohu, kterou povazujeme za velice nutnou, uvedli jsme, řekl bych, do jisté míry, ne tak cele, nýbrž jenom do jisté míry, ve spojitost s opravou všeobecné daně výdělkové, které se budeme domáhati za každých okolností, stůj co stůj. Jsme proto, aby se sociální poměry upravovaly a řešily tak, jak toho potřebujeme, ale musíme také náklady uvalovati stejnoměrně podle hospodářské síly, a ne jednomu člověku vzíti existenční minimum a na druhé straně dělati presenty.
Opakuji to druhé: Živnostnictvo
malé, drobné, je tak zdaněno, že nějakých nových zatížení absolutně
nesnese, a jestliže parlament náš uznal, že při zdaňování vztažmo
s autonomními přirážkami i velké podniky veřejně účtující podle
hlavy II. zákona o všeobecné dani výdělkové musily býti vzaty
v ochranu zvláštním zákonem, ve kterém dovolujeme zdaniti podniky
ty i s autonomními přirážkami jen do 80% jejich výnosů, pak musíme
chtěj nechtěj najíti normu, která by chránila malého živnostníka.
Poznamenávám k upokojení živnostenského stavu, že právě nyní je
veliké šetření o předložení osnovy zákona o reformě všeobecné
daně výdělkové, a očekáváme, že všeobecná daň výdělková bude tak
zreformována, že vyhoví malému, drobnému živnostnictvu. Budeme
hlasovati pro předlohu. (Výborně! Potlesk.)