Úterý 20. prosince 1921

Začátek schůze ve 2 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Špaček, Špatný.

231 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, Habrman, Staněk, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 114. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně na dnešní schůzi udělil j sem dovolenou posl. Karpíškové, Lehockému, Albínu Chalupovi, Kovačičovi vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Chorobou omlouvá se pan posl. inž. Kallina.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Do výboru sociálně-politického vyslal klub poslanců čsl. socialistů posl. Langra za posl. Pechmanovou, klub poslanců republikánské strany čsl. venkova na dnešní schůzi posl. dr. Klimo za posl. dr. Kubíčka, klub poslanců čsl. národní demokracie posl. inž. Bečku za posl. dr. Lukavského.

Do výboru zemědělského vyslal klub posl. čsl. socialistů posl. Laube za posl. Langra.

Předseda: Došly některé dotazy, zprávy atd.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotaz posl. Rýpara, Kopřivy a druhů ministru pošt a telegrafů o zavedení telefonického vedení v okresu valašsko-klobouckém na Moravě.

Dotaz posl. Fr. Navrátila a soudr. min. předsedovi a ministru pošt a telegrafů o práci státních úředníků v konsumních družstvech a různých prodejnách.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána zpráva.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

K tisku 3305. Zpráva rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 3266), kterým se určuje peníz 130 mil. Kč k účelům sociálního pojištění.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3302. Návrh posl. dr. Uhlíře a spol. na organisaci lidové výchovy.

Tisk 3303. Návrh posl. Dubického, Mašaty a druhů na bezplatné přiznání t. zv. dominikálních pozemků drobným zemědělským užívatelům do jejich soukromého vlastnictví.

Předseda (zvoní): Přistupujeme k pro jednávání denního pořadu, a to nejprve k odst. 1, jímž je

1. zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3265), kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců (tisk 3291).

Zpravodaji jsou: za výbor sociálně-politický p. posl. Ant. Novák, za výbor rozpočtový p. posl. Kasík.

Uděluji slovo prvému zpravodaji p. posl. Ant. Novákovi.

Zpravodaj posl. Ant. Novák: Slavná sněmovno! Sociálně-politický výbor projednal novelu zákona, podle které se upravují požitky válečných poškozenců. Roku 1919, kdy na podzim bylo přikročeno k vypracování zákona, předpoklady zněly poněkud jinak, než život ukázal za poměrně krátkou dobu, a to, co bylo nutné a nevyhnutelné, ministerstvo soc. péče provedlo v tom směru, že dožadovanou předlohu předložilo sněmovně. Sociálně-politický výbor podává dnes o ní zprávu.

Řekl bych v úvodu, že ani touto předlohou otázky týkající se válečných poškozenců definitivně vyřešeny nejsou, a jistě v budoucnu znovu zákonodárný sbor se bude zabývati těmito otázkami. Pro dobu přítomnou snad možno konstatovati, že předloha projednaná v sociálně-politickém i rozpočtovém výboru mnohé odstraňuje, mnohé doplňuje. Jsem také pevně přesvědčen, že neuspokojí úplně, poněvadž není naprosto možno, aby válečným poškozencům jejich ztráta výdělečné schopnosti v plném rozsahu byla vyrovnána. Řada paragrafů, o kterých novela jedná, je proti doposud platnému zákonu zlepšena. Zároveň řekl bych, že nové dodatky, kde praktický život ukázal neudržitelnost dosavadního zákona, jsou jenom vhodným doplněním.

Důvodová zpráva v předložené osnově uvádí, kde předloha zlepšuje dosavadní zákon. Nejprve jde o zvýšení důchodové základny, která byla čítána podle platného zákona na 1.800 K. Tato důchodová základna počínaje od 55% ztráty výdělečné schopnosti zvyšuje se na 2.400 K; je to jistě určité zlepšení, třeba ještě dnes neodpovídá plně poměrům, kdy hodnota peněz nikterak nedává za pravdu těm, kteří předpokládali v určité přechodné době zlepšení po této stránce. Do značné míry padá také v úvahu, že důchod vdovský zvyšuje se z 600 na 900 korun a že bylo do základny vsunuto správné ustanovení, že vdova s 2 dětmi pokládá se za vdovu k práci úplně nezpůsobilou. Na druhé straně bude dnes po přijetí tohoto zákona radě mladých vdov výplata pense odepřena. Vdova, jejíž ztráta výdělečné schopnosti není odhadnuta nejméně 30% a která je bezdětná, ztrácí nárok na rentu; naproti tomu vdova starší 55 let má nárok na další příplatek 200 K.

Dosti bolestné bylo, že sirotčí důchod v zákoně byl stanoven na 300 K pro sirotka prvního, pro sirotka druhého na 255 K do 16 roku. Novela i po této stránce zlepšuje osud sirotků, stáří sirotka stanoveno je do 18 roku, požitky sirotka stanoveny obnosem 400 K bez rozdílu, zda je to první, druhý nebo třetí sirotek, při čemž ovšem konečná hranice z požitků omezena je základnou 2400 K. Stáří, jak jsem již řekl, počítá se do 18 roku.

Praktický život za krátko ukázal nám také na mnohé vady a nedostatky. Při spracování prvního zákona nikdo neměl o tom tušení, že na př. podle §u 1 doposud platného zákona nárok na rentu má ten, kdo je příslušníkem Československé republiky. Na pohled je toto zákonné ustanovení úplně správné, odpovídá právnímu nazírání a skutečnosti. V praktickém životě viděli jsme však, že velmi často rada těch, kterým podle práva a spravedlnosti důchod patří, neměli nároku na důchod proto, že nebyli příslušníky Československé republiky. Ba i podle zákona opčního přihlásil-li se kdo k občanství našemu, předem zřekl se nároků na důchod. I toto nesprávné, nedostatečné ustanovení zákona novelou je odstraněno a je pamatováno na případy, které mnohdy byly velmi bolestné. V praktickém životě přišly nám v sociálně-politickém výboru i v branném výboru této slavné sněmovny několikrát případy, které byly také projednávány, kde zde byla žena s dětmi, jejichž otec, manžel, válkou ocitl se v Rusku a v Rusku po případě založil novou domácnost. Zde je známo, že nepadl, a tudíž žena i děti podle zákona neměly nároků na důchod, poněvadž živitel rodiny žije, třeba i v Rusku. Samozřejmo, že každému je jasno, že kdyby nebylo války, jistě by bylo k těmto neblahým důsledkům nedošlo. Jde zde o veliký počet dvojnásobně nešťastných žen a je jen aktem spravedlnosti, aby se jim dostávalo ochrany zákona a aby i ony měly nárok na důchod podle zákona o požitcích válečných poškozenců. Tedy v tomto směru je to určité zlepšení, po této stránce praktický život ukázal, jakým způsobem ty otázky mají býti vyřešeny.

Pokud jde o válečné poškozence, kterým byla dána určitá licence k prodeji tabáku a pod., také zlepšuje novela předpisy dosavadního zákona v tom směru, že 10%ní příjem, odpovídající důchodu, teprve stanoví hranici, kdy držitel nárok ztrácí. Tedy celkově, když bychom podrobně probírali novelu, jak je předložena, je možno říci, že v nejpalčivějších bodech znamená podstatné zlepšení. Na druhé straně není sporu o tom, že ani touto novelou otázka válečných poškozenců úplně vyřešena není.

Sociálně-politický výbor a zároveň i výbor rozpočtový přijal některé resoluce, které - řekl bych - mají býti výrazem tohoto slavného sboru, jak na otázku válečných poškozenců má býti nazíráno. Přál bych si, aby resoluce nebyla pouhou resolucí, aby činitelům, kterým je adresována, také byla - řekl bych - zákonem.

Bylo to při debatě rozpočtové, kde o této otázce mnoho kolegů také mluvilo, a též dříve stěžovali jsme si, že namnoze ani stát, ani úřady této republiky nemají plného pochopení pro to, aby osud válečných poškozenců byl pokud možno zlepšen.

Republika Rakouská přijala zákon o povinném zaměstnávání válečných poškozenců, kterýžto zákon ukládá každému zaměstnavateli povinnost podle počtu zaměstnaných dělníků určitý počet válečných poškozenců zaměstnávati. Řekl jsem při jiné příležitosti, že bez tohoto zákona neobejdeme se ani u nás. Pokud mám poslední zprávy, zabývá se touto otázkou ministerstvo soc. péče a já bych jen vítal, kdyby podobný zákon co nejdříve slavné sněmovně byl předložen.

Když žádáme na státě, aby v hranicích možnosti zaměstnával válečné poškozence, není to nic jiného než to, co vlastně budeme žádati na každém soukromém zaměstnavateli. Je pochopitelné, že stát má jíti příkladem vstříc. Jsou v tom směru určité předpisy, podle kterých mají býti zaměstnáváni váleční poškozenci. Není velký počet těch, které stát ve svých službách zaměstnává. Jde celkem o 3000 osob, nepatrný to zlomek, a ani tito lidé nemají do té míry zajištěno, že každým okamžikem, mnohdy z libovůle jednotlivců neoctnou se bez chleba a bez práce.

Z toho důvodu usnesl se soc. politický výbor na této resoluci:

"Váleční poškozenci zaměstnaní ve státních službách při uspokojivém výkonu v rámci platných předpisů nesmí býti propuštěni a v případě nutné redukce buďtež přeloženi do jiných resortů státní služby."

Prosil bych a přál bych si, aby jednotný výraz vůle tohoto sboru byl také určitým zákonným předpisem pro úřady naší republiky a aby se neopakovaly případy, kdy zbytečně, bezdůvodně váleční poškozenci byli vyhazováni na dlažbu. Doufám, že názor soc. politického výboru a tato resoluce bude jako přání tohoto sboru respektována a že nebude zapotřebí, abychom v jednotlivých křiklavých případech znovu touto bolestnou otázkou museli se zaměstnávati. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Rozpočtový výbor přijal resoluci posl. Zeminové, Slavíčka a Buřívala, kde se praví:

"Ztratil-li padlý vojín rodiče v dětském věku a starala-li se o jeho výchovu a výživu osoba cizí či z příbuzenstva, má tato osoba nárok za stejných podmínek na důchod předků."

Samozřejmo, že nikdo nebude činiti námitek proti tomuto požadavku.

"Současně vyzývá se vláda, aby svolala meziministerskou poradu, jak zjednodušiti a urychliti zadávání trafik a biografů válečným poškozencům. Dosavadním soukromým bohatým držitelům buďtež trafiky a koncese biografické ihned odebrány, anebo vypovězeny. Úřady nečiňte obtíží při zadávání licencí pro podomní obchod válečným poškozencům a proti nemajetným vdovám a sirotkům nevystupujtež tvrdě."

Budiž mi prominuto, neadresuji svá slova tomuto slavnému sboru. Svá slova adresuji našim úřadům a obzvláště ministerstvu financí. Ctění pánové a dámy! Řekl jsem před půl druhým rokem na jedné schůzi slepců válečných: "Když nebude mít republika schopnost, aby zajistila existenci 600 slepcům, pak je to naše společná ostuda." Tehdy jsem neměl tušení, že k této ostudě také dojde. Prosím, my dnes máme v Čechách 89 válečných slepců a nejsme schopni - přes to, že ministerstvo soc. péče má nejlepší vůli pro - tyto lidi vyvlastniti trafiku, když zároveň značná část - nebudu to uvádět ciferně, ale každý poměry dokonale zná - držitelů trafik není existenčně závisla na trafikách, (Tak jest!) naopak, úplně dobře mohou existenčně obejíti se bez vyhradného prodeje tabáku.

Nebudu opakovat případy, o kterých bylo mluveno v rozpočtové debatě, kde způsobem vyloženě podvodným držitelka trafiky, majitelka čtyř domů, rozdá své jmění dětem a pak ovšem prokáže, že nemá nic. Úřad, ministerstvo financí, uzná, že slepec nemá nároku na tu trafiku, poněvadž nemá býti dosavadní majitelka od čeho živa. Nebudu zde opakovati ten známý materiál. Jsou to vesměs staré, známé věci, ale já zde žaluji na orgány ministerstva financí, že to šetření neděje se s potřebnou nestranností a že velmi často na úkor slepců, na úkor těžkých válečných poškozenců ponechávají se trafiky v rukou těch, kteří jich nepotřebují.

Velectění! Račte se podívati, jak to vypadá dnes v Podkarpatské Rusi. V Podkarpatské Rusi nebyla dodnes vyvlastněna jediná živnost licencovaná, jediná trafika - to všecko je v rukou hodně a hodně zámožných židů. Pro válečné poškozence není nejmenšího pochopení. V tom směru nechci tedy snad přímo obvinovati ministerstvo, jako ústřední orgán, ani bych to neřekl o zemském finančním ředitelství, ale přál bych si, aby ministerstvo, zemské finanční ředitelství a okresní finanční ředitelství úředníkům přímo pod osobní zodpovědností ukládaly, že to šetření musí býti prováděno tak, aby skutečně pravda vyšla na jevo. Toho doposud není, a když ani dnes, kdy předpokládám, že resoluce kol. Zeminové a soudr. bude přijata, nestane se náprava, budiž nám prominuto, že pak každý případ zvláště budeme přibíjeti na pranýř v tomto slavném sboru.

Je zde třetí resoluční návrh p. kol. Bubníka, kde navrhuje, aby pro poskytování důchodu pro pozůstalé ve smyslu čl. II - to jest, o čem jsem mluvil, že muž, jenž je v Rusku, tam žije s jinou ženou, a zde je žena a má děti - měly stejný nárok družky jako manželky vojínů v cizině (v Rusku) zůstavších. To je konečně úplně správné a předpokládám, že stalo se pouze nedopatřením, že nebylo na to včas pamatováno, aby se to už do samého zákona dostalo. Tam, kde zákon přiznává nárok ženám i družkám, nemůže na druhé straně odepřít nároků, kde také jde o válečné poškozence, třeba za jiných poměrů, třeba za jiné situace.

Slavná sněmovno! Jménem sociálně-politického výboru navrhuji, aby předloha zákona tak, jak sociálně-politický výbor a zároveň i rozpočtový výbor se na ní usnesl, byla schválena. Opakuji, že ani touto předlohou bolesti válečných poškozenců vyřešeny nejsou a že budeme míti povinnost i nadále válečným poškozencům věnovati pozornost, které zaslouží a která podle práva a - řekl bych - podle zákonů lidskosti jim také přísluší. Prosím, aby předloha i resoluce byly schváleny. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, jímž je p. posl. Kasík.

Zpravodaj posl. Kasík: Slavná sněmovno! Světová válka jako vichřice přenesla se krajem a nechala zde ohromné škody, které zle doléhají na naši republiku. Neletěla přímo přes naši domovinu, zasáhla jen východní kraje Podkarpatské Rusi, ale hrůzné důsledky zde máme v poctu válečných poškozenců. Cifry nejsou dosud přesně zjištěny, a to proto, že zákonem z letošního roku bylo dovoleno a umožněno ještě do 31. prosince t. r. přihlašovati se všem, kdož dosud nejsou do počtu válečných poškozenců pojati. Přes to však máme zjištěno, že stav přihlášených a nároky činících poškozenců dne 31. října t. r. byl: invalidů 165.000, vdov 103.100, sirotků 172.000, otců a dědů 65.000, celkem 505.000 osob, bezmála 7% našeho obyvatelstva! Pokud se týká přihlášek podle zemí, je v obvodu zemí českých 245.000, na Moravě 115.800, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi 144.000 osob, činících nárok na podpory. Opakuji, cifry tyto nejsou ještě poslední, protože se stále lidé přihlašují, a zejména negramotní v Podkarpatské Rusi musejí využíti dobrodiní zákona a také tak činí. Tedy je pravděpodobno, že s jistým vzrůstem musíme počítati. Je zajímavo, jak doléhají na státní rozpočet náklady na vydržování těchto poškozenců. Zajímavo tím, že rozpočet r. 1920 předpokládá 945,859.210 Kč ke krytí nákladů vydržovacích. Roku 1921 touto sněmovnou povoleno bylo již jen 592,000.000 a na rok 1922 je předpoklad, že stačí 463 mil. korun! Cifry tyto, které byly dány do rozpočtu jako aproximativní předpoklad, nejsou nijak bezpečné, že jsou dostatečné, a mám dojem, že pokud nebude předložena pokladní zpráva o výsledcích našeho hospodaření za rok 1919 z 1921, nemůže se slavná sněmovna o těchto cifrách vyslovovati, zda byly příliš veliké, či postačitelné. Jisto je však, že náklady na válečné poškozence přirozenou cestou stále klesají, neboť ne všichni přihlášenci jsou také poškozenci! Do tohoto soupisu vniká totiž jistá část lidí, kteří si zvykli na podporování z veřejných prostředků, a tu sociální lékařské prohlídky přivodí nejméně z 15 až 20% storna a je třeba tudíž účtovati ne 165 tisíc válečných invalidů, nýbrž možno říci o 20% méně - to je tak asi na 132.000 osob --- bude nutno podporovati. Tyto lékařské prohlídky měly výsledek, že jsme mohli do příštího rozpočtu vložiti obnos menší o 130 milionů, a to jen proto, že zjištěn byl pravý stav neschopnosti a upraveny tím náklady vyživovací. Položka tato bude čím dále tím více klesati, čím úsilovněji, jak předchozí řečník kol. Novák se toho dotkl, bude většímu počtu válečných poškozenců věnováno zaměstnání pomocí státu, jako jsou trafiky a j. Položka tato bude čím dále tím více klesati také tím, že dorůstají sirotci, kteří po dovršení 18. roku vypadají z tohoto podporování, že vymírají ascendenti, že se provdávají vdovy a ze vymírají také těžce poškození váleční invalidé. Je to automatický pokles. Kdo měl co dělati se správami ústavu, kde podpory jsou denním zjevem, jako jsou nemocenské pokladny a úrazovny, vidí, že to nejsou škrty v rozpočtu na úkor těch, jimž podpory patří, nýbrž přirozené klesání nákladů samých.

Ještě slovo k těm lékařským prohlídkám! Přál bych si, aby byly spravedlivější: opakuji spravedlivé, proto, protože jsem již vzpomněl toho, že ne každý přihlášenec je poškozencem. Musíme dosáhnouti stavu, aby se těmito lékařskými prohlídkami nikomu neškodilo, ale úspor, které plynou vyřazením rady osob, jež se chtějí nečistým způsobem domoci podpor, budiž využito pro blaho poškozenců zvýšením požitků a tak zlepšením jejich stavu. S tím jistě budou souhlasiti všichni, kdož se jmenují váleční poškozenci.

Rozpočtový výbor měl za úkol studovati předloženou osnovu zákona po stránce hospodářské, po stránce účinku vydání touto předlohou vzniklého, a přišel k náhledu, že když lékařské sociální prohlídky budou se díti tak jako dosud, když se ku prospěchu opravdově trpících budou poškozenci rádně prohlížeti, že rozpočet, který byl vložen do roku 1922, stačí na toto vydání. Na výslovný náš dotaz ve výboru v tom směru učiněný odpověděl zástupce vlády, že je o tom pevně přesvědčen, a také důvodová zpráva o této předloze o tom také tak mluví. Je zde resoluce pí. posl. Zeminové, podle které je výslovně nutno tlačiti na směrodatné činitele k tomu, aby hleděli zmírniti onu tíhu břemen státního rozpočtu tím, že váleční poškozenci obdrží valnou pomoc udělením trafik a koncesí živnostenských tak, aby byli schopni sami se řádně živiti.

Podívejme se, jak dosud bylo po této stránce pomáháno. Do 30. října - a tu mám širokou zprávu z ministerstva sociální péče, ale omezím se jen na nejstručnější - obdrželo celkem v Čechách 3286 invalidů trafiky a vedle toho 1072 vdovy po invalidech. Vypsáno je a dosud nebylo ještě obsazeno 2616 trafik. Vedle toho je možno jen v obvodu tohoto ředitelství umístiti ještě 4000 poškozenců na tyto trafiky. A tu je třeba říci a jménem rozpočtového výboru zdůrazniti, aby v zájmu státního rozpočtu bylo co nejdříve k tomu přihlíženo, aby tyto úděly byly urychleny. Ovšem jsou výjimky dlouholetých starých pachtýřů, kteří se osudem svým rovnají také nemajetným invalidům. Toho ovšem nikdo z nás nežádá, aby na jejich účet to bylo provedeno. Ale správně pravil referent kol. Novák, že je zde valné množství těch, kteří by mohli trafiky postrádati ve prospěch těchto trpících.

Ve příčině válečných slepců - to je stará kapitola - již v rozpočtovém výboru jsem uvedl mnoho cifer. Celkem jsme měli v republice do 30. října 1921 zjištěno 569 slepců, kteří obdrželi v celé republice 202 trafiky. Domovinami a současně trafikami pomoženo bylo 28 osobám, pouze domovinami 72 osobám, opraveny domky v 5 případech, dluhy na domcích beze ztráty renty vybaveny ve 22 případech, biografy dostali 4 slepci-invalidi. Nutno ještě zaopatřiti 236 těchto nešťastných a tu v zájmu jejich i našeho samotného rozpočtu jako rozpočtový referent přimlouvám se o urychlení vyřízení takových žádostí.

Co se týče biografů, jedna fáma praví, že biografy prý již nevynášejí tolik a nejsou zlatou pokladnicí, jako tomu bylo kdysi. Budiž, ale pres to, pokud jsou oprávněné žádosti invalidů nebo invalidních družstev, je třeba k nim přihlížeti. Organisace válečných poškozenců se domáhají toho, aby biografy sloužily k usnadnění existence jich členů. Snaha tato narazila na odpor ve dvojím směru: předně z řad interesentů, korporací, které koncese již dostaly, jako obce, a za druhé z rad jednotlivců, kteří myslí, že mají výsadní právo na výdělky biografické. Je třeba, aby tyto koncese byly převáděny na korporace, a když ne přímo na družstva invalidní, pak aspoň je třeba, aby z výtěžku biografů každá korporace - opakuji: každá, ať je to městská, humanní nebo kulturní - ve prospěch tohoto účelu odváděla povinnou částku zisku.

Dosud v Čechách povoleny byly koncese čtyřem invalidům, 59 invalidním korporacím, dvěma korporacím invalidů-legionářů a 10 korporacím legionářů. Zajímavo je, že rozpočet náš ke konci také v příjmech uvádí 1,000.000 Kč v předpokladu těchto výtěžků ve prospěch sociální péče. Jsem pevně přesvědčen, že tento obnos j e velice malý, nepatrný, a prosím, aby zejména ministerstvo vnitra s podřízenými úřady, jakými jsou zemské politické správy, přísné revidovalo účetní závěrky korporací biografických, přísně revidovalo i hospodářství majitelů osobních koncesí a aby tak položka 1,000.000 Kč ve prospěch péče o válečné poškozence byla zvýšena agilní činností úřadu, který přece musí donutiti ty, kdož čerpají z takového pramene, jakým je příjem biografický, aby konali větší povinnosti nejen k invalidům, nýbrž ke státu samému.

Je zde prohlášení vlády, že státní rozpočet na rok 1922 má pro ten účel krytý. To j e velké plus - totiž ne veliké pro osoby, nýbrž veliké pro státní výdaje, což zdůrazňuji, aby mi bylo rozuměno, a někdo si nemyslil, že soudím, že obnos podpor je úplně postačitelný pro invalidy. Ale státní pokladna tím, že zvyšuj e o 50% podpory, musí počítati také s jejich úhradou.

A protože ministerstvo soc. péče prohlásilo, že není obavy, že by povolený rozpočet byl nějak překročen, doporučuj i jménem rozpočtového výboru předlohu slavné posl. sněmovně ku přijetí. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Poněvadž k tomuto odstavci j sou podány 63 pozměňovací návrhy, které vyžadují delší doby k překladu, přerušuji projednávání tohoto odstavce poradu a pokračovati budeme v jednání o něm až po vyřízení všech zákonných předloh, které budou dány na porad příští schůze. Námitek proti tomu není? (Námitek nebylo.)

Končím schůzi a podle usnesení předsednictva navrhuj i, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, to je v 15 hod. 10 min. s tímto

pořadem:

1. Nevyřízené odstavce poradu schůze 114.

2. Zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona o ochraně nájemníků (tisk 3307).

3. Hlasování o návrhu na urychlené projednání podle § 55 jedn. ř. osnov zákonů, které j sou předmětem jednání v prvém čtení v obou schůzích dnešních a ve schůzi zítřejší.

Jsou proti mému návrhu námitky? (Nebyly.)

Není námitek, návrh můj je přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 3 hod. 5 min. odpol.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP