Předseda (zvoní):
Žádám, aby byly přečteny
podané návrhy.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Wenzela, Böhra a druhů:
V § 1 budiž škrtnuto slovo "ovocné víno".
2. Pozměňovací návrh posl. Najmana, Horáka, Anděla, Macha a soudr.:
V §u 1, odst. 1, budiž číslice "16." nahražena číslicí "14."
§ 2 mějž toto znění: "Kdo je zodpověden za vedení živnostenských podniků v §u 1 naznačených, jest zodpověden za to, aby se dbalo zákazu vysloveného v §u 1, odst. 1, když hosty sám obsluhuje; jinak trestny jsou osoby obsluhující.
Rodiče a pěstouni dětí mladistvých jsou rovněž zodpovědni, jestliže tyto s jejich vědomím požívají alkoholních nápojů."
Zbytek paragrafu, t. j. tři následující odstavce, se škrtá.
V §u 4 podle zprávy výborové škrtají se slova od: "a to pokud . . . jinak", v témže paragrafu škrtá se celý druhý odsstavec, poslední věta "Pokuty připadají státu" zůstává.
3. Doplňovací návrh posl. Petrovického, Netolického, Malíka, Adamovského a spol.:
Za slova "16. roku" připojují se slova: "po případě 18. roku (§ 3, odst. 1)".
Odst. 1 za slova: "osobami jinými" připojuje se: "Trestni jsou i zaměstnanci nedbající poučení svého zaměstnavatele".
Mezi 2. a 3. odst. §u 2 vkládá se "§ 3".
Za slova: "14 dnů" aby vloženo bylo: "Před prvním potrestáním budiž dána úřední výstraha."
4. Pozměňovací návrh posl. Wenzela, Böhra a druhů:
§ 4 nechť zní:
"Přestupky tohoto zákona trestají politické úřady, a to při prvním přestupku pouhou výstrahou, opakuje-li se to, pokutou 20 až 300 K, opakuje-li se přestupek po třetí a vícekráte, pokutou od 20 do 1000 K. Výnos trestu připadá obecnímu chudinskému fondu."
5. Resoluční návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
"Vláda se vybízí, aby do nejbližšího státního rozpočtu zařadila částku 10 milionů Kč, jíž by se užilo k podpoře oněch domácích spolků, které se zabývají bojem proti opilství a vysvětlování škodlivého působení alkoholu na lidské tělo."
6. Resoluce posl. Sychravové a druhů:
"Vládě se ukládá, aby dbala
o přísné zachování zákazu výčepu lihovin na Slovensku, obsaženého
v zákoně ze dne 10. prosince 1918, č. 64."
Předseda: Všecky tyto návrhy pozměňovací i resoluční nesou dostatečný počet podpisů a jsou předmětem jednání.
K slovu není dále nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Kasík: Slavná sněmovno! Děkuji zprvu všem, kdož v této sněmovně pozvedli hlasu pro přijetí tohoto zákona. Již to, že bezmála čtyřhodinná debata o něm zde byla, svědčí, že jsou zde strany, které zákonu tomu přejí a nepřejí. Tak, jak jsem mluvil při páteční schůzi, nepopírám toho ani dnes, že tento zákon mnohého z nás - třeba jsem byl referentem, i to se nebojím vysloviti - neuspokojuje. Tak vyhraněný zákon, jako by si kdo přál, nebylo možno předložiti. Již dějiny této osnovy nás učí, že vlastně máme před sebou více méně osekaný strom, který - mám vážnou obavu - nevydá toho stínu, jak bychom si byli přáli.
První návrh kol. dr. Holitschera nesl se k tomu, aby omezeno bylo právě jenom pouze pití mládeže. Zdravotnický výbor zákon změnil a přijal ostré a silné ustanovení, že mládež do 18 let nesmí nikomu alkoholické nápoje ani přenášeti z hostince do vlastních bytů. To narazilo na odpor. Zdravotnický výbor ustoupil, byla schůze, změněno bylo mnoho trestních ustanovení velice ostrých a spokojil se tím, že do zprávy výborové dá se přání, aby účinnost zákona byla náležitě kontrolována.
Přes to, pánové, že jsme se všichni smluvili a ve zdravotním výboru bylo to jednomyslně přijato, došlo k novým a novým jednáním o ústupcích. A já k těm polemickým řečem, které zde byly proti tomuto zákonu vysloveny, dovoluji si uvésti znovu, že byly dány záruky pánům, kteří zákonu tomu nepřejí, ve prospěch a na ochranu živností hostinských, že budou koncese pozměňovacího návrhu připuštěny.
Chci se zabývati jenom pouze v malé polemice řečmi, které zde byly předneseny. Pan kol. Anděl pronesl zde řeč, kterou nebylo možno nazvati andělskou. Velmi ostře útočil, ale řeknu otevřeně, já nevěřím, že to šlo z hlubokého přesvědčení, já věřím, že to bylo mluveno ke sluchu lidí, kteří mají zájem o něco jiného než my. My nechceme ničiti živnosti, my chceme a všichni jsme se shodli v tom směru ochranu mládeže, a tím znemožniti již znovu se rozvinující kořalečný mor. Nám nešlo o nějaké titěrnosti. Smáti se, že "vyšší národ" je ten, který nepije piva nebo skleničku vína, myslím, že nebylo ani důstojným. Naopak, já míním oproti tomu, že by měl pro lidi, kteří rozumným způsobem žijí a dovedou se odříkati alkoholu, právě tento titul býti zachován.
Kol. Landová pronesla zde obavu, že děti přece budou moci si někdy za vraty okusiti zakázaných nápojů. To je pravda, ale nikdy to nebude tak drastické, jako když dnes smí okusiti alkoholu dokonce z talířů s nakrájeným chlebem, jak se to dělo a děje na Českomoravské vysočině nebo na Slovači.
Kol. Petrovický pravil, že by byl třeba, kdybychom chtěli opravdu udělati zákon protialkoholní, vysloviti zákaz volné výroby lihovin a omeziti ji na koncesi. Prosím vás, řekněte mi upřímně, je ten alkohol volně vyrobený anebo koncesovaný méně nebezpečný anebo zdravější? V čem leží ta logika? Já nevím. A jestliže se rozmnožilo v Praze ze 170 na 700 těch alkoholních výrobců, znamená to, že to jest jen nářek postižených, kteří se navzájem perou a hledí své výrobky pomocí dryáčnické výroby co možná nejvíce doporučovati, nestydíce se užívati dokonce jmen, která by se neměla na takovéto kořaleční štítky dávati. Jestliže však někomu záleží na ton, abychom proti alkoholnímu moru mohli ostře vykročiti, pak doporučuji všem pánům, kteří říkali, že nejdeme do jádra k zákazu výroby kořalky, nechť tento zákon podají, a jsem přesvědčen, že jej celá sněmovna jednohlasně přijme, že se celá vláda a všichni pro něj vyjádří, poněvadž v tom by bylo největší ozdravění národa. Pan kolega Anděl vzpomněl výkřikem, že se prý kdysi při zdražení piva u dělnictva mluvilo o "tekutém chlebu". Připouštím, je to pravda, ale nebylo to správné rčení, a my také dnes s hrdostí můžeme říci, že již dělnictvo dnes po tom "tekutém chlebě" nikde nevolá.
Byla-li zde panem kol. Petrovickým pronesena obava, že zavedeno bude špiclovství, pak prosím jen o jedno, aby si přečetl právě tu zprávu, ze které čerpal své vývody. Ve zprávě se přece praví: "Výbor doporučuje, aby kontrolou nad prováděním zákona pověřilo ministerstvo zdravotnictví mimo orgány policejní též důvěryhodné osoby z občanstva, které by se postaraly o to, aby se nestalo ustanovení zákona bezpředmětným." Tam stojí výslovně "důvěry hodné osoby", žádné klepaře, žádné ztřeštěnce, po těch nevoláme, a že si je ministerstvo zdravotnictví dovede zaopatřiti, o tom jsme pevně přesvědčeni. Totéž se stalo, když pan kol. Anděl citoval ze zprávy důvodové odstavec na druhé straně, že prý zdravotnický výbor je přesvědčen, že by mělo býti zákonem zakázáno pití jakýchkoli alkoholních nápojů. To tam stojí, ale měl býti citován také konec této věty, že přece jen se účtuje s danými poměry a nechce, pokud nejsou masy lidu převážně vyspělé pro abstinentism, navrhovati zákonů drastických, nýbrž jen čeliti ochranným zákonem aspoň některým zárodkům zla." To se mělo také říci a ne již strašiti tím celým prohibičním zákonem. Já jsem sám před touto sněmovnou v páteční schůzi řekl, že se nám nejedná o žádný zákon, kterým by se měly dělati nějaké zvláštní krutosti; přes to rozvinula se zde bitva a vypadalo to jako v minulém století boj Severu proti Jihu na půdě americké. Ale jsem pevně přesvědčen, že to všecko jitření bylo jen před prvním zákonem, za kterým budou musiti následovati i druhé, pak již jistě se nebudou tyto zjevy opakovati.
Pokud se týká pozměňovacích návrhů, nemohu doporučiti pozměňovacího návrhu pp. posl. Wenzela, Böhra a soudr., aby byla škrtnuta slova "ovocné víno", protože by se tím zase zákonná předloha rušila. Nemohu se přimlouvati za pozměňovací návrh p. posl. Najmana, poněvadž valná část těchto změn, zmírňovacích ustanovení, je v následujících návrzích. Naproti tomu přimlouvám se, aby přijata byla změna § 1, jak to právě navrhují pp. posl. Petrovický, Netolický, Malík a Adamovský, aby za slovy "16. roku" stálo dále "18. roku" a v závorkách (§ 3, odst. 1). Dále souhlasím, aby § 2 byl doplněn slovy "Trestní jsou i zaměstnanci, nedbající poučení svého zaměstnavatele". Dále souhlasím, aby §§ 2 a 4 byly rozděleny § 3 tím, že v § 2 mezi druhý a třetí odstavec se vkládá značka a číslování paragrafu, dále aby v § 4 za slova "14 dnů" vložena byla věta "Před prvním potrestáním budiž dána úřední výstraha". Pozměňovacího návrhu posl. Wenzela a Böhra ohledně přestupků nemohu doporučiti. Ohledně návrhu pana posl. inž. Kalliny, aby do rozpočtu vloženo bylo 10 mil. korun, doporučuji panu navrhovateli, aby jej v debatě o rozpočtu předložil a ministerstvo zdravotnictví aby co možná nejvíc věnovalo na potírání alkoholismu z obnosu 13 mil. Kč povoleného již pro rok letošní na potírání sociálních chorob. Pokud se týče resoluce pí. posl. Sychravové, aby vláda dbala přísně zákazu výčepu lihových nápojů na Slovensku, doporučuji ji k přijetí.
Prosím slavnou sněmovnu, aby zákon,
navržený zdravotnickým výborem, jednomyslně schválila. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem: Žádám pana zpravodaje, aby mne sledoval.
O § 1, odst. 1, dám hlasovati nejprve v úpravě navržené panem posl. Wenzelem, Böhrem a soudr., to jest se škrtnutím slov "ovocné víno". Potom budeme hlasovati o tomto odstavci se změnou, navrženou p. posl. Najmanem a soudr., t. j., aby místo 16. roku stálo 14. roku. Budou-li návrhy ty zamítnuty, budeme hlasovati o tomto prvním odstavci podle zprávy výborové, ale rozděleně, jak žádá pan posl. dr. o hlavní větě v prvním odstavci "Podávati" až ke slovům "mladistvým . . . se zakazuje". Na to budeme zvláště hlasovati o větě vložené "i když" až "na místě". Na to bychom hlasovali o dodatku, navrženém p. posl. Petrovickým a spol., na vsunutí slov "po případě 18. roku (§ 3, odst. 1) ", čemuž se přizpůsobil pan zpravodaj. Na to bychom hlasovali o zbytku § 1 podle zprávy výborové.
Na to bychom hlasovali o § 2, odst. 1, a to nejprve v úpravě, navržené panem posl. Najmanem a soudr.; bude-li tato úprava zamítnuta, hlasovali bychom podle zprávy výborové. Na to bychom hlasovali o dodatku k tomuto odstavci, který navrhuje p. posl. Petrovický a soudr., čemuž se přizpůsobil pan zpravodaj. Na to bychom hlasovali o § 2, odst. 2, podle zprávy výborové.
O odst. 3, 4 a 5, § 2 zprávy výborové, které podle návrhu pana kol. Petrovického a soudr. takto mají tvořiti § 3 a jichž škrtnutí navrhuje pan posl. Najman a soudr., bude se hlasovati podle zprávy výborové. Přijetím nebo zamítnutím znění zprávy výborové bude vyřízen též návrh p. posl. Najmana.
Budou-li přijaty odstavce tyto podle zprávy výborové, bude se hlasovati o návrhu p. posl. Petrovického a spol., aby byly označeny jako § 3; návrhu tomu se přizpůsobil pan zpravodaj.
O § 4, tedy ne novém, poněvadž nedopatřením jsou uvedeny §§ 1, 2 a hned na to 4, bude hlasováno nejprve o úpravě, navržené pp. posl. Wenzelem, Böhrem a druhy; bude-li zamítnuta tato úprava, bude hlasováno o úpravě, navržené p. posl. Najmanem; bude-li zamítnuta, bude o něm hlasováno podle zprávy výborové.
Pak bude hlasováno o doplňku k 1. odstavci tohoto paragrafu, jak jej navrhuje p. posl. Petrovický a soudr. a jak jej doporučuje také pan zpravodaj.
Na to by se hlasovalo o § 5, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Na to bude hlasováno o resolucích, a to o resoluci p. posl. inž. Kalliny a potom o resoluci pí. posl. Sychravové a druhů.
Jest snad nějaká námitka proti způsobu hlasování, jak jsem jej uvedl? (Nebyla.) Není tomu tak, budeme tedy hlasovati tak, jak jsem řekl.
O § 1, odst. 1, budeme hlasovati nejprve v úpravě, navržené pp. posl. Wenzelem, Böhrem a soudr. Navrhují škrtnutí slov "ovocné víno".
Kdo tedy souhlasí s touto úpravou odstavce 1, § 1, podle návrhu pp. posl. Wenzela a Böhra, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh pp. posl. Wenzela, Böhra a soudr. jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o tomto odstavci se změnou, kterou navrhuje p. posl. Najmana soudr., aby totiž místo 16. roku stálo tam 14. roku.
Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem p. posl. Najmana a soudr., nechť zvedne ruku (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. Najmana a soudr. jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati podle zprávy
výborové o tomto odstavci, a to rozděleně, nejprve o hlavní větě
tohoto odstavce. Žádám, aby toto znění bylo přečteno.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
"Podávati alkoholní nápoje
všech druhů (pivo, víno, ovocné víno, kořalku, likéry, slivovici,
rum atd.) dětem a osobám nepřekročivším 16. roku (mladistvým)
. . . se zakazuje."
Předseda: Kdo souhlasí s touto první větou právě přečtenou podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím jest tato prvá věta schválena.
Teď budeme hlasovati o druhé,
vedlejší větě. Žádám, aby byla přečtena.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
"i když jsou v průvodu dospělých
ve veřejných místnostech (hostincích, kavárnách, restauracích,
výčepech, obchodech, automatech, buffetech a p.), dále výletištích,
poutích a pod. k požití na místě."
Předseda: Kdo souhlasí podle zprávy výborové s touto vedlejší větou právě přečtenou, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Také tato vsunutá vedlejší věta je tím schválena a tím jest schválen prvý odstavec § 1.
Teď budeme hlasovati o dodatku, který navrhuje pan posl. Petrovický, aby se vsunula slova "po případě 18. roku", kterémužto dodatku přizpůsobil se pan zpravodaj.
Kdo souhlasí tedy s tímto dodatečným návrhem pana posl. Petrovického, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Také tento dodatečný návrh p. posl. Petrovického je schválen.
Teď zbývá nám hlasovati o zbytku § 1 podle zprávy výborové. Kdo se zbytkem § 1 souhlasí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Zbytek § 1 podle zprávy výborové jest schválen.
Teď budeme hlasovati o § 2, odst.
1, nejprve v úpravě, kterou navrhuje p. posl. Najman a
soudr. Žádám, aby tato úprava byla přečtena.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
§ 2 mějž toto znění: "Kdo je zodpověden za vedení živnostenských podniků v § 1 naznačených, jest zodpověden za to, aby se dbalo zákazu vysloveného v § 1, odst. 1, když hosty sám obsluhuje; jinak trestny jsou osoby obsluhující.
Rodiče a pěstouni dětí mladistvých
jsou rovněž zodpovědni, jestliže tyto s jejich vědomím požívají
alkoholních nápojů."
Předseda: Kdo souhlasí s odstavcem 1 §u 2 v této úpravě, navržené p. posl. Najmanem a právě přečtené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh pana posl. Najmana jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o tomto odstavci prvním podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Odstavec první §u 2 podle zprávy výborové jest schválen.
Teď zbývá nám rozhodnouti o doplňku
k tomuto odstavci, který navrhuje p. posl. Petrovický a
k němuž se přizpůsobil pan zpravodaj. Žádám o jeho přečtení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
"Odst. 1 za slova: "osobami
jinými" připojuje se: "Trestni jsou i zaměstnanci, nedbající
poučení svého zaměstnavatele".
Předseda: Kdo souhlasí s tímto doplňujícím návrhem p. posl. Petrovického, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh p. posl. Petrovického jest schválen.
Teď budeme hlasovati o odstavci 2 §u 2 podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Odstavec 2 §u 2 jest schválen podle zprávy výborové.
O odstavcích 3, 4 a 5 §u 2, které podle návrhu p. posl. Petrovického a soudr. mají tvořiti § 3, budeme hlasovati podle zprávy výborové. Tím současně potom bude rozhodnuto o negativním návrhu, totiž o návrhu na škrtnutí, který podal pan posl. Najman. Kdo tedy souhlasí s odstavcem 3, 4 a 5 § 2 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Odstavec 3, 4 a 5 §u 2 jsou schváleny podle zprávy výborové.
A teď budeme hlasovati o návrhu pana posl. Petrovického, který navrhuje, aby tyto tři přijaté odstavce označeny byly jako § 3, čemuž se přizpůsobil také pan zpravodaj. Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Toto očíslování těchto tří odstavců jest přijato jako § 3.
Teď budeme hlasovati o § 4 v úpravě,
kterou navrhují páni posl. Wenzel, Böhra soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
"Přestupky tohoto zákona
trestají politické úřady, a to při prvním přes přestupku pouhou
výstrahou, opakuje-li se to, pokutou 20 až 300 K, opakuje-li se
přestupek po třetí a vícekráte, pokutou od 20 do 1000 K. Výnos
trestu připadá obecnímu chudinskému fondu."
Předseda: Kdo souhlasí s § 4 v této úpravě právě přečtené, jak navrhují pp. posl. Wenzel, Böhra soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh pp. posl. Wenzela, Böhra a soudr. jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o § 4 v úpravě,
navržené p. posl. Najmanem. Žádám, aby byla přečtena.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
"V § 4 podle zprávy výborové
škrtají se slova od: "a to pokud . . . . jinak", v témže
paragrafu škrtá se celý druhý odstavec, poslední věta "Pokuty
připadají státu" zůstává."
Předseda: Kdo souhlasí s § 4 tak, jak úpravu jeho navrhuje p. posl. Najman a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh posl. Najmana a soudr. jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o § 4 ve znění zprávy výborové.
Kdo s ním podle zprávy výborové souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 4 podle zprávy výborové je schválen.
Teď nám zbývá hlasovati o doplňku
k prvnímu odstavci tohoto paragrafu, jak jej navrhuje p. posl.
Petrovický a jak se přimlouvá zaň pan zpravodaj. Žádám
o jeho přečtení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Za slova: "14 dnů" aby
vloženo bylo: "Před prvním potrestáním budiž dána úřední
výstraha".
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem p. posl. Petrovického, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh p. posl. Petrovického je schválen.
Teď budeme hlasovati o § 5, nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. § 5, nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím jest zákon vyřízen v prvém čtení.
Druhé čtení dám na pořad příští schůze.
Teď jest nám hlasovati o resolucích
k tomuto odstavci podaných. Jest to nejprve resoluční návrh p.
posl. inž. Kalliny. Žádám, aby byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Poslanecká sněmovno račiž se usnésti:
"Vláda se vybízí, aby do
nejbližšího státního rozpočtu zařadila částku 10 milionů Kč, jíž
by se užilo k podpoře oněch domácích spolků, které se zabývají
bojem proti opilství a vysvětlováním škodlivého působení alkoholu
na lidské tělo."
Předseda: Kdo souhlasí s přečtenou právě resolucí p. posl. inž. Kalliny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Žádám p. zapisovatele posl. Bradáče, aby sečetl hlasy ve třech úsecích na pravici a p. posl. Tauba, aby sečetl hlasy ve třech úsecích na levici. (Zapisovatelé posl. Bradáč a posl. Taub sčítají hlasy. - Po sečtení hlasů:)
Pro resoluční návrh posl. inž. Kalliny bylo 67, hlasů, proti němu 77 hlasů. Jest tedy zamítnut.
Teď jest nám hlasovati ještě o
resolučním návrhu posl. Sychravové. Žádám, aby byl přečten.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
"Vládě s ukládá, aby dbala
o přísné zachování zákazu výčepu lihovin na Slovensku, obsaženého
v zákoně ze dne 10. prosince 1918, čís. 64."
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem posl. Sychravové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Resoluční návrh posl. Sychravové jest přijata tím jest vyřízen odstavec první pořadu dnešní schůze.
Měli bychom přikročiti ke druhému odstavci, ale pan zpravodaj odstavce 7., p. posl. Hrušovský, který, jsa úředními záležitostmi odvolán, odjíždí do Bratislavy, požádal, nebylo-li by možno, aby tento odstavec byl vyřízen ještě v této dnešní schůzi.
Nebude-li námitek, dám jej vyříditi ihned. (Námitky nebyly.)
Námitky vysloveny nebyly. Přistupujeme
tedy k odstavci 7., jímž je
7. zpráva výboru zahraničního a výboru pro průmysl, živnosti a obchod o vládním návrhu (tisk 2894), kterým se předkládají ke schválení Národnímu shromáždění 1. smlouva obchodní a plavební, 2. závěrečný protokol k obchodní a plavební smlouvě s přílohami, 3. dohoda o výsadách a ulehčeních ve prospěch československého provozu v terstském přístavu, 4. úmluva právně-finanční, 5. protokol o stanovení úvěru Italie na účet vlády Československé za dodávky válečného materiálu a živin a 6. obchodní úmluva s protokolem, uzavřená dne 23. března 1921 v Římě mezi republikou Československou a královstvím Italským (tisk 3341).
Zpravodaji jsou páni posl. Hrušovský
a Slavíček. Uděluj i prvému zpravodaji za výbor zahraniční
p. posl. Hrušovskému slovo.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňo! Pri vládnom návrhu, ktorým sa predkladá ke schváleniu Národnému shromáždeniu súbor smlúv, uzavrených dňa 23. brezna 1921 medzi republikou Československou a kráľovstvom italským a ktoré obsahujú v sebe 6 úmluv: 1. smluvu obchodnú a plavebnú, 2. záverečný protokol k obchodnej a plavebnej smluve s prílohami, 3. dohodu o výsadách a uľahčeniach v prospech československého provozu v terskom prístave, 4. úmluvu právne-finančnú, 5. protokol o stanovení úveru Italie na účet vlády Československej za dodávky válečného materiálu a živin, a konečne 6. obchodnú smluvu s protokolom, mám za veľmi vhodnú príležitosť pohovoriť niekoľkými slovy o medzinárodnom politickom význame tohoto nášho dohodovania sa s Italiou. Nebudem vzpomínať starých stykov, ktoré tiež drieve bývaly medzi českým kráľovstvom a Italiou za Premyslovcov, pozdejšie za Lucemburkov, ktorých bolo veľmi mnoho, ale vyzdvihnem jednu veľmi dôležitú vec, a to bol náš spoločný nepriatel" dynastia habsburská. A vzpomínám jednu veľkú vec, nášho spoločného boja proti tomuto nepriateľu, proti tejto katanskej dynastii habsburskej. Táto vec nás v minulosti a v nedávnych, predminulých časoch veľmi do priateľských stykov prinášala.
My máme svoje rozpomienky na Bielu Horu, Itália má tiež svoje rozpomienky popravami v Brescii, popravami v Toskánsku a vo svetovej válke náš spoločný boj v Itálii, keď ruku v ruke s italskými vojáky bojovali proti Habsburkom, proti rakúskouhorskej monarchii naši legionári. Je isté, že politika v strednej Evrope bude museť byť so strany našej, so strany Československa prevádzaná vo shode s Jugosláviou. To je niečo prirodzeného. Máme bratrské, pokrevenské svazky s Juhoslovanmi, máme tiež veľmi blízke styky, máme Malú Dohodu, ktorá nás tiež k takej politike viaže, ale musíme zdôrazniť, že túto politiku stredoevropskú budeme a musíme tiež konať v dohode s Italiou.
Pri niektorých z minulých zasedaní zahraničného výboru bol som upozornený, že v časopisoch, obzvlášte maďarských, kolujú často zprávy, že Itália podporuje propagandu karlistickú, že koketuje s Maďarskom. Ja som tieto zjavy pripomenul preto, aby z oficielného miesta, ústy nášho ministra zahraničia mohlo byť konštatované to, čo veríme, že Itália takej propagandy neprevadzuje, naopak, že jak oficielné, tak i neoficielné kruhy italské v tejto veci sú s námi shodné. Toľko chcel som prehovoriť o medzinárodnom politickom význame tohoto súboru smlúv, ktoré sme uzavreli s kráľovstvom Italským.
Dotkol bych sa ešte veci samej, totiž samých tých smlúv tak, jak sú uvádzané jedna za druhou. Smlúva obchodná a plavebná bola uzavrená z dôvodu získania potrebnej stability pre vývin vzájomných obchodných stykov medzi oboma štáty. Dôvodová zpráva vlády uvádza, jak silne stúpal náš vývoz do Italie v posledných časoch oproti prvému roku po ukončení svetovej války, keď ešte z prirodzených príčin náš dovoz z Itálie bol hodne väčší než vývoz. Podľa štatistiky bola diferencia medzi dovozom a vývozom v náš neprospech okolo 480,000.000 Kč. Toľko tedy obnášalo passivum našej obchodnej bilancie s Italiou. Je to tedy niečo pochopiteľného, lebo hneď po svetovej válke sme potrebovali veľké množstvo surovín, veľke množstvo potravín, kdežto v roku 1920 je ten pomer opačný. Celkom sa zmenil tento obraz a podľa výkazu, uvedeného v dôvodovej zpráve vlády, prevyšoval už náš vývoz o 919.000 q náš dovoz z Itálie. Hodnota nie je tu ešte zistená, lebo nebola ustanovená komisia k určeniu hodnôt vyvezeného a dovezeného tovaru.
Vo smluve obchodnej sú obsažené vedľa dôležitých ustanovení o celnom režimu, nakoľko je upravená základňa najvyšších výhod. Je, pravda, vyhradené obom smluvným stranám, že môžu omedziť tieto ustanovenia smluvy, na koľko by smluvné strany prestaly vôbec aplikovať tento princíp svojej obchodnej politiky a skutočne 3 mesiace po uzavrení tejto obchodnej smluvy, dňom 1. červenca 1921, Itália uviedla autonomný celný tarif do života, takže všetky tieto výhody sú dnes už ilusórne. Ovšem podotýkam, že podobným spôsobom postupovala Itália voči súsedným štátom, takže v podobnom stave sa dnes nachádzajú Francia a Švýcarsko, ktoré majú veľmi živé styky s Itáliou a sú dnes v podobnom stave ako my.
Ďalšia vysoko dôležitá časť v súboru smlúv je dohodnutie sa o provoz náš v terstskom prístave. Je samozrejmé, že Itálii musí záležať na tom, aby s nami pestovala čilé obchodné styky, už práve pre terstský prístav. Veľká čiastka výrobkov z územia dnešného, nachádzajúceho sa a menujúceho sa územie Československé republiky, prechádzala terstským prístavom. Je tedy samozrejmé, aby tento starý provoz Itália udržovala a preto vidíme vo smluve tie nejpriaznivejšie podmienky onakého zachádzania našich príslušníkov ako zachádza sa s italskými. Sú to tedy veci samozrejmé a dá sa očakávať, že Itália nám pôjde v tomto prípade i ďalej na ruku. V záujme vývinu terstského prístavu istí sme toho, že to, čo očakávame, po tejto stránke bude skutočne uzákonené. Právne-finančná úmluva je vlastne doplňkom úmluvy st.-germainskej a trianonskej, ačkoľvek tieto ustanovenia uvedených mierových smlúv sú nedotknutelné a odpovedajú i úmluve medzi cessionárskymi štáty, ktorá bola uzavrená v Sevrés zo dňa 10. srpňa 1920.
V dôvodovej zpráve je vzpomínané, že vzhľadom k zvláštnym pomerom smlúv poisťovacích bude nutno upravovať tieto vzťahy smluvou zvláštnou; totiž v právne-finančnej úmluve sú vynechané veci, týkajúce sa smlúv poisťovacích. Úmluva právne-finančná v celku svojom uznáva paritu požiadavkov, uzavrených vo stejnej dobe medzi stejnými osobami na území obidvoch štátov. Hlavná zásada je v tejto smluve tá, že dlhy a požiadavky vzniklé pred prímierim ve Ville Justi, roku 1918, budú počítané v hodnote rakúsko-uhorskej koruny v dobe prevratu, vyjádrené v lirách italských. To jest obdobný článok 271 míru st. germainského. Poneváč však v čase tehdajšom rakúsko-uhorská koruna nebola notovaná na bursách italských, sú podľa tejto úmluvy vládnej základom záznamy bursy ženevskej. Dlhy a požiadavky vzniklé po tomto dni, po dni prímieria, budú vyrovnané v korunách československých. Preto sa muselo predpokladať, že v Itálii museli už v tomto čase, dňa 3. listopadu 1918, počítať so znehodnotením rakúsko-uhorskej koruny.
Konečne je tu protokol o ustanovení úveru na účet vlády československej za dodávky válečného materiálu a živín. Národná rada v zemiach československých ešte za svetovej války s vládou italskou sa dohodla o tom spôsobe, keď už raz samostatnosť českého štátu bude zabezpečená, jak bude vláda tohoto štátu vyrovnávať svoje dlhy za vystrojenie a vyzbrojenie armády československej v Itálii, ďalej už po prevrate za tie dlhy, ktoré dlhujeme Itálii za prvé dodávky potravín do vyhladovelého územia nášho štátu. Bolo dohodnuté, že do 30. červňa 1921 má byť ustavená smiešaná komisia, a to do štyroch mesiacov od tohoto dáta, že táto komisia uzavre dohodu, akým spôsobom majú byť tieto dlhy vyrovnané, v akých lehotách, zda v hotovosti či v tovaroch a podľa akej záruky. Úroky z dlhov majú sa počítať od 1. ledňa 1922.
Na koniec, na priechodnú dobu poválečného hospodarenia, bola ešte uzavrená úmluva obchodná, ktorá má umožniť výrobkom našim prístup na italský trh v rámcu ustálených kontingentov.
Zahraničný výbor uznáva všetky tieto úmluvy za vhodné k upraveniu našich obchodných stykov s kráľovstvom italským a preto navrhuje poslaneckej snemovne Národného shromáždenia následujúce usnesenie:
Národní shromáždenie republiky Československé se usnáší:
1. Smlouva obchodní a plavební a závěrečný protokol k obchodní a plavební smlouvě s přílohami, dohoda o výsadách a ulehčeních ve prospěch československého provozu v terstském přístavu, úmluva právně-finanční, protokol o stanovení úvěru Italie na účet vlády československé za dodávky válečného materiálu a živin a obchodní úmluva s protokolem, uzavřená dne 23. března 1921 v Římě mezi republikou Československou a královstvím Italským, se schvalují.
2. Vládě se ukládá, aby úmluvy tyto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého.
Ministru zahraničních věcí se
ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další
opatření, jichž je třeba ku provedení těchto úmluv.