Předseda: Kdo souhlasí s tímto oddílem I, §§ 1-8 v této úpravě, navržené p. posl. Toužilem a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina, návrh p. posl. Toužila a soudr., týkající se tohoto prvního oddílu, jest zamítnut.
Teď budeme hlasovati o těchto paragrafech zvlášť a současně o eventuelním návrhu p. posl. Toužila a soudr., týkajícím se §u 4.
Kdo souhlasí s § 1 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. § 1 podle zprávy výborové jest přijat.
Teď budeme hlasovati o §u 2 v
úpravě navržené p. posl. Schusterem a soudr. Žádám, aby
byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
§ 2 nechť zní:
"Vlastník domu nebo jeho
zástupce nesmí nechati místnosti, které se hodí k obývání, nepronajat
nebo neužívány."
Předseda: Kdo souhlasí s § 2 v této úpravě, navržené p. posl. Schusterem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se).
To jest menšina. Návrh p. posl. Schustera a soudr. jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 2 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 2 podle zprávy výborové jest schválen.
Teď dám hlasovati o §u 3 podle
návrhu p. posl. Schustera a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
§ 3 nechť zní:
"V jedné obci jest dovoleno
míti jen jedno obydlí. Odchylky jsou přípustny jen při zvláštních
událostech, živelních pohromách, těžkých nakažlivých nemocech.
Rozhodovati o takových výjimkách náleží místnímu bytovému výboru."
Předseda: Kdo souhlasí s § 3 podle tohoto právě přečteného návrhu p. posl. Schustera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh p. posl. Schustera a soudr. jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 3 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. § 3 podle zprávy výborové jest přijat.
O § 4 budeme hlasovati nejprve
ve smyslu eventuelního návrhu p. posl. Toužila a soudr.
Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
"Při zamítnutí prvního návrhu
navrhuji, aby v § 4. byla škrtnuta slova: "z důležitých příčin,
zejména.... ", z druhého odstavce pak věta prvá."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto eventuelním návrhem p. posl. Toužila a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina, návrh p. posl. Toužila a soudr. jest zamítnut.
Kdo souhlasí s tímto § 4 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, § 4 podle zprávy výborové jest přijat.
Teď budeme hlasovati o §§ 5 až 8, poněvadž není pozměňovacího návrhu, podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. §§ 5 až 8 incl. podle zprávy výborové jsou přijaty.
O § 9 budeme nejprve hlasovati v úpravě navržené p. posl. Toužilem a soudr.
Žádám, aby byl sdělen.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Odstavec druhý (1) budiž stylisován takto: "Těm, kdo v obci nebo v některé z obcí okolních vykonávají své povolání...", zbytek budiž škrtnut.
Odstavec čtvrtý (3) budiž vypuštěn.
Předseda: Kdo souhlasí s § 9 v této úpravě, navržené p. posl. Toužilem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina, jest zamítnut.
Nyní budeme hlasovati o § 9 podle
návrhu p. posl. Schustera a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
V §u 9 budiž škrtnut poslední
odstavec, počínající slovy: "Nařízení" a končící slovy
"jsou určeny".
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem p. posl. Schustera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina, návrh p. posl. Schustera a soudr. jest zamítnut.
Kdo souhlasí s § 9 podle podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, § 9 podle zprávy výborové jest schválen.
Teď budeme hlasovati o §§ 10, 11 a 12 podle zprávy borové. Není k nim pozměňovacích návrhů.
Kdo souhlasí s §§ 10 až 12 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, §§ 10 až 12 incl. jsou přijaty.
O § 13 budeme hlasovati podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím tohoto paragrafu bude současně vyřízen negativní návrh p. posl. Schustera a soudr.
Kdo tedy souhlasí s §em 13 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 13 podle zprávy výborové je schválena tím je také vyřízen negativní návrh p. posl. Schustera a soudr.
Teď budeme hlasovati o zbytku zákona, t. j. o §§ 14 až 23 incl., o nadpisech všech pěti oddílů, o nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§ 14 až 23, nadpisy všech pěti oddílů, nadpis zákona samého a úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Tím vyřízen jest odstavec první
pořadu dnešní schůze a přikročíme k odstavci druhému dnešního
pořadu, jímž je
2. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3589), jímž se mění některá ustanoveni zákona o dani z cukru (tisk 3672).
Zpravodajem je pan posl. Jan Černý
ze strany republikánské. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Nutnou a jistě velice cennou potravinou - zejména pro dítky a pro choré - potravinou, která jest velice výživná, která nahrazuje často svými látkami mnoho jiných důležitých látek, je cukr.
A proto nedivme se, když před lety Rakouskem zavedena byla z cukru tohoto, z této naprosto nutné potraviny, daň, a to daň značně vysoká, že narazila na velký odpor z řad konsumentských, kterýžto odpor, jak bylo správně vzpomenuto ve schůzi výboru, který o tomto předmětu jednal, skončil až i krvavě. Není také divu, když daň z cukru při ceně jeho u konsumenta 78 korun činila plných 50% této ceny, totiž obnos 38 korun.
V době války, již za Rakouska, a to počátkem října 1918, bylo konstatováno, že cena cukru značně stoupla, a při hledání nových a nových důchodů, nových a nových pramenů příjmů státních bylo také vzpomenuto na daň z cukru, a bylo také předloženo vládou nové nařízení, podle kterého byla daň z cukru zvýšena. Stalo se to na vyrobený cukr v kampani 1918-1919 a zvýšení toto bylo o příplatek 16 K na 100 kg zdaněného cukru.
Uvolněním válečných poměrů a pak příslušným národohospodářským vyrovnáváním různých hodnotných valut určitých států mezi sebou v době popřevratové, zejména cukr značně zakolísal ve svých cenách a značně stoupl vzhledem k tomu, že naše valuta poklesla. Tak z původní ceny 76 K stoupl v kampani 1918-1919 na obnos 246 K, v kampani 1919-1920 na 280 K u konsumenta a konečně v kampani 19201921 následkem devalvace naší koruny až na 790 K.
V celé této době, kdy cena cukru prodělávala tak značnou variaci, daň z cukru i s příslušnou přirážkou zůstávala stejná. Porovnáme-li tuto daň s příslušnou cenou 100 kg cukru, vidíme, že původní 50%ní zvýšení ceny cukru kleslo na 25%, 23% a v poslední době až na 6·7% příslušné ceny cukru. V této době poukazovati na to, že daň z cukru je nějak konsumujícímu občanstvu nebezpečna, již nelze, poněvadž zdanění tak nízkou kvotou, které není ani 7%, není tak vysoké, aby konsumu nákup této dobré potraviny bránilo. Výnos této daně ovšem tedy nestoupl tak, jako u jiných daní a jak bylo očekáváno, a při zavedení příslušné přirážky roku 1919 byl výnos celé daně 170,295.902 K, bez Slovenska a Podkarpatské Rusi; roku 1920 a 1921, ačkoli to bylo pro celou republiku, stoupnutí žádné nevykazuje, nýbrž spíše snížení. Roku 1920 činila daň i s přirážkou 158,502.867 K a roku 1921 157,729.944 K. Příslušný příplatek vybírán byl s počátku, tedy roku 1919-1920, přímo s daní. Roku 1921 byl tento příplatek na kampaň 1921 ode dne 31. října zahrnut dle smlouvy o cukrovarnickém syndikátu do súčtovací ceny cukru jako zvláštní příplatek, který platily přímo továrny, takže stát v této příčině nebyl nijakým způsobem zkrácen. Avšak syndikátní smlouva končí uplynutím kampaně 1921-1922 a proto předložená vládní osnova má za úkol, aby zachovala tento příplatek k ceně cukru, který doposud byl vybírán podle syndikátní smlouvy, při uvolnění obchodu cukerního tak, aby příslušný obnos státu zůstal zachován. 16 K této přirážky, výslovně podotýkám přirážky, je však přirážka, která nemá míti definitivní charakter, nemá býti zvýšením daně o 16 K, nýbrž jen pro přechodnou dobu se má vybírati, a až to příslušné poměry hospodářské v našem státě umožní, má býti zrušena. Aby to bylo dokumentováno, že tato přirážka má charakter přechodný, je v zákoně přímo vysloveno, že přirážka tato je časově omezena a že platnost její má přestati koncem roku 1923.
Dnes, kdy posuzujeme prodloužení platnosti této daně ve smyslu tohoto vládního návrhu na další dobu, musíme konstatovati, že je to pouze prodloužení stávajícího stavu, že není zde naprosto žádné nové daně, tedy že můžeme s klidem býti pro tento zákon, protože to nebude míti žádných důsledků i co do zvýšení ceny, poněvadž cena zůstává pro konsumenta plně zachována a nedoznává žádného zvýšení. To, co zde bylo řečeno, platí o cukru řepovém i ostatním, třtinovém příslušného stavu čistoty, vyjma syrobu, nezpůsobilého k lidskému požívání. V obchodu nachází se však i cukr jiný, hroznový, který neodpovídá předpokladům, pro které příslušný odstavec tohoto zákona platí, jako pro cukr řepový.. I tento cukr je příslušně zdaněn. Doposud tento cukr hroznový a jiný zdaněn byl dávkou 6 K za 100 kg. Je pravda, tato dávka byla snad dosti značná v době, kdy cena tohoto jiného cukru byla také mnohem nižší. V době předválečné cena metrického centu škrobového cukru byla 52 K. Tedy vezmeme-li v úvahu, že 6 K bylo na 100 kg tohoto cukru daně, činila tato daň plných 12%. V nynější době však cena cukru hroznového stoupla, takže dnes znamenáme 100 kg hroznového cukru za cenu až 1300 K.
Vládní osnova navrhuje, aby za 100 kg tohoto cukru původní daň ve výši 6 K byla zvýšena na obnos 12 K za 100 kg. Je to zvýšení daně, ale porovnáme-li to skutečně s touto zvýšenou cenou, vidíme, že to není vlastně ani zvýšením, poněvadž původní daň obnášela 12%, kdežto dnes neobnáší ani půl procenta. Tato výše vzhledem ke značné sladivosti těchto jiných cukrů je jistě tak minimální, že nemůže způsobiti zatížení konsumu. Daňový výtěžek, který dosud obnáší 100 až 150 tisíc korun, tedy celkem obnos dosti nepatrný, bude nyní zvýšen asi na obnos 250 až 300 tisíc korun, jistě ne tedy na výši, která by způsobovala zvýšení ceny cukru pro konsumenta, a není proto potřebí míti obav v této věci.
Rozpočtový výbor, projednávaje
předlohu tuto ve své schůzi dne 14. června, uznal důvody, kterými
vláda svůj návrh odůvodňuje, za skutečně správné a doporučuje
předlohu zákona slavné sněmovně k příznivému schválení. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení předsednictva, aby se stanovila řečnická lhůta na 15 minut. (Námitky nebyly.)
Námitek není. Uděluji slovo panu
posl. Dietlovi.
Posl. Dietl (německy): Dámy a pánové! Máme před sebou předlohu, podle které k cukerní dani se má vybírati příplatek 16 korun. Roku 1918 bylo nařízením, jímž zřízena byla cukerní ústředna, zároveň také této ústředně uloženo, aby při ceně cukru vybírala příplatek 16 korun a odváděla jej do státní pokladny. Stálý výbor přijal roku 1920, když vyšlo nařízení o cukerním syndikátu, také tento příplatek, který trval až do dne 30. září 1921, tedy do té doby, kdy státní hospodaření s cukrem bylo zrušeno. V důvodové zprávě se ukazuje na to, že bylo s cukerním syndikátem sjednáno, že částka 16 korun se má dále vybírati. Nepamatuji se, že by Národní shomáždění bylo schválilo vybírání takovéto částky, a zdá se mi, že nastal stav mimo zákon, takže správa státní nebyla oprávněna vybírati těchto 16 korun; nyní se přišlo na tu chybu a činí se pokus nápravy tím, že se tak pod rukou sem podloudně podává návrh zákona, aby tímto způsobem právo na další vybírání těchto 16 korun bylo zajištěno.
Cukerní daň je z nejvýš nepopulárních daní, které vůbec máme. Rád bych pány z většiny upozornil na jejich minulost, na dobu, když ještě byli v parlamentě rakouském, chtěl bych jim připomenouti řeči, jež stran zvýšené cukerní daně promluvili, chtěl bych pánům z většiny připamatovati tu bouři, která svého času zaburácela, kdy za ministerstva Thunova § 14 daň cukerní byla zvýšena na 38 korun. Přivádím vám na pamět, jak tenkráte zvláště v Čechách ve všech městech Němci s Čechy společně proti tomu nařízení demonstrovali, že tehdy v celé zemi vzplanulo obrovské hnutí proti této dani, proti tomuto zatížení, a dnes, vážení pánové, dnes přicházíte sami a přinášíte předlohu, podle níž se daň cukerní má zvýšiti o 16 korun. Připomínám vám tehdejší boj, měli jsme mrtvé, v Kraslicích se při demonstracích střílelo. A ve sněmovně, v rakouské říšské radě, byla bouřlivá rozprava, při níž ministr Kaizl, jenž nařízení vydal, děsným způsobem byl kompromitován. Nyní, vážení pánové, přicházíte dnes a pravíte v nařízení "My to chceme jen přechodně, chceme příplatek vybírati jen do konce roku 1923." A říkáte dále: "Cukerní daň není ani tak veliká, když se vypočítá, že za doby mírové stál cukr 77 korun a daň z něho činila 38 korun, tak to bylo 50%. Dnes činí 54 koruny, to je mnohem méně, to je něco přes 6%, a daň není příliš tísnivá." Pánové, zapomínáte docela, že se k cukerní dani bude vybírati také paušální částka za daň z obratu 24 Kč plus 3 koruny a ještě 3 koruny, tedy celkem 30 korun, kteréžto částky se musí také počítati tak, že daň bude již o něco vyšší, než jak se zde v důvodové zprávě stydlivě uvádí.
Chcete dále také ještě zvýšiti daň z průmyslového cukru, a to z 6 korun na 12 korun. V důvodové zprávě pravíte, že výnos této daně bude činiti ne mnoho přes 100.000 korun, a vyslovujete při tom naději, že toto docela nízké zatížení nepřivodí žádného zdražení cukerních výrobků. Pánové! Když ta částka je tak nepatrná, pak, domnívám se, můžete se jí docela klidně zříci, neboť to finanční správě mnoho neprospěje. Jestliže dále ukazujete na to a nadějete se, že průmysl cukr zpracující neužije tohoto daňového zvýšení ku zdražení svých průmyslových výrobků, tedy se mýlíte. Průmysl použije této příležitosti a bude dále zdražovati. Svého času, když byly upravovány platy úředníků, pokoušeli jste se zároveň o to, aby obzvláště drahota potravin byla sražena. Podjali jste se práce upraviti cenu mouky a v poměr k tomu uvésti cenu chleba. Tehdy nastal na trhu cukerním náramný rozvrat. Ceny na světovém trhu byly mnohem nižší nežli ceny naše v drobném obchodu obvyklé. Tehdy by bylo bývalo na čase, aby finanční správa a vláda o to se postaraly, aby toto zmírnění cen prospělo také spotřebitelům. Ale nestalo se nic. Vláda klidně přihlížela, kterak spotřebitelé byli lichevně vykořisťováni a klidně souhlasila, aby ceny se dále platily. Někteří pánové odvolávají se na to, že to podmiňuje nouzový stav cukerního průmyslu. Chtějí cukerní průmysl zachovati, ne jej zničiti. Podíváte-li se na bilanci cukerního průmyslu, poznáte jiný obraz. Máte pak opak toho, co říkáte. Chtěl bych zde ukázati na bilanci Schöllera a spol., která vyplácí dividendu 84 Kč a ve své zprávě uvádí, že je hodně otevřených a tichých reserv po ruce. Stav dobytka v hospodářství jest vyznačen v bilanci jen přiznanou částkou, je tedy téměř odepsán. Jsou tedy nahromaděny ohromné latentní reservy. O nějaké nouzi cukerního průmyslu nelze naprosto mluviti. Vezměme dále bilanci nestomické akciové společnosti, která v roce 1921 provedla odpisů za pět milionů korun a zvýšila dividendu z 48 na 60 Kč. Bylo 500.000 korun pojato do účtu ztrát a mimo to chová bilance vysoké sumy latentních reserv. Není tedy správno, že se cukerní průmysl nalézá ve zvláštním stavu nouzovém, a byl by nejvyšší čas konečně podniknouti něco pro snížení ceny cukr. Když slyším, že daň z cukru se zvyšuje o 16 Kč, pak mám za to, že těžko mysliti na snížení ceny cukru, neboť vy dáváte k tomu signál, aby si i ti ostatní svůj díl spolu vybrali a nevzdali se svého příjmu ze zisku. Ale nejpohoršlivější při tom je, že státní správa klidně přihlíží, jak jsou spotřebitelé zvláště podváděni tím, že musí vedle daně zaplatiti obal cukru, kdežto průmysl cukerní zapravuje daň jen z čistého cukru. Zde by měla státní správa také zasáhnouti a postarati se o to, aby tento podvod přestal a aby se brala cena cukru jen podle čisté a ne podle hrubé váhy.
Dovolili jsme si podati návrhy.
Jsme proti zvýšení daně. Odporovalo by celé naší minulosti, kdybychom
s tím souhlasili. Takový souhlas nemůžeme a nesmíme dáti. Navrhujeme
tedy, aby odstavec 1., jímž se státní správě dává právo vybírati
příplatek 16 korun, byl škrtnut. Dále navrhujeme, aby byl z průmyslového
cukru vybírán jako dosud jen příplatek 6 korun. Tyto návrhy jsou
plně ospravedlněny. Prosíme vás, dovolávajíce se vaší minulosti,
vašeho postavení, jaké jste dosud vždy vůči cukerní dani zaujímali,
abyste tyto návrhy přijali a útok na obyvatelstvo odrazili. (Souhlas
na levici.)
Předseda (zvoní):
K slovu není nikdo přihlášen. Debata jest skončena. Prosím o přečtení
podaných návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Dietla a druhů:
§ 1, číslo 1, odstavec 2. Slova "Na místě dosavad v ceně tohoto cukru vybíraného příplatku 16 Kč za 100 kg čisté váhy vybírati se bude prozatím do konce roku 1923 daňová přirážka ve stejné výši 16 Kč za 100 kg čisté váhy" buďtež škrtnuta.
2. Pozměňovací návrh posl. Dietla
a druhů:
§ 1, č. 2 má zníti: "Cukr jiného druhu za 100 kg čisté váhy
6 Kč."
Předseda: Návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Uděluji závěrečné slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj posl. Jan Černý (rep.): Slavná sněmovno! Pan posl. Dietl poukázal na to, že daň tato jest daní skutečně nepříjemnou. Jistě, jako vůbec všechny daně. My všichni jsme si toho vědomi, že i poplatníkovi, který zná svoji státní povinnost, když má platiti příslušné daně, nebude příliš milá. Ale, vážení, když jsme projednávali rozpočet, viděli jsme, že chceme-li docíliti konsolidace státu, chceme-li docíliti skutečně rovnováhy v rozpočtu našem, nezbývá nic jiného, než že si to musíme vzíti jaksi na svědomí, máme-li konati svoji státní povinnost, totiž platiti daně, abychom příslušné národní hospodářství naše v dobrém stavu a formě udrželi.
Z toho důvodu přece jen myslím, že nelze jen tak odmítnouti takové obnosy, které vynáší právě tato daň, eventuelně přirážka k této cukerní dani. Znamená to ročně okrouhle na dani 111 až 120 milionů a na přirážce okrouhle 50 milionů, dohromady 170-190 milionů korun ročně. Obnosy takové dají se opravdu těžko kde sehnati. A když pozorujeme při projednávání našeho rozpočtu, že každým rokem bude spíše stoupati než klesati, vidíme, že takového obnosu, který je značnou váhou v našem rozpočtu, nemůžeme postrádati.
Slavná sněmovno! Dovolím si jen poukázati k tomu, že musíme schvalovati mnohem horší daně a těžší pro naše konsumenty. A když vezmeme v úvahu, jak nízkou je přece tato daň v tom poměru, jak byla před válkou, o níž mluvil p. kol. Dietl, vidíme, že tuto dosti nízkou daň, která však přece jen značně veliký obnos vynese, můžeme docela dobře zaplatiti, aby tím životní potřeby našeho obyvatelstva nebyly nijakým způsobem tak přetíženy, aby snad vzalo škodu na svém rodinném anebo hospodářském životě.
Vážení, pan kol. Dietl poukazuje na to, že bilance cukrovarů, které tento výrobek produkují, byla v poslední době velmi dobrá, a že tyto cukrovary vykázaly nejen příslušné zisky, nýbrž i prohlásily ve svých zprávách bilančních, že ještě vedle těchto zisků vykazují značné skryté i viditelné reservy. V této věci dlužno konstatovati, že příslušné zisky jsou podrobeny i daním jiným, které vynesou značné prostředky pro naše státní hospodářství, a nijak to nedokazuje, že by následkem toho bylo na místě, aby příslušná cukerní daň nebyla vybírána.
Pokud se týče daně z průmyslových
cukrů, poukazuje pan kolega na to, že není skutečně na místě,
aby byla tato daň zvyšována, že těch několik set tisíc korun,
140-150 tisíc, nepadá vůbec na váhu, a že by mohla býti odepsána.
My však víme všichni, že když se jedná o daň z téhož předmětu,
který má tutéž vlastnost, totiž sladivosti, jako zdaněné předměty
jiné, že je jistě v zájmu evidence zdanění těchto cukrů také důležité
a musí býti za tím evidenčním účelem dále vedeno. Pan kol. Dietl
podal v tomto smyslu příslušné pozměňovací návrhy, a to ty, které
znamenají, aby 16korunová přirážka ze 100 kg čisté váhy zdaněné
vybírána nebyla a také aby na cukr jiného druhu příslušné zvýšení
o 6 korun více vybíráno nebylo. Já již svojí zprávou a přednesením
návrhu jsem odpověděl na to, že nemůžeme souhlasiti s jeho pozměňovacími
návrhy, a také doporučuji, abyste pro jeho návrhy svého hlasu
nezvedli. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Při hlasování míním postupovati takto:
Nejprve bychom hlasovali o úvodní větě článku I, o úvodní větě nového §u 1 a o prvním odstavci 1. bodu (tedy až po slova "čisté váhy 38 Kč"), najednou podle zprávy výborové. K tomu není podán žádný pozměňovací návrh.
Nato bychom hlasovali o druhém odstavci bodu 1. podle zprávy výborové zvláště a jeho přijetím nebo nepřijetím byl by vyřízen též negativní návrh p. posl. Dietla.
O 2. bodu potom hlasovali bychom nejprve podle návrhu p. posl. Dietla (místo
"12 Kč""6 Kč"), potom, nebude-li přijat, podle zprávy výborové.
Nato hlasovali bychom o článku II, nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není jí, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo souhlasí s úvodní větou článku I, úvodní větou nového §u 1 a s prvním odstavcem 1. bodu až po slova "čisté váhy 38 Kč" podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest úvodní věta článku I, úvodní věta nového §u 1 a prvý odstavec až po slova "čisté váhy 38 Kč" přijat podle zprávy výborové.
Teď budeme hlasovati o druhém odstavci bodu 1. podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím jest odstavec druhý bodu 1. přijat podle zprávy výborové a tím jest také zamítnut návrh p. kol. Dietla.
Teď budeme hlasovati o 2. bodu,
nejprve podle návrhu p. posl. Dietla. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
§ 1 č. 2 má zníti: "Cukr
jiného druhu za 100 kg čisté váhy 6 Kč."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto 2. bodem ve znění právě přečteném, navrženém panem posl. Dietlem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Návrh p. posl. Dietla jest zamítnut.
Kdo souhlasí s 2. bodem podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Bod 2. je podle zprávy výborové schválen.
Teď budeme hlasovati o článku II, nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Článek II, nadpis a úvod
ní formule zákona podle zprávy výborové jsou přijaty.
Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Přikročíme, poněvadž tím je vyřízen
odstavec druhý pořadu dnešní schůze, k odstavci třetímu, jímž
je