Poměry zhoršovaly se dále a zejména stoupnutím naší valuty znemožňován byl vývoz do ciziny. Celá řada podniků báňských trpěla nedostatkem odbytu a bylo jim pomáháno další slevou uhelné dávky ve formě nezdanitelných sociálních příplatků. Ceny uhlí však trčely stále ve své výši. Teprve od 1. června letošního roku, když byla provedena další úprava uhelné dávky, a to všecko mimo zákon, ve formě nezdanitelných provozních příplatků u drobných druhů uhlí, dochází k úpravě uhelných cen. O snížení zatím není u uhlí kvalitního řeči. U uhlí ostravského v červnu tohoto roku jevil se obraz tento:
Úředně stanovená cena uhlí (kusy a kostky) 31 K za 1 q, k tomu 30% uhelná dávka 8 K, potravinový příplatek a manipulační dávka 56 haléřů, tedy celkem 39·56 Kč. Na této ceně participuje mzda havíře asi 10 K, tedy jednou čtvrtinou, nanejvýš jednou třetinou. V tomto případě tedy zatěžovala uhelná dávka naše uhlí 8-9 K na 1 q, čili 800 až 900 K na vagoně.
A tu prohlašuje dr. Rašín, že tato přirážka 800 K na vagoně prý nepůsobí škodlivě na jednotlivé domácnosti. Vezměme, prosím, spotřebu 50 q uhlí ročně pro domácnost, to jsou asi 2 fůry uhlí. Již v tomto případě činí uhelná dávka 450 K ročně. Tedy jen na uhlí odvede domácnost ročně státu 450 K! A toto že není žádné obtěžkání? Prosím, aby se jmenoval výrobek, který je takto postižen. A u uhlí je to dvojnásob škodlivé, poněvadž se postihuje surovina, jejíž zdražení podmiňuje zdražení vší další produkce.
U hnědého uhlí byly ceny upraveny v únoru tohoto roku. Na úpravu od 1. listopadu t. r. ještě přijdu. Poměr zde jevil se takto: Úřední cena u nejlepšího druhu hnědého uhlí činila - u koh-i-noor - 16·65 K, k tomu 30% dávky 5 K, potravinový příplatek 60 haléřů, celkem 22.25 K. Zatěžovala zde tedy uhelná dávka cenu uhlí jednou čtvrtinou, což činilo 500 K na vagoně, a bylo toto zatěžování vyšší, než obnášela mzda horníka.
U nejšpatnějších druhů hnědého uhlí jevil se obraz takto: Úředně stanovená cena 7 K, uhelná dávka 2 K, ostatní poplatky 60 haléřů, celkem 9.60 K. Také v tomto případě uhelná dávka tvořila jednu čtvrtinu. Co z toho následuje? Že naše uhlí jen touto politikou finanční musí býti nejméně o 25% dražší, než je uhlí francouzské, belgické, americké anebo anglické, neboť v žádném z těchto států není na uhlí taková dávka zavedena. To znamená, že průmysl tamější může proto pracovati levněji, než pracujeme my.
Když k tomu připočítáme ještě zatěžkání, které způsobují u uhlí naše dopravní tarify - na to ještě přijdu - vysvětlíme si, proč ztrácíme trh za trhem a proč trpí celý náš průmyslový život, když jeho nejdůležitější surovina takovýmto způsobem je zatěžkána více nežli u států druhých, průmyslově a technicky dokonalejších a dopravně lépe položených, nežli je tomu u nás. Odváží se někdo říci, jako p. dr. Rašín, že to není zatěžkání?
Přihlédněme nyní, jak vypadají poměry po nové úpravě. Od 1. listopadu byly stanoveny nové ceny uhlí a provedena nová úprava uhelné dávky, a zase bez ohledu na zákon, ba dokonce ani uhelná rada nebyla pozvána, aby se vyjádřila, ačkoliv zákon tak nařizuje. Jak věci dopadly? Od února dodnes byla v uhelných revírech provedena redukce mezd od 30-46%, tedy nejméně o jednu třetinu. Uhelná dávka znovu upravena, pro uhlí kamenné na 18% a pro malodoly na 15%, pro uhlí hnědé 24 a 20%. Při tom uvedeno, že není placení dávky vázáno na směrnou cenu, nýbrž že možno ji platiti z ceny prodejní, jakkoli snížené. K této úpravě uhelné dávky chci říci, že ač nepřinesla rozřešení obtíží - a u jistých druhů uhlí dokonce znamená zvýšení - má v sobě jedno zdravé, a to je odstupňování jednak u uhlí hnědého a kamenného, a pak činí trochu rozdíl mezi doly velkými a malodoly, které se sotva udržují při životě. Ale i zde nebylo postupováno spravedlivě. Takto stanovena stejná dávka z uhlí pro doly ostravské a rosické, a to 18%. V revíru ostravském připadá průměrně na hlavu a směnu výkonnost 7 q uhlí, v revíru rosickém následkem horšího uložení uhlí a vyčerpanosti dolů 5 q. Každý vidí hned, že provozní náklady u rosických jsou značně vyšší, i když mzdy dělníků jsou nižší. To se zase zobrazí v cenách. Proto jsou ceny uhlí rosického vyšší, než uhlí ostravského, a za to jsou rosičtí trestáni znovu tím, že platí o 1 K na 1 q uhlí větší dávku než Ostrava. Mohou to tyto závody vydržeti, míti o 3 K dražší uhlí a k tomu ještě platiti o 1 K větší dávku než Ostrava? Pravda je, že nezdravým podnikům a neschopným konkurence nikdo trvale nepomůže, ale má stát na tyto slabé podniky nakládati větší břemena než na podniky produktivně schopnější? To musí vésti ku katastrofě. Proto nebyla úprava uhelné dávky od listopadu, třebaže tendence, jež obsahuje, jsou správnými, účelná, a je rovněž nespravedlivá a neudržitelná.
Nyní, jak vypadá to s cenami uhlí po provedené více než 30% redukci mezd a nové úpravě uhelné dávky? Uvedeme zase ceny uhlí ostravského. To jsou tentokráte ceny bojovné, a když byly ohlášeny, dost překvapily. Snížení cen uhlí ostravského obnáší totiž skorem třikráte tolik, kolik obnášela redukce mzdy dělníků. To je odvážlivé, třebaže veřejností musí to býti sympaticky pozdraveno. Tím dostáváme se u uhlí ostravského k tomuto obrazu cen: Uhlí kusové a kostky 20 K, uhelná dávka 18% = 3·60 K, příplatky a manipulační dávka 56 haléřů, tedy cena celkem 24·16 K. To je jistě značný skok dolů! Napadá nás, proč se se snížením nezapočalo dříve. Ale zde není ještě vše vyřízeno. Ostravští majitelé provedli toto snížení za předpokladů, že bude zrušena uhelná dávka při nejmenším na koks, s nímž osud tohoto revíru je spiat, a nestane-li se tak, budou poměry pro ně obtížné. Na mzdách nebudou se moci již sanovati, poněvadž zde už není co urvati a také hromadné propouštění dělníků a obmezování těžby v dolech jen na flece bohatší nemůže trvale vésti k cíli. Přes to nutno uznati, že snížení cen u uhlí ostravského opravdu je snížením značným, a tímto snížením samozřejmě vykonán bude tlak na ceny uhlí z ostatních revír§ kamenouhelných.
A nyní, jak vypadají poměry u uhlí hnědého. Také zde byla provedena od 1. listopadu úprava cen a uhelné dávky. Úprava uhelné dávky pro uhlí ze severozápadních Čech a Falknovska nepřináší úlevy žádné. Jistou úlevou jest tu snížení mezd v revíru falknovském i severočeském provedené, které obnáší kolem 30%.
Snížení cen uhlí zde provedené překvapuje zase svojí nepatrností. Činí někde 30-50 haléřů na 1 q, v málo případech převyšuje 1 K, kdežto při uhlí ostravském obnášelo snížení přes 8 K. Snížení u hnědého uhlí sotva činilo tolik, co činí snížení mezd. Zde tedy oběť ku snížení cen uhlí přinesli jen horníci a více nikdo. A poněvadž mzda horníků na ceně uhlí činí jen malou část a poněvadž další snížení mezd sotva bude možné, nutno se ohlížeti po opatřeních, jimiž by i zde ceny uhlí byly sníženy. A také zde je to uhelná dávka, která zvyšuje cenu uhlí o celou 1/4 a zatěžuje je skorem tak jako mzdy dělníků. Můžeme za těchto poměrů konkurovati s cizím uhlím, uhelnou dávkou nezatíženým? Může obstáti náš průmysl s takto drahým uhlím, když ještě k tomu vysoká valuta naše proti valutě států, kde máme odbytiště, vývoz znemožňuje? Ale k tomuto zatěžkání báňského průmyslu přichází ještě zatěžkání další, které tvoří dopravní tarify vůbec a zejména tarify na uhlí zvláště. Když po převratu byly tarify dopravní zvyšovány, zvýšily se pro průmyslové potřeby o 100%, pro uhlí však o 150%. To je pohodlné. Uhlí tvoří aspoň 50% vší dopravy a proto z jeho vysokých tarifů tak pěkný finanční efekt. Podívejme se na rozdíl mezi dopravními tarify na uhlí předválečnými a nynějšími. Tak platily se z jednoho vagonu uhlí tyto obnosy: Ze Světce do Prahy - Světec u Duchcova - v r. 1914 49 K, dnes 720 K. Z Mostu do Jihlavy v r. 1914 86 K, dnes 905 K. Z Duchcova do Bratislavy v r. 1914 127 K, dnes 2125 K. Z Duchcova do Plzně v r. 1914 83 K, dnes 625 K. Takové jsou dopravní tarify u nás.
A nyní se podívejme, jaké jsou ve státech kolem nás, ve státech, s nimiž ceny našeho uhlí a průmyslových produktů musí zápoliti, abychom své postavení na zahraničním trhu udrželi. O tom uvedu toto: V pamětním spise obchodních a živnostenských komor nedávno vydaném je o tom pěkné srovnání. Tak platilo se v Německu dne 7. října t. r. z vagonu zboží z Barmen do Liberce při vzdálenosti 694 km 2301 K dopravného. Při dopravě rovněž jednoho vagonu dopravovaného z Jaroměře-Josefova do Liberce v našem státě, při vzdálenosti 121 km, tedy při šestkrát menší vzdálenosti, bylo placeno dopravného 2886. Tedy o 580 K více, nežli za dopravu vagonu z Barmen v Německu do Liberce. Takto vypadá dopravní politika.
V senátě kol. dr. Stránský se zabýval také touto kapitolou a uvedl tyto dopravní sazby jednotlivých států: Vezmeme-li za základ 10 km, platí se za 10 tun v Jugoslavii 60 K, v Uhrách 11 K, v Rakousku 92 K, v Německu 92 K, ve Francii 76 K, v Belgii 57 K a u nás 205 K!
A teď ještě malý obrázek, jakým způsobem ostatní státy snižovaly dopravní tarify pro uhlí - jistě v dobrém uvážení, jaký význam má to pro průmysl. Tak na příklad Amerika: za 1 tunu uhlí z Ameriky do Evropy platilo se: do Roterdamu 22·5, do Hamburku 25 dolarů, v roce 1921, tedy o rok později, již jen do Roterdamu 4 dolary, do Hamburku 4·75, v roce 1922, tedy letos, platí se do Roterdamu 2·85, do Hamburku 3·15. Dopravní tarify pro uhlí americké byly sníženy osmkrát.
Jakým způsobem má Anglie dopravní svoje tarify na uhlí, je viděti z tohoto: Z Anglie do Havru nebo do Hamburku platilo se v březnu rok 1920 21·7 šilinku, a v březnu 1922, tedy letos, 5·5 šilinku, tedy 4krát méně.
V době tohoto odbourávání dopravy uhelné zůstávaly naše tarify dopravní pro uhlí netknuty. A tu leží také závažné příčiny uhelné krise a i krise průmyslové. Může snésti náš báňský průmysl takové dvojnásobné obtěžkání uhelnou dávkou a dopravními tarify, které samy způsobují, že cena uhlí musí býti u nás o nejméně 1/3 vyšší než ve státech západních? Může naše uhlí nebo náš koks za hranicemi konkurovati, může náš průmysl, a zejména železářský a hutnický, vyráběti tak levně jako průmysl států ostatních? A k tomu ještě, když si přimyslíme valutární ohromný nepoměr, vysvětlíme si obtížnost poměrů, ve kterých jsme.
Kam tyto poměry vedou, ukazuje se nejen v báňském průmyslu našem, nýbrž i v celém hospodářském životě. Uvedu o tom docela maličký doklad.
Dle úřední statistiky byl od září loňského roku do září roku letošního zmenšen počet dělnictva na dolech kamenouhelných o 5712, na dolech hnědouhelných o 9755, tedy celkem o 15.467.
Propuštěných z dolů bylo však značně více, neboť místy byli na doly přijímáni noví nekvalifikovaní dělníci.
Dále na dolech rudných pro úplnou stagnaci průmyslu hutního a železářského bylo propuštěno na 7000 dělníků. V celku tedy v r. 1921 a letošního roku bylo zavřeno u nás několik desítek dolů a zbaveno práce na 30.000 dělníků, z nichž většina ještě dnes je dosud bez zaměstnání. Ale to nestačí, krise postupuje dál. Neboť i tam, kde se pracuje v uhelných revírech, pracuje se obmezeně. Tak v Ostravě jen 3 směny v týdnu již 1 1/2 roku, a tak i v ostatních revírech je značně obmezena uhelná těžba.
Tak se zmenšuje produkce a s ní výnos uhelné dávky, tak se zmenšují příjmy drah, které, než by slavily, nemají co voziti, tak stáváme se neschopnými proniknouti za hranice, a tak podlamuje se náš hospodářský život. Kam to spěje, je viděti z ukázky, kterou jsem uvedl.
Samozřejmě za těchto poměrů je nutno, aby bylo zasaženo rychle a důkladně. Učiní-li stát při své finanční a dopravní politice takové ústupky, jaké učinili horníci, aby totiž stát upustil od uhelné dávky, která mimo Německo v žádném státě se nevybírá, a aby redukoval dopravní sazby o 1/3, tak jako horníci redukovali své mzdy o 1/3, tím okamžikem se dostaneme do poměrů, ve kterých docela snáze budeme lámati krisi nejenom v báňském průmyslu, ale ve kterých budeme zejména moci zříditi znovu průmysl železářský a tím celé naše průmyslové podnikání vůbec.
Chtěl bych ještě poznamenati, že na vysokých a přemrštěných cenách uhlí se přiživuje také značně meziobchod uhlím. Ceny za uhlí ze závodu a ceny, jež za uhlí platí konsument, vykazují větší rozdíl, než činí mzda horníků právě při ceně uhlí. Horníkům to nemůže býti lhostejno, aby obchod uhlím měl na cenách uhlí tolik, kolik mají oni mzdy za svou těžkou práci, při níž musí nasazovati svoje životy. Tu je zakročení opravdu na čase a přejeme si, aby ministerstvo veřejných prací v započaté akci neochablo.
Dále se jenom letmo zmiňuji o tom, že podle našeho názoru je báňské oddělení v ministerstvu veřejných prací nedostatečně vybudováno, a přejeme si, aby bylo vybudováno dokonale, zejména pokud jde o báňskou inspekci a bezpečnostní opatření ve prospěch horníků. Postrádáme zpráv báňských inspektorů o bezpečnostních opatřeních v dolech, statistiky úrazů a zabití v dolech a aspoň takových zpráv, jaké podávají živnostenští inspektoři.
Dále se dožadují horníci - a to zejména v nynější době nezaměstnanosti padá na váhu - aby konečně ve smyslu zákona o závodních a revírních radách z 25. února 1920 byly při revírních radách zřízeny nucené zprostředkovatelny práce. V hnědouhelném revíru severozápadních Čech čeká mnoho propadlé a zničené půdy na rekultivování, při čemž mnoho dělníků dalo by se zaměstnati, leč rekultivační oddělení, které má tyto práce prováděti, někde klidně spí.
Kol. posl. Bečka, když včera promlouval o hospodářství na státních podnicích, velice ostře a paušálně tyto podniky kritisoval. Jediný recept, který měl, bylo, aby podniky tyto byly zavřeny. To by byla ovšem sanace "snadno a rychle". Správné je, že nelze trvale nésti deficity žádného závodu, a také ne podniků státních. Ale při zjišťování jejich pasivity nutno se dobře podívati na jejich příčiny. A tu souhlasíme s tím, aby tyto příčiny byly zjištěny. Přijdeme na různé zajímavé věci, mezi nimi jsou i ty, že v závodech těchto je 2krát tolik inženýrů nežli v závodech soukromých. A jak to přijde, že mají ve státních závodech až o 30.000 Kč většího platu nežli dozorčí jejich orgánové, úředníci při státních báňských revírních a horních úřadech, kteří mají nad nimi vykonávati dozor? Přijdeme k zajímavosti, že těžební prémie u úředníků těch pasivních závodů vyplácené dělají hezkou řadu milionů. O tom by se dalo říci, jak zmenšiti tyto deficity a nemusili bychom přistupovati k zavírání závodů ježto zavření jich v některých případech, jako pro Příbram, by znamenalo katastrofu, nýbrž těží na Slovensku by mohlo způsobiti velmi těžké hospodářské i politické obtíže. Proto také tak šablonovitě nedějí se tyto věci reparovati. Musí-li se již některý státní podnik zavřít a nebo počet dělníků býti omezen, prosím, aby se to stalo teprve tehdy, bude-li dělníkům tam zaměstnaným opatřeno zaměstnání jinde.
Kol. Bečka volal po uvolnění uhelného hospodářství. To je dnes skoro zbytečné, poněvadž hospodářství naše není nijak vázáno. Podnikatelé těží kolik chtějí, na kolik mají odbyti a možná, že by i něco z vázaného hospodářství přijali, kdybychom jim opatřili nějaké odbytiště. Směrnými cenami se nemusí říditi, mohou jíti s nimi o 50% dolů, tím se sníží také uhelná dávka, nedá se tedy mluviti, že by uhelné hospodářství u nás bylo vázané. Ale to "vázání" může přijíti odjinud. Stát dnes uhelného hospodářství naprosto neváže, ale vidíme zjevy vázanosti, které se objevují jinde a které mohou býti velice nebezpečny, poněvadž se právě pracuje ke zřízení velikých koncernů uhelných, ve kterých může monopolistická politika býti uplatněna. Jestli tyto koncerny, které budou těžším vázaným hospodářstvím bez kontroly státní, budou pro stát a pro zlevnění uhlí přinášeti nějaké oběti, o tom, myslím, že po zkušenostech, kterých jsme se právě s těmito koncerny dožili před válkou, je možno pochybovati.
To by bylo asi vše, co jsem chtěl
k této kapitole říci. Budeme hlasovati pro rozpočet, prohlašujeme
však, že se budeme dále zasazovati o provedení nutných reforem
finančních a hospodářských, aby se snížily obtíže těmito opatřeními
způsobené, obtíže nejenom báňského průmyslu, nýbrž celého hospodářského
života našeho státu. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní): Tým je vyčerpaná rečnícka listina i k poslednej skupine rozpočtu.
Než udelím záverečné slovo pánu
zpravodajovi, dám prečítať napred ďalšie podané, dosiaľ nesdelené
návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
47. Resoluční návrh posl. Dietla a druhů ke kap. II:
Úřední místnosti, které měla na hradě jednotlivá ministerstva, nechť si i nadále podrží, a místnosti, opatřené pro jednotlivá ministerstva, buďtež odevzdány pro bytové účely.
48. Resoluční návrh posl. Schäfera a druhů ke kap. V: a
Nejvyšší účetní kontrolní úřad se vybízí, aby ještě v podzimním zasedání podal poslanecké sněmovně účetní uzávěrku za rok 1920 se zevrubnou zprávou o tom, proč nebylo vyhověno ustanovení 2. odstavce §u 10 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a nař.
49. Resoluční návrh posl. Hirsche a druhů ke kap. VII:
Vládě se ukládá, aby podala návrh zákona, jímž se umožňuje změnou §u 106 zákona o osobní dani z příjmu zachování rovnováhy v hospodářství obcí, na něž jest třeba bráti zřetel při postátnění Ú. T. D. Na místo stejné částky poslední roční daně postátněné dráhy nechť nastoupí částka, která se rovná průměru ročních předpisů za posledních 10 let 1912-1921, vypustí-li se obě nejnepříznivější léta.
50. Resoluční návrh posl. dr. Czecha a druhů ke kap. VIII:
Vláda se vybízí:
1. aby k poradám o všech věcech, jež se týkají pensistů,
2. k poradám o služební pragmatice a nové úpravě činovních požitků úředníků, zaměstnanců, zřízenců a dělníků,
přibrala zástupce všech odborových organisací a sdružení pensistů.
51. Resoluční návrh posl. dr. Czecha a druhů ke kap. VIII:
Vláda se vybízí, aby ještě v podzimním zasedání podala jako vládní návrhy tři návrhy zákonů, vypracované organisacemi pensistů na
1. zvýšení mimořádných a nouzových výpomocí pro státní zaměstnance a těmto na roveň postavené civilní a vojenské zaměstnance ve výslužbě, jejich vdovy a sirotky,
2. na propočítání služební doby a
3. paritu odpočivných a zaopatřovacích požitků státních pensistů.
52. Resoluční návrh posl. Bubníka a spol.
Vláda se vyzývá, aby předložila v tomto zasedání seznam tiskáren a věcných nákladů, spojených s jejich koupí, a zároveň výkaz všech osobních výloh dle jmen, pokud se jedná o tiskový odbor předsednictva ministerské rady. Zejména budiž parlamentu předloženo, kolik redaktorů je zaměstnáno v úředních novinách a jaké mají požitky jednak stálé, jednak mimořádné.
53. Resoluční návrh posl. Uhla, Leibla, Schweichharta a druhů ke kap. IX:
Národní shromáždění má podle §u 9 zákona ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., voliti na dobu tří let správní výbor Pozemkového úřadu. Tuto volbu provedlo Národní shromáždění ve schůzi dne 24. července 1919, tedy dnem 24. července 1922 uplynulo volební období tohoto sboru.
Aby si německé strany konečně zajistily v Pozemkovém úřadě vliv, jaký jim náleží podle výsledku voleb do Národního shromáždění, vláda se vybízí, aby ihned učinila všechna opatření k provedení voleb. Volby buďtež provedeny nejdéle do měsíce.
54. Resoluční návrh posl. Böhra a druhů ke kap. IX a IX A:
Vláda se vybízí, aby do 1. března 1923 předložila Národnímu shromáždění národnostní statistiku, kolik číselně a kolik percentuelně státních občanů českého, německého, slovenského, maďarského a rusínského jazyka jest
1. v ústředních úřadech v Praze a Bratislavě,
2. v jednotlivých státních a zemských úřadech (politické správě, berních úřadech, finanční stráži, cejchovních úřadech, četnictvu a policii, u železnice, v různých politických okresích atd.).
55. Resoluční návrh posl. dr. Keibla, inž. Kalliny a druhů:
Vláda se vybízí, aby do 3 měsíců předložila sněmovně tyto seznamy:
1. Počet úředníků ode dne 1. listopadu 1918 do dne 1. listopadu 1919
a) přeložených na odpočinek,
b) propuštěných,
c) nově přijatých, a to odděleně podle národnosti a odboru.
2. Počet úředníků ode dne 1. listopadu 1919 do dne 1. listopadu 1921
a) přeložených na odpočinek,
b) propuštěných,
c) nově přijatých, a to odděleně podle národnosti a odboru.
3. Počet úředníků ode dne 1. listopadu 1921 do dne 1. listopadu 1922
a) přeložených na odpočinek,
b) propuštěných,
c) nově přijatých, a to odděleně podle národnosti a odboru.
4. Jaké předběžné vzdělání měli nově přijatí úředníci, jakou službu před tím konali a s jakou hodností byli zařazeni?
5. Jakou hodnost měli nově přijatí úředníci dne 1. listopadu 1922?
56. Resoluční návrh posl. Häuslera a druhů ke kap. X:
Vyslanectví u Vatikánu budiž zrušeno a rozpočet budiž snížen o výdaje spojené s vydržováním tohoto vyslanectví.
57. Resoluční návrh posl. Bubníka a soudr. ke kap. X:
Vláda se vyzývá, aby předložila seznam všech vyslanců s udáním jejich skutečných příjmů řádných i mimořádných, s uvedením počtu vyslaneckého personálu a úhrnného nákladu vyslanectví ve Vídni, Římě, Paříži a Londýně. Současně budiž parlamentu předložen seznam věcných vydání za rok 1921 a 1922 (náklad na koupi domů a zařízení).
58. Resoluční návrh posl. Heegera a druhů ke kap. XI:
Civilním osobám, které buď samy nebo jejich příslušníci se stali obětí vojenských zřízení (osoby, které přišly k neštěstí na střelnicích, nalezenými zalétlými náboji atd.), budiž z tit. 1 §u 22 rozpočtu ministerstva nár. obrany poskytnuto přiměřené odškodnění.
59. Resoluční návrh posl. Bubníka a spol.:
Vláda se vyzývá, aby předložila seznam všech vzduchoplaveckých strojů a osobních automobilů, používaných ministerstvem N. O. současně s předložením obnosů, které byly vydány na tyto dopravní prostředky.
60. Resoluční návrh posl. Kaufmanna a druhů ke kap. XI:
Ministr nár. obrany se vybízí, aby do 14 dnů předložil poslanecké sněmovně podrobnou zprávu o výdajích na mobilisaci a zároveň aby v této zprávě oznámil, z čeho byly tyto výdaje hrazeny.
61. Resoluční návrh posl. Kaufmanna a druhů ke kap. XI:
Vláda se vybízí, aby ihned provedla usnesení prvního Národního shromáždění ze dne 19. března 1920 o dosazení kontrolora všech hospodářských podniků ministerstva národní obrany, vybaveného zvláštní plnou mocí.
Do 14 dnů budiž poslanecké sněmovně podána zpráva, že toto usnesení bylo provedeno.
62. Resoluční návrh posl. Jokla, Heegera a druhů ke kap. XI:
Vláda se vybízí, aby podala Národnímu shromáždění návrh na změnu branného zákona, jímž by se uskutečňovaly tyto zásady:
1. Neprodlené zavedení 14měsíční presenční služby, zamýšlené teprve pro rok 1926.
2. Snížení stavu vojska.
3. Zmenšení cvičení ve zbrani zvláště pro ony vojáky, kteří si odbyli dvouroční služební dobu.
63. Resoluční návrh posl. Bubníka a soudr. ke kap. XII, tit. 2, § 1, pol. 17:
Vláda nechť předloží seznam kursů a frekventantů těchto, notářů, kteří kursy navštěvovali a pro něž loni i letos má býti určen obnos Kč 200.000. Stejná položka č. 17.
64. Resoluční návrh posl. Jokla a druhů ke kap. XII:
Vláda se vybízí, aby provedla volby do obcí a do Národního shromáždění ve všech územích, kde dosud nebyly provedeny.
65. Resoluční návrh posl. Slavíčka, Johanise, Staňka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vybízí, aby přihlížejíc k nastalé zvýšené potřebě rozmnožila počet živnostenských soudů.
66. Resoluční návrh posl. dr. Haase a druhů ke kap. XII:
Vláda se vybízí, aby ještě v podzimním zasedání podala návrh na zrušení cís. nařízení ze dne 20. dubna 1854, č. 96 ř. z. (Prügelpatent).
67. Resoluční návrh posl. Slavíčka, Johanise, Staňka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby konala přípravné zákonodárné práce pro předlohu zákona, jež by umožnila odstraniti patent z 20. dubna 1854, č. 96 ř. z.
68. Resoluční návrh posl. Bubníka a soudr. ke kap. XIII a XIII A:
Vláda se vyzývá, aby vzhledem k opětovnému prohlášení svému i svých předchůdkyň předložila k urychlenému projednání do konce roku 1922 návrh zákona o odluce církve od státu. Organisace církevní buďtež považovány za podniky úplně soukromé, jejichž vydání hradí si členové vlastními prostředky. Z toho důvodu budiž úplně vynechán obnos, který je předurčen k hrazení potřeb různých kultů náboženských v rozpočtu pro rok 1923.
69. Resoluční návrh posl. Beutela a druhů ke kap. XIII.
Se zřetelem na ohrožený stav hudebních škol budiž částka, stanovená na jejich podporování, právě tak zdvojnásobena jako subvence škole slepců v Ústí nad Labem. K úhradě těchto výdajů buďtež přiměřeně zkráceny částky, rozpočtené pro účely kultu.
70. Resoluční návrh posl. Čermaka a druhů ke kap. XIII:
Národnímu shromáždění budiž ve lhůtě dvou měsíců předložen veškerý materiál o zavření německých škol od té doby, co trvá stát, a budiž potom přikázán 24člennému výboru, jejž zvolí poslanecká sněmovna, aby podal zprávu a návrh.