Předseda (zvoní): Všechny tyto návrhy jsou dostatečně podporovány a jsou předmětem jednání.
Debata je skončena. Uděluji závěrečné
slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Jsme na konci největší rozpravy, která každoročně v této sněmovně se koná. Letos vystřídalo se v této rozpravě 128 řečníků, kteří mluvili celkem 73 hodin. Návrhů pozměňovacích, doplňovacích a resolučních podáno bylo celkem 134. Jsou to návrhy jednak na škrty v rozpočtu - jednak ve výdajích, jednak v příjmech - jednak na zvýšení vydání, ale nenašel jsem ani jednoho návrhu na zvýšení příjmů. O návrzích vyjádřím se později.
Pročetl jsem obsah všech řečí, které byly prosloveny, ve výtahu "Parlamentní korespondence, a budiž mi dovoleno kratičce dotknouti se některých význačných všeobecných věcí.
Mezi všeobecné otázky, o kterých bylo jednáno, patří předně požadavek vyslovený s několika stran na přeložení počátku rozpočtového roku z 2. ledna na 1. duben. Cíl tohoto opatření, které jest žádáno, je v prvé řadě dosíci možnosti, aby rozpočtová debata mohla býti hlouběji propracována, aby rozpočet ve výboru i v plenu mohl býti podrobněji a důkladněji přezkoumán. Je třeba souhlasiti s tímto názorem, poněvadž jen tak může míti jak státní hospodářství, tak i nejširší veřejnost prospěch z rozpočtové debaty. Rozpočtová debata vedená tak, jako tomu bylo letos, kde trpěli jsme tak nesmírně nedostatkem času, unaví sněmovnu, unaví žurnalistiku, která nemůže konsumovati všechno, co se tu předneslo, a unaví konečně i veřejnost, které každodenně by se předkládalo ke čtení tolik parlamentních řečí o rozpočtu.
Druhá všeobecná věc je žádost proslovená zde s několika stran o opravě, zlepšení a zjednodušení administrativy, a to počínaje ministerstvy, jejich sloučením, případně zrušením, až některých nebude potřebí, a zjednodušením administrativy až k prvé instanci, k úřadům politickým, finančním a soudním. S tím ovšem souvisí otázka státních zaměstnanců. A správně bylo s různých stran žádáno, aby počet jejich omezen byl na nejnutnější potřebu, ale za to aby byli řádně placeni, aby existence státních zaměstnanců v republice byla uspokojivá.
Třetí otázka všeobecně všude pociťovaná a proto i každým řečníkem, který se ujal slova, na přetřes uvedená, jest snížení státních výdajů. A tu je třeba zdůrazniti, že rozpočet na rok 1924, který se začne chystati již po vánocích v ministerstvech, musí vypadnout zcela jinak, musí býti mnohem nižší než rozpočet tento, o kterém jednáme. K tomu ovšem je třeba, aby byly přípravy k nižšímu rozpočtu konány ihned s počátku, aby nebylo škrtáno teprve v poslední chvíli, kdy mnohdy dojde ke škrtům, které by se snad neměly státi, a kde namátkou se škrtá jen proto, aby se rozpočet snížil. Tedy snížení rozpočtu na r. 1924 musí býti hlavním výsledkem této debaty, kterou jsme vedli o rozpočtu na rok 1923. S tím souvisí ovšem i snížení příjmů.
Velmi ponurý obraz byl tu nakreslen všemi řečníky, kteří mluvili o situaci a o napnutí poplatných schopností občanstva. Nesnesitelná tíže leží na bedrech poplatnictva nejen ve formě daní každoročně plynoucích, nýbrž zvláště také v dávce, jejíž placení teprve na poplatnictvo čeká, totiž v dávce z majetku a z přírůstku na majetku. Parlament, jak vyplývá z nelibých řečí všech stran, tedy i majoritních, co nejdříve bude musiti zabývati se těmito otázkami a přivésti uklidnění do širokých vrstev poplatnictva. Jest otázka však další:Je situace taková, že by občanstvo vydrželo ještě celý rok veliké břemeno daňové, než přistoupíme k menšímu rozpočtu v roce 1924? Odpověď je záporná. A tu je třeba, když přehlédneme vše, o bylo promluveno v této rozpočtové debatě, vznésti s tohoto místa apel na vládu, ale zvláště na byrokracii, aby hospodařily s povoleným rozpočtem co nejšetrněji, a to tak, aby se docílilo úspor hned v prvních měsících po Novém roce - v lednu, únoru a březnu a aby vláda mohla na základě těchto docílených úspor přikročiti k dalším krokům, totiž ke zmírnění daňového břemene, které zde jest ať ve formě daní nepřímých nebo ve formě daní přímých.
Prosím, aby mně byl stejný apel dovolen na svazky a korporace samosprávné. Hospodařte tam s příděly šetrně a hospodařte tam šetrně s přirážkami! Každá zbytečná přirážka obecní, okresní, zemská zdražuje živobytí, nehojí krisi, pracuje proti konsolidaci poměrů. Revidujte počet obecních, okresních a zemských zaměstnanců, omezte jej na míru nejnutnější a omezte vydání věcná. Já mám plnou důvěru k vládě, že jen tak rozumí tomu, když jí schválíme ještě letos tento vysoký rozpočet na rok 1923. Mám důvěru, že vláda vydá přísná prováděcí nařízení na všechna místa a přikáže, aby se s rozpočtem povoleným šetrně hospodařilo. Spoléhám však také, že vláda vykoná náležitý vliv na korporace samosprávné - má k tomu legitimaci a má k tomu povinnost - protože ceny produktů našich zdražuje právě tak vysoká dávka uhelná, vysoké tarify železniční, vysoké poštovné, jako několikastová přirážka obecní.
Krise hospodářská, která nesporně barvami černými byla zde nastíněna, žádá, aby vláda co nejdříve přikročila k vážným úvahám, jak ochrániti naši produkci, ať průmyslovou nebo zemědělskou a jak udržeti ji pro doby příští.
Bylo zde, vážená sněmovno, mluveno
také politicky, hlavně se strany oposice. Přiznávám, že parlamentní
oposice je nutna, a tam, kde by chyběla, bylo by si přáti, aby
se vyvolala. Oposice jest solí parlamentní činnosti, parlamentní
práce. (Výkřiky něm. soc. dem. poslanců.) Oposice je vítanou,
pokud kritika její je věcná a seriosní. Pány řečníky oposice v
této slavné sněmovně však je možno děliti ve dva tábory. (Výkřiky
posl. Hillebranda.)
Předseda (zvoní):
Žádám o klid!
Zpravodaj posl. dr. Srdínko
(pokračuje): Jedna část oposice neguje stát, pracuje proti
němu zde v parlamentě, venku mezi občanstvem i za hranicemi. Chtíti
se přiblížiti jakoukoli parlamentní činností, jakýmkoli parlamentním
činem této části oposice, znamenalo by poškozovati stát, zadávati
prospěchu státu a ubližovati velké většině občanstva. Škoda každé
vteřiny, kterou bychom věnovali jen myšlenkám, jak se parlamentárně
přiblížiti této destruktivní části oposice. (Výkřiky něm. soc.
dem. poslanců.)
Předseda (zvoní):
Znovu žádám o klid.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Leč jest zde ještě druhá část oposice, kterou chceme rozeznávati od oné destruktivní, a to pro její jiný tón ve vyjadřování, pro jinou formu jejích projevů a - smíme-lise tak domnívati - pro dobrou vůli, dospěti k jakémusi vzájemnému modu vivendi. Nemýlíme-li se a je-li zde taková část oposice s dobrou vůlí (Stálé výkřiky něm. soc. dem. poslanců a výkřiky posl. Kreibicha. - Předseda zvoní.) k občanské spolupráci, mohu prohlásiti, že si té dobré vůle dovedeme vážiti a že návrhů té oposice, směřujících k dobru státního celku, chceme použíti a prováděti je, pokud se to dá, cestou administrativní v rámci povoleného rozpočtu. Pokud by to nebylo možno, chceme ve styku s touto částí oposice pracovati na potřebných osnovách zákonných, případně na opravě zákonů platných. Nebude-li proto možno, aby většina schválila návrhy této části oposice, učiněné v rozpočtové debatě, neznamená to, že většina se staví zamítavě k meritu těchto návrhů.(Trvalé výkřiky něm. soc. dem. poslanců. - Předseda zvoní.) Zamítnutí to znamená pouze nevhodnost příležitosti řešiti při rozpočtu meritorní otázky často tak velice odlehlé, jednak nevhodnost stylisace, nebo formy některých návrhů. (Stálé výkřiky něm. soc. dem. poslanců. - Předseda zvoní.)
Rozvinula se zde, vážená sněmovno,
také debata o loyalitě. Jest vítati tuto rozpravu, neboť parlament
jest první místo, kde zástupci národa mají k sobě otevřeně promluviti.
Protože na foru mezinárodním bylo řečeno, že je možno přiznati
právo stížnosti proti státu pouze loyální minoritě státní... (Trvalé
výkřiky něm. soc. dem. poslanců. - Hluk.)
Předseda (zvoní):
Žádám znovu o klid.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): ... prováděn zde byl se strany váženého německého řečníka pokus důkazu, že německá minorita je loyální k Československé republice, pokud se požaduje nikoliv loyalita citová, nýbrž pouze loyalita reálných skutečností. Loyalita citová je prý smlouva oboustranná, podmíněná nejen tím, od koho loyalita se žádá, nýbrž i tím, kdo loyalitu žádá. Ostatně prý jsme dali my Češi špatný vzor své loyality vůči státu, ve kterém jsme žili.
Prosím, bylo-li možno s německé strany vysloviti se o pojmu loyality, aby dovoleno bylo i mně na tento podnět reagovati. Připustíme-li pro loyalitu minority podmínku loyality státu vůči národní minoritě, myslím, že mohu právem tvrditi, že je tu velký zásadní rozdíl mezi poměrem československého národa vůči bývalému Rakousko-Uhersku a mezi poměrem té části německého národa, která žije u nás jako minorita, vůči republice.
Mluvíte zde, pánové, o utiskování svého národního kmene. Pohleďte, jaké bylo nejvyšší právo, které občan státu má - volební právo do parlamentu - v Rakousku a jaké je v republice! Tam slovanská majorita byla stlačena na parlamentní minoritu a ubozí Slováci v Uhrách byli téměř bez zastoupení. Zde dali jsme všem národním minoritám, tedy i vám, aniž jste byli přítomni, ideálně spravedlivé právo volební do obcí i do parlament. Nebylo loyální Rakousko-Uhersko ve volebním právu k národu československému, my však byli jsme k vám naprosto loyální při tvoření volebního práva, a to bez veškerého tlaku, bez vaší přítomnosti, jedině nám vrozeným citem k spravedlnosti. (Výkřiky něm. soc. dem. poslanců.)
Mluvíte-li o utiskování svého kmene, kde, prosím, jest jaké utiskování v nejvyšším právu občanském, právu volebním?
Mluvíte o utiskování ve školství.
Táži se, jak bylo loyální Rakousko k nám ve školství, jak bylo
loyální Rakousko k nám s vaším souhlasem? To netřeba rozvinovati.
(Výkřiky něm. soc. dem. poslanců. - Hluk.)
Předseda
(zvoní): Žádám o klid.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko
(pokračuje): Třicet let jsme marně bojovali za druhou
universitu, kdy vy Němci jste jich měli pět. Neměli jsme vysoké
školy zvěrolékařské... (Hluk. - Výkřiky posl. Čermaka.)
Předseda (zvoní):
Žádám o klid. Slovo nemá pan posl. Čermak, nýbrž zpravodaj
pan posl. dr. Srdínko. (Hluk. - Stálé výkřiky
něm. soc. dem. poslanců.)
Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): ... ani báňské, ani obchodní, ani lesnické, chybělo nám školství střední a odborné a marně po desetiletí (Trvalý hluk.) usilovali jsme o potřebné školy národní. Naše české děti byly ve vašich německých školách germanisovány. Tak špatně loyální bylo Rakousko ve školství k nám! (Trvalý hluk. - Předseda zvoní.)
Vy máte v republice všecky vysoké školy, které jste měli za Rakouska, ba máte o jednu novou školu více, o vysokou školu zemědělskou. Pouze německá báňská škol v Příbrami, tedy v čistě českém městě, byla přeměněna v českou, ale za to vám ihned byly zřízeny dva ročníky této školy v Praze. Ve vašich německých středních, odborných i národních školách je ve třídách méně žactva než v českých, a co je hlavní, vaše německé děti v našich českých školách nejsou počešťovány. To všechno bylo dokázáno přesnými čísly a proti mluvě čísel není v tomto případě argumentů, které by je mohly vyvrátiti.
Mluvíte o útisku v armádě. Loyálně jsme chtěli podržeti v armádě německé důstojníky, a táži se vás, zda sami mlčky nepřiznáváte, že jsme snad šli až příliš daleko v této loyalitě k vám v otázce německých důstojníků.
Mluvíte o útisku hospodářském při upotřebení nákladů na investice. Jen v železnictví jsme dali na 3 miliardy na lokomotivy a vozy, a táži se: Je to snad pouze opatření pro náš národ, či spíše ve větší míře pro váš obchod a průmysl? (Výkřiky. Hluk. - Předseda zvoní.)
Zřizujeme nové (Různé výkřiky
na levici.) linky telegrafní a telefonní mezinárodní i lokální.
Slouží to snad pouze nám či snad spíše vašemu průmyslu a obchodu?
(Výkřiky posl. Hillebranda a Dietla. - Hluk.)
Předseda (zvoní):
Žádám znovu o klid!
Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Mluvíte-li o útisku hospodářské, v investičních nákladech, kde, prosím, je útisk, Nevidím žádného útisku! (Výkřiky posl. dr. Czecha. Hluk. - Předseda zvoní.)
Vyžaduje-li se k loyalitě minority loyalita státu vůči minoritě, prohlašuji po všem, co jsem jako rozpočtový referent za 5 roků mohl ve státním hospodářství seznati, že jsme k německé minoritě loyální. (Výkřiky posl. dr. Holitschera. Různé výkřiky. Předseda zvoní.)
A tu se dále tázal vážený pan řečník z vaší strany: Co prý žádáme od vás, když platíte daně a dáváte vojáky? Odpovídám upřímně: Chceme od vás, to jest od té části oposice, o které se domníváme, že má dobrou vůli ke spolupráci pro státní celek, toto: Jděte mezi lid... (Trvalé výkřiky německých soc.-dem. poslanců. Hluk. - Předseda zvoní.)... jděte mezi lid a mějte odvahu mu říci: Německý lid měl v Rakousku nadpráví, ač byl minoritou, a měl výhody veliké ve všech oborech státního života. (Výkřiky komunistických a německých soc. dem. poslanců.)
Nyní v republice musí se zříci bývalého nadpráví a spokojiti se podle demokratických zásad rovným právem. Řekněte dále, že československý národ byl v Rakousko-Uhersku politicky velmi zkrácen, (Výkřiky posl. Hirsche a Hillebranda.) kdežto německý národ v Československé republice má ideální právo politické, a přidejte, že není nic nečestného zříci se nadpráví a spokojiti se demokratickou rovnoprávností. Řekněte dále, prosím, svému lidu, že československý národ nemá ve své národní povaze rys panovačnosti, naopak, že vždy svými největšími syny za všech věků hlásal pravdu, spravedlnost a lidství. Dovedete-li takto mluviti... (Hluk a výkřiky německých soc. dem. poslanců. - Předseda zvoní.)... ke svému lidu, můžete mu velmi prospěti k jeho blahu občanskému, neboť štěstí a blaho občana - a v tom se zajisté všichni shodujeme - nespočívá jenom v dobrých poměrech hmotných, o které usilujeme, nýbrž i ve spokojenosti vnitřní, kterou občan má jen tehdy, je-li ke státnímu celku připoután také loyalitou citovou. Citová loyalita... (Výkřiky na levici. - Předseda zvoní.)... se nedá dekretovat, musí vzniknouti sama v národě. Je otázka, zda s naší strany vytvořeny byly podmínky vzniku této citové loyality vaší. Odpověď zní: ...(Hluk a výkřiky německých soc. dem. poslanců. - Předseda zvoní.)... Ano, učinili jsme vše, a jste-li jiného názoru v některých bodech... (Různé výkřiky německých soc. dem. poslanců. - Posl. Hillebrand [německy]: Máme napodobiti vaši loyalitu k Rakousku? Přejete si toho?)
Pan kolega nerozumí česky, proto
neví, že jsem již o tom mluvil. (Posl. Hillebrand [německy]:
Jste mně dlužen dvě odpovědi!) Nepotřebuji odpovídat na výkřik
pana kolegy, poněvadž o tom mluvím již 14 hodiny. Učinili jsme
vše, a jste-li jiného názoru v některých bodech, jsme ochotni
projednat ty věci, ale o jednom jsme skálopevně přesvědčeni: že
se svými doklady o loyalitě Československé republiky k národním
minoritám můžeme se osměliti předstoupiti před celý svět a že
dobře a s pochvalou pochodíme. (Výborně! Hluk a výkřiky německých
soc. dem. poslanců.)
Předseda (zvoní):
Žádám znovu o klid!
Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Je mně velmi líto, že kapitola, kterou zde promluvil německý řečník o tomto tematě, byla od nás s klidem vyslechnuta, kdežto moje odpověď vyvolala takovou bouři v řadách německých. Prosím, nebylo k tomu příčiny a myslím, že pánové, dají-li si k tomu tolik času a přečtou si v žurnále, co jsem řekl, souvisle, že si udělají úsudek jiný než je možný za tohoto křiku zde.(Výkřiky posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda, Tauba, dr. Holitschera. - Předseda zvoní.)
Slavná sněmovno! Přicházím nyní
k návrhům, které byly podány. Návrhů bylo podáno, jak jsem již
pravil, 133, z toho 46 návrhů pozměňovacích a 87 návrhů resol
učních. Byly navrhovány škrty v obnosu 170 milionů Kč a zvýšení
rozpočtu celkem asi o 486 milionů Kč, úhrnem tedy zvětšení rozpočtu,
odečteme-li škrty od požadovaných větších vydání, asi 315 milionů
Kč.(Výkřiky poslanců německé strany sociálně demokratické.
- Předseda zvoní.) Nemohu se vysloviti o všech těchto
návrzích, které zde byly podány. (Opětovný hluk.) Přednesu
jen několik všeobecných kriterií, podle kterých jsem se řídil.
Předně nemohu doporučovati slavně sněmovně ke schválení žádného
návrhu, který byl ve výboru zamítnut. (Různé výkřiky poslanců
německé strany sociálně demokratické. - Předseda opětovně
zvoní. - Výkřiky posl. dr. Holitschera, Čermaka a Jokla.)
Předseda (zvoní):
Žádám pány posl. dr.
Holitschera, Čermaka a Jokla, aby zachovali
klid. (Trvalé výkřiky poslanců německé strany sociálně demokratické.)
Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Mluvím zde jako zpravodaj rozpočtového výboru a nemohu doporučiti návrhů, které rozpočtový výbor před 14 dny zamítl. (Opětný hluk.) Jiné návrhy jsou rázu tak politického, že není možno při příležitosti rozpočtu řešiti mnohé otázky, které byly v návrzích obsaženy, právě proto, že s rozpočtem nesouvisejí a jsou významu vysoce politického. (Výkřiky německých soc. dem. poslanců. - Posl. Hillebrand [německy]: Anglie, Francie, Dánsko, všechny státy snižují náklady na vojenství!) Nemáme tak vysokého vydání na vojenství, jako má Anglie a Francie. (Výkřiky německých sociálně demokratických poslanců. Posl. Hillebrand [německy]: Náklady na militarismus! Odpovězte!) Již jsem odpověděl: Nemohu doporučiti návrhů, které... (Různé výkřiky německých soc. dem. poslanců. - Předseda zvoní.)
Nemohu dále doporučiti otázky, které vláda právě chystá různými osnovami. Číselné změny v návrhu, který vyšel z rozpočtového výboru, nenavrhuji žádné, poznamenávám jen, že i veškeré návrhy, které majorita chtěla podat, byly zavrženy, poněvadž elaborát rozpočtového výboru má býti přijat beze změny. Co se týče návrhů resolučních, přijato bylo ve výboru celkem 10 návrhů. Z toho 7 návrhů oposice a 2 návrhy byly z oposice přikázány výboru. Z resolučních návrhů, které byly v plenu podány, dovoluji si k přijetí doporučiti tyto (čte):
65. Resoluční návrh posl. Slavíčka, Johanise, Staňka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vybízí, aby přihlížejíc k nastalé zvýšené potřebě rozmnožila počet živnostenských soudů.
67. Resoluční návrh posl. Slavíčka, Johanise, Staňka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby konala přípravné zákonodárné práce pro předlohu zákona, jež by umožnila odstraniti patent z 20. dubna 1854, č. 96 ř. z.
107. Resoluce posl. Staňka, Šamalíka, Práška, dr. Lukavského, Johanise a soudr.:
Vládě se ukládá poskytnouti neprodleně přiměřeně potřebný obnos pro podporu krajů živelními pohromami postižených, jehož by se použilo pro opatření osiva, krmiva, steliva a pro nouzové stavby.
112. Resoluční návrh posl. Slavíčka, Johanise, Staňka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby co nejdříve zreorganisovala, případně zrušila báňská hejtmanství, tak aby byla zjednodušena agenda a odstraněny přebytečné orgány instanční.
113. Resoluční návrh posl. Slavíčka, Johanise, Staňka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době provedla úpravu báňské inspekce tak, aby bylo zaručeno zachovávání předpisů horní policie na ochranu dělníků.
122. Resoluční návrh posl. Johanise, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vyzývá, aby předložila osnovu zákona, jímž se poskytuje 10 milionů Kč na výživu a. 5 milionů Kč na ošacení dítek mohla býti vyřízena určitě ještě v podzimním zasedání do konce r. 1922.
123. Resoluční návrh posl. Windirsche a druhů ke kap. XXI atd.:
Vláda se žádá, aby připravila snížení počtu ústředních úřadů tak, aby se dosáhlo úspory spojením spřízněných činností a s tím souvisejícím zmenšením počtu instancí.
124. Resoluční návrh posl. Johanise, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vláda se vybízí, aby podle svého programového prohlášení uvážila možnost spojiti agendu některých ministerstev tak, aby celkový počet ministerstev byl snížen a tím dosaženo nejen úspory, nýbrž i zjednodušení úřadování vůbec.
133. Resoluční návrh posl. Johanise, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavkého a soudr.
Vláda se vybízí, aby provedla co nejdříve, byť i postupně, postátnění zdravotní policie v celé republice, a pokud je potřebí, předložila neprodleně Národnímu shromáždění novelu k zákonu ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně-policejní.
Konečně doporučuji ku přijetí třetí odstavec resolučního návrhu posl. dr. Haase a druhů ke kap. XIX, který zní:
"Ministr spravedlnosti se vybízí, aby počet živnostenských soudů tak rozmnožil, aby se každému zaručovalo jejich dovolání." Prosím tedy, aby se o tomto resolučnímu návrhu posl. dr. Haase a druhů hlasovalo rozděleně.
Žádám slavnou sněmovnu, aby schválila
finanční zákon i s přílohami, tak jak byl vypracován rozpočtovým
výborem, a aby schválila resoluce, které doporučuje rozpočtový
výbor a dále resoluční návrhy, které jsem právě doporučil. (Potlesk.
Stálé výkřiky německých poslanců: Fuj! Fuj!)
Předseda: Prosím pány o zaujetí míst. (Hluk. Předseda zvoní. Výkřiky německých soc. dem. poslanců.)
Žádám o zachování klidu. (Hluk. Výkřiky. Předseda zvoní.)
Volám pana posl. inž. Kallinu, dr. Schollicha a dr. Raddu k pořádku. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Žádám znovu o klid. (Hluk.)
Vyzývám pány, aby nerušili hlasování. (Někteří němečtí soc. dem. poslanci tlukou do pultů. - Předseda zvoní.)
Volám pány posl. inž. Kallinu, dr. Schollicha a p. posl. dr. Raddu znovu k pořádku. (Hluk. Předseda zvoní.)
Míním dáti hlasovati tímto způsobem:
Nejprve dám hlasovati o první příloze finančního zákona, totiž o státním rozpočtu, a to o jeho prvním díle:
I. Státní vydání. (Výkřiky německých poslanců.) Prosím o klid, (Hluk.) aby páni poslanci mohli sledovati enunciace, týkající se hlasování. (Výkřiky posl. dr. Czecha.) Prosím znovu o klid. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Dal bych hlasovati při jednotlivých kapitolách nejprve o podaných pozměňovacích návrzích, a potom o celé kapitole podle zprávy výborové s příslušnou opravou podle přijatých snad pozměňovacích návrhů.
Poté bylo by hlasováno o druhém díle prvé přílohy, totiž o státních příjmech - stejným způsobem, to jest napřed o pozměňovacích návrzích k jednotlivým kapitolám a potom o kapitole samé s příslušnou ovšem opravou.
Pak by bylo hlasováno o celkových přehledech s příslušnými opravami podle přijatých snad pozměňovacích návrhů.
Pak bylo by hlasováno o (Hluk. - Předseda zvoní.) druhé příloze finančního zákona, totiž o rozpočtu státních investic pro rok 1923, a tu opět nejprve o podaných pozměňovacích návrzích a potom o rozpočtu samém.
Pak bych dal hlasovati o finančním zákoně, arci s eventuelní úpravou úhrnných číslic podle přijatých snad pozměňovacích návrhů.
Konečně bylo by pak hlasováno o resolucích podaných jednak ve výboru rozpočtovém, jednak v plenu. (Výkřiky německých poslanců. - Předseda zvoní.)
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Není jich, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Nejprve tedy budeme hlasovati o první příloze finančního zákona, totiž o státním rozpočtu, a to o dílu I. Státní výdaje.
Ke kap. I. "President republiky" není pozměňovacího návrhu, budeme tedy hlasovati podle zprávy výborové. (Hluk. - Výkřiky německých poslanců. - Předseda zvoní.)
Kdo souhlasí s položkou státních vydání v kapitole I podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Kap. I je schválena podle zprávy výborové. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Při kapitole II. "Kancelář
presidenta republiky" je podán pozměňovací návrh k tit. 1,
pol. 11 posl. Deutschové a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Pozměňovací návrh posl. Deutschové a druhů ke kap. II:
Paušál pro veřejné a dobročinné
účely podle volného uvážení presidentova tit. 1, str. 9, pol.
11 v částce 1,000.000 Kč budiž škrtnut.