Stretávame sa deň čo deň s prípadom, že prijde do úradu Čech, Slovák ho vyučí, on jeho miesto obsadí ako vedúci a Slovák je poslaný na podriadené miesto. Každý exponovaný úradník na Slovensku, ktorý na Slovensko príjde, je a priori proti všetkému, čo je slovenské a nie československé.
Ale v jednej veci sú všetci Česi na Slovensku svorní. To je tá tak zvaná slovenská výhoda, ktorou ovšem len v zriedkavom prípade bývajú odmeňovaní Slováci. Naproti tomu každý český úradník, akonáhle hranice slovenské prekročí, má už priznanú slovenskú výhodu. Čo to značí? Postup jednej hodnostnej triedy a dvoch stupňov. Ale tieto isté nesrovnalosti vidíme aj pri prepočítaní služobných rokov a potom sa nám vyskytujú také prípady, že Slovák ako súdca má svojich 20 slúžobných rokov, je v siedmej hodnostnej platebnej triede, ale naproti tomu Čech, účinkujúci sedem rokov vo štátnej správe s prepočítaním služobných rokov a priznaním slovenskej výhody predbieha toho Slováka úradníka, ktorý 20 rokov úraduje.
Nuž, tu netreba štvania, maďarónstva, čechofobstva, hlinkizmu a Boh vie čoho. To sú faktá, ktoré roztrpčujú a rozhorčujú slovenského úradníka.
Pozorujem istý súvis medzi týmto návrhom a medzi prevedením veľkých žúp, podľa ktorých v mestách sú ešte Slováci ako vedúci. Návrh tento je ale veľmi spôsobilý k tomu, aby týchto málo vedúcich Slovákov pozbavil ich vedúcich miest. My dôrazne žiadame, aby Slováci len s dobrovoľnou dohodou na ich žiadosť a len na Slovensku mohli byť prekladaní, poneváč slovenskí úradníci nezapríčinili prebytok terajších úradníckych síl. Každý Slovák, to zdôrazňujeme, má i patričnú a potrebnú kvalifikáciu. Za prepotrebné považujem revíziu kvalifikácie exponovaných na Slovensku, aby sa mohlo predísť tej výtke, že všelijaké osobnosti pochybnej minulosti zastupujú dôležité úrady na Slovensku. Nech sa určia normovacie komisie, pozostávajúce zo Slovákov a ubezpečujem slávnu snemovňu, že veľa ostudy v budúcnosti sa ušetrí, a že sa nevyskytnú prípady také, že sluha sa stane profesorom a zločinec z Pankrácu policajným kapitánom v Užhorode.
Darmo uvádza dôvodová zpráva, že zákona tohoto nesmie byť používané z dôvodov perzekúcie. Veľmi dobre vieme, že dvojakou mierou sa meria úradníctvu českému a slovenskému. A tu v krátkosti chcem pozornosť vašu obrátiť na dva maličké prípady. Keď Slováka úradníka vidia s daktorým kňazom alebo s daktorým poslancom ľudovej strany, má disciplinárku na krku, považovaný je za nespoľahlivého a republike za nebezpečného. A čo tu vidíme? Práve v mestečku, kde žijem, v Žiline, dostal sa za policajného kapitána istý Jaroslav Tvrdý, ktorý v Rusku s majorom Zeleným práve našich legionárov dal strieľať. A tento človek prišiel a nastúpil službu ako exponent, do Žiliny, a je nielen nebezpečným, ale práve tých najlepších Slovákov stále prenasledoval a vrchnostiam udával a vyhlašoval za nebezpečných pre republiku. A tento istý panáček sa nestydí zneužitím svojej úradnej moci v tomto čase, keď bol odpredaj liehu na Slovensku zakázaný, zneužiť svojej úradnej moci pri liehovej komisii v Bratislave, licenciu, ako je dodávka liehu vymáhať pre Žilinu. Takému pánovi sa vlas na hlave neskrívi, ba bol ešte i na významnejšie miesto do Košíc preložený za policajného revidenta.
Ale uvediem i druhý prípad, ktorý jasne charakterizuje, aké nadpráva požívajú exponovaní na Slovensku. Je to Jozef Rada, asistent finančného riaditeľstva v Trenčine. Pri prejednávaní dane z majetku v Žiline mal na stole položený prípis štátneho zastupiteľstva, do ktorého som pozrel a videl som, že príslušný pán asistent je žalovaný pre zpreneveru úradných peňazí. Tu vidíte tú mieru, ktorou sa merá nám, a ktorou sa merá vám. Tento pán na miesto toho, že by do skončenia svojej trestnej veci bol z úradu suspendovaný a za mreže hodený, keby som nebol energicky u štátneho zastupiteľstva zakročil, i podnes by bol v úrade sedel a boli by ho ešte povýšili.
To sú tie príčiny, pre ktoré návrh tento pre Slovákov za nebezpečný považujeme a ktoré nám zakazujú, aby sme preň hlasovali, lebo - ako to uvedené dva prípady vás môžu presvedčiť - štátna správa v svojom zaslepenom centralizme pokladá za účelné Slovákov do Česka poprehadzovať a ich miesta svojimi ľuďmi obsadiť.
Keď sa kolega Tománek vo výbore sociálne-politickom primlúval za to, aby zákon nevzťahoval sa na Slovákov, poťažne, aby slovenskí úradníci neboli prekladaní, tedy sa mu dostalo pánom zprávodajom Dubickým výčitky, že to je dualizmus.
Ja sa ale pýtam, slávna snemovňa, pána zpravodaja, aby mi povedal, či nie je dualizmom, že Slovák platí 10 % výrobkovej dane na Slovensku, kdežto na Morave a v Čechách platí sa len 2%, prečo sa previedly obecné voľby v Čechách, a na Slovensku od Nového roku sa začne svevoľné panovanie županov; ďalej to, že u nás sa previedlo už sriadenie veľkých žúp alebo je v prúde, ovšem v Čechách nie, lebo považujete to Slovensko za pokusného králika. Ja sa pýtam, je-li to dualizmus alebo nie? Či to nebola povinnosť Slovákov, ministra unifikácie, prevádzať v tomto smere unifikáciu, aby sa nediala krivda poplatníkom Slovákom? To sú roztrpčenosti veľké a preto k tejto vláde strana naša dôvery nemá aspoň do tých čias, pokým sa nezmenia tieto pomery a táto mentalita. Nechcem povedať, že sú to len Česi - ja tvrdím otvorene s tohoto miesta, že sú to našoptávači vaši, ktorí sú Čechoslovákmi, ktorým nejde o záujmy Slovenska, ale výlučne o ich záujmy, ktoré pre svoje sinekúry a všelijaké špinavé obchody vám našoptávajú také veci, že Slovákom je to dobré. (Výkřiky posl. dr. Jurigy.)
Strana naša mala výlučne jedného župana dra Ravasza, do ktorého sa zadraply strany štátotvorné, ale naproti tomu vidíme, že zlodeji, ktorí okrádali Slovensko, ktorí pošpinili svoje ruky špiritusovou aférou, sú povýšovaní za ministrov! V poslednej hodine s tohoto miesta ešte volám k rozumným českým ľuďom: Hľaďte uzákonením samosprávy Slovenska priviesť pomery tam, aby nemohli oni svoje škodlivé zámery na Slovensku uplatniť, lebo to bude pre Slovákov, pre Čechov a celú republiku záhubou.
Naša strana voči tejto vláde dôvery nemá a bude hlasovať proti predlohe. (Potlesk slovenských ľudových poslanců.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Brodecký. (Výkřiky. Hluk.) Žádám pány poslance o klid. (Výkřiky ľudových poslanců slovenských a posl. dr. Dérera. - Předseda zvoní.)
Posl. Brodecký: Slavná sněmovno! Chápu-li se u příležitosti podání tohoto zákona slova, činím tak, abych poukázal ... (Hluk. - Předseda zvoní.) ... na veliké nebezpečí, které .... (Výkřiky posl. dr. Jurigy. - Hluk.)
Předseda (zvoní): Žádám pana posl. dr. Jurigu, aby zachoval klid.
Posl. Brodecký (pokračuje): ... abych poukázal na veliké nebezpečí, které přijetím tohoto zákona hrozí státním zaměstnancům. (Hluk trvá.)
Předseda (zvoní): Znovu žádám o klid!
Posl. Brodecký (pokračuje): Je sice pravda, že zákon, jak leží před námi, doznal podstatných změn, a to ... (Výkřiky. Předseda zvoní.) .... v §u 1 a v důvodové zprávě. V §u 1 .... (Hluk. Výkřiky posl. dr. Jurigy.)
Předseda (zvoní): Slovo má pan posl. Brodecký, ne pan posl. dr. Juriga. (Výkřiky posl. dr. Jurigy.) Žádám pana posl. dr. Jurigu o zachování klidu. (Výkřiky posl. dr. Jurigy. - Předseda zvoní.)
Posl. Brodecký (pokračuje): Tato změna zákona, který leží před námi, oproti původnímu znění je více méně obsažena v tom, že nový zákon vysvětluje .... (Výkřiky posl. dr. Jurigy. Hluk.)
Předseda (zvoní): Znovu žádám o klid! Pana posl. Brodeckého prosím, aby pokračoval.
Posl. Brodecký (pokračuje): Já sám stojím na stanovisku, že za poměrů, ve kterých dnes u nás žijeme, je naprosto nemožné, vypracovat zákon v této věci .... (Výkřiky posl. dr. Jurigy.)
Předseda (zvoní): Pana posl. dr. Jurigu volám k pořádku. Žádám o klid. (Hluk. Výkřiky posl. Hlinky.)
Posl. Brodecký (pokračuje): Pánové, oposice přece nespočívá v tom, znemožňovati jakékoli jednání. (Hluk. Výkřiky posl. Tománka.)
Předseda (zvoní): Žádám pana posl. Tománka, aby zachoval klid. (Hluk.)
Posl. Brodecký (pokračuje): Tedy já stojím na stanovisku, že nelze za daných poměrů vypracovati zákon k této věci ohledně překládání zaměstnanců, aby ho nemohlo být různými služebními přednosty zneužíváno. Nebezpečí, které leží v tomto zákoně, spočívá vlastně v tom, že jakmile zákon bude publikován, najde v něm celá řada služebních přednostů vítanou příležitost, aby se zbavila nepohodlných a nepříjemných zaměstnanců. Nebude zde, myslím, rozhodovati politický neb národnostní rozdíl mezi představeným a podřízeným, nýbrž půjde zde v mnohých případech o daleko nižší pohnutky, pro které tohoto zákona bude využíváno přednosty proti podřízeným. A myslím, že důvodová zpráva obsahuje zvýšení tohoto nebezpečí. Až dosud byly u nás poměry takové, že tam. kde opravdu stala se prokázaná nespravedlivost ve věci služební, intervenovala příslušná organisace a podařilo se v celé řadě případů zjednati nápravu. Důvodová zpráva však přímo dává do ruky přednostům, u nichž by bylo intervenováno, výmluvu, že intervence organisace není přípustná. Ocitáme se před následujícím dilematem: ... (Hluk. - Výkřiky posl. dr. Jurigy.)
Předseda (zvoní): Prosím znovu pány, aby pana řečníka nevyrušovali.
Posl. Brodecký (pokračuje): Upozorňuji slavnou sněmovnu na despekt, kterým jsou provázena venku v úřadech usnesení této sněmovny. Už od tří let byly štvanice proti sněmovně prováděny s takovým úspěchem, že vlastně je celá kasta lidí, kteří hledají v tom pro sebe čest a slávu, co možná jednati proti usnesením sněmovny, proti zákonům, kasta lidí, která vyhledává všechny slabosti zákona, aby jich mohla využíti jednak proti parlamentu, proti poslancům, jednak pro svůj osobní prospěch. Když důvodová zpráva v tak ožehavé otázce, kde existence zaměstnancova dána je do ruky bezprostředního představeného, dává do ruky tomuto představenému ještě argument, jaký čteme v důvodové zprávě, je veliké nebezpečí, že právě tento zákon zvrhne se v celé řadě případů v pravý opak toho, co bylo ujišťováno se strany vládní. V důvodové zprávě se praví: "Rovněž nemohla býti normována obligatorní součinnost organisací zaměstnaneckých, poněvadž by tím byla alterována, po případě přímo znemožněna zákonná odpovědnost ministra a státní správy." Aby věc byla podtržena, praví důvodová zpráva dále: "Ustanovení toto odporovalo by také dosavadnímu platnému právu, které vylučuje koordinovanou součinnost organisací zaměstnaneckých."
Budeme míti případy, kdy jasně bude vyložena šikana. Přednosta, aby se zbavil svého zaměstnance, dá jej k disposici jako přebytečného, ačkoliv má v zásobě již náhradu, za kterou dostane předem smluvený obol - a takové případy jsou ve stech dá dotyčného zaměstnance k disposici, on bude přeložen do jiného resortu, organisace bude intervenovati, povede průkaz, že zde jde o šikanu, že tomuto případu přeložení mohlo býti zabráněno, a přednosta, případně náměstek ředitele - takových máme dosti - nebo pan ředitel sám postaví se na stanovisko, že zasahování organisace do těchto případů jest vyloučeno. Bude poučen ministerstvem železnic, ministerstvem pošt a jiných resortů o jiném. Mezitím uběhne doba, ve které přeložený musí nastoupiti své místo a škoda, již mu bude způsobena - nehledě ani k tomu, že když jednou rozhodnutí takové instance, jako jest ředitelství, se stane, již ze zásadních důvodů se lpí na tom, aby toto rozhodnutí zůstalo také v právu.
Mám pevné přesvědčení, že se budeme důsledky tohoto zákona ještě zabývat, a aniž bych chtěl se postaviti na stanovisko řečníků přede mnou, jak z německé tak ze slovenské ľudové strany, prohlašuji, že i když to není úmyslem vlády, máme dnes ve státních službách celou řadu lidí, kteří si svoje osobní animosity proti zaměstnancům budou vybíjet takovým způsobem, že důsledky tohoto zákona budou také těžkými politickými důsledky v této sněmovně. Každá chvíle - my říkáme tomu nešikovnost, ale je to také někdy zlá vůle jednotlivých přednostů - jistě nám opatří případy, aby tato sněmovna mohla býti stále politicky znepokojována. O tom jsem přesvědčen a proto stojím na stanovisku - a stál jsem na něm také v soc.-politickém výboru - že stačilo úplně rozšíření §u 67 služebního řádu ustanovením pro tu dobu o překládání z resortu do resortu za těchže kautel a byla věc vyřízena. Co bude tímto zákonem získáno, mohlo býti získáno také cestou jinou. Ale z tohoto zákona vzejdou velké politické nesnáze a obtíže, poněvadž je přirozeno, že i tam, kde budou opravdu všechny podmínky pro takové přeložení z resortu do resortu, najde se vždycky z politických důvodů ochránce, který bude poukazovati na věc jako na věc politickou a bude z ní vytloukati politický materiál!
Stojím na stanovisku, že administrativně dala by se věc vyříditi docela jinak. Politicky je toto nejnešťastnějším řešením, a bylo by nejsprávnější, kdyby zákon byl vzat s denního pořadu, aby zabráněno bylo důsledkům, které z něho určitě vzejdou, a kdyby se věc vyřídila tak jednoduchým způsobem, který by neměl za následek, jak budete vidět okamžitě při vydání tohoto zákona, tolik obtíží a nesnází, kterých budeme svědky.
My musíme hlasovati proti tomuto zákonu z jednoduchého důvodu, poněvadž nechceme odpovídati za těžké hospodářské politické důsledky, které tento zákon musí míti. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): K předmětu tohoto pořadu byly podány některé návrhy. Žádám o jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Návrh posl. Blažka, Hakena a soudr.:
Navrhujeme, aby přešlo se k pořadu přes vládní předlohu zákona o překládání státních zaměstnanců na jiné služební místo (tisk 3320).
2. Návrh posl. Grünznera a druhů:
"§ 1. Výhradně pro vyrovnání nedostatku zaměstnanců v státní správě mohou býti státní zaměstnanci přeloženi nebo přemístěni ve svém služebním odvětví na místo v jiném resortu státní správy.
Vyrovnání osobních stavů mezi jednotlivými odvětvími státní správy (resorty), pokud se týče přesazení, jež se tím stanou nutna a mají provésti, pokud se týče i přemístění, buďtež vyrovnávána především volnou soutěží, o které mezi jednotlivými resorty nastati má dohoda. Není-li nutného počtu dobrovolných uchazečů, rozhodne příslušný úřad správní, při čemž však za všech okolností musí býti vzat zřetel na osobní a rodinné poměry zaměstnanců v úvahu přicházejících.
Přeložení, případně přemístění státních zaměstnanců, v § 2 blíže vyjmenovaných, děje se v každém případě za spoluúčasti a v dohodě se zástupci personálu, po případě se zástupci odborové organisace příslušného odvětví. Přeloženému příp. přemístěnému ponechává se přednostní právo na jeho staré místo s postupy po případě nabytými při přechodném přeložení.
Přeložením neb přemístěním nesmí býti poškozena zaměstnancova nabytá práva a sníženy jeho dosavadní celkové příjmy.
Přeložení po příp. přemístění děje se vždy z moci úřední (ze služebních ohledů) a tohoto zákona nesmí se nikdy použíti k persekuci, šikanování a stíhání jakéhokoli druhu."
Jako § 2 platí § 2 výborové zprávy.
"§ 3. Tento zákon platí po dobu nutné potřeby, nejdéle však do konce roku 1923."
Jako § 4 umístí se § 3 zprávy výborové.
3. Návrh posl. Blažka, Hakena a soudr.:
V § 1, odst. 1, budiž v druhé řádce rok 1924 škrtnut a nahrazen rokem 1923.
Odstavec druhý se rozšiřuje o následující větu: "Přeložení děje se za spoluúčasti personálu, resp. zástupců odborových organisací."