Pátek 23. února 1923

Je pravda, že nechce nikto veriť, že dnes na Slovensku je tak napjatá situácia. Preto je potrebné tento názor zmeniť, treba sa dokonale informovať a iste každý prijde k poznaniu, že je treba rychle odpomôcť po tejto stránke a túto rychlú odpomoc nemôže nikto iný poskytnúť než štát.

Prosím, vezmeme jednotlivé spoločnosti, ktoré majú kutacie právo, ktoré je im dané za uzavrení určitých smlúv, v ktorých je ustanovené, že musia túto prácu robiť. Čas od času tieto spoločnosti nedodržujú vôbec svoje povinnosti. Štát sám chcel by kutať v niektorých prípadoch, ale naráža na odpor týchto spoločností, nechcú mu to odstúpiť. Tu je potreba energicky zasiahnuť. Bude treba ich donútiť, aby dbaly svojich povinností, ktoré sú v smluvách ustanovené, inače bude treba prikročiť k tomu, aby im to bolo vzaté a ujal sa toho vôbec štát sám.

Bane v Smolníku a medenú rudu, ktoré sú majetkom Rima-Muraňskej spoločnosti, dnes sú pod vodou. Po prevrate ešte sa tam robilo, Rima-Muráňska spoločnosť tú rudu vyvážala do Anglie ku zhutneniu. Ruda táto má značné procento zlata. Zlato toto ostávalo tam. Štát sa pokusil, že by tieto doly prevzal. Ovšem Rima-muráňska spoločnosť nemá vôbec chuti, aby mu to predala. Preto je potreba siahnuť k tým prostriedkom, ktoré skutočne tomu odpomôžu, aby tieto doly neboly vystavované katastrofe zániku, a menovite delníctvo, jehož existencia závisí na týchto doloch. Na koľko sa orientovali priemyselníci, ktorí zostali na Slovensku a prispôsobili sa novým pomerom, to nám ukazuje veľmi dobre malý príklad, ktorý tu uvediem: Hneď po prevrate výsadné tituly vysokej buržoazie a aristokracie boly zákonom zrušené. Ovšem doklady svedčia o tom, že na Slovensku nerešpektujú jednotlivé spoločnosti tento zákon. Na príklad (ukazuje dopis): Gróf Erdődy Migazzy-féle Uradalmi Gőzmalom. Prosím, z uvedeného je patrné, že užíva tohoto titulu i dnes. Jestli tento pán nerešpektuj, že tohoto zákona, ako je možno očakávať od týchto ľudí, že by rešpektovali zákon, menovite sociálne-politického rázu, ktorým sa ustanovuje alebo dáva určité uznanie a určité zákonné zabezpečenie delníctvu v prípade nezamestanosti, nemoci, úrazu atď. Je potreba konečne prikročiť k tomu, aby na Slovensku nastaly ozdravené pomery, a tieto ozdravovacie pomery postupne môžu byť zavedené tým spôsobom, že skutočne všetci tí, ktorí majú úprimný než úmysel a záleží im na tom, aby základňa československej vzájomnosti čím ďalej, tým lepšie bola udržovaná, sa toho ujali a preto znovu zdôrazňujem, ako som už podotknúl, nemôže-li iný, tu môže štát, čo je nutné jak zo sociálných a národohospodárskych, tak i z politických dôvodov. (Výborně!)

Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo uděluji dále panu posl. Dietlovi.

Posl. Dietl (německy): Dámy a pánové! Již několikrát musili jsme naléhavými dotazy předložiti sněmovně otázky, tykající se národního hospodářství, abychom tak měli příležitost zaujmouti k těmto otázkám stanovisko. I tentokrát pocítili jsme nutnost podati několik naléhavých dotazů o krisi a drahotě a samozřejmě musíme žádati, aby se zde zakročilo trochu jinak, než jak tomu bývalo dosud. Rozpomeneme-li se a podíváme-li se zpět na podzimek 1922 a zejména vezmeme-li do ruky provolání, které vláda tehdy, dne 10. září uveřejnila v tisku a vydala k obyvatelstvu, shledáme v něm velmi mnoho krásného; tenkrát bylo všechno opravdu plno radostné naděje a mělo se za to, nyní že jsme na cestě ke snižování cen, že snad budou učiněna opatření, aby byla krise zažehnána a opatřena příležitost k práci. Co všechno nepraví vláda v tomto provolání! Ministerstvo zásobování v dohodě se zúčastněnými ministerstvy prý nařídí, aby v živnostenských a obchodních místnostech byly označovány ceny, příslušná ministerstva prý vydají zákaz, aby snížení cen nebylo udáváno pouze v procentech bez označení starých a nových cen, vyjde prý nařízení o kontrole práce v závodech, dále se vypočítávají nutné veřejné stavby, s nimiž se má začíti, ohlašuje se snížení úrokové míry v peněžních ústavech, pak že bude vydána novela o uhelné dávce, dále že lichva bude trestána podle přísnějších ustanovení, celní koeficienty že budou změněny, že budou sníženy železniční sazby, rovněž poštovní sazby že budou sníženy - množství věcí, které by zajisté byly způsobilé přivoditi ulehčení. Avšak podíváme-li se, do jaké míry byly tyto sliby splněny, shledáme, že se stalo velmi málo a že o účincích všech těchto slibů není ani slechu. Drahota je u nás stále ještě desetkrát větší než za cen mírových, v poslední době jsme zjistili, že indexní čísla jak v lednu, tak i v únoru opětně stoupla a tím je životní míra spotřebitelů samozřejmě velmi vážně ohrožena.

Poohlédneme-li se po ostatních zemích a srovnáme-li indexní čísla, tu teprve vidíme, jak značně jsme pozadu. V Dánsku je dnes indexní číslo 178 proti 100 v dobách mírových, ve Švýcarsku 163, ve Švédsku 164, v Holandsku 162, v Anglii 155, v Americe 131. Tam tedy dospěli téměř k cenám předválečným, kdežto u nás není o tom ani potuchy, naopak my cítíme, že se již zase blíží vlna nově drahoty. Drahota postihuje potraviny, zboží textilní a obuv. Pokud se týče potravin, nemohu ministerstvo zásobování ušetřiti výtky, že má na tom vinu, nemohl bych prohlásiti, že učinilo všechna nutná opatření, aby zadrželo stoupání cen. Chci nejprve připomenouti nařízení, jež ministerstvo zásobování vydalo, aby čelilo stoupání, především nařízení ze dne 27. ledna o zřízení meziministerské cenové komise pro snížení cen. Slibuje se tam urychlené zkoumání a vyřízení všech těchto věcí. Co se až dosud stalo, kde je činnost této meziministerské komise, do jaké míry zakročila sama ministerská rada, jíž bylo toto zakročení vyhraženo? Rád bych se dále otázal pana ministra zásobování, jaký význam vlastně má nařízení, jež bylo v posledních dnech vydáno okresním úřadovnám o stanovení prý cen cukru ve velkoobchodu. Má-li to býti cesta k úpravě cen, pak myslím, že je to cesta nejhorší. Mají-li úpravu prováděti poslední úřady, pak se asi mnoho o snížení cen nedovíme. Jestliže to ministerstvo se zásobování se stanovením cen cukru, se zakročením v cukerním hospodářství myslí vážně, bylo by nutno začíti někde jinde, že především již při stanovení cen řepy. Pak by bylo nutno přezkoušeti a vyšetřiti cenu surového cukru, není-li právě tam počátek stoupání cen. Na světovém trhu máme ovšem zvýšené ceny surového cukru. To je správné. Avšak loni jsme měli na světovém trhu ceny surového cukru nižší než u nás v tuzemsku. Tehdy se cukerní průmyslníci odvolávali na to, že mají s vládou úmluvu a z tohoto důvodu že musí trvati na cenách; že se tudíž nemohou říditi cenami světového trhu. Dnes zase jsou pro ně ceny světového trhu rozhodné a listy oznamují, že cukerní průmyslníci dokonce zamýšlejí v nejbližší době znovu zvýšiti ceny cukru, ačkoli takové zvýšení cen, téměř o 5 % bylo provedeno již v prosinci. Doufám, že nám pan ministr zásobování vysvětlí, jaká opatření byla učiněna, co podnikl, aby zamezil opětné zvýšení cen tohoto výrobku.

Právě tak je tomu u cen tuků. Na ceny tuků má velmi značný vliv také daň. Daň z obratu a z masa činila u sádla 80 haléřů a nyní byla snížena na 60 haléřů. Ale to, že je stále ještě 5 až 6 % základní ceny, tudíž stále ještě příliš vysoké zdanění. Zde by mělo ministerstvo rovněž zakročiti, aby vymohlo snížení paušalované daně z obratu a tak působilo na pokles cen. Myslím, že i kalkulace továren na umělé tuky měly by býti jiným způsobem přezkoumávány, než jak se to dělo doposud. Přezkoumávají-li se kalkulace tak, jak je průmyslníci předkládají, pak se ovšem nedojde k nějakým pozoruhodnějším výsledkům. Průmyslníci budou moci dokázati oprávněnost těchto cen. Bylo by nutno začíti již u surových výrobků a ježto holandský průmysl má zde u nás v Československu ve výrobě umělých tuků vrch, dovede si již při surových výrobcích zajistiti zisky, jež chce míti z obchodů a dovede také zde v republice svými bilancemi dokázati, že pracuje se ztrátou. Bylo by tudíž nutno začíti již u prvovýrobků, při jich dovozu, s kalkulací podle cen světového trhu, aby pak bylo možno zjistiti správnou cenu.

Při této příležitosti rád bych poukázal také na ostudu v průmyslu sirkařském, o níž bylo již pojednáno v tisku. Na anketě, která se konala, nebylo možno donutiti majitele sirkáren, aby něco slevili s cen. Při tom bych zdůraznil, že výdaje na zápalky nemají pro celou domácnost tak velkého významu, ale významný je systém, který se zde všude jeví a který zde vystupuje.

Dále bych poukázal ještě na ostudu se solí, o níž rovněž bylo v tisku zevrubně pojednáno a která spočívá v tom, že soukromě společnost byl zadán monopol nejdalekosáhlejšího významu. Dříve jsme si mohli vypomoci dovozem cizí soli, německé soli a mohli jsme dovážeti německou sůl mnohem laciněji. Nyní jest dovoz zakázán a není již tudíž možno určovati ceny podle ciziny. "Čechoslavia" využívá svého monopolu a musíme se již také připraviti na zvýšení cen soli. Když již se dává monopolnímu postavení taková přednost, pak by bylo nutno, jak jsme to již několikrát žádali, zachovati jednotu sazeb, aby bylo možno dodávati sůl do všech míst republiky za stejné ceny, poněvadž jen tak může monopolní postavení dojíti skutečně výrazu. Poukazujeme na to a upozorňujeme pana ministra, že v Děčíně je složeno ještě velké množství vagonů německé soli, která je nahromaděna k účelům spekulačním a ponechávána na dobu, až bude lze dosáhnouti náležitých cen.

Rád bych se také otázal, co je se snížením sazeb. To, co bylo provedeno, znamená jen nesmělý pokus. Co je dále se snížením celních koeficientů, co je s celními sazbami? V posledních dnech se velmi mnoho píše a mluví již také o tom, že na řadu důležitých potravin má býti znovu uvaleno ochranné clo, což by znamenalo zdražení našeho živobytí. Spotřebitelé s úžasem pozorují tuto politiku a nechápou, že se na to klidně hledí a bez ohledu na nynější hospodářské poměry připouští, aby se tak manipulovalo s cenami. Očekáváme, že nám pan ministr vyloží, co se podniká, jaká cesta se nastoupí, abychom zas dospěli k snižování cen. Očekáváme od pana ministra jasnou odpověď, abychom mohli uklidniti obyvatelstvo, že se opravdu vracíme zase k normálním cenám. To se může státi jen tehdy, zakročí-li se rázně, provede-li se skutečně to, co bylo ohlášeno a co nás všechny ohrožuje.

Poukázal bych ještě na devisový rád a na to, že jím nebylo našemu národnímu hospodářství nikterak ulehčeno, nýbrž že se jím jen zatěžuje. Nový devisový rád nikoho, kdo chce provozovat spekulaci, od ní neodvrátí, avšak těžce postihne všechny ty, kdož jsou nuceni obchodovati s cizinou, poněvadž se dnes při provádění těchto obchodů žádá spousta notářských aktů a jiných věcí, jež zdražují a zvyšují náklady a rovněž jsou zbytečným obtěžováním zejména pro toho, kdo se snaží sehnati zboží za nejlevnější ceny.

Očekáváme na všechny své otázky jasnou odpověď, abychom viděli, jak dalece vláda chce učiniti opatření, aby v těchto věcech zavedla pořádek. (Souhlas a potlesk na levici.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Přerušuji další projednávání tohoto odstavce i dnešního poradu vůbec a přikročím k ukončení schůze.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Oktavcovi a Lehockému pro neodkladné zaměstnání.

Mezi schůzí byl tiskem rozdán zápis o 189. a 190. schůzi posl. sněmovny.

Podle usnesení předsednictva posl. sněmovny navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 27. února 1923 o 1 hod. odpol. s

pořadem:

1. Zpráva výborů živnostenského, rozpočtového a dopravního o VIII. mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Paříži (tisk 4003).

2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 4000).

3. Pokračování rozpravy o naléhavých interpelacích ve věci hospodářské krise a nezaměstnanosti:

a) posl. Kučery, Tesky, Warmbrunna a soudr. (tisk 3977),

b) posl. Johanise, dr. Lukavského, dr. Noska, Slavíčka, Stanka a soudr. (tisk 3989),

c) posl. Schäfera, Roschera, Pohla a druhů (tisk 3994),

d) posl. Dietla, Čermaka, R. Fischera a druhů (tisk 3992), usnesená ve 187. schůzi dne 13. února 1923.

4. Návrh, aby senát o 3 měsíce prodloužil lhůtu k projednání senátního usnesení, kterým se mění ustanovení trestních řádů, o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení (tisk 3897).

5. Volba 16 členů a 16 náhradníků Stálého výboru Národního shromáždění.

6. Volba 16 členů a 16 náhradníků Úsporné komise parlamentní.

Jsou proti tomuto návrhu námitky?

(Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 1 hod. 10 min. odpol.)

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP