Ke kap. XIII A:
46. Doplňovací návrh posl. dr. Jabloniczkého a druhů k tit. 4, § 1:
Na zřízení gymnasia s maďarským vyučovacím jazykem v Užhorodě budiž zařazen 1,000.000 Kč.
Odůvodnění: V Podkarpatské Rusi není pro tamější četné Maďary vůbec samostatné střední školy s maďarským vyučovacím jazykem.
Podle dosud známých údajů soupisu lidu z r. 1921 jeví se zřízení střední školy s maďarským jazykem jako zákonitě odůvodněné a toto oprávnění uznal před jednou deputací sám ministr školství a národní osvěty.
Avšak nepřihlížejíce k tomuto subjektivnímu uznání, jestliže právo se zakládá na zákoně, jest povinností výkonné moci, aby tomuto právu pomohla k platnosti, tím spíše; že již mnohokráte deputace požadovaly, aby tento zákonitý požadavek byl zákonitou cestou splněn.
Jestliže výkonná moc státu nedbá platného zákonitého nároku, jest to činem směřujícím proti státu.
Ke kap. XV:
47. Pozměňovací návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů k tit. 2, § 4:
Částka v tit. 2, § 4 budiž, aby se zvláště mohly poskytovati vydatné provozovací zápůjčky a subvence, zvýšena z 800.000 Kč na 8,000.000 Kč.
48. Pozměňovací návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů k tit. 2, § 5:
Částka na podporu úvěrně hospodářských a nákupních organisací živnostenských a organisačních snah živnostenských společenstev i snah odborových budiž zvýšena z 1,050.000 Kč na 10,000.000 Kč.
49. Doplňovací návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů k tit. 2, § 5:
K podpoře živnostenských výstav budiž do státního rozpočtu zařazeno 10,000.000 Kč.
50. Pozměňovací návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů k tit. 2, § 6:
Částka určená pro podporu výstav učňovských prací 100.000 Kč (tit. 2, § 6, ř. 2) budiž zvýšena na 300.000 Kč.
51. Pozměňovací návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů k tit. 2, § 11:
Částka k podpoře cizineckého, turistického a lázeňského ruchu (tit. 2, § 11) budiž z 1,100.000 Kč zvýšena na 5,000.000 Kč.
Ke kap. XVIII a XVIII A:
52. Pozměňovací návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů k tit. 3, pol. 22 (chov dobytka):
Peníz 1,393.000 Kč se zvyšuje na 4,000.000 Kč.
53. Pozměňovací návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů k tit. 3, II, pol. 1 (zemědělský ústav účetnicko-správovědný):
Peníz 983.727 Kč zvyšuje se na 1,500.000 Kč.
54. Pozměňovací návrh posl. Zierhuta a druhů k tit. 6:
Se zřetelem na to, že jakékoliv zcizení státního a zemského majetku jest přípustné jen zvláštním státním nebo zemským zákonem, jakož i s poukazem na § 38 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., změněného zákonem ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n. (náhradový zákon), který rovněž ustanovuje, že ke zcizení státního majetku jest třeba zvláštního finančního zákona, podepsaní navrhují, aby byly škrtnuty tyto položky rozpočtu na rok 1924:
kap. XVIII, tit. 6, § 2 c) výdaje 33,508.970 (str. 172),
kap. XVIII A, tit. 6, § 2b) výdaje 19,899.220 (str. 190).
Ke kap. XX:
55. Doplňovací návrh posl. Pohla a druhů k tit. 1, § 6:
Na důlní inspekci budiž zařazeno 2,000.000 Kč.
Pozměňovací návrh posl. Schweichharta a druhů k tit. 1, § 7, pol. 2:
Peníz 10.000 Kč na věcné výdaje budiž zvýšen na 60.000 Kč.
Ke kap. XXI a XXI A:
57. Pozměňovací návrh posl. Bubníka, Warmbrunna a soudr. k tit. 1, § 2:
Položka 2 "Přípravné práce k vybudování sociálního pojištění" budiž zvýšena ze 400.000 Kč na 7,000.000 Kč za účelem vybudování sociálního pojištění zaměstnanců.
58. Pozměňovací návrh posl. Bubníka, Warmbrunna a soudr. k tit. 1, § 4, pol. 4:
Položka 4 "Podpory na sociální zařízení pro péči o mládež a na ochranu matek a kojenců" budiž zvýšena o 100,000.000 Kč, z kteréžto částky buďtež poskytovány příspěvky obcím na stravování školní mládeže.
59. Pozměňovací návrh posl. Bubníka, Warmbrunna a soudr. k tit. 4, § 2, pol. 10:
Položka 10 "Sociální péče o válečné poškozence a pozůstalé po vojínech" budiž zvýšena z 5,000.000 Kč na 10,000.000 Kč, z kteréžto částky budiž 3,000.000 Kč užito zvláště na péči o slepce.
60. Pozměňovací návrh posl. Bubníka, Warmbrunna a soudr. k tit. 5, § 1:
Částka 1,500.000 Kč "Péče o družstva konsumní a výrobní dělnická" budiž zvýšena na 5,000.000 Kč.
61. Pozměňovací návrh posl. Bubníka, Warmbrunna a soudr. k tit. 5, § 4:
Na letošní rok bylo pro nezaměstnané určeno 70,000.000 Kč. Bylo všeobecně známo, že tato částka nestačí, a vláda sama musila přijíti se žádostí o dodatečný úvěr. Následek nízké dotace je nepřípustné šetření a nespravedlivé a protizákonné odmítání nároků na podporu v nezaměstnanosti. Poněvadž se poměry podstatně nezměnily, navrhujeme: 70,000.000 Kč v §u 4 "Péče o nezaměstnané" budiž zvýšeno na 150,000.000 Kč.
62. Doplňovací návrh posl. dr. E. Feyerfeila a druhů:
K podpoře trvajících živnostenských mistrovských nemocenských pokladen budiž do státního rozpočtu zařazeno 3,000.000 Kč.
63. Pozměňovací návrh posl. Roschera a druhů k tit. 5, § 4:
Peníz 70,000.000 na str. 6 budiž zvýšen na 200,000.000.
64. Pozměňovací návrh posl. Roschera a druhů ke kap. XXI A, tit. 5, § 4:
Peníz 3,000.000 na str. 9 budiž zvýšen na 8,000.000.
Ke kap. XXII a XXII A:
65. Pozměňovací návrh posl. Röttela, Windirsche a druhů:
Kapitoly XXII a XXII A se škrtají.
Ke kap. XXIII:
66. Doplňovací návrh posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma a dr. Kafky k tit. 1, § 1:
Na zřízení německého kursu pro ošetřovatelky nemocných budiž do rozpočtu zařazeno 100.000 Kč.
Odůvodnění: Německé ošetřovatelky nemocných nemají možnosti vzdělati se na území tohoto státu. Všeobecně se uznává nutnost, aby také v tomto oboru byla poskytnuta pomoc státním příspěvkem.
67. Doplňovací návrh posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma a dr. Kafky k tit. 1, § 2:
Na zřízení německého státního ústavu pro zubní lékaře budiž zařazeno do rozpočtu 200.000 Kč.
Odůvodnění: Němečtí studenti lékařství, kteří se chtějí věnovati zubní praxi, jsou poukázáni na návštěvu českého státního ústavu v Praze, kde se jim nemůže dostati nutného vzdělání, které by slibovalo úspěch.
68. Doplňovací návrh posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma a dr. Kafky k tit. 1, § 2:
Na zřízení německé vysoké školy pro tělovýchovu budiž zařazeno do rozpočtu 30.000 Kč.
Odůvodnění: Němečtí učitelé tělocviku jsou k zdokonalení svých vědeckých studií o tělesné výchově, k čemuž mohou použíti jen universitního kursu, odkázáni na cizinu; to je stav, jenž jest neúčelný a neudržitelný.
69. Pozměňovací návrh posl. dr. E. Feyerfeila, dr. Schollicha a druhů k tit. 1, § 4:
1,800.000 Kč na tělesnou výchovu (tit. 1, § 4, pol. 5) budiž zvýšen na 30,000.000 Kč. Takto zvýšená částka budiž rozdělena na jednotlivé národnosti podle jejich počtu obyvatelstva a daňové poplatnosti.
70. Doplňovací návrh posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma a dr. Kafky k tit. 2, § 6:
Na zřízení německé babické školy v Liberci budiž do rozpočtu vloženo 200.000 Kč.
Odůvodnění: Němci nemají v československém státě vůbec učiliště, v němž by byly vzdělávány porodní asistentky. Nutnost takové školy jest stále naléhavější při stále více pociťovaném nedostatku zkoušených porodních asistentek na venkově. Jest jasno, že v zájmu veřejného zdravotnictví jest stát povinen takovou školu vydržovati.
71. Doplňovací návrh posl. dr. Jabloniczkého a druhů k tit. 2, § 6:
Na zřízení babické školy s vyučovacím jazykem maďarským v Nových Zámcích budiž zařazeno 250.000 Kč.
Odůvodnění: Na Slovensku žije asi 1,000.000 státních občanů maďarské národnosti; pro velký počet těchto občanů rovněž platících daně a plnících věrně své povinnosti ke státu není babické školy s maďarským jazykem vyučovacím.
Porodní asistentky, které ještě působí, zvláště na venkově, kde Maďaři bydlí v jednotlivých územích, podléhají také zákonu vymření a pro jejich náhradu stát dosud nic nepodnikl.
Poněvadž od osob, které se věnují zaměstnání porodních asistentek, nelze prostým rozumem žádati, aby se dříve naučily státnímu jazyku, jest nejen povinností lidskosti, nýbrž i státní nutností, vzdělávati porodní asistentky v témž jazyku, v němž by se svému povolání nejlehčeji a nejlépe mohly vyučiti. Dosud máme také zkušenosti, že ke zdárnému účinkování při porodním aktu není rozhodná znalost státního jazyka, naopak jedině třeba přesné znalosti vědeckých pravidel porodní pomoci a zdravotnictví.
Tyto všeobecně známé zásady úplně odůvodňují zřízení babické školy s maďarskou vyučovací řečí.
b) Státní příjmy.
Ke kap. IX:
72. Pozměňovací návrh posl. Zierhuta a druhů k tit. 4:
Se zřetelem na to, že jakékoliv zcizení státního a zemského majetku jest přípustné jen zvláštním státním nebo zemským zákonem, jakož i s poukazem na § 38 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., změněného zákonem ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n. (náhradový zákon), který rovněž ustanovuje, že ke zcizení státního majetku jest třeba zvláštního finančního zákona, podepsaní navrhují, aby byly škrtnuty tyto položky rozpočtu na rok 1924:
Kap. IX, tit. 4, § 3 (str. 42) vykázané příjmy 8,406.720 Kč buďtež škrtnuty a nahrazeny částkou 6,991.060 Kč.
Odůvodnění: I. Státní majetek lze zmenšiti jen zvláštním finančním zákonem, k němuž se nepočítá rozpočet.
II. V § 38 náhradového zákona se praví: "Zvláštního finančního zákona jest zapotřebí, převyšuje-li přejímací cena státního majetku v jednom kalendářním roce pozemkovým úřadem převzatého o částku 5,000.000 Kč nabývací cenu převzatého zabraného majetku, jejž si stát trvale pro sebe podrží podle §u 10 záborového zákona a §u 1 přídělového zákona.
Československá republika jest povinna za převzaté bývalé rakousko-uherské státní statky zaplatiti jako protihodnotu reparační komisi mírovou cenu ve zlatě. K odhadu těchto statků dosud ještě nedošlo, takže již ze zahraničně-politických důvodů nesmí se přikročiti k rozdělení. Mimo to mírová cena ve zlatě těchto státních statků bude činiti několikanásobnou přejímací cenu, stanovenou zákony o pozemkové reformě. Nesmí se tedy vzíti za základ zjištění podle §u 38 náhradového zákona přejímací cena samovolně stanovená pozemkovým úřadem pro Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko 2030 Kč za hektar, pro Podkarpatskou Rus 625 Kč za hektar, nýbrž za srovnávací základnu smí se vzíti jen částka, jíž jest Československá republika povinna zaplatiti reparační komisi. Konečně jest při tom uvážiti, že touto transakcí zemědělský státní majetek se zmenší o 2540 ha.
III. 1,415.660 Kč jest proto odečísti při příjmech pozemkového úřadu, poněvadž ve svrchu uvedené částce vybírá pozemkový úřad vedle rozpětí přijímací ceny a přídělové ceny státních statků, značící pro pozemkový úřad zisk, od státu ještě další provisi.
Ke kap. XIV a XIV A:
73. Pozměňovací návrh posl. R. Fischera a druhů:
V rozpočtu byly zařazeny výnosy daní, jichž podle nynějšího stavu zákonodárství nelze vybírati po 31. prosinci 1923, do kteréžto doby ony zákony platí. Navrhujeme tedy, aby byly škrtnuty tyto položky:
v kap. XIV:
|
titul 2, § 1, položka 13 |
145,000.000 Kč, |
|
titul 2, § 4, položka 4 |
494,503.360 Kč, |
|
titul 2, § 4, položka 5a) |
1.593,000.000 Kč, |
v kap. XIV A:
|
titul 2, § 1, položka 12 |
500.000 Kč, |
|
titul 2, § 4, položka 4a) |
453.000 Kč, |
|
titul 2, § 4, položka 5a) |
7,000.000 Kč, |
Ke kap. XVIII a XVIII A:
74. Pozměňovací návrh posl. Zierhuta a druhů k tit. 6:
Ze zřetelem na to, že jakékoliv zcizení státního a zemského majetku je přípustné jen zvláštním státním nebo zemským zákonem, jakož i s poukazem na § 38 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z. a n., změněného zákonem ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n. (náhradový zákon), který rovněž ustanovuje, že ke zcizení státního majetku jest třeba zvláštního finančního zákona, podepsaní navrhují, aby byly škrtnuty tyto položky rozpočtu na rok 1924:
kap. XVIII, tit. 6, § 2c) příjmy 36,231.300 (str. 196),
kap. XVIII A, tit. 6, § 2b) příjmy 21,243.000 (str. 201).
II. Finanční zákon.
75. Pozměňovací návrh posl. Tauba, Hackenberga, Dietla, R. Fischera a druhů ke čl. II:
Poslední odstavec čl. II budiž škrtnut a má zníti:
K použití všech ostatních mimořádných úvěrů jest zapotřebí souhlasu ministra financí, k použití mimořádných úvěrů, převyšuje-li v jednotlivém případě potřeba pro správní rok částku 50.000 Kč, jest zapotřebí souhlasu ministerské rady a nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
76. Pozměňovací návrh posl. Tauba, Hackenberga, Dietla, R. Fischera a druhů ke čl. III:
První a poslední odstavec čl. III buďtež škrtnuty. První odstavec má zníti:
K poukazu výdajů, pro něž nedostačuje úvěr státním rozpočtem povolený, jest zapotřebí souhlasu Národního shromáždění. K poukazu výdajů, jimiž se povolený úvěr překročí, které však mohou býti uhrazeny v mezích titulů v jednotlivých kapitolách, jest zapotřebí souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu nebo ministerské rady.
77. Pozměňovací návrh posl. Tauba, Hackenberga, Dietla, R. Fischera a druhů ke čl. VII:
Odstavec 2 budiž škrtnut a má zníti:
2. aby státní dluhy splatné v roce 1924 prolongoval.
78. Pozměňovací návrh posl. Tauba, Hackenberga, Dietla, R. Fischera ke čl. IX:
Článek IX budiž škrtnut.
Ostatní články buďtež podle toho přečíslovány.
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Všetky prečítané návrhy sú podepsané dostatočným počtom poslancov a preto sú predmetom rokovánia.
Udeľujem slovo k doslovu pánu zpravodajovi posl. dr. Srdínkovi. (Po přestávce:)
Pán zpravodaj mne právě žiadá, abych prerušil schôdzu na 10 minut, poneváč není pripraven.
Prerušujem tedy schôdzu na 10 minut.
(Schůze přerušena ve 4 hod. 50 min. odpol. - opět zahájena v 5 hod. 10 min. odpol.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Zahajujem prerušenú schôdzu.
Slovo má k doslovu pán zpravodaj posl. dr. Srdínko.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Stojíme u konce nejrozsáhlejší debaty, která každoročně ve sněmovně se vede. V této debatě vystřídalo se 125 řečníků. Přirozeně, že není v této slavné sněmovně nikoho, kdo by byl vyslechl všech těch 125 řečníků, vyjma snad stenografy, kteří se však také střídají. Ale já se přiznávám, že jsem přečetl obsah všech těchto pronesených řečí, abych věděl, co páni členové sněmovny přednášeli.
Bylo by škoda, doznávám, aby tyto řeči celé a všechny zapadly pouze do stenografického protokolu, protože v některých obsaženy jsou mnohé cenné rady a pokyny pro státní administrativu i pro vládu. Míním, že bude proto dobře, aby vláda postarala se o to, aby stát měl užitek a prospěch z toho, co během této dlouhé debaty bylo užitečného proneseno na radách a pokynech. (Výborně!) Obracím se proto k vládě a zvláště k panu ministerskému předsedovi s prosbou, aby zařídil, aby v předsednictvu ministerské rady pověřen byl některý úředník tím, aby pročetl všecky řeči, které byly proneseny v plenu posl. sněmovny a v rozpočtovém výboru, aby registroval veškeré stížnosti a veškeré žaloby, i veškeré rady, veškeré pokyny a veškerá přání, která tam byla pronesena, a pak aby tuto registrovanou sbírku rozdělil příslušný úředník mezi resorty tak, aby se v resortech každý referent dověděl, co se v rozpočtovém výboru a posl. sněmovně při příležitosti projednávání rozpočtu proneslo v té či oné záležitosti. Myslím, že bude možno, aby vláda této žádosti vyhověla.
Obraz, který zde byl o státním hospodářství nastíněn, přirozeně nemá samé tóny růžové nebo nadějně zelené. Jsou v něm také stíny, což je přirozeno, protože žádný obraz neobejde se beze stínů. Všechny přednesy, pokud jsem zjistil, nesly se, až na nepatrné výjimky, ve slušných formách parlamentárních - kromě těch, kde muselo předsednictvo zakročiti. Ale, bohužel, výsledek všech řečí pánů členů oposičních byl vždycky ten, že prohlásili, že pro rozpočet nemohou hlasovati.
A tu obracím se nejprve k pánům členům národnosti německé, kteří jsou v oposici, a dávám jim v úvahu toto:
Stává se během roku, že přijde na př. ministr soc. péče s předlohou zákona, aby povolily se další příspěvky pro nezaměstnané, a my jsme viděli, že celá sněmovna hlasovala pro tento návrh. Proč, vážení pánové na straně německé, nebylo by nám možno i dnes hlasovati na příklad pro rozpočet ministerstva sociální péče? Vždyť tento rozpočet je určen pro občanstvo a obyvatelstvo tohoto státu bez rozdílu národnosti (Výborně!) ministerstvo sociální péče zcela objektivně v tomto si počíná.
Nebo jiný příklad: Proč, pánové, byste nemohli hlasovati pro rozpočet ministerstva zdravotnictví, který je řízen objektivně ve prospěch občanů veškerého státu? Platí lékaře všech národností a stará se o zdravotnictví a nemocnice bez rozdílu národnosti.
Vážení pánové! Totéž, co jsem uvedl, platí na příklad o kapitole "Pensijních a zaopatřovacích příspěvků". Totéž platí o kapitole "Přídělů samosprávným svazkům", nebo o kapitole "Národního shromáždění" a jeho rozpočtu. Já dokonce pravím, že páni poslanci stran německých by s klidným svědomím, aniž by zadali svému stanovisku, mohli hlasovati také pro rozpočet ministerstva školství. Neboť, pánové, máme pouze my z majority hlasovati pro to a pro rozpočet toho školství, kterého, jak vy sami jste přesvědčeni, máte nadbytek, kde máte průměrnou menší návštěvu ve třídách? A konečně, pánové, kde my snižujeme rozpočet vysokého školství českého a zvyšujeme pro příští rok rozpočet německé university a německé techniky brněnské, prosím, pomozte nám odhlasovati toto snížení rozpočtu českých vysokých škol a zvýšení rozpočtu vašich německých vysokých škol.
Totéž, co jsem pravil na adresu německých oposičních stran, opakuji na adresu poslanců z klubu komunistického. Mohou hlasovati pro všechny uvedené kapitoly, o kterých jsem se dříve zmínil. Ale já dokonce myslím, že poslanci klubu komunistického budou letos hlasovati ještě pro jinou kapitolu. Zjistil jsem totiž, že mluvčí klubu komunistického, který mluvil ke kapitole Národní obrany, vyslovil a vyvrcholil svoje vývody v této konečné větě: "že armádu, kterou my vybudujeme, převezmou pak komunisté a obrátí ji i se zbraněmi proti nám." Tedy cíl je různý, ale vůle je jednotná, totiž ta, aby zde byla armáda, až ji bude jednou potřebí. Myslím, logicky z toho vyvozeno, poslanci strany komunistické budou letos s námi hlasovati pro rozpočet ministerstva Národní obrany.
Se strany majority byly zde proneseny některé myšlenky, z nichž zvláště bych zdůraznil tyto: Dr. Engliš správně se zde vyslovil o poměrech vysokých škol a významu jejich ve státě. Pravil, že vysoké školy jsou mozkem národa a jím se řídí celá vnitřní úroveň, celá úroveň národa a zvláště že značná část našich hospodářských a politických úspěchů má svoji příčinu v této značně vysoké úrovni našeho národa, která je právě závislá od úrovně našich vysokých škol.
Druhý námět, se kterým se ztotožňuji, přednesl pan posl. kol. Sladký. Týká se sociálního pojišťování žurnalistů. Já v této věci připojuji se k tomu, co zde bylo předneseno panem posl. Sladkým, a žádám vládu a zvláště pana ministra školství, aby tuto záležitost co nejdříve zákonem upravil. (Výborně!) Přiznávám, že veřejnosti nebylo známo to smutné faktum, že naši žurnalisté nejsou zajištěni pro případ nemoci i pro případ stáří, a slavná sněmovna jistě se mnou bude souhlasit, pronesu-li názor, že zvláště v demokratické republice připadá žurnalistice nesmírná odpovědná povinnost spolutvořiti každodenně veřejné mínění o všech otázkách, které život přináší. (Výborně!) A proto po čestný žurnalista, a takovými byli a jsou naši redaktoři, si zaslouží, aby měl zajištěné stáří aspoň takové, jako ostatní státní zaměstnanci. (Výborně! Potlesk.)
Ke konci své zprávy uvádím, že největší bolest způsobilo mi veliké množství podaných pozměňovacích, doplňovacích a resolučních návrhů. Dospěli jsme letos k rekordu, neboť těch návrhů došlo téměř 300. Takto jednotlivě číslováno je jich 265, ale protože jsou některé o několika dílech, tedy bychom došli k číslu 300. Je 78 pozměňovacích a doplňovacích a 187 resolučních návrhů. Z těch je asi 60 těch, které byly podány již v rozpočtovém výboru a zamítnuty. Ovšem že není možno, abych já jako zpravodaj majority rozpočtového výboru tyto ve výboru zamítnuté návrhy zde doporučoval. Nových návrhů je 208. Není možno, abych se vyslovil o všech detailně, proto pravím jen toto: Pozměňovací návrhy musíme všechny zamítnouti, poněvadž není možno, abychom zde při hlasování měnili elaborát vyšlý z rozpočtového výboru. Jiné návrhy resoluční jsou obsahu vysoce politického a není možno ve formě resolucí při projednávání rozpočtu rozhodovati nebo řešiti takové otázky, o kterých návrhy jednají. A jiné návrhy resoluční jsou předmětem jednání ve vládě a stávají se bezpředmětnými. Konečně některé resoluce odporují zákonům a není možno resolucemi měniti platné zákony. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Slavná sněmovno! Patrně budu nucen zamítnouti návrhy, se kterými, doznávám upřímně, osobně sám se svého politického stanoviska bych souhlasil. Ale tu mně nezbývá - protože vystupuji zde jako zpravodaj majority rozpočtového výboru, která je tvořena pěti stranami politickými, v mnohém ohledu velmi protichůdných programů - než potlačiti své stranické stanovisko a zaujmouti linii myšlenky společné, vyšší. A tu přicházím právě k tomu, abych pronesl několik vět o naší vládní koalici a o tom, jak se my na ni díváme. My, slavná sněmovno, ve vládní koalici jsme prodchnuti myšlenkou politické synthese ve prospěch státu, poněvadž víme, že společné naše tvoření, byť ukládalo velké stranické sebezapření, přináší prospěch státnímu celku. My činíme tak proto, že jsme si v koalici vědomi toho, že jako přítomná generace čsl. národa máme ohromnou odpovědnost před historií za tato první počáteční léta svého obnoveného státu. My to činíme proto, že jsme si vědomi toho, že máme za sebou majoritu občanstva tohoto státu (Tak jest!) a jsme si vědomi toho, že za touto politikou synthese stojí statisíce našich dělníků, statisíce našich měšťáků a statisíce našich zemědělců. My činíme tak dále proto, že víme, kdybychom opustili linii politické synthese a nahradili ji politikou rozkladu, destrukce, znamenalo by to, jak správně řekl posl. dr. Engliš, rozklad politický, také rozklad finanční a vše, co s tím souvisí a co vidíme na hrozných příkladech v okolí našeho státu. Vyjádřiti myšlenku politické synthese mají dnes možnost také všecky složky oposice tím, že budou hlasovati buď pro celý rozpočet nebo pro jednotlivé kapitoly státního rozpočtu.
Z resolucí, které mohu doporučiti slavné sněmovně, jsou tyto:
8. Resoluční návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů:
Ministerstvo financí se vybízí, aby se postaralo, aby obcím a okresům byly včas poukázány daňové přirážky, vybírané státními berními úřady.
9. Resoluční návrh posl. Svobody, Staňka, Langra, Rosolové, Sedláčka a druhů:
Vláda se vyzývá, aby vzhledem k přílišnému zatížení zemí postupně převzala finanční úkony, jež v podstatě přináležejí státu a dosud zatěžují zemské rozpočty.
14. Resoluční návrh posl. dr. Czecha a druhů:
Vláda se vybízí, aby předložila návrh zákona o požitcích staropensistů.
38. Resoluční návrh posl. dr. Hanreicha a druhů:
Ministerstvo pro věci zahraniční se vybízí, aby se zřetelem na dobré styky Československa se všemi státy zahájilo s nimi vyjednávání, aby cestovní visa, dosud ještě brzdící mezinárodní dopravu, byla co nejdříve zrušena.
44. Resoluční návrh posl. Röttela, Windirsche a druhů:
Ministerstvo národní obrany se vybízí, aby při zadávání vojenských dodávek zemědělských výrobků přihlíželo také k zemědělským družstvům.
51. Resoluční návrh posl. dr. Czecha a druhů:
Vláda se vybízí, aby poslanecké sněmovně předložila návrh zákona o inkompatibilitě členů vlády a obou sněmoven Národního shromáždění.
68. Resoluční návrh posl. dr. Petersilky a druhů ke kap. XIII, tit. 5:
Vládě se ukládá, aby co nejdříve předložila návrh zákona o pomocných školách.
69. Resoluční návrh posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů ke kap. XIII, tit. 6:
Vláda se vybízí, aby se postarala o zavedení nepovinného vyučování češtině na německých obecných školách v Československé republice, žádaného od případu k případu.
80. Resoluční návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů ke kap. XIV, tit. 2, § 2:
Vláda se vybízí, aby pokud možno nejdříve obnovila zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 311, jehož účinnost uplynula koncem roku 1922, a příslušný návrh předložila k ústavnímu projednání, aby bylo opět lze stanoviti osvobození od cla nebo podstatné celní slevy pro dovoz oněch strojů, součástek strojů, továrních zařízení a řemeslnického nářadí, které se v našem státě buď vůbec nevyrábějí, nebo aspoň v potřebné jakosti a provedení, a které slouží k zavedení nového průmyslového odvětví, nové produkce nebo k technickému zdokonalení produkce, nebo produkčních method v jednotlivých podnicích.
81. Resoluční návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů:
Ministerstvo financí se vybízí, aby dovážená nová strojená hnojiva, která nejsou započtena v celním sazebníku, se vším urychlením podrobilo rychlému celnímu řízení.
86. Resoluční návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů:
Ministerstvo financí se vybízí, aby co nejdříve nařídilo provésti volby do daňových odhadních komisí. Až do provedení těchto voleb buďtež daňové odhadní komise náležitě doplněny povoláním zástupců stavovských odborných organisací podle spravedlivého klíče v tom poměru, jak platí daň z příjmů.
96. Resoluční návrh posl. J. Marka, Slavíčka, dr. Noska, Staňka, dr. Lukavského a druhů:
Vzhledem k tomu, že vybírání daní opožděně vyměřených v hodnotné valutě za léta 1919 až 1921 dopadá v nynější době velice tíživě na dělnictvo, maloživnostníky a malorolníky, značná pak nezaměstnanost a výrobní krise snižují životní úroveň těchto vrstev, vyzývá se vláda, aby uložila výkonným orgánům, aby vybírání daní u těchto vrstev dělo se s největší šetrností a aby s největší benevolencí užívala svého práva při odpisu daní, je-li existence poplatníkova ohrožena.
100. Resoluční návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů ke kap. XIV, tit. 2, § 1:
V mnoha berních okresích se nyní předpisuje daň z příjmu za uplynulá 4 léta najednou. Vláda se vybízí, aby neprodleně rozkázala berním správám, aby žádosti o poshovění co nejochotněji vyřizovaly a v případech hodných zřetele povolovaly placení ve splátkách. Dále nechť finanční správa co nejrychleji vypracuje změnu zákona po té stránce, že daně, jež bylo poshověno platiti, jsou osvobozeny od 7% úroků z prodlení. Zákonité úroky z prodlení bylo by platiti teprve tehdy, kdyby se poplatník s některou povolenou splátkou opozdil.
104. Resoluční návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů:
Ministerstvo financí se vybízí, aby nařídilo, aby byly vyměřeny a uloženy daně za poslední léta a aby tedy co nejdříve byly rozeslány nevyřízené platební příkazy.
132. Resoluční návrh posl. Křepka a druhů:
Vláda se vybízí, aby podporovala všecky snahy, které směřují ke zvýšení zemědělské výroby. Toho lze dosíci jen těmito opatřeními:
1.) Nejširším vrstvám zemědělského obyvatelstva, zvláště dospívající mládeži budiž rozmnožením zemědělských škol a vzdělávacích ústavů všech stupňů poskytnuta vydatná příležitost, aby se mohly odborně vzdělati ve všech oborech zemědělství.
2.) Poněvadž největší část půdy jest v rukou středních a drobných zemědělců, vyplývá samo sebou, že všechno úsilí k podpoře zemědělství musí započíti v nejúčinnější formě u středních a drobných rolníků. Po této stránce jest především nutno intensivně vybudovati družstevnictví (úvěrní družstva, nákupní a prodejní družstva a výrobní družstva.) Zvláštní pozornost budiž věnována sanaci zemědělského družstevnictví. Vším způsobem budiž podporováno zaopatřování středních a drobných zemědělců dobrým a cenným plemenným dobytkem, uznanou setbou a strojenými hnojivy. Všechny meliorace, rekultivace a přeměnění v ornou půdu buďtež státem podporovány v nejširší míře.
155. Resoluční návrh posl. Roschera, Pohla a druhů:
Ministerstvo sociální péče se vybízí, aby nařídilo podřízeným úřadům, aby, poskytujíce podporu v nezaměstnanosti, postupovaly pouze v duchu zákona o podpoře v nezaměstnanosti.
156. Resoluční návrh posl. Tauba, Hackenberga a druhů:
Vláda se vybízí, aby poslanecké sněmovně ihned po skončení rozpočtové rozpravy podala důvodovou zprávu k návrhu o sociálním pojištění. Sociálně-politický výbor nechť potom neprodleně zahájí porady o návrhu sociálního pojištění.
Ostatních resolučních návrhů, prosím, aby slavná sněmovna nepřijímala.
Konečně žádám slavnou sněmovnu, aby přikročila k hlasování a schválila finanční zákon a státní rozpočet republiky Československé pro rok 1924 podle tištěné zprávy, dále aby schválila resoluční návrhy, které jsou tištěné ke zprávě přiloženy, a konečně resoluční návrhy, které jsem zde ústně doporučil. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se. - Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím o klid.
Míním dáti hlasovati tímto způsobem: (Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid. Hlasování bude neobyčejně komplikované. Byla podána velká řada pozměňovacích a resolučních návrhů. Myslím, že nemáte zájmu na tom, abyste předsednictvu ztěžovali tuto práci.
Míním dát hlasovati tímto způsobem:
Nejprve o první příloze finančního zákona, totiž o státním rozpočtu, a to o jeho prvním díle: Státní výdaje, při čemž bych dal hlasovati při jednotlivých kapitolách vždy nejprve o podaných pozměňovacích návrzích a potom o celé kapitole podle zprávy výborové, s příslušnou opravou podle přijatých snad pozměňovacích návrhů.
Poté bylo by hlasováno o druhém díle prvé přílohy, totiž o státních příjmech, stejným způsobem, to jest napřed o pozměňovacích návrzích k jednotlivým kapitolám a potom o kapitole samé s příslušnou ovšem opravou.
Pak bych dal hlasovat o celkovém přehledu státních výdajů a příjmů s příslušnými opravami podle přijatých snad pozměňovacích návrhů a pak o celkovém přehledu výdajů státního rozpočtu, rozčleněném na výdaje osobní a výdaje věcné.
Pak bych dal hlasovat o celkovém přehledu výdajů na státní investice a o příloze druhé finančního zákona, totiž o rozpočtu státních investic pro rok 1924, a tu opět nejprve o podaných pozměňovacích návrzích a potom o rozpočtu samém.
Pak bych dal hlasovati o finančním zákoně, arci s eventuelní úpravou úhrnných číslic a článků podle přijatých snad pozměňovacích návrhů.
O finančním zákoně samém dal bych vzhledem k došlým pozměňovacím návrhům hlasovati takto:
1. o článku I, ježto není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
2. o článku II vyjma jeho posledního odstavce rovněž podle zprávy výborové.
3. o posledním odstavci článku II nejprve v úpravě navržené posl. Taubem a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
4. o prvním odstavci článku III nejprve podle znění navrženého posl. Taubem a soudr., nebude-li přijato, podle zprávy výborové.
5. o odstavci druhém a třetím článku III, k nimž není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
6. o odstavci čtvrtém článku III rovněž podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím bude vyřízen též negativní návrh posl. Tauba a soudr.
7. o článcích IV, V a VI, k nimž není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
8. o článku VII nejprve v úpravě navržené posl. Taubem a soudr., nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
9. o článku VIII, k němuž není pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
10. o článku IX podle zprávy výborové; přijetím nebo nepřijetím bude vyřízen též negativní návrh posl. Tauba a soudr.
11. o článku X až XVIII incl., k nimž není pozměňovacích návrhů, o nadpisu finančního zákona, o nadpisech jeho částí a o úvodní formuli podle zprávy výborové.
Konečně bylo by pak hlasováno o resolucích, podaných jednak ve výboru rozpočtovém, jednak v plenu.
Jsou snad nějaké námitky proti způsobu hlasování, jak jsem jej právě uvedl? (Nebyly.)
Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě řekl.
Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.
Přistoupíme nejprve ke hlasování o příloze I finančního zákona, totiž o státním rozpočtu 1924, a to o jeho prvním dílu, "Státní výdaje".
Kap. I. President republiky.
Zde není pozměňovacích návrhů, budeme tedy hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s kap. I. President republiky, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina, tím jest kap. I. schválena podle zprávy výborové.
Kap. II. Kancelář presidenta republiky. Zde jest pozměňovací návrh k tit. 2., jejž podali pp. posl. Uhla soudr. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Uhla a druhů k tit. 2:
Vojenské oddělení kanceláře presidentovy budiž rozpuštěno a náklad 351.397 Kč uvedený v kapitole II, titul 2, budiž škrtnut.