Předseda: Všechny tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není nikdo dále přihlášen, debata je skončena.
Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! V debatě bylo proneseno mnoho věcí, které nesouvisí věcně s obsahem projednávané předlohy a proto se obmezím pouze na ty vývody pánů poslanců, které se dotýkaly projednávané předlohy.
Především se vytýká této předloze, že znamená zúžení poslanecké imunity. Považuji za svou povinnost poukázati, že tyto vývody vycházejí z mylného předpokladu. Jak jsem již uvedl, jest úmyslem navrženého zákona, aby byl přiznán podané žádosti za vydání k trestnímu stíhání člena poslanecké sněmovny účinek stavění promlčení, to znamená prakticky, aby nebylo dopuštěno, když dojde na poslaneckou sněmovnu žádost za svolení k trestnímu stíhání kteréhokoli poslance, aby se trestní čin promlčel proto, že po delší dobu nebyl projednáván. A tu vzhledem k tomu, že takových případů je dosti značná řada, ukazuje se, že je takovéto opatření nutné. Tedy v zájmu věci je třeba míti na zřeteli, že poslanecká imunita ve smyslu § 24 naší ústavní listiny neznamená vždycky ještě beztrestnost v každém případě, poněvadž kdyby se chápala v tomto smyslu, bylo by to se stanoviska demokratického nazírání jistě nesprávné a ostatní občané Československé republiky by v tom právem spatřovali porušení rovnosti před zákonem, zejména před soudem.
Věc je ta: Dojde-li žádost o svolení k trestnímu stíhání, i v tomto případě účinky promlčení nenastávají. V tomto smyslu neznamená vládní osnova zákona žádné zúžení imunity a neznamená také, jak jsem již uvedl na začátku svého referátu, omezení ústavy.
Bylo zde z některých řad poukazováno, že může býti tohoto zákona zneužíváno asi v tom smyslu, že by při deliktech určitého druhu žádost nebyla úmyslně vyřizována, a věc by byla oddalována do té doby, až by uplynul mandát dotčeného člena Národního shromáždění. Zdá se mi, že se tu počítá s výjimečným případem, který však při praxi v našem zákonodárném sboru dobře nastati nemůže. Především imunitnímu výboru může býti uložena k podání zprávy lhůta. Za druhé každý, kdo má zájem na tom, aby účinky tyto nenastaly, má možnost dovolávati se toho, aby určitá věc, která delší dobu se zdržuje, přišla na program projednávání v imunitním výboru a aby o ní bylo rozhodnuto. A tu, vážená sněmovno, uvážíme-li, že § 24 naší ústavy dává rozhodnutí poslanecké sněmovny, když tato se rozhodne poslance nevydati, vlastně účinky abolice, že totiž trestní stíhání nemůže býti vůbec nikdy provedeno, zdá se mi, že toto ustanovení v každém případě dá se srovnati s nazíráním demokratického člověka.
Bylo zde poukázáno na to, že tato předloha zákona je jaksi převzetím zákonné osnovy, která byla usnesena v Německu r. 1893. Ale mohu zde poukázati na to, že nikde, ani v Německu, ani dříve za Rakousko-Uherska neměla ústava tak širokého ustanovení, jaké má ústava Československé republiky, která dává rozhodnutí poslanecké sněmovny o nevydání skutečně účinky abolice.
Ve většin ústav má ustanovení o nutnosti souhlasu poslanecké sněmovny k vydání poslance ten účel, aby nebylo poslanci bráněno ve výkonu jeho poslaneckého mandátu tím, že by bylo proti němu zavedeno trestní řízení často s několika stran a že by tím mohl býti politicky úplně šikanován. Takové případy zde nastati nemohou.
Nyní pokud se týče podaných návrhů: Byl podán návrh p. posl. dr. Raddou a soudr. na přechod k dennímu pořadu. Nemohu se o něm vysloviti jinak než zamítavě, a to proto, že tato předloha zákona odpovídá všeobecnému přesvědčení širokých vrstev lidových. Pokud se týká návrhu p. posl. dr. Luschky a soudr., souvisí tento návrh s návrhem p. posl. dr. Haase a soudr. Oba tyto návrhy směřují k tomu, aby byla přiznána možnost promlčení při deliktech politických.
Je to vlastně tendencí návrhu jednoho i druhého, aby, když se jedná o delikt rázu politického, připuštěna byla možnost, že tento delikt, když o něm do určité doby v poslanecké sněmovně rozhodnuto nebude, se promlčí. Po této stránce nemohu než ukázati na to, že v našem zákonodárství pojem deliktů politických vyhraněn není, že tedy návrh se v tomto smyslu nedá dobře provésti.
S druhé strany chci ještě poukázati na to, že návrh p. posl. dr. Haase a soudr. nevyčerpává veškerou materii, kterou by chtěl vyčerpati. Pan dr. Haas mluvil o deliktech ze ziskuchtivosti a při tom návrhu se přehlíží, že mohou býti delikty proti majetku, které nejsou páchány ze ziskuchtivosti; na ty by se to nevztahovalo. Ukazuji na př. na zločin žhářství, kde mohou často nastati případy, kde tento delikt jest spáchán prostě ze msty a není veden dotyčný pachatel úmyslem ziskuchtivým. Stejně tak neuvádí tento návrh deliktů proti mravopočestnosti, kde není dobře možno vylučovati je oproti jiným. A pokud se týče deliktů politických, zase se nesmí přehlížeti, že mohou býti určité delikty politické tak závažné, že je povinností každého demokratického občana a stejně tak člena zákonodárného sboru, aby při těchto deliktech měl na mysli zájem státu, zájem společnosti v tomto státě.
Vyřazovati tedy delikty politické z této materie nejde dobře ze dvou důvodů: jednak že naše zákonodárství dosud platné nemá vyhraněný pojem deliktů politických, a jednak proto, poněvadž i při deliktech politických může běžeti o tak závažné zájmy státní, že bychom nemohli dobře zodpověděti, proč v tomto případě bychom měli připouštěti, aby nastalo promlčení proto, že o podané žádosti se nerozhodovalo tak dlouho, až nastalo promlčení.
Tedy jak návrh p. dr. Luschky a soudr., tak i návrh p. dr. Haase a soudr. nevyhovují plně ani tomu účelu, kterého dostihnouti chtějí, poněvadž veškeré materie nevyčerpávají tak, aby se omezovala jen na politické delikty. Politické delikty u nás samy vymezeny nejsou. Proto nemohu než vysloviti se také proti těmto návrhům a navrhnouti, aby byla přijata osnova ve znění navrženém ústavněprávním výborem tak, jak tento ji ku přijetí doporučuje. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Při hlasování míním postupovati takto:
Nejprve bychom hlasovali o návrhu pp. posl. dr. Raddy a soudr. na přechod k pořadu přes celou osnovu.
Teprve, nebude-li tento návrh přijat, dal bych hlasovati o osnově samé, a to nejprve o §u 1 v úpravě navržené pp. posl. dr. Haasem a soudr.; nebude-li přijata, hlasovali bychom podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovali o dodatku k §u 1, který navrhují pp. posl. dr. Luschka a soudr.
Pak bychom hlasovali o §u 2, nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není jí; budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Nejprve budeme hlasovati o návrhu pp. posl. dr. Raddy a soudr. na přechod k pořadu. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Návrh posl. dr. Raddy a druhů:
Podepsaní navrhují, aby se podle § 47 jedn. řádu přešlo k pořadu přes projednávaný návrh.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem, jejž podali pp. posl. dr. Radda a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. dr. Raddy a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati meritorně o osnově samé.
O § 1 budeme hlasovati nejprve v úpravě, navržené pp. posl. dr. Haasem a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
2. Pozměňovací návrh posl. dr. Haase a druhů:
V § 1 buďtež slova: "Je-li k zavedení trestního řízení. . . . . . za souhlas ku stihání nahrazena tímto zněním: "Ve všech případech trestných činů, jichž se dopustil člen Národního shromáždění ze ziskuchtivosti, a ve všech případech, v nichž byly porušeny nebo ohroženy čest, osobní svoboda, tělesná bezpečnost nebo jiné soukromé zájmy jednotlivců trestným činem člena Národního shromáždění, staví se promlčení trestního stíhání ode dne, kdy byla příslušná sněmovna požádána za souhlas k trestnímu stíhání".
Předseda: Kdo souhlasí s § 1 v této úpravě, jak ji navrhují pp. posl. dr. Haas a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pp. posl. dr. Haase a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o § 1 podle zprávy.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 1 je schválen podle zprávy výborové.
Teď je zde dodatek k §u 1, jejž navrhují pp. posl. dr. Luschka a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
3. Doplňovací návrh posl. dr. Luschky a druhů:
K § 1 budiž připojeno:
"Vyňata jsou trestní řízení při vykonávání mandátu v slově a písmě povstalá."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto dodatkem k §u 1, jejž navrhují pp. posl. dr. Luschka a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh p. posl. dr. Luschky a soudr. je zamítnut.
Teď budeme hlasovati o §u 2, nadpisu zákona a úvodní formuli, k nimž není podáno pozměňovacích návrhů, podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 2, nadpis a úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Vyřízen je odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 2, jímž jest:
2. Druhé čtení osnovy zákona o ochraně nájemníků (tisk 4542).
Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Langr.
Táži se ho, má-li nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Langr: Nikoli.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala uvedenou osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke třetímu odstavci, jímž jest:
3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 26. dubna 1923, čís. 86 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 4544).
Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Tayerle.
Má pan poslanec nějaké korektury?
Zpravodaj posl. Tayerle: Nikoli.
Předseda: Budeme tedy hlasovati. Kdo ve druhém čtení souhlasí s uvedenou osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.
Měli bychom přistoupiti ke 4. odstavci pořadu dnešní schůze, ale, nebude-li proti tomu námitek, vyřídili bychom předem imunitní záležitosti. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Přejdeme tedy k odst. 5, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin vzpoury podle § 152, bod 6 a § 158, odst. 2 tr. zák. a pro přečin pobuřování podle § 172, odst. 1. tr. z. (tisk 4527).
Zpravodajem je p. posl. Rouček, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj posl. Rouček: Slavná sněmovno! Sedrie v Bratislavě žádá za svolení k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin vzpoury a pobuřování podle paragrafů uvedených panem předsedou sněmovny. Naznačených přečinů měl se posl. Tausik dopustiti na schůzi v Trnavě dne 14. ledna 1923 řečnickou otázkou, týkající se účasti proletariátu na eventuelní válce německo-francouzské, a dalším výrokem, že proletariát na Slovensku bude revoltovati proti příčinám nezaměstnanosti a proti odbourávání průmyslu.
Imunitní výbor neshledal ve výrocích posl. Tausika překročení svobodné poslanecké kritiky, jež poslancům při politických projevech zachována býti musí, a doporučuje poslanecké sněmovně, aby posl. Tausik k trestnímu stíhání vydán nebyl. Poněvadž pak pro přečin nactiutrhání nebylo dáno příslušné zmocnění k trestnímu stíhání, navrhuje imunitní výbor, aby posl. Tausik také pro tento přečin vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji řečnickou lhůtu 15 minutovou. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není, návrh můj je přijat.
Dávám slovo p. posl. Dykovi.
Posl. Dyk: Vážené shromáždění! Prosím, abyste s textem, který přednesl právě pan referent imunitního výboru, srovnali vlastní znění udání na posl. Tausika, které zní.
Posl. Tausik praví: "Právě stojí francouzsko-belgické vojsko v Německu před válkou a dnes neb za nedlouho buržoastická vláda naše na rozích trnavských vyvěsí plakáty mobilisace. Ptám se vás všech, ty pracující lide, vy proletáři, až uvidíte vyhlášky naší buržoastické vlády, zda-li pak půjdete do té vojny?"
A dále promlouvaje o nezaměstnanosti na Slovensku a o plánu na odbourávání přebytečných podniků, dodal: "Vláda si myslí, že slovenský proletariát nebude revoltovati, ježto jest na Slovensku soustředěno nejvíce četnictva, ale mýlí se."
Plyne z této citace, že v prvém případě souvislost byla ve zprávě výboru naznačena poněkud nejasně, poněvadž se mluví ve zprávě imunitního výboru pouze o účasti proletariátu na eventuelní válce německo-francouzské, nikoli pak o výzvě, aby se nekonala vojenská povinnost v případě, že budou vyvěšeny mobilisační vyhlášky. V případě druhém odchylka spočívá v tom, že nemluví se v udání o revoltě proti příčinám nezaměstnanosti a proti odbourávání průmyslu, nýbrž o revoltě vůbec.
Z toho důvodu navrhuji - v dorozumění i s ostatními druhy koalovaných stran - aby byl návrh imunitního výboru vrácen tomuto výboru k úvaze, zda skutečně výroky posl. Tausika meze svobodné poslanecké kritiky překročeny nebyly. . . . . . (Posl. Merta: Sněmovna nebude pomalu nic jiného dělat, než imunity!) - to se poděkujte kol. Tausikovi a jiným - (Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Posl. Dyk (pokračuje): . . . tím spíše, že nebezpečí války, o němž posl. Tausik mluvil, nemohlo vzniknouti z vůle a opatření vlády, jež se snažila a snaží udržeti mír a v daném případě nijak nevyvolávala krisi, aniž ji stupňovala, nýbrž naopak nebezpečí mohlo by vzniknouti pouze z bezmoci státu, jež by byla způsobena rozkladnou propagandou, která by měla za cíl odmítání povinnosti vojenské ve všech případech, tedy i vážně odůvodněných.
Považuji za nutné dodati, že povinnost vojenská za svobodné republiky má zcela jiný smysl (Výkřik posl. Toužila.) než za imperialistických vlád dřívějších, a dodávám posléze, že výroky posl. Tausika, jenž s takovou určitostí líčil válku jako už už bezprostředně nastávající, mohla býti způsobena povážlivá panika se všemi důsledky hospodářskými, které musily, jak v podobných případech bývá, postihnouti právě dělné a lidové vrstvy. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaného návrhu.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Návrh posl. Dyka a soudr.:
Navrhuji, aby zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika byla vrácena imunitnímu výboru.
Předseda: Ke slovu není dále nikdo přihlášen. Dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj posl. Rouček: Slavná sněmovno! Lituji velice hluboce toho, že jsem v tomto případě nucen co nejenergičtěji protestovati proti návrhu p. posl. Dyka. Většina imunitního výboru po dlouhé a zevrubné debatě rozhodla posl. Tausika k trestnímu stíhání nevydati. Není vinou ani předsednictva imunitního výboru a není také vinou většiny imunitního výboru, že toto usnesení tak, jak zde bylo sděleno, se stalo skutkem. Vina spočívá na oněch pp. poslancích, náležejících koaliční většině, kteří se povinnosti své, účastniti se schůzí sněmovních výborů, v tomto případě vyhnuli a do imunitního výboru se nedostavili.
Velectění pánové! Tento případ je prvním v posl. sněmovně, ke kterému docházíme, člen výboru, ve kterém se usnesení většinou stalo, přichází do plena sněmovny s protestem. Znamená to tedy průlom do všech dosavadních parlamentárních zvyklostí, (Posl. dr. Kramář: Ale, ale!) znamená to také, ano, pane dr. Kramáři, průlom do dosavadní prakse imunitního výboru. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)
Předseda (zvoní): Žádám o klid.
Zpravodaj posl. Rouček (pokračuje): Jsem, velectění pánové, úplně přesvědčen o tom, kdyby to šlo podle vůle některých pánů kolegů, že by poslanci strany komunistické byli vydáváni k trestnímu stíhání ve všech případech. Ale v tomto případě nejde o odchylné citování trestného aktu. V žalobě se výslovně uvádí řečnická otázka posl. Tausika pronesená na schůzi v tomto smyslu: "Ptám se vás všech, až uvidíte mobilisační vyhlášky buržoasní vlády, zda půjdete na vojnu?" Ale před tím posl. Tausik hovoří o nebezpečí války francouzsko-německé zcela určitě a zcela jasně. Postavil-li tuto řečnickou otázku, pak to neznamená, že zde učinil výzvu k neuposlechnutí mobilisačních vyhlášek. (Posl. dr. Kramář: Ale, ale!) Já jsem pane doktore Kramáři v imunitním výboru prohlásil toto: Bylo zde opravdu nebezpečí velmi vážné válečné zápletky. To nebezpečí zde nastalo v době, kdy ohlášen byl vpád zemřelého excísaře Karla do Uher. V tom okamžiku, kdy byla republika opravdu v nebezpečí, vykonala komunistická strana svoji povinnost do poslední písmeny. My jsme to byli, kteří jsme ve všech městech v republice, také na Slovensku a zejména u nás v Brně provedli okázalou demonstraci desetitisíců dělníků, a já jsem v Brně při této příležitosti hovořil k desetitisícům dělníků přímo i z balkonů tamějšího místodržitelství. (Posl. Stivín: To si zkontrolujeme!) To je možno zkontrolovati, poněvadž je to fakt, všechny noviny tyto zprávy zaznamenaly. Vedle mne jako řečníka stál tehdejší vicepresident Remeš. (Posl. Špaček: Pane kolego, je to nějaká velká zásluha, ze jste byli proti Habsburkovi?) O tom nemluvím, že je to zásluha, ale ohrazuji se proti výroku, že bylo vyzýváno k neuposlechnutí mobilisačních rozkazů v každém případě, rovněž otázkou.
Dále pan kol. Dyk uvedl, že se mluvilo o všeobecné revoltě slovenského obyvatelstva. Ze znění celé žaloby vyznívá úplně jasně, že se tam nemluvilo o revoltě za každou cenu, nýbrž že kol. Tausik hovořil o kruté nezaměstnanosti, která řádí mezi proletariátem na Slovensku, a že hovořil o odbourávání tamního průmyslu, a pokračuje v tomto smyslu ve své řeči prohlásil, že proti tomuto odbourávání průmyslu a proti příčinám nezaměstnanosti dělnictva provede slovenský proletariát revoltu - tedy opětně nic zločinného a špatného.
Velectění pánové, já vás proto prosím, abyste přijali návrh imunitního výboru v tom znění, jak zde mnou byl přednesen.
Předseda: Budeme hlasovati, prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Panem posl. Dykem byl podán formální návrh, aby se zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Bratislavě za vydání posl. Tausika k trestnímu stíhání vrátila imunitnímu výboru.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh p. posl. Dyka a soudr. je přijat. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Tím vyřízen je odst. 5 pořadu dnešní schůze a přejdeme k odst. 6, jímž je:
6. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupiteľstva v Bratislave za vydanie k trestnému stíhaniu posl. Hlinku pre prečin podľa §§ 1 a 5 zák. čl. XLI z roku 1914 (tisk 4528).
Zpravodajem je p. posl. dr. Kubiš, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubiš: Slávna snemovňa! Hlavný štátny zastupiteľ v Bratislave žiada prípisom zo dňa 17. mája 1922 vyzdvihnúť imunitu posl. Hlinku, poneváč tento uverejnil o posl. Pociskovi článok v časopise "Slovák" zo dňa 11. decembra 1921 pod názvom "Snemová búrka" a v ňom medzi iným túto stať: "Ten Pocisk, ktorý bol v Nemecku, ktorého obviňujú socialisti, že dostal milion dolárov, ktorý slúžil ako lokaj u maďaróna kanovníka Klinda."
Poneváč imunitný výbor v tejto stati nevidí urážku osobnú, preto navrhuje, aby žiadosti štátneho zastupiteľstva vyhovené nebolo.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati.
Pan zpravodaj ve smyslu usnesení výboru imunitního navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Hlinky.
Kdo s jeho návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání p. posl. Hlinky a vyřízen je odst. 6 poradu.
Přejdeme k odst. 7, jímž je:
7. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupiteľstva v Bratislave za vydanie k trestnému stíhaniu posl. Tománka a dr. Jurigu pre prečin rušenia obecného mieru (tisk 4529).
Zpravodajem je týž pan posl. dr. Kubiš, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubiš: Slávna snemovňa! Hlavné štátne zastupiteľstvo v Bratislave žiada prípisom zo dňa 4. januára 1924 vydať posl. Tománka a dr. Jurigu pre prečin rušenia obecného mieru podľa § 14, č. 3 zák. na ochranu republiky, posl. Tománka ešte e pre prečin urážky na cti, ktorých činov sa mali menovaní poslanci dopustiť na shromaždení dňa 29. júla 1923 vo Veľkých Šenkviciach.
Imunitný výbor odporúča nevydať k trestnému stíhaniu posl. Tománka a dr. Jurigu, poneváč v rečiach prednesených nevidí verejné popudzovanie k nenávisti proti Čechom.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá, budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání pp. posl. Tománka a dr. Jurigy.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání pp. posl. Tománka a dr. Jurigy.
Vyřízen jest odstavec 7 pořadu dnešní schůze a přejdeme k odst. 8, jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave za zrušenie poslaneckej imunity posl. Tománka pre prečin podľa § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky (tisk 4531).
Zpravodajem je p. posl. dr. Kubiš, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubiš: Hlavné štátne zastupiteľstvo v Bratislave žiada prípisom zo dňa 18. decembra 1923 suspendovať imunitu posl. Tománka pre prečin podľa § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky.
Menovaný poslanec na ľudovom shromaždení, konanom dňa 24. júna 1923 v Broďanoch, použil v svojej reči nasledovné výrazy: "na Slovensku musí byť Slovák pánom, cudzincom z Čiech doprajem chleba aj živnosti, ale napred sami musíme mať chleba" atď.
Imunitný výbor navrhuje nevydať k trestnému stíhaniu posl. Tománka, poneváč sa tu jedná o politickú reč poslanca, ktorej treba priznať voľnosť prejavu.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání p. posl. Tománka.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání p. posl. Tománka a vyřízen jest odstavec 8 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k poslednímu odstavci, jímž jest:
9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave za vydanie k trestnému stíhaniu posl. Hlinku pre prečin pomluvy (tisk 4532).
Zpravodajem jest týž p. posl. dr. Kubiš. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kubiš:
Opetovne hlavné štátne zastupiteľstvo v Bratislave žiada prípisom zo dňa 6. februára 1923 zrušiť imunitu posl. Hlinku pre prečin pomluvy dľa § 1 zák. čl. XIV z roku 1914, v ktorom sa Brachtl, úradník banky, cíti byť urazeným.
Imunitný výbor odporúča nevydať posl. Hlinku k trestnému stíhaniu, poneváč pôvodca článku osobnú česť súkromného žalobníka vôbec nenapadnul.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby posl. sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Hlinky, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání p. posl. Hlinky a vyřízen je odst. 9 pořadu dnešní schůze.
Dávám slovo k věcné poznámce ve smyslu posledního odstavce §u 44 našeho jedn. řádu p. posl. Roudnickému.
Posl. Roudnický: Slavná sněmovno! Pan posl. dr. Šmeral během své řeči obíral se poznámkami, jež jsem učinil za řeči posl. dr. Gáti. Nebyl jsem přítomen při řeči jeho, abych mu hned, podobně jako jsem učinil u posl. dr. Gáti, na místě odpověděl. Když jsem se dověděl od svých klubovních kolegů o této řeči, šel jsem zjistiti, jakým směrem se poznámky p. dr. Šmerala nesly a tu jsem zjistil, že pravil: "Z lavic koalice přicházela aktivní odpověď při řeči našeho řečníka, a to z krajní pravice. Jeden z vůdců strany katolicko-lidové, p. páter Roudnický, byl vyslán do debaty, aby výkřiky projevoval to, co z řad koalice v další debatě nebylo desavuováno, a to, co jsme slyšeli z těchto koaličních úst, byl výsměch a výkřiky nadávky vůči těm, kteří sem přišli. Dokonce padla poznámka, která může býti vykládána jako posměch tomu, že náš řečník, soudruh Gáti, s námahou snažil se mluviti špatnou češtinou."
K tomu prohlašuji: Až dosud nikdo z celé koalice nebyl vyslán, aby snad poznámkami debatoval. Také nyní se to nestalo. Myslím, že p. posl. dr. Šmeral je velmi dobře informován o celé struktuře našich parlamentárních prací, ale jestliže snad v jejich klubu podobné akce jsou již předem smluveny a jestliže jejich řečníci jsou posíláni do debaty výkřiky, v koalici se tak nikdy nestalo a také ne v tomto případě.
Ale k meritu věci samé pravím, že není pravda, že by zde byla bývala padla jedna jediná nadávka. Jestliže jsem činil poznámky, myslím, že k tomu má plné právo každý zvláště jestliže p. posl. dr. Gáti mluvil proti židovským kapitalistům, a sám je z rodiny židovského milionáře, jestliže p. posl. Gáti mluvil o demokracii a mluvil o pořádku a o řádu, a sám byl sovětským komisařem, a jestliže pak za třetí doporučoval nám tu kulturu ruskou. Myslím, že pro tyto věci nemůže nikomu býti činěna výtka, že se směje, když takovýmto způsobem neseriosním přichází se do pléna posl. sněmovny.
Myslím, že snad je možno, abychom zde, poněvadž ještě nejsme v Rusku, mohli aspoň činiti poznámky. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu schůze.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Alb. Chalupovi pro neodkladné záležitosti.
Byly provedeny některé změny v klubech. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Posl. dr. Gáti, Mondok, Sedorjak a Šafranko oznámili současně s klubem poslanců strany komunistické v Československu, že jsou členy tohoto klubu.
Posl. dr. Gagatko oznámil současně s klubem poslanců československé strany socialistické, že se stal členem tohoto klubu.
Předseda: Došly některé spisy. Žádám o sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Naléhavá interpelace posl. dr. Gátiho, Mondoka, Sedorjaka, Šafranka a soudr. vládě o odpovědi ministra vnitra na naléhavou interpelaci klubu poslanců komunistické strany o správních poměrech a volbách v Podkarpatské Rusi.
Předseda: Ukončím schůzi.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v pátek, dne 11. dubna t. r. o 2. hod. odpolední s
pořadem:
1. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4518) o inkompatibilitě.
2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 4519), kterým se doplňuje a mění zákon o volební soudě.
3. Druhé čtení osnovy zákona o účinku žádostí za souhlas sněmoven ku trestnímu stíhání členů Národního shromáždění na běh promlčecí lhůty (tisk 4546).
4. Návrh senátu, aby prodloužena byla lhůta podle § 43 ústavní listiny k projednání usnesení poslanecké sněmovny (tisk 4375) o vládním návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe.
5. Zpráva výboru ústavno-právneho k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4383) o vládnom návrhu zákona (tisk sen. 1734 a 1741), ktorým sa mení § 113, odst. 3 uh. zák. čl. zo dňa 9. prosinca 1894, č. XXXI, o manželskom práve a § 51 a § 59, odst. 2 uh. zák. čl. zo dňa 9. prosinca 1894, č. XXXIII, o štátnych matrikách, potom § 30 zákona zo dňa 22. kvetňa 1919, č. 320 Sb. z. a n., o obradnostiach smluvy manželskej, o rozluke a o prekážkach manželstva (tisk 4526).
Je snad nějaká námitka proti tomuto mému návrhu? (Nebyla.)
Není tomu tak, návrh můj je přijat.
Prohlašuji schůzi za skončenu.
(Konec schůze v 6 hod. 55 min. večer.)