Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta uplynula.
Posl. Merta (pokračuje): Jsem hned hotov. Když si člověk přečte dodaný nám materiál k projednávané osnově, neví vlastně, proč toto jednání je. Zpravodaj uvádí hned v samém začátku cifry o prosperitě závodu. Uvádí, jak čistý zisk brněnské Zbrojovky roste od roku 1919 do roku 1922 od 1,692.637 Kč až na 5,809.456 Kč. Když tedy Zbrojovka tak dobře prosperuje a když je jediným státním podnikem, který je aktivní, proč tedy vlastně zařízení měniti? Proč vlastně se má jíti z jistého do nejistého? Tomu by nerozuměl ani hokynář. Vždyť ještě není zákonem, že stát musí na všem, co vezme do ruky, prodělávati. Čím se stalo, že závod prosperoval? Protože dělníci byli spoluúčastni na správě podniku. Podnik se zavedl, stal se oblíbeným, a proto ten veliký interes kapitálu na něm. Ovoce dělnického přičinění a dělnické obětavosti má spolknouti nyní kapitál, který neudělá nic jiného, než že do podniku vloží několik mizerných tisícovek, kterých závod nepotřebuje, několik tisícovek stejně zase na dělnících vydřených, obsadí správu a bude tam vyssávati, co se vyssáti dá. To jsou všecko jen uměle snášené důvody, že by Zbrojovka nemohla se zúčastniti soukromého podnikání, jak zde oběma referenty bylo řečeno, že prý by nemohla dostati cizozemské objednávky. Co se na tom všem změní? Nic. Důvody, pro které Zbrojovka nedostala cizozemské objednávky, jsou docela jiné. Vzpomeňme si jen třeba na příhodu s dodávkou zbraní do Srbska. Objednávka, která by byla zaručila na dlouhou dobu zaměstnání Zbrojovky, byla takřka již podepsána. Největší potíže dělalo však zase ministerstvo financí a dodávku ve vhodné chvíli sebrala nám, jak se říká, před nosem Francie. Proto tu asi vydržujeme drahou francouzskou missi, aby o nic nepřišla, co by mohla dostati. Jakými prostředky pracoval kapitál proti Zbrojovce, bylo viděti nejlépe nedávno, když byl Zbrojovkou oznámen nový typ tak zv. lidového automobilu. Listy, stojící ve službách průmyslu, zahájily hned nesmírnou kampaň proti tomuto vozu i proti Zbrojovce, a hned nato byla urychlena předloha, kterou dnes ve sněmovně pro jednáváme. O to jde průmyslu, aby žádný závod, zvláště ne aktivní, spoluspravovaný dělnictvem, nemohl takto dokázati nestydaté zisky, které průmysl má.
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Žádám pana řečníka, aby skončil.
Posl. Merta (pokračuje): Já skončím již hned. Jak špatná a podezřelá je věc, která byla dnes sněmovně předložena, ukazuje hlavně okolnost, že se přes ujišťování se strany ministerstva nár. obrany a referenta Hummelhanse i předsedy branného výboru Špatného nedostalo členům branného výboru, kteří o to žádali, do rukou stanov budoucího podniku. Páni nemohou asi vůbec přijíti na světlo s těmito stanovami, kterými má býti dělnictvo okradeno o nepatrné své výhody v závodě vybojované a za těch pět let potem zkropené. Je to přímo směšné, jak je akciový kapitál rozdělován: 51% tát, ostatní procenta průmysl, dělnictvo a zřízenectvo. Pro začátek je poměr takový, že má 75 % stát, 20% průmysl a 5% zaměstnanci závodu. Nikde se nemluví o tom, komu se prodá státem těchto 24% akcií, kterých se může bez zákona stát zbaviti. Nemluví se o tom z jediného důvodu, že již se předem ví že je dostane kapitál a nedostanou jich dělníci, kdyby za ně dávali i více. Tím pak kapitál a průmysl bude míti v ruce 44% akciového kapitálu, a to již dostačuje, aby si zjednal takovou moc, proti které bude těch 5% akcií dělnických jako zrnko v moři. Stát zaručuje si zákonem, že jeho kvota nesmí klesnouti pod 51%, ale nezaručuje, že těch 24% akcií, které v začátku bude míti, může se dostati také do rukou těch, kteří závod vytvořili, do rukou dělnictva, a konečně nezaručuje, že aspoň o těch 5% akcií, o nichž se tu mluví, nebude dělnictvo kapitálem okradeno. Proto měly býti stanovy předloženy a bez nich se vlastně ani zákon k projednávání nehodí. Navrhuji tudíž: "Zpráva výborů branného a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o zcizení státního nemovitého majetku užívaného Zbrojovkou v Brně (tisk 4620) budiž vrácena brannému výboru s tím aby vyčkal předložení stanov budoucí akciové společnosti."
Jak to bude vypadati, dovedeme si představiti. Správcem tohoto kapitálu bude ministerstvo financí, které bude jistě hleděti na zájmy kapitálu svědomitěji, než na zájmy dělníků. To je přirozené. Vždyť pan ministr Bečka nebude již ministrem ani tak dlouho, jak jím jest, ale v Živnostenské bance zůstane a tam se mu už budou uměti odvděčiti. Ta mrtvá sezona, kterou ministrům ukládá ústava, není k nepřečkání.
Sociální demokraté chtěli ústy svých zástupců a ve svých "Zájmech kovodělníků" dělnickému světu namluviti, že dělnictvo vítá tuto změnu a že se děje s jeho souhlasem. Jak ten souhlas brněnské Zbrojovky vypadá, ukazuje nejlépe dopis závodního výboru tamního, v němž čteme:
"Na základě zpráv časopiseckých které i kromě těchto jsme zjistili, má býti ještě v jarním zasedání Národního shromáždění předložen návrh zákona na zakcionování československých závodů na výrobu zbraní v Brně. My v zásadě s tímto zakcionováním jako socialisté nesouhlasíme a jsme přesvědčeni, že za dnešních poměrů politických zákon tento přijat bude.
Jako závodní výbor tohoto podniku bez rozdílu příslušnosti k odborové organisaci obracíme se na vás, jako zástupce socialistických stran, abyste při projednávání této předlohy snažili se prosaditi, aby dosavadní práva a vymoženosti dělnictva v tomto podniku zákonně byly zajištěny. Jen pak je možno věřiti ve spravedlivé řešení této otázky jak s hlediska státu, tak závodu i dělnictva, že podnik tento nepropadne spekulaci bankovní a kapitalistické, která by pak svoje zájmy jen na dělnictvu tohoto podniku chtěla hojiti v míře větší, než dosud se v tomto podniku dělo. V důvěře, že klub poslanců strany národně-socialistické, klub strany sociálně demokratické a komunisté nás v této věci podpoří a naše zájmy a práva dosavadní zákonem zajistí, znamenáme se se socialistickým pozdravem závodní výbor."
Dále praví se v něm, aby byl zabezpečen podíl na čistém zisku 25%, placení daně z příjmů do Kč 200 plnými 100%, přes 200 Kč 50%, aby bylo přispíváno každoročně dosavadním obnosem na sociální a jiná zařízení ve prospěch dělníků v tomto podniku zaměstnaných.
Není to přímo úpěnlivý výkřik dělníků, aby jim nebylo bráno to, nač se už tolik nadřeli a co činí základ jejich existence? Nevysvítá teď zrada sociálně-demokratická v plné jasnosti? V tom právě vězí celá záludnost této akce, že přes volání dělnictva a jeho opravdových zástupců nebyla pojata ustanovení o sociálním rázu podniku do zákona a že ani nebyly předloženy stanovy, které by tvořily část tohoto zákona a které by vymoženosti dělníků alespoň zachovaly v neztenčené míře, když by jich nerozšiřovaly.
Naše strana staví se zásadně proti všem akcím, které směřují k tomu, aby státní podniky průmyslové, ať jakéhokoli druhu, dány byly do rukou soukromým podnikatelům, ať již tímto podnikatelem je soukromý kapitalista nebo akciová kapitalistická společnost, a aby státní podnik byl z majetku státu vybaven a do soukromého vlastnictví odevzdán. Takové je zásadní naše stanovisko.
Proto ještě v poslední chvíli volám do řad těch, kteří taková léta mezi dělnictvem pracovali, z jeho řad vyšli a kteří se stále za přátele dělníků vydávají: Nevydávejte jediné docílené vymoženosti dělnické vlastním přičiněním do rukou kapitalistů! Volám do řad českých socialistů: Nezrazujte svého předsedu Václava Klofáče a hlasujte proti zákonu jako proti němu budeme hlasovati my! (Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Debata je skončena.
Žádám v zájmu pořádku pro příště, aby páni řečníci hleděli podle možnosti dodržeti ustanovené a sněmovnou schválené lhůty řečnické.
Byly podány návrhy, a to návrh pp. posl. Jokla a soudr. na přechod k dennímu pořadu a pak návrh pp. posl. Merty a soudr. na vrácení věci výboru s tím, aby vyčkal předložení stanov budoucí akciové společnosti. O návrzích těchto se jedná a bude se o nich hlasovati.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji za výbor branný, p. posl. Hummelhansovi.
Zpravodaj posl. Hummelhans: Slavná sněmovno! Pan posl. Merta mluvil zde o předloženém návrhu zákona jako slepý o barvách. Pan posl. Merta snaží se zde přiměti sněmovnu, aby nehlasovala pro předložený zákon, nýbrž proti němu, a apeluje zvláště na socialistické poslance, aby hlasovali proti zákonu, poněvadž prý jim bude poškozeno dělnictvo. Pan posl. Merta není si vědom, že, kdybychom tento zákon, na němž bylo pracováno ne jeden den, nýbrž několik měsíců, a to s takovou svědomitostí, aby skutečně z toho zákona ve prospěch dělnictva něco vzešlo, neodhlasovali tak, jak je předložen, že právě tím poškozeno by bylo dělnictvo brněnské Zbrojovky a že by se mu velmi nepěkně poděkovalo za jeho přímluvu.
Pan posl. Merta celé věci nerozumí. Brněnské dělnictvo ve Zbrojovce i jeho zástupci a vedení tohoto podniku a také všichni, kteří do věci jsme zasvěceni, víme, kdyby podnik byl takto dále veden, že by z podniku dělnictvo musilo býti propuštěno, protože by pro ně nebylo zaměstnání. Ale právě proto, že nám opravdu záleží, aby dělnictvo ve Zbrojovce zaměstnáno bylo a ne aby bylo vyhozeno na ulici, jak si přeje pan Merta, staráme se my i ministerstvo i celá správa Zbrojovky, aby podnik byl řízen tak, aby dělnictvo nalezlo tam zaměstnání. Není pravda, že Zbrojovka může i v tomto zřízení, jak je, činiti dodávky jiným státům a obchodovati tak, jako každý soukromý podnik, jak říká pan posl. Merta. Pan Merta nezná zákonů republiky; kdyby je znal, nemluvil by tak naivně. Dodávka do Jugoslavie byla znemožněna právě tím, že je to podnik státní, a pan posl. Merta neví, že pušky, které měla dodati Zbrojovka, nedodal nikdo snad ještě ani dnes, tím méně Francie, která byla vůbec z celé této oferty zamítnuta.
Když pan posl. Merta chce o něčem mluvit, má nejdříve věc znáti. My chceme, aby dělnictvo nalezlo tam zaměstnání a snažili jsme se o to ve shodě s lidmi, kteří jsou poctivými pracovníky v této Zbrojovce, i s tím dělnictvem. Pan posl. Merta nemusí míti strachu, ať se ohlédne po těch, kteří stojí za ním v jiných věcech. Ale lidé, kteří stojí ve Zbrojovce u správy a kteří se starají o ni, mají, pane posl. Merto, tak čisté ruce, že byste se na to divně díval, kdybyste měl svá slova dokázati. (Výkřiky posl. Merty.) Pane posl. Merto, závodní výbor to poslal jen vám, snad je vašeho smýšlení, ale o tom spise vašem nikdo neví, a dělnictvo, až se to doví, jistě pěkně se vám poděkuje. Právě proto, že jsme chtěli, aby dělnictvo bylo tam zaměstnáno, pracovali jsme, aby takovýto zákon byl předložen sněmovně, neboť chceme, aby Zbrojovka měla možnost pracovati také jinak a ne jen na zbraních. Víme, že se zbraně věčně vyráběti nebudou, a díváme se jinak do světa, než p. posl. Merta, který je snad opojen událostmi v Rusku a myslí, že snad i u nás se budou vyráběti pušky ve dne v noci. Toho my nechceme, my potřebujeme míti podnik takový, aby mohl vyráběti všechno ostatní, a proto se zavádí výroba automobilů a zavede se případně i jiná výroba. Pan posl. Merta může tedy býti bez starosti, že sociální demokraté pášou zde zradu na dělnictvu. Oni se o to poctivě starají s čistýma rukama, pane Merto, aby podnik tento skutečně byl zachován tomu, komu má býti zachován, totiž aby vedle státu, který je tam nejvíce interesován svým kapitálem, mělo i dělnictvo plné právo rozhodovati o tomto podniku, aby, jak jste z důvodové zprávy mohl čísti, mělo možnost spolurozhodovati akciemi, které si zakoupí, a jiným a jiným způsobem. A ptejte se toho dělnictva ve Zbrojovce, jak bylo spokojeno po celou dobu, jak se s ním jednalo, jaké bralo prospěchy z této Zbrojovky, a jistě vysloví největší uznání těm, kteří tuto Zbrojovku vedli. A jestliže tomu bylo dříve, jistě tomu bude i napříště, protože rozhodující slovo bude míti vždycky stát, resp. zástupci tohoto státu, kteří tam byli již dříve spolu s dělnictvem. Vždycky budou míti většinu a nikdy nebude tam míti většiny soukromý kapitál, aby mohl znásilniti zástupce státu a dělnictva.
Pan posl. Merta může býti ujištěn, že se postaráme i o ty stanovy, které by jinak byly již předloženy, ale jelikož není ještě zákon schválen, nemohou býti předloženy. Jakmile zákon bude schválen, předloženy budou. My si je jistě náležitě prohlédneme, a kdyby nějaká závada tam byla, jistě námi schváleny nebudou. Buďte tedy úplně bez starosti!
Pan posl. Merta, aby se zalíbil kolegům z klubu národně sociálního, velice zde velebil bývalého ministra Václava Klofáče. Jistě se mu ministr Klofáč poděkuje, poněvadž chvála z úst p. posl. Merty mu nikterak nepůjde k duhu.
Pokud se týče toho velkého strachu, že převádíme takto závody státní do rukou kapitalismu, pane posl. Merto, snad žijete v jiném ovzduší, snad myslíte, že sedíte v Rusku. Tam se to děje, tam se převádějí všechny průmyslové podniky do rukou soukromého kapitálu, tam se půda a všechno dává soukromému kapitálu.
Ale u nás jistě po této stránce víme, co máme dělati a budeme to dělati bez vašich rad a hrozeb a bez vaší součinnosti. (Výkřiky komunistických poslanců.) My se o vaše rady neprosíme, jděte si je dávati do Ruska a ukažte, jak se to dělá, a my to podle toho budeme dělati jistě také. (Výkřiky komunistických poslanců. - Místopředseda dr. Hruban zvoní.)
Nemám ničeho, co bych k tomu přičinil, poněvadž pan posl. Merta zabýval se více věcmi, které se Zbrojovkou nemají co dělati; události v Podkarpatské Rusi a snad i to ostatní, o čem zde mluvil, nemají co dělati se Zbrojovkou. To ať si vyřídí s někým jiným, snad s panem ministrem, kterému to patří, já těch věcí neznám. Podruhé p. posl. Merta by se mohl věcněji zabývati takovou důležitou otázkou, kterou se podnik staví na docela nový základ, kdy skutečně dělnictvo a stát bude míti rozhodující slovo. Podnik ten může býti ukázkou, jak je možno i v takových podnicích polostátních, kde dělnictvo bude zúčastněno na správě, spolupůsobiti ve prospěch celku a celého státu i pracujícího v něm lidu. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Svobodovi.
Zpravodaj posl. Svoboda: Slavná sněmovno! Pan posl. Jokl a p. posl. Merta přišli s určitými výtkami proti předloze.
Motivem jejich výtek především bylo, že Zbrojovka je podnik dobrý, prosperující, a proč takový dobrý, prosperující podnik převádí se do jiné formy vlastnické nežli státní. Kdyby si byli pánové dobře přečetli důvodovou zprávu k zákonu, bývali by příčiny zakcionování Zbrojovky náležitým způsobem vystihli a pochopili. Tu jde hlavně o to, aby pro Zbrojovku byly zajištěny a umožněny ve větším rozsahu zahraniční objednávky, na kterých nám musí záležeti. Při formě státního podniku při uzavírání smluv se zahraničím byla celá řada obtíží, jež neobyčejně ztěžovaly, abychom snadno a rychle objednávky s cizinou mohli sjednávati.
Dále je motivem zakcionování Zbrojovky volnější obchodní disposice, která při rozsahu takového podniku musí býti pokud možno nejširší. Především musím odmítnouti útoky jmenovitě p. kol. Merty, který se dopustil opětně té neslušnosti, že podle nepěkného zvyku svých straníků hází na příslušníky stran socialistických obvinění zrady. Odmítám takovéto výtky. Je to noblesa, velectění pánové, důstojná jen vás, kteří o dělnické cti, o dělnické slušnosti a konsekvenci z toho vyplývající měli byste míti jiné ponětí! (Výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Svoboda (pokračuje): Pan posl. Merta ve svém životě jako odborový pracovník byl častokráte postižen výtkou zrady. Ví, jak to působilo, když častokráte přišli lidé s nečistým svědomím, s nečistými myšlenkami a dovolili si motivovati obvinění ze zrady. Pan posl. Merta ví, jak často byly útoky tímto způsobem vedeny proti určitým činovníkům v dělnickém hnutí. Měl by si uvědomiti, že tu páše nejen neslušnost, nýbrž že si tím vystavuje velmi smutné vysvědčení. Stojíme-li s kol. Hummelhansem na této tribuně jako referenti výborů branného a rozpočtového, nestojíme tu jen za souhlasu těchto výborů, nýbrž za souhlasu svých klubů i odborových dělnických organisací. Odmítám proto se vším důrazem obvinění ze zrady, které by si p. Merta měl nechati zatím pro sebe. Jednou na tato vaše obvinění přijde odplata, která se již začíná v různých formacích ukazovati ve vlastních vašich řadách. V okamžiku, kdy při převodu vlastnické formy československé státní Zbrojovky jde o to, aby byla zajištěna stabilita provozu a stálejší, pevnější zaměstnanost tamního dělnictva, v okamžiku, kdy hledá se vhodná forma, aby dělnictvo mělo stálý výdělek a aby tento velký podnik měl stále zaměstnané, dobře zapracované dělnictvo, kdy tu motiv zájmů dělnických vysoce vyniká, troufá si někdo přijíti, jako bychom se my dopouštěli na dělnictvu zrady. Myslím, že je to divný způsob jednání a divný způsob argumentace, kterou bych snad pochopil od někoho jiného, než od posl. Merty, který mnoho roků pracoval v odborovém dělnickém hnutí a poněkud také otázce výroby a otázce dělnických zájmů při výrobě rozumí. (Výkřiky.)
Již kol. Hummelhans připomenul, že státní objednávky, které byly základem provozu československé státní Zbrojovky v Brně, nestačí a na dlouhou dobu také nevystačí. Znamenalo by to občasné propouštění dělnictva a ohrožení existence tam zaměstnaného lidu. Zvolila-li se tedy forma, která by umožnila, abychom tomuto nebezpečí zabránili, abychom zjednali pro stálý provoz Zbrojovky širší základnu, je to s pochopením uvítáno v řadách dělníků, ve Zbrojovce zaměstnaných, a divím se, jak pan kol. Merta mohl přijíti s takovým přípisem, který byl motivován docela jinak. My jsme dostali přípis jiného znění a se strany našich dělníků a našich odborových organisací byli jsme informováni docela jinak. Odborově organisované dělnictvo i příslušníci komunistické strany dožadovali se přeměny vlastnické formy Zbrojovky, ovšem v předpokladu, že stát zde bude míti většinové zastoupení, většinové rozhodování, že tu vliv státu bude zabezpečen a že budou zabezpečeny také určité výhody a požadavky dělnictva. Za těchto okolností i vaši lidé akcionování Zbrojovky žádali v předpokladu a ve správném vystižení, že to má znamenati faktické zajištění rozvoje tohoto podniku, který při nynějším stavu je dosti veliký a rozsáhlý a musí pomýšleti na to, nejen jak udržeti zaměstnanost, stabilitu provozu a stabilitu pracovních sil, ale také pokud možno uzpůsobiti se do budoucnosti, aby měl možnost ještě dalšího rozvoje.
Pan kol. Jokl mluvil zde o novinářské kampani, která byla podniknuta proti Zbrojovce. Správně tento novinářský útok a novinářskou kampaň charakterisoval jako obchodně-spekulační manévr. Zkoušelo se to. Zbrojovka byla nepříjemnou celé řadě podniků a její konkurenční schopnost měla dobrou odezvu na všech stranách, doma i za hranicemi. Není pravda, že by byla špatně a nedokonale vyráběla, a že její výrobky měly takové vady, jak se v novinách napovídalo. Novinářská kampaň, která byla vedena velmi rutinovaně ve velikém rozsahu, nadobro selhala a ztroskotala. To je nejlepším svědectvím, že Zbrojovka se svojí výrobou a jakostí svojí výroby čestně obstála a že její dobrou pověst nemůže ohroziti ani široce založená a rafinovaná záškodnická novinářská kampaň.
Ačkoliv pan posl. Merta uvedl, že celá předloha vypadá jako záludný čin, blíže tuto terminologii neodůvodnil. Zůstalo to jen napověděno. Neměl bych se tím zabývati a v tomto smyslu polemisovati, ale připomínám, že je to divně slučitelno s poslaneckou ctí, aby se s řečnické tribuny ve sněmovně poslancem předneslo podezření, aniž by bylo dopověděno. S argumentací o rozpínavosti vojenských kruhů pan Merta mohl by se obrátiti do sovětského Ruska. Nikde jinde se tak vojenské kruhy nerozpínají, jako v Rusku. Podezření, "kdo z toho co dostane", patřilo by zase do ovzduší sovětského Ruska. Vy máte zprávy odtamtud, jak to tam chodí. Podplácelo se dříve, podplácí se i nyní. Jak to chodilo za cara, chodí to i nyní za vašeho diktátorského režimu.
Pan posl. Merta ještě uvedl, že naše referáty vypadají tak, jako by byly útěkem socialistických kruhů před nátlakem kapitalismu. Nikoli - nejsme zvyklí ustupovati a neustupujeme. Jestliže někdy připojujeme se k určitým formulacím, k určitým opatřením, vždycky máme v prvé řadě na zřeteli zájem širokých kruhů lidových, zájem dělnictva a také zájem státu. Připomínám, jestliže zde tak nemilosrdným způsobem pan posl. Merta lámal hůl nad touto předlohou, měl by se, jak již mu bylo odpověděno kol. Hummelhansem, obrátiti do Ruska. Tam je již všeobecným pravidlem, že se tvoří a uzpůsobují podniky ve formu smíšených společností, v nichž má obvykle stát 60% spoluvlastnictví, soukromníci 40%. Zde to má býti smíšená společnost, kde bude stát míti 75%, dělníci 5% - to je 80% - a soukromí podnikatelé 20%. Je to tedy daleko vhodnější a účelnější a snad příznivější vlastnická forma, než jak se nyní povšechně provádí v Rusku.
Při této příležitosti chci připomenouti, že u nás ovšem jsou také poměry výdělkové, poměry mzdové, poměry pracovní hodně odlišné od Ruska. Nejsou toho druhu, abychom mohli býti s nimi spokojeni, nejsou toho druhu ani ve Zbrojovce, abychom mohli o nich vysloviti naprostou spokojenost, a přáli bychom si, aby i tam byly lepší, ale, prosím, přineste jen jediný důkaz, že jen z daleka přibližně v některém závodě, třeba státem spravovaném, jsou v Rusku výdělkové a pracovní poměry lepší, než v československé státní Zbrojovce v Brně. Toho důkazu nemáte.
Odmítám se vším důrazem ještě jedenkráte obvinění a podezírání ze zrady a říkám, že dělnictvo samo volá po zakcionování, také dělnictvo komunistické. Jde tu hlavně o to, aby při formulaci tohoto zákona vynikla většinová práva státu, aby vynikla práva a zajištění výhod pro dělnictvo, a připomínám, jestliže snad v tomto zákoně není všechno uvedeno jasně a výrazně, že máme v připojených resolucích rozpočtového výboru zdůrazněn zájem státu i formulace zaměstnaneckých požadavků. Je věcí dělnických organisací a dělnictva samého, aby prostřednictvím kolektivních smluv zajistilo si výhody tak, jak si je dovedlo zajišťovati až dosud. Myslím, že různé výhody, které ve Zbrojovce byly zavedeny, nebudou rušeny, a záleží na dělnictvu, aby si je dovedlo udržeti, uhájiti a ještě rozšířiti. Ustanovení stanov o podílu na čistém zisku, o zajištění spoluúčasti dělnictva na vlastnictví a správě závodu, jest základem a podkladem k uplatnění všech požadavků, na nichž je dělnictvo interesováno.
Dovolávaje se vývodů, které jsem přednesl, dovolávaje se znění návrhu zákona a znění rozpočtovým výborem přijatých a schválených resolucí, doporučuji vám, abyste návrh zákona přijali ve znění, jak byl navržen výbory branným a rozpočtovým. (Souhlas.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Pánové a dámy! Budeme hlasovati. Račte se posaditi. (Děje se.)
Dám hlasovati takto:
Nejprve o návrhu pp. posl. Jokla a soudr. na přechod k dennímu pořadu.
Kdyby tento návrh byl zamítnut, dám hlasovati o návrhu pp. posl. Merty a soudr., aby předloha vrátila se výboru s tím, aby vyčkal předložení stanov budoucí akciové společnosti.
Nebude-li tento návrh pp. posl. Merty a soudr. schválen, dám pak hlasovati o meritu, a to o celé osnově, poněvadž má toliko 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli, najednou. (Námitek nebylo.)
Není proti tomu námitek a zůstane tedy při navrženém způsobu hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Jokla a soudr. na přechod k pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Návrh tento je zamítnut, nedoznal většiny.
Kdo souhlasí s návrhem pp. posl. Merty a soudr., aby předloha byla vrácena výboru s odůvodněním, které jsem byl před chvílí prohlásil, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Také tento návrh nedoznal většiny, je zamítnut.
Žádám pány a paní poslance, aby zvedli ruku, souhlasí-li podle návrhu výborů rozpočtového a branného s celou osnovou, jak ji navrhli páni zpravodajové, t. j. se všemi 4 paragrafy, úvodní formulí a nadpisem zákona. (Děje se.)
To je většina. Tím osnova tato je přijata v prvém čtení.
Čtení druhé dám na pořad příští schůze.
Ještě máme hlasovati o resolucích obsažených ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s 2 resolucemi rozpočtového výboru, jak jsou vytištěny ve zprávě (tisk 4620), ať zvedne ruku. (Děje se.)
Resoluce tyto jsou schváleny většinou.
Tím tento předmět pořadu je vyřízen.
Přerušuji projednávání pořadu.
Mezi schůzí byly tiskem rozdány některé naléhavé interpelace. Žádám, aby byly sděleny.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4608. Naléhavá interpelace posl. Skaláka, Buriana a soudr. vládě, že se nezodpovídají interpelace komunistických poslanců. (Hluk. Poslanci odcházejí ze svých míst.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím pánové, račte zůstati, bude z formálních důvodů ještě jedna schůze, kratičká.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
Tisk 4622. Naléhavá interpelace posl. dr. Czecha, Tauba, Hackenberga a druhů vládě o nezákonitém postupu vládního komisaře v Jihlavě.
Tisk 4626. Naléhavá interpelace posl. dr. Raddy, Pittingera, Budiga, dr. Kafky, inž. Junga, Stenzla a druhů předsedovi vlády a ministrovi vnitra, jak násilně vládne vládní komisař v Jihlavě.
Místopředseda dr. Hruban: Přikročím k ukončení schůze, k čemuž podotýkám, že z formálních důvodů, aby mohly býti přiděleny nově došlé návrhy vládní a usnesení senátu, je nutno konati ještě dnes schůzi druhou.
Nežli učiním v tom směru návrh, oznamuji, že schůze iniciativního výboru, která svolána je na dnešek po schůzi plenární, koná se ovšem až po ukončení schůze druhé.
Navrhuji tudíž podle usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut