Pátek 6. června 1924
Začátek schůze v 11 hod. 25 min. dopol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Benda, Roudnický.
148 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Franke, Habrman, Malypetr.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 270. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Al. Křížovi, Oktavcovi, Bubníkovi, vesměs pro neodkladné záležitosti.
Lékařské vysvědčení předložil posl. Pastyřík.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Soc.-politický výbor zvolil dne 5. června 1924 místopředsedou posl. Laubeho.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru zdravotnického posl. Johanise za posl. Kubála;
klub poslanců čsl. strany socialistické vyslal do téhož výboru posl. H. Bergmanna za posl. Zeminovou.
Klub "Deutsche Nationalpartei" vyslal do výboru imunitního posl. inž. Kallinu za posl. dr. E. Feyerfeila.
Předseda: Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 4. června 1924, že senát přijal ve 209. a 210. schůzi dne 3. a 4. června 1924 osnovu zákona:
jímž se uděluje zmocnění ke zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné (tisk sen. 1888),
jímž se státní správa zmocňuje ke zcizení a postoupení státních nemovitostí v obvodu zrušené pevnosti Josefovské (tisk sen. 1889).
Dále sdělil přípisem ze dne 4. června 1924 k tisku 1796 sen., že senát usnesl se ve 210. schůzi dne 4. června 1924 na tom, učiniti posl. sněmovně návrh, aby lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe, byla prodloužena o 5 měsíců.
Došly některé dotazy. Žádám za jejich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Dotazy:
posl. Sladkého min. školství a nár. osvěty:
o definitivním obsazení míst na školách menšinových, ve věci německého učitelského ústavu v Opavě,
posl. dr. Lodgmana ministrům soc. péče a obchodu, průmyslu a živností o nařízení nedělního klidu v obchodech pro město Chomutov,
posl. inž. Kalliny ministru vnitra:
proč se nevyřizuje žádost o koncesování živnosti masérské,
o rozpuštění tělocvičného spolku v Krugsreuthu u Aše,
posl. dr. Keibla ministrovi pro obchod, průmysl a živnosti, aby podle čl. IX § 75 živn. řádu byl zaveden úplný nedělní klid v obchodech v České Lípě,
posl. Patzela ministru financí o nakládání se staropensisty.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány některé zprávy a usnesení. Žádám o jich sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 4643. Zpráva branného výboru o vládním návrhu zákona (tisk 4594), jímž se stanoví mírový počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927.
Tisk 4644. Zpráva soc.-politického výboru k usnesení senátu (tisk sen. 1831 a 1860) o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se vydávají předpisy k ochraně života a zdraví osob zaměstnaných v živnostech lakýrnických, natěračských a malířských (tisk posl. sněm. 4215, 4367 a 4613).
Tisk 4647. Zpráva výboru zdravotního o návrhu zákona posl. dr. Hálka a spol. (tisk 3821) o částečném zákazu námezdného kojení.
Tisk 4648. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mostě za vydání posl. Patzela k trestnímu stíhání pro přečin podle § 15, č. 1 a, § 14, č. 2 zák. na ochranu republiky.
Tisk 4649. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání k trestnímu stíhání posl. R. Kunsta pro přečin podle § 4, odst. 2 zák. čl. XL z r. 1914.
Tisk 4650. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin podle § 14, č. 5 zák. na ochranu republiky, dále pro urážku inspektora Brunnera, okresního náčelníka Mareše atd. podle § 2, § 3, odst. II, čís. 1 a 2, § 8, č. 3 zák. čl. XLI z r. 1914 a § 2, § 3, odst. II, č. 1 (2), § 9, č. 6 téhož zák. čl., dále pro přestupek podle § 46, čl. XL z r. 1879.
Tisk 4651. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin podle § 11, č. 1, 2, 3, § 15, č. 2 a § 18, č. 1, 2 a 3 zák. na ochranu republiky.
Tisk 4652. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání k trestnímu stíhání posl. Daruly pro přečin podle § 18, č. 2 a zločin podle § 15, č. 3 zák. na ochranu republiky.
Tisk 4653. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. Tausika pro přečin urážky presidenta republiky podle § 11, č. 2 a § 40 zák. na ochranu republiky a pro přečin urážky vlády ve smyslu § 2, § 3, odst. II, č. 1 a 2, § 8, č. 2 zák. čl. XLI z r. 1914.
Tisk 4654. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Jablonci n. N. za vydání k trestnímu stíhání posl. Simma pro přestupek urážky na cti.
Tisk 4656. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých.
Tisk 4645. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1877), jímž se státní správa zmocňuje ke zcizení a postoupení státních nemovitostí v obvodu zrušené pevnosti Josefovské (tisk sen. 1889).
Tisk 4646. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1876), jímž se uděluje zmocnění k zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné (tisk sen. 1888).
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 266. schůzi posl. sněmovny.
Přistoupíme k projednávání pořadu, a to nejprve k 1. odstavci, jímž jest:
1. Zpráva výboru soc.-politického o usnesení senátu k usnesení posl. sněmovny (tisk sen. 1831 a 1860) o vládním návrhu zákona (tisk posl. sněm. 4215, 4367 a 4613), jímž se vydávají předpisy k ochraně života a zdraví osob zaměstnaných v živnostech lakýrnických, natěračských a malířských (tisk 4644).
Zpravodajem je p. posl. Johanis.
Dávám u slovo.
Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! Výbor sociálně politický v minulém roce zabýval se ve dvou schůzích vládním návrhem zákona, jímž se vydávají předpisy k ochraně osob zaměstnaných v živnostech lakýrnických, natěračských a malířských. Poslanecká sněmovna k návrhu soc.-politického výboru ve schůzi z 26. března t. r. zprávu soc.-politického výboru schválila a tak se pak dostala tato zpráva, resp. už pak osnova zpracovaná posl. sněmovnou a jejím výborem do senátu.
V senátě sen. Jarolim navrhl, aby § 5, odst. 2. této osnovy byl doplněn touto větou: "Hotové výrobky barev a past, obsahující přes 2% olova, jest povinen vyrábitel označiti předepsanou jednotnou rozpoznávací známkou."
Na základě toho, že senát změnil usnesení posl. sněmovny, byla vrácena osnova posl. sněmovně a výboru soc.-politickému bylo se rozhodnouti, zda vysloví souhlas se změnou usnesenou senátem či nikoliv. Protože usnesení senátu je zlepšením osnovy a je větším zabezpečením dělníků a všech osob přicházejících do styku s olovnatými barvami před otravou, usnesl se výbor sociálně-politický posl. sněmovny ve včerejší schůzi doporučiti posl. sněmovně, aby usnesení senátu schválila.
Já chci pánové, protože jde o důležitý zákon se stanoviska nejen sociálně-politického, nýbrž také zdravotního, ukázati na důležitost zákona se stanoviska všeobecně hygienického. Každá práce, při které se užívá olova nebo olovnatých preparátů, může způsobiti otravu olovem. Otrava olovem vzniká tím, že olověné barvy, třeba také jen v nepatrném množství, přicházejí do úst umazanýma rukama, vousy a šaty pracujícího při jídle a pití, pak při kouření, šňupání a žvýkání tabáku, vdýchají se za práce jako prach, jako páry nebo se dostanou do těla jiným způsobem.
Následky této otravy olovem mohou býti seznány často teprve po delším čase, když množství olova do těla vniklého tak se nashromáždilo, že může vyvolati příznaky otravy.
Tyto příznaky jsou viděti u všech dělníků, kteří s těmito látkami otravnými pracují, ale zejména v živnosti lakýrnické, jak vidíme v nemocenských pojišťovnách, a pak zvláště u typografů.
Prvními význačnými známkami otravy olovem bývá modrošedý okraj dásně, zvaný okrajem olověným, zvláštní bledost obličeje, zejména pysků a křečovité, z pupeční krajiny vycházející bolesti v břiše, tak zvaná kolika z olova, často provázená dávením a zácpou, řidčeji průjmem, bolestmi v kloubech a obrnami, bolestmi hlavy, všeobecnými křečemi, bezvědomím, velikým neklidem, ano i oslepnutím a těžkými příznaky mozkovými, které nezřídka smrtelně probíhají.
V nemocenských pokladnách vidíme velmi často zejména u osob, které déle pracují s olovnatými preparáty, jak tyto choroby mají následky nejenom u pracujícího, nýbrž i u jeho rodiny.
Při přiměřeném, včasném lékařském ošetřování vyléčí se většinou otravy z olova, mohou-li se nemocní vystříhati dalšího škodlivého vlivu olova.
Otrava olovem může býti zamezena, šetří-li se náležitých předpisů v příloze k zákonu uvedených. Ministerstvo sociální péče přijalo tyto předpisy, sněmovna poslanecká i senát je schválil již v předcházejících schůzích a také, jestliže v dnešní schůzi sněmovna schválí usnesení včerejší schůze sociálně-politického výboru, budou připojeny jako součást k zákonu.
Slavná sněmovno! Změnu přijatou senátem možno jen doporučiti z téhož důvodu, který byl přednesen v senátě. Změna ta znamená zlepšení osnovy zvláště vzhledem k tomu, že ministerské nařízení z 21. dubna 1876 o obchodě s jedy se na olovnatou bělobu nevztahuje.
Sociálně-politický výbor doporučuje proto poslanecké sněmovně, aby senátem změněnou osnovu zákona schválila, protože, jak jsem řekl, znamená zlepšení a zákon celý přispěje k povznesení zdravotnictví, zejména v oborech, kde se s olovnatými preparáty pracuje. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Osnova má 14 paragrafů, nadpis zákona a nadpisy paragrafů a úvodní formuli, jakož i přílohu k zákonu.
Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově i s přílohou najednou.
Je snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí, budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 14 paragrafy, jich nadpisy, nadpisem a úvodní formulí zákona, jakož i s přílohou k zákonu, ve znění navrženém p. zpravodajem a shodném s předchozím usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, jež se ovšem různí od původního usnesení posl. sněmovny.
Druhé čtení navrhnu na pořad některé příští schůze.
Tím je vyřízen odst. 1 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme ke 2. odstavci, jímž je:
2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 4597), kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. zák. a nař., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých (tisk 4656).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. dr. Patejdl. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Účelem návrhu zákona jest, aby byly odstraněny pochybnosti v judikatuře o tom, platí-li zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jich pozůstalých pro všechny zaměstnance (veřejné i soukromé) a pro všechny druhy platů a mezd. Plenární usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 1922 zaujalo stanovisko, že § 207 hor. zákona o vyloučení z exekuce úkolové a s třídní mzdy havířů citovaným zákonem zrušen nebyl. Plenárním usnesením ze dne 13. března 1923, čís. Pres. 63/23, byla vyslovena nepřípustnost exekuce na hornickou mzdu pro zákonné výživné, s odvoláním se na to, že § 207 horního zákona zrušen nebyl; zároveň však Nejvyšší soud učinil námět, aby cestou zákonodárnou § 207 horního zákona byl změněn potud, že pro zákonné výživné připouští se exekuce podle zákona čís. 314 z roku 1920. V důsledku judikátu pro nižší soudy závazného byly nároky manželek a dětí horníků ať manželských či nemanželských na výživu bez právní ochrany a jejich splnění záviselo jen od dobré vůle povinného. Důsledky této změny dolehly škodlivě na rodinná práva osob, odkázaných na živitele z řad příslušníků hornictva. Tento stav zasáhl rušivě zvláště také do instituce chudinství obcí a do humanních zařízení a v prvé řadě do veřejné péče o ochranu dítek. Ministerstva spravedlnosti došly četné stížnosti od generálních poručníků a od okresních péčí o mládež na to, že nyní havíři zdráhají se zaplatiti alimentační příspěvky na děti, a že exekuce pro tyto nároky provedena býti nemůže. Kromě toho na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byl § 207 horního zákona zrušen již zákonným článkem LX z roku 1881, takže jevila se právní disparita mezi hornictvem v historických zemích a hornictvem v Podkarpatské Rusi a na Slovensku. To vedlo k tomu, že vláda předložila návrh zákona o tom, že ustanovení zákona, z 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n., vztahují se i na hornické platy a že § 207 horního zákona se zrušuje.
Ústavně-právní výbor jednaje o vládní osnově veden byl snahou odstraniti pro budoucnost všechny pochybnosti o tom, že § 1 zákona citovaného, podle kterého se služebních platů osob ve službách veřejných i soukromých jakéhokoliv druhu může býti exekucí zabavena neb úmluvou zastavena nebo postoupena toliko jedna třetina, vždy však tak, že musí zůstati volným příjem 6000 Kč a pro pohledávky výživného exekuce až do dvou třetin platu (mzdy) s ponecháním ročním 3000 Kč, týká se všech zaměstnanců veřejných i soukromých všeho druhu.
Proto oproti vládnímu návrhu usnesl se na jiném znění § 1., dle kterého doplňuje se druhá věta § 6. zákona, z roku 1920, čís. 314 Sb. z. a n., tak, že pozbývají platnosti všechny dosavadní zákony a nařízení, jež odporují § 1. citov. zákona, zejména veškeré dosavadní zákony a nařízení o tom, že exekuce na některé ze služebních platů, uvedených v § 1 nebo výslužné a odbytné zaopatřovací platy, uvedené v § 1, jest zcela nebo z části vyloučena. Tím pro budoucnost všechny podobné případy budou posuzovány dle § 1. doplněného zákona z roku 1920, čís. 314 Sb. z. a n. V tomto ustanovení spočívá též specielně zrušení § 207 horního zákona. Pokud se platů hornických týká, jest pro budoucnost dána možnost exekuce na ně netoliko pro pohledávky alimentační, nýbrž i pro jiné pohledávky. Ustanovení to není v neprospěch, nýbrž ve prospěch hornictva, protože při dosavadním stavu vyloučení platů hornických z exekuce byli horníci vyloučeni z úvěru v případech, kdy tento úvěr byl pro ně velice nutným. Ve výboru ústavně-právním vyskytly se pochybnosti také o tom, zdali zákon z 15. dubna 1920, číslo 314 Sb. z. a n., se nevztahuje také na požitky, vyplácené zaměstnancům podle zákonů o úrazovém a nemocenském pojištění dělníků, jakož i o báňských bratrských pokladnách.
Požitky takovéto mají zcela jinou povahu, nežli služební platy, mzdy, výslužné, odbytné a zaopatřovací platy uvedené v §§ 1 a 2 citovaného zákona a samozřejmě zákonem tímto dotčeny nebyly. Aby však odstraněny byly jakékoliv možné pochybnosti i v tomto směru, zejména také o tom, zdali zmíněným ustanovením § 6 nebyly požitky takovéto dotčeny, pojato do § 2 ustanovení, že o požitcích, sloužících podle své povahy k zaopatření v době nemoci, stáří nebo invalidity, zůstávají v platnosti i nadále předpisy dosavadní. Ze stejných důvodů pojato do téhož paragrafu ustanovení o zachování v platnosti §u 4. zákona čís. 319 z roku 1920.
Ústavně-právní výbor navrhuje slavné poslanecké sněmovně, aby přijala vládní návrh ve znění usneseném tímto výborem. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.
Budeme tedy hlasovat. Prosím paní a pány poslance o zaujetí míst. (Děje se.)
Osnova má pouze 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Jelikož mne nedošly pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.
Je proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Čtení druhé navrhnu na pořad některé příští schůze.
Teď měli bychom přikročiti k odst. 3, jímž jest:
3. Zpráva výboru branného o vládním návrhu zákona (tisk 4594), jímž se stanoví mírový počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927 (tisk 4643).
Ježto však o tomto odstavci by se dnes rozpředla delší debata, takže bychom nemohli jej vyříditi, přikročili bychom, nebude-li proti tomu námitek, k odstavci dalšímu. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Přejdeme k odst. 4 pořadu, jímž jest:
4. Druhé čtení osnovy zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách (tisk 4641).
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. posl. dr. Patejdl, a za výbor zemědělský p. posl. Mašata.
Mají páni zpravodajové nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Nemám.
Zpravodaj posl. Mašata: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen je odst. 4 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k odst. 5, jímž jest:
5. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění zákon ze dne 17. října 1919, čís. 562 Sb. z. a n., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění (tisk 4640).
Za nepřítomného a omluveného zpravodaje p. posl. dr. Medveckého vyzývám p. posl. dr. Hnídka, aby převzal referát.
Má pan zpravodaj nějaké korektury?
Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nemám.
Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zmíněného zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen je odst. 5 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme teď k odst. 6, jímž je:
6. Návrh senátu, aby prodloužena byla lhůta podle §u 43 ústavní listiny k projednání usnesení posl. sněmovny (tisk 4375) o vládním návrhu zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe.
Ke slovu není nikdo přihlášen, návrh na odklad hlasování také nebyl učiněn, dám tedy hlasovati o návrhu senátu podle §u 78 jedn. řádu posl. sněmovny.
Kdo tedy souhlasí, aby poslanecká sněmovna o 5 měsíců prodloužila lhůtu senátu k projednání usnesení poslanecké sněmovny o osnově zákona o vojenské taxe, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Senátem žádaná pětiměsíční lhůta jest tedy povolena a vyřízen je odst. 6 pořadu dnešní schůze.
Teď vyřídíme ještě některé imunitní záležitosti. Přejdeme tedy k odst. 7., jímž je:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Košicích o zrušení imunity posl. Tausika pro přečin podle § 301 tr. zák. (tisk 4561).
Zpravodajem je pan posl. Rouček. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Rouček: Slavná sněmovno! Vrch. stát. zastupitelství v Košicích žádá za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin podle § 301 tr. zák. Naznačeného přečinu se posl. Tausik dopustil prý tím, že zranil košického obyvatele Desidera Strelingera.
Imunitní výbor jest přesvědčen, že čin posl. Tausikem spáchaný nemůže býti chráněn poslaneckou imunitou, a navrhuje proto poslanecké sněmovně, aby posl. Tausik k trestnímu stíhání vydán byl.
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.
Pan zpravodaj podle usnesení výboru imunitního navrhuje, aby sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Tausika.
Kdo s návrhem tímto souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina; tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání posl. Tausika a vyřízen je odst. 7 pořadu dnešní schůze.
Přejdeme k 8. odstavci, jímž je:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. soudu v Opavě za vydání k trestnímu stíhání posl. inž. Kaliny pro přestupek § 300 tr. zák., § 14, č. 1 zák. na ochranu republiky a pro přestupky §§ 14 a 19 zák. shrom., dále § 491 tr. zák. a čl. V zák. ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. zák. (tisk 4562).
Zpravodajem je p. posl. Konečný.
(Po přestávce:)
Je pan zpravodaj přítomen? (Hlasy: Není přítomen!)
Jelikož p. zpravodaj posl. Konečný okamžitě není přítomen, přejdeme, nebude-li námitek, k dalšímu odstavci pořadu. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Uh. Hradišti za souhlas k trestnímu řízení proti posl. Mikulíčkovi pro zločin těžkého ublížení na těle podle § 152 tr. zákona (tisk 4564).
Zpravodajem je p. posl. Špaček, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Špaček: Slavná sněmovno! Pan posl. Mikulíček jest od některé doby v rozmíškách osobních s p. Josefem Mendřecem ze Zlína. Tyto rozmíšky vedly dne 5. prosince 1923 na nádraží v Otrokovicích k tomu, že po slovních vzájemných urážkách došlo také ke skutečným urážkám fysickým, které byly předmětem trestního oznámení p. Josefa Mendřece u četnické stanice a potom této u státního zastupitelství v Uh. Hradišti proti p. posl. Mikulíčkovi. Státní zastupitelství podalo návrh na zavedení předběžného vyhledávání a vyšetřování proti p. posl. Mikulíčkovi pro zločin těžkého ublížení na těle podle § 152 tr. z., spáchaného na Josefu Mendřecovi pobitím pěstí takovým způsobem, že podle lékařského vysvědčení dr. Františka Mansfelda, obvodního lékaře z Malenovic, utrpěl p. Josef Mendřec těžké zranění.
Imunitní výbor zabýval se ve své schůzi dne 10. dubna touto žádostí kraj. soudu v Uh. Hradišti, podané na základě žádosti státního zastupitelství v Uh. Hradišti, a poněvadž má za to, že v případě, kdyby tyto trestné činy byly p. posl. Mikulíčkovi prokázány, nebylo by je možno žádným způsobem uváděti v souvislost s vykonáváním jeho poslaneckého mandátu nebo s projeve jeho přesvědčení politického nebo s kritikou veřejných poměrů, pokládá za vhodné, aby posl. sněmovna k vydání p. posl. Mikulíčka v tomto případě, t. j. ke stíhání jeho pro zločin podle § 152 tr. z. svolila.
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Pan zpravodaj navrhuje podle usnesení výboru imunitního, aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Mikulíčka.
Kdo souhlasí s tímto návrhem zpravodajovým, aby posl. sněmovna svolila k trestnímu stíhání posl. Mikulíčka, nechť pozvedne ruku. (Děje se).
To jest většina.
Tím poslanecká sněmovna usnesla se svoliti k trestnímu stíhání posl. Mikulíčka.
Přerušuji projednávání pořadu schůze a přikročím k ukončení schůze, k čemuž podotýkám, že z formálních důvodů, aby mohla býti přidělena došlá usnesení senátu, jest nutno konati dnes schůzi druhou.
Před ukončením jest nám rozhodnouti ještě hlasováním podle § 69 jedn. ř. o interpelaci označené za naléhavou, která rozdána byla ve 269. schůzi posl. sněmovny 5. června.
Je to naléhavá interpelace posl. Tesky a soudr. o porušování 8hodinné doby pracovní v textilním průmyslu.
Žádám za přečtení záhlaví, jakož i petitu.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Tisk 4642. Naléhavá interpelace posl. Tesky a soudr. vládě, že se stále soustavně porušuje 8hodinná doba pracovní v textilním průmyslu a nebyla zodpověděna první interpelace poslaneckého klubu komunistického v této věci.
Tážeme se vlády:
1. Proč otálí s odpovědí na naši interpelaci, že se soustavně porušuje zákon o 8hodinné době pracovní (tisk 4506)?
2. Je vláda ochotna provésti usnesení Národního shromáždění z 1. března 1921 a předložiti osnovu zákona, která by zamezila libovolné prodlužování pracovního dne, jako se děje dosud, a byla aspoň v souhlase s Washingtonskou smlouvou?
3. Jest vláda ochotna zaříditi, aby byl odvolán výnos ministerstva soc. péče z 21. března 1919, č. 4751/III, který, byť v mezích pracovního týdne, připouští libovolné prodlužování pracovního dne a vede v praxi k prodlužování pracovního týdne?
4. Jest vláda ochotna v případech uvedených v naší interpelaci sjednati nápravu?
Předseda: Pan posl. Teska a soudr. navrhují, aby rozprava provedena byla ještě v dnešní schůzi.
Kdo souhlasí tedy, aby této za naléhavou označené interpelaci podle příslušných paragrafů našeho jednacího řádu byla přiznána rozprava a aby rozprava tato provedena byla v dnešní schůzi, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rozprava této naléhavé interpelaci přiznána nebyla. (Výkřiky posl. Tesky. Předseda zvoní.)
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala dnes za 5 minut, tedy ve 12 hod. 5 min. odpol. s
pořadem:
Nevyřízené odstavce pořadu 270. schůze. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není. Návrh můj je přijat.
Prohlašuji schůzi za skončenou.
(Konec schůze ve 12 hod. pol.)