Uvážíme-li, že stát hodlá sanací válečných půjček vydati téměř 8 až 9 miliard, bylo by jistě nespravedlivé, kdyby nepřihlížel také k těmto věcem, které zde dovoluji si jako příslušník strany, která na sobě nejhůře a nejvíce nesla pronásledování rakouského státu, uváděti a reklamuji i pro tyto poškozené určité odškodnění.
My sami uznáváme vzájemně, že neschválením těchto půjček by velmi mnoho vkladatelů, mnoho různých peněžních ústavů, záložen a spořitelen přišlo do strašné situace a otřesením jednotlivých peněžních ústavů že by byl velmi dotčen náš průmysl.
Z těchto důvodů budeme hlasovati pro tuto předlohu, ale očekáváme, že také stejně ty ostatní poválečné poměry, stejně kruté a stejně těžké, budou likvidovány, očekáváme, že také volání těch, kteří přinesli první a nejtěžší oběti na svobodě, na obětech své existence, bude vzpomenuto stejným způsobem, jako těchto upisovatelů válečných půjček. Proto domnívám se, že tato předloha, která je součástí velkého plánu sanování poválečných poměrů, bude doplněna ještě dalšími. Přál bych si, aby také otázka emigrace v našem státě, vydržování tisíců příslušníků, které nás stojí statisíce, byla likvidována, jakož i otázka našich uprchlíků, kteří ať z Ruska, ať z jiného válečného území musili uprchnouti, ponechávajíce všechno v dosavadním území, a nepřinesli si do vlasti ničeho.
Tyto otázky pokládal bych za soubor likvidace poválečné a přál bych si, by také ony byly řešeny. S těchto hledisek dívá se naše strana na předlohu o válečných půjčkách a bude pro předlohu hlasovati. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo dále má p. posl. Kurťak.
Posl. Kurťak (malorusky): Vážené paní a pánové! Na dnešním denním pořadu jest návrh zákona o tak zvané válečné půjčce, kterýžto návrh zákona jest velice pro náš národ nespravedlivý. Vláda chce, aby tento návrh zákona stal se zákonem pro ten národ, jenž jest ve velice smutném hospodářském postavení, vláda chce před světem vylíčiti věc tak, že tento návrh zákona jest demokratický a sociální, a když jej zkoumáme, vidíme, že se jím ničí ve veliké míře náš národ.
Tento návrh zákona dělí válečné půjčky, t. j. béře především ty majitele, kteří mají pouze 25.000 Kč jmění, a kteří mají veliké jmění, na ty se zapomnělo. Na Podkarpatské Rusi všichni víme, že 25.000 Kč převyšuje jmění všech majitelů, neboť tam vyslaní úředníci, kteří jako neodborníci jsou ve finančním ředitelství, odhadli naše jmění na výše než 25.000 Kč, takže každý vlastník prodal by své jmění za odhadnutou částku.
Jak návrh zákona rozděluje majitele těchto válečných půjček, stojí v těchto odstavcích: Kdo má jen 25.000 Kč jmění, tomu válečné půjčky budou vyměněny na 5%, a od 1. ledna 1925 se mu budou počítati 3% a za to dostane státní papír, jejž si může klidně uložiti, tak jako rakousko-uherské peníze, jichž i dosud vláda nemohla spravedlivě vyměniti.
Tak chtějí oklamati svět, tak chce oklamati stát naše dnešní vláda, která vzbuzuje nedůvěru, probouzí u nás revoluci a revoluci chce usmířiti tím, že penězi, které nám odbírá, platí četníky a policii a tato policie bodáky a bajonety chce umlčeti náš ubohý ruský národ. Marně protestujeme, marně se lid zdvihá. Lidem vládnou dnes tak, že nyní, v neděli, chtěli s ním oslavovati 5leté výročí, přikázali popům, které platí stát, aby mluvili o tom, jaká blaženost jest na Podkarpatské Rusi. Ale lid, když uslyšel, co s ním chtějí dělati, ustoupil jen rozumným hlasům, aby nedemonstroval proti tomuto svátku.
Tak bude ten majitel obdařen za své válečné půjčky, za něž dostane papír, dostane četníky a policii. A co dostane ten, jenž má jmění vyšší než 25.000 Kč? O tom návrh zákona velice moudře mlčí a nechce se o tom zmiňovati. My jsme platili daně od r. 1918 a 1919, kdy ještě světová válka trvala v celé své hrůze. Z této války jsme dostali jen invalidy a sirotky, pak přišli k nám Rumuni a odřeli nás až na kůži a potom ještě od nás žádají daně za léta 1918 a 1919, takže kdyby tyto válečné půjčky byly vyplaceny, takovým návrhem zákona úplně lidi oloupí. Když jsme šli na vojnu, naši pozůstalí doma byli nuceni platiti válečné daně. Rád bych znal někoho, kdo o své újmě upsal válečnou půjčku, rád bych slyšel toho, kdo by sám předložil svou válečnou půjčku.
To ví nynější vláda, která měla tolik organisační síly, že svému národu vysvětlila, aby válečných půjček neupisoval. Tento český národ jest šťastnější než náš, neboť náš národ upisoval 500 nebo 1000 K válečné půjčky a onen platil 100 do 200 K. O tak zvané lombardní půjčce, která pocházela z výnosu za první půjčku, banky nezpravily tehdy náš národ. Banky převzaly tuto půjčku a teď dostává každý náš zemědělec upomínku tam, kde dnes v celé vesnici nelze sebrati 2000 Kč, dostává upomínku na 3000, na 5000, na 15.000 Kč a jsou i tací, že i na 20.000 Kč, aby zaplatili lombardní půjčku.
Konečně vidíme, že jsme v očích vlády těmi, z nichž možno stáhnouti i kůži, a když si stěžujeme, pak na nás přinášejí bodáky, pak nás zastupují cizinci kradenými mandáty a pak chtějí nás zde koupiti, aby ten národ nepromluvil v obraně svých práv. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Po prvé poslali k nám nevzdělané lidi, kteří nám vyměňovali naše peníze 1 K za 10 K, po druhé poslali na nás lidi, kteří jsouce nevzdělaní, vyměřili nám tolik daní, že marně se odvoláváme, že vláda nám dosud neodpovídá. A nyní třetí úder: Nechtějí nám vyměniti za novou měnu válečné půjčky, nýbrž chtějí je přidati na svůj účet, a z toho chtějí podporovati mnoho četníků, aby dále pokračovali v centralisaci.
Nechci se déle zabývati tímto návrhem zákona, chci jenom k němu ještě dodati to, čeho předcházející řečníci neřekli a co návrh na konec obsahuje. V § 30 obsahuje ustanovení, že, kdo neodevzdá svých válečných půjček, bude potrestán trestem do 5000 Kč, a kdo zapomene něco vysvětliti revisorovi nebo řekne, dejme tomu, něco před tímto revisorem o návrhu zákona nespravedlivě, bude potrestán 3 měsíci vězení. Místo válečných půjček dostane trest, dostane vězení a nyní banky budou žalovati ty naše zemědělce. Vláda dá výdělek advokátům. Ne dosti na tom, že vláda vezme našemu národu jmění do posledního haléře, nýbrž poskytne velikou práci těm soudcům, kteří ani dnes nemohou splniti své povinnosti. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Hruban.)
Banky rozeslaly své upomínky a čekají na uzákonění tohoto návrhu zákona. Když tento návrh zákona se bude pohybovati pravidelnou cestou, na toho chudého rolníka přijde exekuce. Exekutorové vyženou našeho chudého rolníka z té chudé chalupy, kde ještě ukrývá své děti, kde hladoví jeho rodina. Prosili jsme komise, aby sepsaly živelné pohromy, a ničeho jsme nedostali, živelné pohromy zničily naši sklizeň, ale daně budou dále bráti.
Vidíme-li, že vláda to podporuje, vidíme, že za naši práci i za to, co jsme ztratili na vojně, nás ještě chce trestati, pak tato vláda u našeho národa již dávno zasloužila nedůvěry - a já jako zástupce toho národa vyslovím také hlasováním svoji nedůvěru k tomuto návrhu zákona. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Schubert. Dávám jemu slovo.
Posl. Schubert (německy): Slavná sněmovno! Otázka válečných půjček nezmizí z této sněmovny, dokud nebude přiměřeně a spravedlivě upravena. Co nám nabízíte, jsou skrovné drobty. V politice není "konečného" rozřešení, jak tvrdíte, a proto se budeme zasazovati také dále pro úplné uznání válečných půjček a pro osvobození od lombardu, jejž má stát převzíti.
Přes noc byl tento návrh podán. Byli jsme zaskočeni a nebyl dodržen slib, že tento návrh bude nám dříve předložen k nahlédnutí a posouzení. Tento návrh jest neupřímností nejhoršího druhu a má uvésti v omyl také cizinu. Mýlíte se, myslíte-li, že válečné půjčky postihují tak těžce jenom Němce. Nikoli, tisíce členů vašeho národa čeká rovněž s úzkostí na úplné vykoupení válečných půjček. V našem klubu můžete čísti dopisy českých stran, které nás důtklivými slovy zapřísahají, abychom pokud možno rychle podporovali rozřešení. Byl bych zvláště zvědav na to, jak se chová k této otázce český svaz pro ochranu půjček a zdali jest také spokojen s tímto nedostatečným rozřešením. Tento návrh nevyhovuje ani nejmenším požadavkům středních stavů. Převzali jste aktiva starého Rakouska, převzetí pasivní prostě odmítáte. Může však jednou nastati doba, kdy donuceni poměry - jste nárazníkovým státem - nám budete nabízeti snad příznivé rozřešení, kdy však nebudeme více moci této nabídky hodnotiti jako dobré vyjití vstříc. Tímto návrhem nedosáhnete důvěry státních občanů a tím prokážete samému státu nejhorší službu, jakou lze jen mysliti. Chcete-li trvale chrániti svou měnu, pak nesmíte přicházeti s takovýmto návrhem, neboť jím bude zajisté trvale podkopán váš úvěr v cizině, jehož nutně potřebujete. Již sám zájem státu měl by vás nakloniti, abyste v tomto směru spravedlivě jednali.
Otázka válečných půjček není otázkou národní. Nikdy vůbec jsme na ni nepohlíželi jako na národní otázku. Jest sice otázkou hospodářskou, zajisté, avšak ještě mnohem více jest význačnou otázkou státní. K tomuto jedině správnému chápání se nemůžete však ještě stále povznésti. Tento špatný návrh jest však také očitým důkazem, že vám nezáleží na zmírnění národnostních protiv a že si nepřejete sblížení s Němci a s jinými menšinami tohoto státu a že ho nevyhledáváte. Jak se zdá, jest vaším heslem také dále neplodný boj, v němž se přece dosud, bohužel, vyčerpávali nejlepší mužové obou národů. Násilná soustava "pětky" má býti udržena jako dříve úplně a menšiny mají býti politicky a finančně utlačeny.
Konstatujeme, že v otázce lombardní banky vyšly dále vstříc nežli vláda, která neuměla také využíti v novele této ochoty bank. Byla to tím spíše krátkozrakost a těžké opominutí, když by přece státu při tom nebylo finančně ublíženo. Osud mnoha spořitelen závisí podle tohoto návrhu jedině na vůli ministerstva financí. V rozličných směrech se poškozují držitelé válečných půjček, od většiny se žádá doplatků, dává se jim velice nehodnotný papír, zadržují se jim se zpětnou platností úroky a toto dílo se korunuje ještě tím, že při dávce z majetku politování hodné oběti jsou ještě jednou povinny přehnanými platy.
Právě v otázce zúročení jest zřejmé podstatné zhoršení proti dřívějšku. Tak nepatrně dbáte slova nejvyšší hlavy státu, presidenta, jenž se znovu vyslovil pro humánní rozřešení válečných půjček. Volám k vám: Nikoli zbraně, nikoli spolky a smlouvy zajišťují trvání státu. Zbraně mohou selhati, spolky a smlouvy se uzavírají proto, aby byly zrušeny. Trvání státu jest především zajištěno jen tehdy, když tento stát se všemi svými občany jedná jako s rovnocennými a nezadržuje jim jejich práv. Také k tomuto pojetí se ještě nyní nepřiznáváte.
Nikoliv jen jako řečník své strany, nýbrž také jako zástupce plzeňské župy, která podle statistických výkazů byla silně nasycena válečnými půjčkami, jsem nucen zaujati stanovisko k tomuto návrhu. Právní důvody našich požadavků na úplné zaplacení půjček, na je jich plné dodatečné zúročení, na jejich nespojování se IV. státní půjčkou - tyto právní důvody jsou pro nás jasné a zřejmé. Musil bych opakovati, co již mnohokráte bylo řečeno, kdybych je chtěl uváděti, avšak také pouhé přirozené právo, to přirozené právo, kterému rozumí i zcela prostý muž, mluví za uznání půjček.
V nynější době se tak mnoho horuje o sociální spravedlnosti také v této otázce. Po této stránce není nedostatek krásných slov, ale činy, ty scházejí. Návrh jest až do poslední řádky svých ustanovení nespravedlivý a jest tedy v pravém slova smyslu nesociální. Nevytváří hodnot, ničí hodnoty, vnucuje na příklad lombardním dlužníkům do ruky žebráckou hůl. Tyto vlastnosti nesmí nikdy míti spravedlivý návrh pravého zastupitelství lidu. U druhé strany sněmovny jest tato věc holé politikum a proto nebylo kmotrem tohoto návrhu sociální svědomí. Doufali jsme s počátku, že budete revidovati své původní mínění. Již kolísání ve vašem mínění, již jevící se nerozhodnost a bezradnost a s druhé strany chvat, s nímž jste chtěli probičovati návrh v těchto dvou dnech, prozrazuje zřejmě a zřetelně slabé vaše stanovisko a snad také více nebo méně špatné svědomí. O zástupu těch, kteří upisovali na hypotéky, tento zákon vůbec nemluví. Zde měly býti učiněny zvláštní výjimky, a nejen výjimky, jež jsou stanoveny pouze pro lombard. Tímto kaudinským jhem nemůžeme my Němci projíti, uvažujíce chladně a bez předsudků. Vyvlastnění našich peněz jest tím vyřízeno, schází ještě úplné vyvlastnění naší půdy, pak jest vaše vítězství úplné, vaše pomsta jest pak dokonána. Veškeré německé hodnoty v tomto státě propadnou pak konfiskaci. U železničních obligací pomýšlíte, jak znenáhla proskakuje, na něco podobného a také ve věci předválečných rent, neboť manipulace při jejich vykoupení není přece bezvadná.
Jednání s tímto návrhem mělo pro nás býti zkušebním kamenem vašeho upřímného smýšlení. Ve vašem vládním programu zaujímá právem nanejvýš významné místo věta o zvýšení výroby. Zapíráte však svůj vládní program, když tímto návrhem jedním škrtnutím péra ničíte tisíce existencí, neboť většina toho, co národ upsal, není úsporou, nýbrž většinou provozní jistinou, která se vaší předlohou nejen neuvolňuje, ač by si bylo toho přáti, nýbrž dále se váže a tím přímo ničí.
Ne vždy jste tak smýšleli a bylo by snad i pro mě lákavé, bylo by zajímavé, jmenovati ještě jiná jména, než byla dnes jmenována. Ale chci chrániti společenskou slušnost a nechci ty, kteří dnes snad na těchto křeslech sedí, uváděti do rozpaků, aby je nepronásledoval jejich vlastní, český, lidový, tajný soud. Drobné hříšky starého Rakouska jste v tomto návrhu i v jiných směrech poměrně rozmnožili. Nemluvím jen - a to by mělo naši protivnou stranu nejvíce zajímati - jménem svých německých voličů a straníků, nýbrž - a byl to místní časopis protivné strany, jenž nejdříve tuto okolnost přivedl na denní světlo - mluvím také za 42 voliče českého jazyka, kteří kdysi volili listinu naší strany pro naše chování k otázce válečných půjček. Závistivě pohlíží se i do Jugoslavie, do tak zaostalého balkánského státu, kde proniklo liberálnější ponětí k otázce válečných půjček. A denně se množí nestranné hlasy mezi vámi, které mluví pro úplné zaplacení válečných půjček, a jen jediná okolnost, totiž pouze obava býti považován za Rakušáka, zdržuje mnohé lidi, aby upřímně a svobodně projevili svoje přesvědčení. Na této zemi spočívá kletba, že se zde po staletí měří vše měřidlem citu, letory a nikdy měřítkem chladně uvažujícího rozumu. Tímto způsobem se nedosáhne znovuzrození našeho hospodářského života. Jest to zlá, bludná cesta, kterou jdete v této věci, bludná cesta, na niž vás snad zatlačila letora a slabošské přihlížení k demagogické ulici. Nemyslete si však, že jest to milost, na niž čekáme. K tomu jsme příliš pyšní. K tomu jsme národem příliš nepoddajné šíje. Není to dar, jehož od vás chceme. Jest to pouze náš majetek a také majetek českého, slovenského a maďarského upisovatele, jehož se my Němci dnes ujímáme. Zadržujete-li nám tento poctivý majetek, ale s druhé strany i s amnestií rozepisujete daně se zpětnou platností, pak z toho nemluví spravedlivý lidský cit a nikoli duch onoho Amosa Komenského, jejž při každé vhodné a nevhodné příležitosti uvádíte, nýbrž duch nahého a nezakrytého sobectví. Jako onen podivínský hrabě před skorem sto lety ve staré stavovské sněmovně vůči císaři povznesl do výše znehodnocený groš a vyčítal mu toto znehodnocení, tak také vy dnes uvalujete na sebe velkou historickou výčitku milionového národa a rozšiřujete propast, kterou jste zdravým návrhem mohli aspoň zúžiti.
Avšak jedno vám můžeme říci, jedno jest jisto: Venku v našem německém národě umlkla v této vážné hodině každá stranická nenávist, každý svár, vše, co nás dělilo. My jsme v tomto směru jednotni na celé čáře. Pohlédněte na celý levý blok bez rozdílu stran. A budeme v této otázce jednotni, až úplně napravíte křivdu, kterou jste na nás spáchali. V této otázce nestojíme na cimbuří stran, stojíme výše, heslo, které dnes řídí naše city, činy a slova, jest obsaženo ve třech slovech: "Národ v nebezpečí."
Produkce mnohých moderních právníků - a vidíme to zvláště v tomto státě - jest bohatá novelami a zde bude musiti nová novelisace přijíti dříve než myslíte. Ovšem přikročíte k nové novelisaci donuceni nutností a nikoli z vlastního popudu. Ale závorkové a výhružné paragrafy, jimiž jest tento návrh zákona zahrazen, rozplynou se v dým. Železná hospodářská nutnost si vynutí novou novelisaci tohoto zákona, jak si již v tomto státě vynutila novelisaci mnoha jiných zákonů.
Nejvnitřnější pohnutkou této novely jest, že má býti přípřeží pro státní půjčku. Dvojitého účelu, jenž jest zamýšlen tímto návrhem, nebude dosaženo, neboť dvěma pánům nelze v tomto případě zároveň sloužiti. Nám přinese zákon zhroucení tisícerých existencí. Vám nikdy nepřinese kýženého zlatého proudu nové půjčky ve vydatné míře. Oba z toho vyjdeme jako poškození. Jen při návrhu zákona, kde rozum byl kmotrem - a tomu zde tak není - může býti vybudováno štěstí národa. "Jak se spojují rozum a štěstí, to bláznům nikdy nenapadne. I kdyby měli kámen mudrců, scházel by tomuto kameni mudrc." A bylo to bláznovstvím, že jste tuto věc prohlásili za politikum a pro toto bláznovství zůstanete na bojišti jako poškození. Na bojišti neleží s touto předlohou jen německý národ. Kdo sleduje důvody tohoto návrhu, musí viděti, že také vy, také Československá republika byla jím poražena. Dnešním dnem byla v německém národu znovu roztříštěna myšlenka státní a víra v právo a spravedlnost. Vaším neštěstím v této věci jest také Dohoda, která řešení otázky válečných půjček zastřela. Z rozumných důvodů bylo by bývalo lépe, kdybyste byli vytvořili návrh, jímž byste byli zcela a úplně dosáhli důvěry svých německých a jinojazyčných státních občanů. Promeškali jste tuto chvíli. Nouzi a bídu, neštěstí a trápení přinesla válka do chat a domů našeho národa. Ještě nejsou rány zaceleny. Novou bídu a nové trápení přináší tento zákon. Má to snad býti zmírnění válečných škod, o nichž mluví také vaše vládní projevy s tak epickou šíří?
Opakuji, že jest to trvalou kletbou v této zemi, že oněch málo mužů, kteří hlásají rozum a spravedlivý zřetel, jest zatlačováno do pozadí a že se stávají obětí ostrakismu nesoudného davu.
Ze všech těchto vzpomenutých důvodů, ze všech těchto úvah musíme podle svého svědomí rozhodně odmítnouti návrh zákona, jenž se musí státi pro nás finančním zhroucením, pro vás však nevyhnutelně také škodou a zvláště bude míti za následek nedůvěru celé ciziny. Naše konečné stanovisko jest vyznačeno. Budeme také dále vytrvale a bez únavy požadovati svého práva a bojovati za ně, dnes i v budoucnosti. (Potlesk na levici.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Dalším řečníkem je pí. posl. Malá. Uděluji jí slovo.
Posl. Malá: Paní a pánové! Dnes ráno zasedal zásobovací výbor a nejenom my, komunisté, ale celá pobouřená veřejnost očekávala, že při první schůzi zásobovacího výboru bude vzata zpět z programu jednání sněmovního předloha čís. 4817, předloha o vymílání pšenice a žita. Bylo to očekáváno nejen proto, aby nastalo uklidnění a učiněna byla přítrž další lichvě s moukou, ale bylo to očekáváno jmenovitě proto, že tato předloha byla kvalifikována každým soudným člověkem jako frivolní a cynický výsměch, jako podivný doprovod k protidrahotní vládní akci. Místo této samozřejmosti, již každý člověk očekával, vzchopil se ministr zásobování dr. Franke k prohlášení, ve kterém - a to je úžasné - především vyhrožuje všem lidem, kteří budou šířiti nekritické zprávy o této předloze, čili jinými slovy řečeno, pan ministr dr. Franke řekl zabaleně: vy oposiční časopisy, vy oposiční poslanci, vy všichni nespokojení s touto předlohou, držte hubu, sice mám proti vám dosti prostředků! (Výkřik posl. Toužila.) To řekl pan ministr dr. Franke. (Výkřiky.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid. (Posl. Teska: To je švindl zjednaný, který provádí ministerstvo!) Volám p. posl. Tesku k pořádku.
Posl. Malá (pokračuje): Kromě toho uvedl pan ministr dr. Franke, že vláda měla dobrou vůli s touto předlohou. Rádi věříme. Ano, dobrou vůli měla skupina agrárníků a národních demokratů, kteří již před rokem v zásobovacím výboru říkali, že československý lid je mlsný. Rádi panu ministrovi věříme, poněvadž mluvil jejich jménem, že vláda měla dobrou vůli, ale chudý lid této dobré vůle nepochopil. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Posl. Malá (pokračuje): Přes všechna tato slova, která chtěla býti velmi objasňující, nepodařilo se panu ministru dr. Frankemu, aby se všichni lidé zbavili pocitu, že jmenovitě strana československých socialistů tu sehrála velmi nechutnou a neslušnou komedii s lidmi, a to z toho důvodu, že celé 4 dny píše "České Slovo" a paní Zeminová se div v něm nezapřísahala svým čtenářům, že nedojde k uskutečnění této předlohy. V nedělním čísle ještě psala, že tato předloha musí býti tento týden ihned vzata z programu. My chápeme, že českoslovenští socialisté a stejně sociální demokraté se dnes snažili v zásobovacím výboru nalézti formu takovou, která by pomohla koalici a celé vládě z veliké blamáže, kterou předložením této předlohy utržila. Obě socialistické strany se dnes v potu tváři namáhaly, aby jaksi vládě z bryndy pomohly. Paní kol. Zeminová - nejsem ráda osobní, ale v tomto případě jde o věc rázu tak zásadního, že nelze o ní mlčeti - místo toho, aby se zrovna tak kategoricky a radikálně, jako mluvila nedávno zde a jak psala v "Českém Slově", se vyslovila místo tohoto radikalismu, který by byl vyžadoval, aby byla řekla: Tato předloha musí býti vzata z jednání sněmovního vůbec - dala návrh, aby se sešla komise znalců a po dobrozdání této komise znalců . . . (Výkřiky. - Posl. Zeminová: Dnes nebo zítra, jen loyálně, kolegyně!) Loyálně prohlašuji, že paní Zeminová řekla, že dnes, nejpozději zítra, se musí sejíti komise znalců a že po dobrozdání této komise o předloze musí býti rozhodnuto. (Výkřiky posl. Toužila a posl. Kreibicha.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Posl. Malá (pokračuje): Přes to však, že toto rčení paní Zeminové zůstalo jaksi futurum exactum, píší dnes oba večerníky, nejen "Českého Slova", nýbrž i "Práva Lidu", že tato předloha je pohřbena. Konstatuji s tohoto místa, že je to lež. Dnes jste řekli, že teprve znalci o tom rozhodnou, a vaše časopisy lhou do zásoby. Bylo mi líto p. posl. Trnobranského, který jako socialistický referent předlohu dostal, protože mně řekl, že dostal předlohu teprve ráno a nemohl ji prostudovati. Ovšem zpráva o předloze se potuluje ve veřejnosti již celý týden, lichváři a keťasové mezitím dávno mouku zdražili a se obohatili a posl. Trnobranskému nezbylo minuty času, aby se jí zabýval, natož, aby se spravedlivě rozhořčoval, jako se rozhořčovali jeho voliči. Pan Trnobranský, který jako referent mohl přece předložiti návrh na zamítnutí, ztotožnil se s návrhem paní kol. Zeminové a tak celá komedie byla sehrána v celé své úplné ošklivosti. Pro obě socialistické strany - to musí konstatovati každý nezaujatý člověk - tu není ani nejmenšího polehčujícího důvodu, ani nejmenší polehčující okolnosti, tvrdí-li, že tuto předlohu předložila vláda, čili, že chtějí odpovědnost za tuto nepopulární předlohu svaliti na agrárníky a národní demokraty. Víme, že intelektuelními původci této předlohy jsou také strany kapitalistické, ale vždyť v koaliční "pětce", kterou musí každý návrh projíti, zasedají obě socialistické strany, a proto nelze tvrditi, že obě socialistické strany jsou na celé věci nevinnými. Opak je pravdou!
Dovoláváme se veřejného mínění a na pobouření, a to pobouření spravedlivé, protože, má-li se chudým lidem poskytnouti možnosti, aby jedli z černé, poněkud lacinější mouky, pak jest to drzostí rázu jen kapitalistického, tak kapitalistického, že obě socialistické strany již dávno proti tomu měly polemisovati. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Prosím o klid.
Posl. Malá (pokračuje): Odvolávajíce se na náladu v obecenstvu, dali jsme v zásobovacím výboru návrh, aby tato předloha byla vzata okamžitě s pořadu. Bylo by se tím dosáhlo, jak jsem v úvodu řekla, paralysování lichvy a přispělo by to poněkud k uklidnění občanstva. Tento náš návrh byl však zamítnut, prý pro formální nepříslušnost, a tak se stalo, že koalice s klidem pracuje dále a socialistické strany, stejně odpovědné s ní, přímo do ruky lichvářům, což je tím horší, že nemíní tyto lichváře stíhati nějak drastickými tresty, kterých by se báli. Za druhé koalice naznačuje tímto odkladem nebo prodlužováním, jak málo jí záleží na odstranění chaosu, který vznikl překotným nakupováním bílé mouky, a za třetí jsme si vědomi, jaký účel má obírání se touto předlohou, totiž ten, aby zatím bez pozornosti veřejnosti mohly projíti všechny finanční předlohy, které byly sněmovně předloženy.
To je smysl a další účel toho, že předloha o vymílání pšenice a žita se dále potlouká po sněmovně, že se budou o ní znalci vyjadřovati atd.
My nijak nemíníme podporovati ani vládu ani socialisty v hledání cesty pro čestný ústup z této moučné blamáže. A tak se přímo tážeme, k čemu u všech všudy potřebujete znalců k tomu, že tato mouka není k jídlu pro lidi? Jestliže potřebuje vláda, koalice nebo někteří její členové znalců k tomu, aby jim říkali, že tato mouka černá je jen pro husy a dobytek, pak je to doklad takové úžasné diskvalifikace těchto lidí, že jedinou odpovědí na to může býti: Táhněte k čertu a udělejte místo těm lidem, kteří rozumějí nejjednodušším pravdám života a tomu zásobování!
Kdyby všichni tito koaličníci, kteří se ještě nyní zdánlivě za tuto předlohu bijí, aspoň socialisté, již jakž takž drží prestyž koalice, měli odvahu předstoupiti před ženy-hospodyně a říkati jim tyto rozumy tváří v tvář, pak by je tyto ženy poučily o jejich moudrosti způsobem, který by byl poněkud radikálnější, než to děláme my, ale také daleko vhodnější na takovéto provokativní předlohy.
Naší povinností samozřejmě jest, říkati lidem, že drahota se neodstraní ani demonstracemi, ani resolucemi, o nichž tito naivní lidé, tito dobří dělníci, se domnívají, že jimi tuto drahotu odstraníte. Právě naopak, jen způsob, kterým by s vámi mluvily ustarané a usoužené ženy-hospodyně, mohl by zjednati nápravu.
A my s tohoto místa prohlašujeme, že k odstranění nejen drahoty, ale k odstranění všech těchto provokativních finančních předloh, které se nyní projednávají v parlamentu, jichž účinek bude ten, že chudý lid a poplatníci v republice budou tak nesnesitelně zatíženi, že k odstranění těchto zlořádů nestačí už ani rozhořčování naše zde v parlamentě, že k tomu nestačí ani intrikování socialistických stran, byť bylo sebe obratnější, že k tomu také nestačí cynismus kapitalistických stran, s jakým se předkládají všechny tyto předlohy, ale že na tuto velikou bolest chudého lidu jest jediný prostředek, a to vyměniti tuto proradnou koaliční vládu, proradnou proto, že socialisté se v ní nechovají jako socialisté, za vládu čestných dělníků a rolníků. (Potlesk.).
Místopředseda dr. Hruban (zvoní): Volám paní řečnici za poslední výrok k pořádku.
Než udělím slovo dalšímu řečníkovi, dám přečísti dosud podané návrhy. Žádám, aby byly přečteny.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů:
Zpráva tisk 4825 se vrací rozpočtovému výboru k novému projednání.
2. Pozměňovací návrh posl. Tauba a druhů:
V §u 3 budiž škrtnuto slovo "činný".
3. Pozměňovací návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů k §u 4:
Další podmínkou odškodnění jest, že zdaněný příjem vlastníka válečných půjček v berním roce 1923 nepřevyšuje 30.000 Kč.
Nárok na přiznání této hranice dlužno přihlásiti. Rozhoduje o tom berní úřad I. stolice. Proti tomuto rozhodnutí jest přípustné odvolání k zemskému finančnímu úřadu do 30 dnů. Zemský finanční úřad rozhoduje s konečnou platností.
Osoby, osvobozené od dávky z majetku podle §u 43 zákona o dávce z majetku, mají nárok na odškodnění bez ohledu na výši jmění, mezi nimi pak země, župy, okresy a obce se všemi fondy, ústavy a podniky, i když jsou tyto provozovány soukromohospodářsky.
4. První eventuální návrh posl. Křepka, Böhra, dr. Kafky, Stenzla a druhů:
§ 4 nechť zní:
"Další podmínkou odškodnění jest, že čisté jmění vlastníka válečných půjček nepřevyšuje 25.000 Kč, při čemž se nepřihlíží k válečným půjčkám, jejichž jmenovitá hodnota může dosáhnouti 150.000 K.
Při určení této hranice rozhoduje stav jmění dne 1. ledna 1924. Nárok na přiznání této hranice dlužno přihlásiti. Rozhoduje o tom berní úřad I. stolice. Proti tomuto rozhodnutí jest přípustné odvolání k zemskému finančnímu úřadu. Zemský finanční úřad rozhoduje s konečnou platností.
Osoby, osvobozené od dávky z majetku podle §u 43 zákona o dávce z majetku, mají nárok na odškodnění bez ohledu na výši jmění, z nich pak země, župy, okresy a obce se všemi fondy, ústavy a podniky, i když jsou tyto provozovány soukromohospodářsky."
5. Pozměňovací návrh posl. Patzela a druhů k §u 4:
V prvém, druhém a třetím odstavci budiž číslice 25.000 nahrazena číslicí 100.000.
6. Pozměňovací návrh posl. Tauba a druhů: