U §u 279, který jedná o zemském úřadě pro pojištění dělníků na Slovensku a Podkarpatské Rusi, byl podán návrh, jenž se v podstatě kryje s požadavkem vysloveným p. kol. Lehockým ve včerejší jeho řeči, aby bylo jasně vytčeno, co se stane s fondy, jež tento ústav nashromáždil na základě bývalého uherského zákona od aktivních nemocenských pojišťoven, pokud jich nebylo zapotřebí, aby jich použil k úhradě ztrát v pasivních nemocenských pojišťovnách.
Problém tohoto ústavu je daleko komplikovanější než poměry některé jednotlivé nemocenské pojišťovny v historických zemích.
Je komplikovanější tím, že tamější zákon spojuje pojištění nemocenské s pojištěním úrazovým, že sám ústav ten jest nositelem pojištění úrazového a že na základě docela jiných zákonných předpisů mohl vykonávati dalekosáhlý vliv na jednotlivé nemocenské pokladny v tamějším obvodu. Tento problém proto není možno řešiti stejným škrtem, jakým bylo možno řešiti rušení některých nemocenských pokladen; proto osnova zákona ponechala nařízení úpravu likvidace tohoto poměru slovenského. Rozumí se samo sebou, že při této likvidaci, při níž budou fondy nashromážděné uvedeným způsobem tvořiti hlavní položku aktiv ústavu, bude nutno použíti těchto fondů k účelům, ke kterým byly nashromážděny, totiž ku provádění pojištění nemocenského ve prospěch nemocenských pojišťoven, které svým dobrým hospodářstvím nebo svým příznivým hospodářstvím dopomohly k nashromáždění a ke vzrůstu jejich.
My jsme změnili § 287, odst. 2, podle kterého nyní má vstoupiti celý zákon najednou v účinnost dnem, který bude stanoven nařízením. Ale v §u 282, odst. 1, zůstalo ustanovení, které počítalo ještě s dřívějším návrhem osnovy, totiž, že ustanovení o pojištění nemocenském vstoupí po případě dříve v účinnost, než ustanovení o pojištění invalidním a starobním. Návrhy pana kol. Tauba a soudr., aby v §u 282 v odst. 1 ve třetí řádce od konce slova: "o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci," byla škrtnuta, je ve shodě s nynějším zněním §u 287. Doporučuji, by tento návrh byl rovněž schválen.
U závěrečného paragrafu, který obsahuje prováděcí klausuli, se navrhuje, aby byla škrtnuta slova: "v dohodě se zúčastněnými ministry". Tento návrh není odůvodněn proto, že není možno, aby ministr sociální péče nedohodoval se při provádění tohoto zákona s některými ministry. Poukazuji na př. nejen na ustanovení, při kterém se jedná o stránku finanční a při které bude třeba jednati s ministerstvem financí, nýbrž i na ustanovení o soudnictví pojišťovacím, které vyžaduje nezbytně, aby ministr sociální péče jednal také s ministerstvem spravedlnosti o jmenování soudců, kteří by byli povoláni prováděti zákon jako funkcionáři pojišťovacích soudů. Je tedy nutno, aby klausule prováděcí obsahovala ustanovení, že ministr sociální péče se má dohodnouti se zúčastněnými ministry v tom kterém konkrétním případě, který se jejich resortů týká.
Vedle této spousty pozměňovacích návrhů, o kterých jsem se mohl jen přehledně zmíniti a o jejichž části finanční bude ještě jednati pan zpravodaj rozpočtového výboru, byla podána řada resolucí. Přiznávám se, že nejsem valným přítelem resolucí vůbec. Buď jsou resoluce takového rázu, že většina má za to, že se splniti dají; potom jsouc nositelem vládní moci má možnost vynutiti na své vládě, aby obsah resoluce opravdu provedla, aniž by byla zákonodárným sborem k tomu vyzývána. Nebo obsah resoluce je takového druhu, že většina nevěří v možnost okamžitého provedení, a potom bych velmi nerad, abychom se zase dostali do resolučního hospodářství, ve kterém jsme tak abundantně plovali v bývalém rakouském parlamentě. To by bylo jen sypání písku veřejnosti do očí. Není také možno přehlédnouti okamžitě dosah podaných resolucí, z nichž řada na první pohled je velmi snadno přijatelna a proveditelna. Nemám v úmyslu vyžadovati, aby resoluce ty nebyly schváleny, ale na druhé straně nemohu doporučiti, aby byly schváleny, poněvadž fysicky opravdu nebylo možno vystihnouti dosah každé jednotlivé resoluce. Nechceme-li přijímati resoluce jenom u vědomí, jak se vulgárně říká, že se "z toho nestřílí", chceme-li každé svoje usnesení bráti opravdu vážně, i když to není přímo usnesení paragrafové, tedy je nutno, abychom měli možnost o dosahu každé jednotlivé resoluce uvažovati. Proto dovoluji si navrhnouti, aby všechny resoluční návrhy, které byly čteny, byly přikázány sociálně-politickému výboru k úvaze a ke zprávě.
Dovolte mně, paní a pánové, na konci ještě několik slov, která jsou jaksi doplňkem povšechné debaty. Tento závěr byl by mně býval ušetřen, kdyby pan kol. Kreibich byl svojí včerejší řeč pronesl opravdu v povšechné debatě, do níž patřila, neboť pak bych byl měl příležitost již v povšechné debatě na ni odpovídati. Poněvadž však teprve ve včerejší schůzi mluvil, tedy budiž mně dovoleno, abych se v závěru o jeho řeči zmínil.
Komunistická strana naše vyslala do této debaty dva řečníky. V povšechné debatě mluvil pan kol. Kučera, který byl členem sociálně-politického užšího výboru, v němž opravdu vážně, jako všichni ostatní členové na projednávání osnovy spolupracoval, a pana kol. Kreibicha, o kterém jsem až dosud nevěděl, že by se byl otázkami sociálně-politickými zabýval. Ráz obou těchto řečí dokumentoval, co je všem známo, kdo zná naši komunistickou stranu, že jsou v poslanecké frakci komunistické v naší sněmovně i v komunistické straně české vůbec dva proudy. První proud tvoří staří sociální demokraté, lidé, kteří jsou si ze své dřívější činnosti ve straně sociálně-demokratické dobře vědomi, že dělnictvo daleko snáze dá se organisovati pro stranu oposiční nežli pro stranu vládní, že je daleko snadněji organisovati dělnictvo, když se vytyčují požadavky dělnické, když není zapotřebí přejímati jakoukoliv zodpovědnost a když není zapotřebí konati ve skupině vládního souručenství i nepříjemné věci, kterým se konečně nevyhne žádná vláda i kdyby to byla vláda čistě dělnická a i kdyby to byla diktatura. Tito pánové ovšem přehlížejí, že po válce se dostala dělnická třída v celém světě, a ovšem také u nás, před docela nové problémy a úkoly, a že zájem dělnické třídy a posice, kterou dělnická třída ve státech zaujímá politicky i sociálně, vyžaduje, aby se v dělnictvu již nejenom o politice mluvilo, nýbrž aby se také již jednou politika dělala. Jménem této frakce v komunistické straně mluvil předevčírem pan kol. Kučera, který látku dobře ovládá, který se svého hlediska oposičního poslance vytýčil dalekosáhlejší požadavek dělnické třídy tak, jak jsme byli zvyklí viděti i u jiných dělnických stran, pokud byly v oposici a pokud nebylo potřeba, aby se zúčastnily součinností vlády.
Tohoto směru jest nejenom veliká část naší komunistické frakce, nýbrž skorem všechno dělnictvo, které jest sice oposičně naladěno, o tom není nejmenší pochybnosti, ale které není jinak naladěno oposičněji než bylo, dokud sociální demokracie v bývalém Rakousku byla oposiční stranou. Odvažuji se říci, že k této skupině náleží dokonce i pan kol. Tausik, který tak leckdys okatým způsobem dává na jevo i v této sněmovně svou revolučnost. Doufám, že mu to neuškodí, co povídám, neboť myslím, že pan Zinověv nebude dbáti příliš toho, co takový sociálně-demokratický patriot mluví o jeho miláčkovi v Československé republice.
Druhý proud v komunistické straně představuje skupina intelektuálů, jménem té mluvil včera pan kol. Kreibich. Kdo chiliasticky věří ve světový převrat ruskými methodami, kdo věří, že ke všemu odhodlaná menšina se může ve státě zmocniti vlády, jsou-li k tomu dány podmínky, nastal-li totiž absolutní rozvrat státní moci a správy a zmocnila-li se úplná apatie zoufalé masy, a že tato menšina může vytvořiti pro dělnickou třídu ráj na světě, ten ovšem jest oprávněn a povinen považovati za zrádce každého, kdo pracuje proti rozvratu a apatii dělnické třídy, kdo pracuje proti zoufalému stavu, kdo naopak pracuje k posílení dělnických posic ve státě. My máme za to, že chiliastické vzrušení a vytržení může sice na chvíli strhnouti masy, a to tím důkladněji, čím méně jsou rozumově založeny, ale trvalou basi dělnické politiky vytvoří pouze tvůrčí práce ve prospěch dělnických tříd a tuto tvůrčí práci vykonáváme my zrádcové, sociálně-demokratičtí patrioti, jak nás nazval pan kol. Kreibich. (Výborně! Potlesk.)
Není jistě příjemné po desítileté práci pro dělnickou třídu slyšeti slovo "zrádce", ale my se utěšujeme obsahem motta italského citátu, který Marx k jednomu ze svých největších děl předeslal: "Nech lidi mluvit, a jdi svou cestou." My svou cestou půjdeme a jsme přesvědčeni, že po ní dosáhneme cíle. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): K projednávání tohoto odstavce dostavil se za ministerstvo spravedlnosti pan min. rada dr. Voska a pan vrch. soudní rada dr. Kozel.
Udělujem slovo zpravodaji výboru rozpočtového pánu posl. dr. Srdínkovi.
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! V ohromné záplavě pozměňovacích návrhů vyskytly se velmi četné, které, kdyby byly přijaty, měly by finanční účinky.
Vybral jsem všechny tyto návrhy a mohu vám obsah jejich předvésti, ne jednotlivě, nýbrž v jednotlivých kategoriích, skupinách, právě podle materie, o které pojednávají. To řeknu předem, že většina těchto pozměňovacích návrhů jsou takové, které rozšiřují náklady nemocenského, starobního a invalidního pojištění, tedy zasahují ve směru zvětšení výdajů celé této instituce. Jen jedna malá skupina těch návrhů chce omeziti náklady.
Z návrhů rozšiřujících vydání, jsou předně ty, které chtějí osnovu rozšířiti ještě na další druhy pojištění, tedy na mateřství, na úraz ve větším rozsahu, na nezaměstnanost, na rozšíření pojištění pozůstalostního. Sem patří návrhy pp. kol. posl. dr. Keibla a soudr., Tauba a soudr., Kučery a soudr., a Schälzkyho a soudr.
Druhá skupina rozšiřuje okruh osob pojištěných anebo k požitkům oprávněných, tedy rodinných příslušníků. Do skupiny těchto návrhů, které rozšiřují požitky, nebo chtějí rozšířiti požitky oprávněných osob, patří návrhy pp. posl. Tauba a soudr., Kučery a soudr., dr. Keibla a soudr.
Třetí skupina chce rozšířiti dobu požitkovou tím, že jí klade dříve nebo i dává konec požitkům v pozdější době. Sem patří zase návrhy skoro těchže skupin poslanců, tedy pp. posl. dr. Keibla a soudr., pp. posl. Kučery a druhů, pp. posl. Patzela a druhů a pp. posl. Schälzkyho a druhů a rovněž pp. posl. Tauba a soudr.
Čtvrtá skupina návrhů finančního rázu chce přímo širší nebo větší požitky a výhody, nebo chce zvýšiti příspěvky. Sem patří zase skupina návrhů pp. posl. Kučery a soudr., Tauba a soudr., Schälzkyho a soudr., dr. Keibla a soudr.
Pátá skupina přesunuje příspěvky a zatěžovala by výrobu. Jsou to návrhy pp. posl. Tauba a soudr. a Kučery a soudr.
Šestá skupina žádá komplikovanější zprávu Ústřední sociální pojišťovny podle národnostního rozdělení a měla by za následek přirozeně také zvýšení nákladů.
K těmto šesti skupinám dovoluji si tuto celkovou poznámku:
Budova sociální instituce, kterou tímto zákonem zavedeme, je založena dosti bohatě. Nepopírám, že by mohla býti založena ještě bohatěji, ale také je pravda, že jsme mohli tuto instituci začíti s rozměry nižšími a velmi velká řada hlasů se vyslovovala pro tento počátek skromnější a pro budování této instituce podle hospodářského rozvoje ve všech směrech a ve všech požitcích skromněji.
Tedy začíti skromně stavbu budovati a pak ji vyplňovati všemi ozdobami, na které budeme míti a které kde uvidíme. Jestliže elaborát výboru sociálně-politického a rozpočtového shodl se na určitém počátku, který zároveň byl vtělen do konstrukce celého zákona, soudím, že by nebylo dobré ještě v této počáteční chvíli zvyšovati základnu celé instituce a přijímati návrhy, které k tomu směřují. Já proto v souhlase s panem referentem výboru sociálně-politického navrhnu zamítnutí veškerých těchto návrhů, které právě směřují k zvětšení nákladů.
Pak je další skupina návrhů, které směřují k tomu, aby byl omezen vliv ústředních státních úřadů na dozor hospodářství této instituce. Tu zase, jako již v rozpočtovém výboru jsem přednesl, je dobré vycházeti z toho stanoviska, že je lépe zákonem zabezpečiti širší dohled s počátku a až se hospodářství rozvine, bude-li možno, uvolňovat autonomii, samosprávu této instituce, protože bylo by obtížnější a snad někdy úplně nemožné dodatečně chtíti zaváděti dozor, kdyby se uvidělo, že je toho třeba. Moudřejší z praktického stanoviska je tam, jak oba výbory se usnesly, nechati státní dozor v té šíři, a bude-li možno, a bude-li přípustno, pak tento dozor uvolňovati. Proto také v tomto směru podané návrhy nemohu doporučiti. Jsou to právě návrhy různých skupin, které zastupují páni posl. Taub a soudr., Schälzky a soudr., Schubert a soudr., Patzel a soudr.
Poslední skupina pozměňovacích návrhů finančního rázu podána byla panem kol. posl. Vávrou a soudr. Musím doznati, že tyto návrhy měly na mysli snížení nákladů sociálního pojištění, ale v zásadě tak, jako zavrhují všechny návrhy týkající se zvýšení, jsem nucen zavrhnouti také tyto odtěžkávací návrhy, poněvadž není možno dnes na tom, co bylo ve výborech odhlasováno, měniti, poněvadž by to v mnohých paragrafech mělo dosti dalekosáhlé účinky pro celé výpočty, které byly učiněny.
Proto navrhuji, aby všechny návrhy finančního rázu byly zamítnuty a týká se to návrhů podaných k těmto paragrafům: 1, 2, 4, 7, 12, 27, 61, 72, 74, 82, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 95, 96, 97, 100, 105, 106, 107, 108, 110, 111, 112, 113, 114, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 126, 129, 130, 131, 158, 159, 162, 167, 170, 171, 172, 174, 179, 180, 183, 184, 216, 240, 242, 242a, 243, 244, 248, 250, 251, 254, 257, 261, 279, 280, 283, 285 a 287.
Rovněž vyslovuji souhlas jménem výboru rozpočtového, aby byly zamítnuty návrhy, o kterých jsem já zde nemluvil, ale o kterých referoval p. referent výboru soc.-politického. Dále vyslovuji souhlas, aby byly přijaty návrhy, které byly uvedeny p. referentem výboru sociálně-politického a které nejsou finančního dosahu a konečně navrhuji, aby resoluce z pléna podané byly doporučeny výboru sociálně-politickému a výboru rozpočtovému k projednání a podání návrhu. Tolik co se týče konkrétních návrhů. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)
Nyní je mou povinností rovněž jakožto referenta výboru rozpočtového, který je výborem politickým, zmíniti se o jedné řeči, která zde byla pronesena a která byla patrně pronesena jako řeč z okna, vyšperkována jsouc všemi slovy ze slovníku komunistického, ruského, s celou fraseologií ku sesílení a ozdobení až po ty úmysly kontrarevolucionářské, které prý poslanecká sněmovna naší republiky má.
Pan poslanec strany komunistické Kreibich uvedl ve své řeči, že jsou dvě pohnutky, proč sněmovna republiky Československé přistupuje k uzákonění sociálního pojištění. Je to prý strach před revolučním, třídním odbojem proletariátu a je to úmysl oklamati proletariát a uchlácholiti ho. Já se ptám pánů, kteří v této chvíli až na jednoho jsou nepřítomni: z vás že je strach u nás v republice? (Veselost.) Vás že se někdo bojí v republice? Naše dělnictvo československé umí čísti a dovede si přečísti ty vymoženosti a to všechno, co vymohla komunistická strana pro ruský pracující lid. Před vámi se má někdo báti v této situaci evropské, kdy levému socialismu nikde nekvete pšenice?
Přehlédněte, prosím, situaci v Evropě. Jaké čáky má komunismus v Evropě? Vezměme jih, poloostrov Pyrenejský, Apeninský a Balkán. Je tam někde možnost komunismu ve velikém rozsahu? Tam je horko a tam je obchod, tam se komunismu nedaří a nebude dařiti. Vezměme sever Evropy, Anglii, kde je dělnická vláda Macdonaldova, je tam naděje při rozumu a inteligenci anglického dělníka, aby komunismus tam zapustil kořeny? Tam, kde vládne dělník, který má takové zásady, který prohlásil před nastoupením vlády, že soukromé vlastnictví je bezpodmínečnou nutností každého člověka, aby něco měl, poněvadž kdo nemá nic, nemá potom ani sama sebe, toho dělníka anglického, který prohlásil, že bojištěm socialismu je parlament, který prohlásil, že třídní boj v této chvíli pozbyl svého agitačního významu, že třídní boj netřeba ve XX. století v kulturní Evropě hlásati, toho dělníka, který prohlásil ne heslo: každému tolik, co potřebuje, nýbrž heslo: každému tolik, co si zaslouží. To jsou zásady Macdonaldovy a celé jeho vlády a celé anglické dělnické třídy. Anglický dělník je v první řadě také Angličanem. Když je postaven do té úlohy, aby táhl vládní káru, tak ji táhne a táhne ji dobře. To musí býti také snahou a úkolem dělnictva československého. Podívejme se na Francii, na Německo, tam volby ukázaly, jaké čáky má komunismus. Nepatrná hrstka komunistů přišla do obou sněmoven a při tom je bezmocná, poněvadž druhé socialistické strany zúčastní se vedení státu. A co chcete vy, jakou pomoc čekáte z Rakouska, Maďarska a z Polska? Je tam nějaká naděje pro kořeny bolševismu? Ani nikoho nenapadne. A proto z vás v Československu nemá nikdo strach, a to, co děláme, neděláme z ohledu na vás, nýbrž z ohledu na stát a veškeré jeho občanstvo. Ale strach z komunistů v Československu nebyl a nebude.
Dále pravil pan posl. Kreibich, že se uzákoňuje sociální pojištění, aby se oklamal proletariát a uchlácholil. Na to odpovídám já: Vy nejvíc klamete a štvete a vodíte proletariát před obušky policie, sami voláte štvavá hesla demagogická mezi lid a při tom, co my hlasujeme o sociálním pojištění a přechodu ze všeobecné debaty do podrobné, válí se vaši kolegové na pohovkách v kuloirech.
Dále řekl pan posl. Kreibich včera, že je podstatný rozdíl mezi sociálně-politickými zařízeními, jsou-li prováděna tam, kde má politickou moc dělnická třída, nebo tam, kde vládne buržoasie. Kde vládne dělnická třída, řekl, jako v Rusku, tam je účelem sociální politiky upevnění hospodářských a politických posic dělnictva. Věří někdo těmto slovům? Věří někdo této demagogii, když ji čte, věří jí kterýkoliv dělník? Nejde o posílení dělnictva, ale o posílení posic komunistických diktátorů, ti žijí životem, jakým nežil žádný monarcha, zatím co lidé hynou hladem, jsou ubíjeni a stříleni při každém pokusu protikomunistickém. Rozdíl mezi Ruskem a námi u nás, když lid je poštván a veden jimi na cesty, na které jíti nemá, chrání se policie obušky, v Rusku se vytáhnou strojní pušky. U nás se zavádí sociální vymoženosti a reformy, ale tam je lid uváděn zpět do otroctví a ani za 100 roků nebude dělnictvo ruské tam, kde je u nás dělnictvo dnes.
Dále horoval a bojoval pan posl. Kreibich proti tomu, že tato osnova se spíná s uzákoněním pojištění středních a drobných samostatných podnikatelů. To je demagogie největšího rázu. Na jedné straně voláte po vládě dělníků a sedláků, drobných rolníků, a na druhé straně vytýkáte, že sociální pojištění se spíná, že se spojuje s uzákoněním pojištění i těchto drobných domkářů a drobných rolníků.
Ale to, prosím, vážená sněmovno, nebyl ještě vrchol řeči pana posl. Kreibicha. Vrchol spočívá v tom, co ku konci své řeči pronesl. Mluvil o nás, o vládě a parlamentu československém: "Násilné potlačení Slováků jakož i národnostních menšin, obvyklé již ve všech odvětvích veřejné správy, bude na tomto poli sociálního pojištění doléhati výlučně a bezprostředně na dělnické vrstvy nečeských národností." Co k tomu říci, slavná sněmovno? Mám znovu poukazovati na volební právo, jaké máme u nás, kdežto v Rusku je volební právo úplně omezeno? Mám poukazovati na to, že němečtí krajané mají veškeré druhy škol, které potřebují, nejen 2 techniky, jako máme my, že mají universitu, ba že jsme zavedli nové vysoké školy pro ně, které Rakousko jim nikdy nedalo? Mám poukazovati na to, že ještě dnes poměrný počet žactva ve všech školách odborných a středních a obecných německých je menší, než v našich školách českých, že u nás má učitel a profesor více žáků v každé třídě, než němečtí profesoři? Myslím, že o těchto věcech je mezi námi úplně jasno a že by bylo zbytečno na tuto provokaci pana posl. Kreibicha reagovati. (Tak jest!)
Jako závěrečnou větu pronesl pan posl. Kreibich to, že odmítne tuto předlohu a že vpálí tomuto dílu plamenné znamení klamu a zrady. (Výkřiky komunistických poslanců.) Odpovídám na to: Podvodníky a zrádci lidu jste vy, komunisté (Tak jest!), neboť zatím, co se splňuje postulát třiceti let boje proletariátu, vy ho štvete k demonstraci před parlament, kde se toto sociální pojištění má uskutečniti, ačkoliv víte, že to zákon nedovoluje, a že policie musí zakročiti. Zatím, co se dělá zde zákon, který dá zajištěné stáří všemu dělnictvu v republice, vy hlasujete proti lidu a proti dělnictvu. Kainovo znamení na věčné časy je na vašem čele. Nikdy nebyla u nás a nebude tak demagogická strana, která by denně tak klamala, podváděla a zrazovala dělný lid, jako to děláte vy! (Výkřiky komunistických poslanců.) Lid není slepý a hluchý a vidí do vaší činnosti v Rusku i u nás (Výkřiky komunistických poslanců.) a zdravým rozumem se rozhoduje proti vám. Do poslední vesničky u nás je známo to peklo, do kterého připravila ruský lid, dělnický lid, rolnický lid a ruskou inteligenci komunistická vláda strany bolševické. Gigantický, obrovitý důkaz předvádí se v přítomnosti o oprávnění směru socialistického pravého a levého. Na jedné straně Anglie, na druhé Rusko. Tam u vlády sociální demokracie a demokratický parlamentarismus, zde vláda komunistické strany, pseudoparlament privilegovaných průmyslových dělníků. Tam všeobecné hlasovací právo, svoboda tisku, zde potlačení politických práv devadesáti devíti procent ruského národa a potlačení veškeré svobody tisku a politiky. V Anglii vláda se stará o rozkvět státu a o dobro dělnictva, v Rusku otroctví lidu, bída a hlad a hromadné popravy dělníků. (Výkřiky komunistických poslanců.) Jak může skončiti tento důkaz v očích a před rozumem dělnictva evropského a našeho? Přehledem o Evropě jsem dokázal, že dělnictvo celé Evropy ve své většině se kloní k postupu evolučnímu a vyhýbá se peklu, které mu předvedl ve svém ďábelském pokusu leninismus.
Žádám, aby slavná sněmovna schválila osnovu starobního a invalidního pojištění dělnictva tak, jak vyšla z porad obou výborů a aby schválila návrhy, které byly námi referenty doporučeny.
Co se týče resolucí žádám, aby byla schválena plenem resoluce, na které se rozpočtový výbor usnesl a která je otištěna ve zprávě výborové, a dále aby ostatní resoluce byly odevzdány výboru rozpočtovému. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Při hlasování míním postupovati takto:
Nejprve bychom hlasovali o návrhu posl. dr. Keibla a druhů, aby předloha vrácena byla výboru soc.-politickému s tím, aby návrh vypracoval tak, aby každý národní kmen spravoval zaopatřovací zřízení pro své příslušníky autonomně, a aby jej vypracoval během 14 dnů.
Bude-li tento návrh zamítnut, přikročíme k meritornímu hlasování o osnově na základě zprávy výborové a podle jednotlivých velmi početných a často do sebe zasahujících návrhů. Prosím pány navrhovatele - u pp. zpravodajů se to rozumí samo sebou - aby sledovali mé enunciace, aby nebylo dodatečných rekriminací.
O §u 1 bychom hlasovali nejprve podle návrhu posl. Kučery a soudr., poněvadž je nejširší; nebude-li přijat, podle návrhu posl. Tauba; nebude-li přijat, podle návrhu posl. Schälzkyho a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.
O §u 2, odst. 1 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijat, podle návrhu posl. Tauba a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, podle návrhu posl. Vávry a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.
O odst. 2 §u 2 budeme hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
Pak bychom hlasovali o novém odst. třetím, který navrhují posl. dr. Keibl a soudr.
O odst. 3 §u 2 hlasovali bychom podle zprávy výborové. V případě přijetí nového odstavce navrženého posl. dr. Keiblem a soudr. byl by to odst. 4.
O §u 3 budeme hlasovati podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím bude rozhodnuto o negativním návrhu posl. Vávry a soudr.
O §u 4 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijat, podle návrhu posl. dr. Keibla a soudr.; nebude-li ani v této úpravě přijat, podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím vyřízen bude neg. návrh posl. Vávry a soudr.
Na to by se hlasovalo o novém §u 4 a), který navrhují posl. Kučera a soudr.
O §u 5 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Tauba a soudr.; nebude-li přijat, podle návrhu posl. Kučery; nebude-li ani v této úpravě přijat, podle zprávy výborové.
O §u 6 budeme hlasovati nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu posl. Tauba a druhů; nebude-li přijata, budeme hlasovati v úpravě pozměňovacího návrhu posl. Kučery a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, budeme hlasovati podle zprávy výborové. Pak bychom hlasovali o dodatku, který navrhují posl. Vávra a soudr., a pak o dodatku, který navrhují posl. Stenzl a soudr.
O §u 7 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Tauba a soudr.; nebude-li přijat, podle návrhu posl. Kučery a soudr.; bude-li zamítnut, podle návrhu posl. Schälzkyho a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.
O §u 8, poněvadž není pozměňovacích návrhů, budeme hlasovati najednou podle zprávy výborové.
O §u 9 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Tauba a soudr.; kdyby nebyl přijat, hlasovali bychom podle zprávy výborové.
O §u 10 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Tauba a soudr.; nebude-li přijat, podle návrhu posl. Vávry a soudr.; nebude-li ani tento návrh přijat, podle zprávy výborové.
O §u 11 hlasovali bychom nejprve podle shodných návrhů posl. Tauba a soudr. a Kučery a soudr.; nebude-li přijata tato úprava, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 12 budeme hlasovati nejprve podle úpravy návrhu posl. Vávry a soudr.; nebude-li přijata, dám hlasovati odděleně o jednotlivých odstavcích:
O odst. 1 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijat, podle návrhu posl. Tauba a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, podle návrhu posl. Patzela a soudr. a, nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.
O odst. 2 hlasovali bychom nejprve podle návrhu posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijat, podle návrhu posl. Tauba a soudr.; nebude-li ani tato úprava přijata, budeme hlasovati podle návrhu posl. Patzela a soudr. a, nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.
O odst. 3 budeme hlasovati podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
O odst. 4 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijat, podle zprávy výborové.
O odst. 5, jehož škrtnutí navrhují posl. Kučera a soudr. a posl. Taub a soudr. budeme hlasovati podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím rozhodnuto bude též o zmíněných negativních návrzích.
O odst. 6 budeme hlasovati podle návrhu posl. Schälzkyho a soudr.; nebude-li přijat, podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím bude zároveň rozhodnuto též o negativních návrzích posl. Tauba a soudr. a posl. Patzela a soudr.
O odst. 7 budeme hlasovati podle návrhu posl. dr. Keibla a soudr., který je shodný s návrhem posl. Patzela a soudr., nebude-li přijat, budeme hlasovati podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím budou vyřízeny též negativní návrhy posl. Tauba a soudr., Kučery a soudr., Schälzkyho a soudr., Schuberta a soudr.
O §u 13 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Tauba a soudr.; nebude-li přijata, v úpravě návrhu posl. Vávry a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
§u 14 budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Tauba a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §u 15 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Tauba a soudr.; nebude-li přijat, podle návrhu posl. Kučery a soudr., a nebude-li ani tato úprava přijata, podle zprávy výborové.
Při §u 16 budeme hlasovati odděleně o jednotlivých odstavcích:
O odst. 1 hlasovali bychom podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
O odst. 2 budeme hlasovati rovněž podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím bude rozhodnuto též o negativním návrhu posl. Kučery a soudr.
O §u 17 budeme hlasovati podle návrhu posl. Tauba a soudr. a nebude-li přijat, podle zprávy výborové.
O § 18 budeme hlasovati najednou podle zprávy výborové, pak o novém odst. 4, který k tomuto paragrafu navrhují posl. dr. Keibl a soudr.
Pak budeme hlasovati o §u 19 podle zprávy výborové, poněvadž není pozměňovacích návrhů.
O §u 20 budeme hlasovati nejprve podle návrhu posl. Kučery a soudr., který je shodný s návrhem posl. Tauba a soudr.; nebude-li přijat, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
O §u 21 budeme hlasovati podle zprávy výborové. Přijetím nebo nepřijetím bude vyřízen též negativní návrh posl. Vávry a soudr.