Předseda (zvoní): Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena.
Závěrečné slovo dávám panu zpravodaji posl. Rýparovi.
Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! Z řečí pánů řečníků, kteří se přihlásili k rozpravě, bylo možno poznati, co jsem řekl ve svém referátě, že návrh ve své idei a podstatě byl skutečně sympaticky přijat ode všech a viděna byla v něm úleva občanstvu celému, pokud se týká dlužných daní; pouze v jednotlivostech měli někteří páni řečníci své námitky. Nechci se dotýkati názorů jednotlivých, pouze zmíním se o hlavních věcech, jichž se páni řečníci dotýkali.
Především projevovali mínění, že mají býti tyto úlevy prováděny za spolupůsobení komisí a komise byly navrhovány již různé. Podotýkám, že rozpočtový výbor pojednal o těchto komisích a odmítl tento návrh, poněvadž by se provedení zákona tím jen prodlužovalo a za druhé celé to řízení by se stalo těžkopádným, po případě nemožným.
Jak ve zprávě důvodové rozpočtového výboru naznačeno, má prováděti odpisy těchto daní první, druhá a třetí instance finanční správy, to jest berní správa, zemské finanční ředitelství a ministerstvo financí bez možnosti rekursu, protože by rekursní záplava mohla se státi nezdolatelnou a zároveň, jak každý jistě zákon si přečetl, výjimečnost tohoto zákona toho nepřipouští. Rozpočtový výbor také - to podotýkám k pochybnostem některých pánů řečníků - připojil, aby vláda dala podřízeným finančním úřadům pokyny, by v provádění tohoto zákona, jenž má poskytnouti opravdovou úlevu občanstvu, postupovaly blahovolně, objektivně a podle nejzazší možnosti spravedlivě, by na daňových úlevách měly podíl veškeré vrstvy občanstva.
Tolik dovoluji si, slavná sněmovno, v celku k referátům pánů řečníků podotknouti a přecházím k pozměňovacím návrhům.
Pozměňovací návrh pp. posl. Horáka a druhů žádá, aby se bral zvláštní zřetel na střední a malé poplatníky. Tento návrh je již obsažen v důvodové zprávě, kde se podotýká, že všechny vrstvy, tedy jistě i střední i malé mají míti podíl na této úlevě. Proto zdá se zbytečným ještě jednou to opakovati a samo sebou nemohu doporučiti tento pozměňovací návrh ku přijetí.
Druhý návrh pp. posl. Horáka a druhů a dále pozměňovací skoro téhož znění pp. posl. inž. Kalliny a soudr. žádají, aby berní správa rozhodovala s příslušnou daňovou komisí. Zde jsem již naznačil ve svém úvodu, že řízení s komisemi bylo by těžkopádné. Proto oba dva návrhy pozměňovací, jak jsem v rozpočtovém výboru také řekl, není možno přijmouti a nemohu je také v plenu k přijetí navrhnouti.
Pokud se týče doplňovacího návrhu pp. posl. R. Fischera a druhů, byl tento návrh rovněž v rozpočtovém výboru podán. Návrh tento chce změniti úplně celou soustavu daňovou, chce zvýšiti daňové minimum ze 6000 na 25.000 Kč a žádá ještě úlevy pro ty, kteří již zaplatili. Když mohli zaplatiti, je zřejmo, že existence jejich není ohrožena. Proto se tento návrh nevztahuje k tomuto výjimečnému zákonu a nemohu rovněž návrh ten doporučiti k přijetí.
Pokud se týče resolučních návrhů, je zde resoluční návrh pp. posl. Staňka, Štolby, Slavíčka, Jar. Marka, dr. Noska, dr. Lukavského a druhů, kde se vládě ukládá, by přihlížela také k poplatníkům, kteří byli stiženi v r. 1919 až 1923 živelními pohromami. Pro tento návrh bych se rozhodl, poněvadž zákon sám béře hlavně zřetel k válečným poměrům a ke všem těm příčinám odpisů, které jsou zaviněny hlavně válečnými poměry. Dovoluji si tento resoluční návrh doporučiti k laskavému přijetí.
Pokud se týče resolučního návrhu pp. posl. Patzela, Wenzela a druhů, aby vláda provádějíc mimořádné úlevy při placení přímých daní, provedla také odpis narostlých úroků z prodlení. K tomuto návrhu dovoluji si podotknouti, že ministerstvo financí bude jistě postupovati tímto způsobem. Vezme celý dluh, který dotyčný občan má, dejme tomu 12.000 Kč, a finanční správa vyšetří - prostředky, které jí budou po ruce - zda existence je ohrožena. Bude-li tomu tak, budou mu úroky a snad i část daně odpuštěny a zbytek jako dluh bude povinnen zaplatiti. Tedy v zákoně je již také obsažen odpis úrokový, takže není potřebí žádného zvláštního resolučního návrhu a proto navrhuji jeho zamítnutí.
Pokud se týká resolučního návrhu pp. posl. Matznera a druhů, kde se vláda vyzývá, aby provedla slíbenou berní reformu, myslím, že zde při tomto výjimečném zákoně není ani příležitosti k těmto dalekosáhlým návrhům na celou berní reformu, a proto samo sebou při výjimečném zákoně není možno doporučiti tento resoluční návrh k přijetí.
Pokud se týká resolučního návrhu p. posl. Patzela, Wenzela a druhů, aby bylo přihlíženo ke ztrátám obchodním atd., tedy zde v tomto návrhu je vlastně obsaženo totéž, co již je v §u 2, jenom trochu zevrubněji. Pak je zde nepřímá daň z obratu, o níž se nemůže samo sebou při této příležitosti jednat. Jinak je to generelně všechno v §u 2 řečeno a jsem toho názoru, že bude míti finanční správa větší volnost, když je to generelně řečeno, nežli jsou-li případy specialisovány a proto ani tento resoluční návrh nemohu navrhnouti k přijetí.
Pokud se týká resolučního návrhu pp. posl. Kostky, dr. Kafky a druhů, jsou to vlastně dva resoluční návrhy. První, který se týká válečných půjček a druhý, který se týká přezkoušení předpisů na žádost poplatníků v daňových otázkách. První samo sebou byl již odbyt usnesením o válečných půjčkách a není možno dále o tom mluviti. Ale druhý návrh žádá přezkoušení předpisů daňových a provedení tohoto přezkoušení. Kdyby tento resoluční návrh měl býti přijat a finanční správa měla se jím říditi, pak by tisíce a tisíce takových žádostí bylo podáváno a finanční správa by je vůbec nemohla zdolat, poněvadž by zase musilo býti zastaveno předpisování nových daní a přišli bychom do téže situace, ve které se ocitáme dnes. Proto z důvodů těch potíží, které tento resoluční návrh intenduje, nemohu navrhnouti tento návrh k přijetí.
Další pak dva návrhy jsou návrh resoluční pp. posl. Zierhuta, Windirsche a druhů, které se v zásadě téměř shodují. Žádají nové rozdělení oblasti, aby se přihlíželo podle rozdělení oblastí v zemědělství ke slevám daňovým. Poněvadž by to vyžadovalo dlouhého vyšetřování, nového rozdělení a tím by úleva byla oddálena tomu nebo onomu poplatníku, čímž by se nedostalo tohoto dobrodiní výjimečného zákona všemu občanstvu, nemohu ani tyto návrhy navrhnouti k přijetí.
Dovoluji si navrhovati slavné sněmovně, aby přijala návrh zákona tak, jak byl přijat v rozpočtovém výboru dne 5. září 1924, s onou naznačenou redakční změnou v §u 3, totiž "nižší než 1000 Kč". (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Při hlasování míním postupovat tímto způsobem:
Nejprve bychom hlasovali o §u 1 ve znění zprávy výborové. Pak bychom hlasovali o doplňovacím návrhu pp. posl. Horáka a soudr. na vsunutí nové věty do odstavce 1 §u 1.
O §u 2 hlasovali bychom podle návrhu pp. posl. Horáka a soudr.; nebude-li přijat, hlasovali bychom ve znění, jak jej navrhují pp. posl. inž. Kallina a soudr.; a nebude-li ani to přijato, hlasovali bychom o §u 2 podle zprávy výborové.
Pak by se hlasovalo o doplňovacím návrhu, jejž podali pp. posl. R. Fischer a soudr. na vsunutí nového §u 2.
Pak by se hlasovalo o §§ 3, 4 a 5 osnovy, o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové, se zřetelem na redakční korekturu v §u 3 p. zpravodajem doporučenou.
Je snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není jí, budeme tedy hlasovati tak, jak jsem právě sdělil.
O §u 1 budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 1 je schválen podle zprávy výborové.
Je zde doplňovací návrh pp. posl. Horáka a soudr. na vsunutí nové věty do odst. 1. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Horáka a druhů:
K §u 1, odst. 1, budiž dodáno:
"Při tom je bráti zvláštní zřetel na střední a malé poplatníky."
Předseda: Kdo souhlasí s tímto doplňovacím návrhem právě přečteným, jejž podali pp. posl. Horák a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pp. posl. Horáka a soudr. je zamítnut.
K §u 2 jest zde návrh pozměňovací, jejž podávají pp. posl. Horák a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
2. Pozměňovací návrh posl. Horáka a druhů k §u 2:
Odst. 1 budiž škrtnut a zaměněn následující větou:
"Úlevy provádí příslušná berní správa k návrhu volené odhadní komise příslušného obvodu (na Slovensku okresní výbory)."
Odst. 2 bude zníti:
"Příslušné úřady jsou berní správa, zemské finanční ředitelství a ministerstvo financí."
Předseda: Kdo souhlasí s § 2 v této úpravě, kterou navrhují pp. posl. Horák a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pp. posl. Horáka a soudr. je zamítnut.
Dále je zde úprava, kterou navrhují pp. posl. inž. Kallina a soudr. k témuž paragrafu. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
3. Pozměňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:
§ 2 budiž škrtnut a nahrazen tímto zněním:
"O žádostech o povolování úlev podle ustanovení §u 1 rozhoduje příslušná berní správa, vyslechnuvši příslušnou daňovou komisi."
Předseda: Kdo s přečteným návrhem pp. posl. inž. Kalliny a soudr. souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pp. posl. inž. Kalliny a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí s § 2 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 2 je schválen podle zprávy výborové.
Je zde dále doplňovací návrh, jejž podali pp. posl. R. Fischer a soudr. na vsunutí nového §u 2. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
4. Doplňovací návrh posl. R. Fischera a druhů:
Jako nový § 2 budiž vloženo toto ustanovení:
"Pokud jde o daň z příjmu ze služebních nebo pracovních poměrů za minulá léta až včetně 1923, budiž mimo úlevy uvedené v §u 1 daňový základ v každém případě snížen o 25.000 Kč, aniž by k tomu bylo zapotřebí žádosti strany nebo ověření okolností uvedených v §u 1. Všechny předem zaplacené daně vrátí úřad uvedený v §u 3 do 6 měsíců ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti."
§§ 2 do 5 buďtež přečíslovány na §§ 3 do 6.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem, jejž podali pp. posl. R. Fischer a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina, návrh pp. posl. R. Fischera a soudr. je zamítnut.
Teď je nám hlasovati o §§ 3, 4 a 5 osnovy, o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové. Předem ještě poznamenávám, že v §u 3, jak upozornil p. zpravodaj, v řádce 6 musí býti provedena korektura. Místo slova "vyšší" má tam státi slovo "nižší". Dám hlasovati o §u 3 ve smyslu této korektury, dále o §§ 4 a 5, jakož i o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím jsou schváleny § 3 s příslušnou korekturou, §§ 4 a 5, jakož i nadpis a úvodní formule zákona podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna osnovu tuto přijala v prvém čtení.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.
Zbývá nám rozhodnouti o resolučních návrzích.
Je zde nejprve resoluční návrh pp. posl. Matznera a druhů. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5. Resoluční návrh posl. Matznera a druhů:
Vláda se vybízí, aby co nejdříve provedla slíbenou berní reformu a aby při reformě daně pozemkové resp. nové úpravě ukládacího řízení přihlížela k potížím při obdělávání půdy, způsobeným tím, že pozemky leží v různé výši, a jinými přirozenými poměry.
Předseda. Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Matzner a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Dále je zde první resoluční návrh, jejž podali pp. posl. Patzel a soudr. Týká se odpisu úroků z prodlení. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
6. Resoluční návrh posl. Patzela, Wenzela a druhů:
Vláda se vybízí, aby provádějíc mimořádné úlevy při placení přímých daní provedla také odpis narostlých úroků z prodlení.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto prvním resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Patzel a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Dále je zde druhý návrh týchž pp. poslanců. Žádám o jeho přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
7. Resoluční návrh posl. Patzela, Wenzela a druhů:
Vláda se vybízí, aby podobně, jako přihlíží ke ztrátám (obchodním ztrátám) způsobeným poklesem cen zboží při přímých daních, přiměřeně také přihlížela k obchodním ztrátám při dani z obratu a při prokázaných ztrátách provedla odpis daní.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto druhým resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Patzel a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Dále je zde resoluční návrh pp. posl. Kostky, dr. Kafky a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
8. Resoluční návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů:
Vláda se vybízí, aby v prováděcím nařízení dala pokyn finanční správě, aby ztráty z držení válečných půjček, které pro držitele vyplývají z nemožnosti proměniti tyto válečné půjčky ve IV. státní půjčku, považovala za následky poválečných poměrů podle druhého odstavce §u 1. Vláda se dále vybízí, aby nařídila, aby se přezkoušením a obnovením předpisů přihlíželo na žádost poplatníků také k oněm případům, v nichž daně již byly zaplaceny.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem pp. posl. Kostky, dr. Kafky a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Dále je zde resoluční návrh pp. posl. Staňka, Štolby, Slavíčka, J. Marka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
9. Resoluční návrh posl. Staňka, Štolby, Slavíčka, J. Marka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr.:
Vládě se ukládá, aby při provádění zákona přihlíželo se také k poplatníkům, jimž počínajíc rokem 1919 až 1923 zničena byla živelní pohromou úroda.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem pp. posl. Staňka, Štolby, Slavíčka, J. Marka, dr. Noska, dr. Lukavského a soudr., za nějž se přimlouvá také pan zpravodaj, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Je schválen.
Dále je zde resoluční návrh pp. posl. Zierhuta a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
10. Resoluční návrh posl. Zierhuta a druhů:
Vláda se vybízí, aby učinila opatření, aby
1. zemědělstvím v horských, obilních, bramborářských a pícnařských oblastech, jejichž čistý katastrální výnos nepřesahuje 25 Kč z hektaru, byla pro rok 1921 přiměřeně snížena daň z obratu,
2. daně byly předpisovány v mezích platební možnosti a zákonů v pravý čas a aby se z nepředepsaných daní nepočítaly úroky z prodlení.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Zierhut a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Konečně je zde resoluční návrh, jejž podali pp. posl. Windirsch a soudr. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
11. Resoluční návrh posl. Windirsche a druhů:
Vláda se vybízí, aby působila k tomu,
1. aby rolníkům, kteří v době od roku 1919 do 1923 byli postiženi živelnými pohromami, byly povoleny slevy daní, o něž žádali,
2. aby se rolníkům, kteří v téže době utrpěli škody ztrátou dobytka, rovněž dostalo daňových úlev,
3. aby se majetníkům lesů, kteří utrpěli škody mniškou, vyšlo vstříc při vyměřování a ukládání daní,
4. aby se, pokud jde o daň z příjmů rolníkům, jejichž příjem, jak jej sami přiznali, nepřesahuje za svrchu uvedené období ročně 15.000 Kč, udaný příjem nesměl svévolně zvyšovati.
Předseda: Kdo souhlasí s přečteným resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Windirsch a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnut.
Tím vyřízen je odst. 1 pořadu dnešní schůze. Přejdeme k odst. 2, jímž je:
2. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk 4805) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1896 a 1910) o ražbě pětikorun (tisk 4833).
Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. Remeš, jemuž dávám slovo.
Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno! Senát ve 216. schůzi schválil vládní předlohu o ražbě pětikorun. Tímto opatřením, k němuž má dáti souhlas i tato sněmovna, pokračuje se soustavně v započaté ražbě drobných mincí. Není pochyby o tom, že spořádané poměry měnové, k nimž i náš stát hodlá dospěti, vyžadují, aby papírová platidla byla omezena jen na státovky, eventuelně, dojdeme-li v pozdější době k cedulové bance, na bankovky znějící jen na částky číselně větší, aby placení dělo se pohodlněji a jistěji. Pro časté, avšak menší platy, je však žádoucí, aby obíhalo potřebné množství peněz kovových, poněvadž pro tyto drobné platy hodí se svými vlastnostmi oběživo kovové daleko lépe, nežli peníze papírové, které jdou z ruky do ruky, rychle se opotřebují, pošpiní a při nešetrném zacházení brzy roztrhají.
Z těchto důvodů užívají téměř všechny státy pro běžnou potřebu oběživa kovového. Činilo tak i bývalé Rakousko, které teprve po válce zaplavilo peněžní trh drobnými papírovými platidly. I náš stát po odloučení naší měny od měny rakouské tiskl po převratu drobné papírové peníze, které staly se následkem jich upotřebení a zašpinění předčasně nepotřebnými a proto neoblíbenými a nepraktickými. Jejich obnovování je konečně z důvodů hospodářských a státních nevýhodné, poněvadž je nákladné. I nahradily je proto jednokorunové mince kovové, které těší se dosti velké oblibě v kruzích našeho obyvatelstva.
Po odstranění papírových korun dochází i na pětikoruny, které mají se nahraditi mincí kovovou. Pětikoruny mají se raziti z téhož kovu a směsi, ze které jsou jednokoruny, jež se pro svou trvanlivost barvy i kovu celkem osvědčily.
K ražbě pětikorun ze stříbra nelze dobře sáhnouti, poněvadž mince stříbrná, i kdyby stříbro v ní obsažené mělo menší vnitřní hodnotu nežli bude hodnota jmenovitá, stala by se jistě předmětem thesaurace, jak to názorně vidíme u vídeňského šilinku. Thesaurace byla by tím spíše možnou, povážíme-li, že měna naše není náležitě podložena zlatem a proto nebezpečí změn kursu z rozmanitých příčin není tak zcela vyloučeno.
Pětikoruny mají býti podle ustanovení §u 2 toliko o jednu třetinu váhy těžší, než nynější 1 Kč, takže svou váhou s ohledem na svou jmenovitou hodnotu budou celkem penízem pohodlným. Aby však nedocházelo k omylu a pětikoruna nebyla zaměňována za korunu, nutno, aby se lišila od koruny svým objemem, který lze zvětšiti na účet síly mince. Za tím účelem přijal senát Národního shromáždění resoluci, k níž připojil se i výbor rozpočtový této sněmovny. V resoluci se žádá, aby průměr nových pětikorun činil 30 mm, vedle toho mají míti pětikoruny na rozdíl od korun vedle čísla i výslovné označení měny. Líc této mince má nésti malý znak republiky Československé, rub pak vyznačení její hodnoty ve měně československé 5 Kč. Mince tato razí se jako mince drobná, jen na účet státu, a to nejvýše do 300 mil. Kč. Senát z opatrnosti přijal i v tomto směru resoluci, kterou se vyslovuje, že úhrnná suma pětikorun musí se pohybovati v mezích kontingentu oběživa, stanoveného § 10 zákona ze dne 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z. a n., a to z těch příčin, že jedná se jen o výměnu pětikorun papírových, jichž rozmnožení jednostranným aktem státu podle dotyčného zákona není přípustno. Také k této resoluci senátem schválené připojil se výbor rozpočtový a doporučuje ji ku přijetí poslanecké sněmovně.
V §u 3 ustanovuje se, že státní a jiné pokladny přijímati musí tyto mince bez ohledu na jejich počet, kdežto ve styku soukromém stanovena je zákonná povinnost přijímati toto oběživo jen do 250 kusů. Paragraf tento ustanovuje současně způsob nakládání s mincemi děravými a padělanými.
Předloha má v §u 5 dobré ustanovení o tom že docíleného zisku z ražby pětikorun bude použito k rozmnožení zlatého pokladu a nikoliv k úhradě běžných nákladů.
Z návrhu vládního vynechal senát v nadpisu rok 1924.
Domnívám se, že obyvatelstvo našeho státu přijme nové kovové pětikoruny jak z důvodů praktické potřeby, tak z ohledů estetických i zdravotních s příslušnou vlídností a pozdraví je jako nový krok ke konsolidaci poměrů měnových.
Výbor rozpočtový poslanecké sněmovny projednal usnesení senátu ve své schůzi dne 10. září a doporučuje slavné sněmovně schválení předlohy ve znění senátem usneseném, jakož i obě dvě senátní resoluce, k nimž se výbor rozpočtový připojil.
Poznamenati ovšem dlužno, že nedopatřením stalo se, že resoluce senátní, k nimž se připojil i výbor rozpočtový, byly ve zprávě výboru rozpočtového vytisknuty tak, jak se na nich usnesl senát, bez příslušné doložky, že i poslanecká sněmovna se k nim připojuje. Z důvodů těch navrhuji slavné sněmovně, aby laskavě opravila tento nedostatek a schválila mnou navrženou vsuvku do obou resolucí, takže resoluce prvá bude zníti takto:
"Senát i poslanecká sněmovna vyslovují přání, aby nově ražené kovové pětikoruny měly v průměru 30 mm."
Resoluce druhá bude zníti takto:
"Senát i poslanecká sněmovna jsou toho přesvědčení, že úhrnná suma nově ražených pětikorun pohybovati se má v mezích kontingentu oběživa, stanoveného § 10 zák. z 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z. a n."
Prosím sněmovnu, aby usnesení senátu schválila tak, jak je předkládá výbor rozpočtový, jakož i aby se připojila k oběma resolucím ve znění, jak jsem je byl právě přečetl. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Za ministerstvo financí dostavil se k jednání o tomto odstavci pořadu odb. rada Ryc.
Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.
Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Osnova zákona tohoto má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy podány nebyly. Míním dáti tedy hlasovati o celé osnově v celku, najednou. (Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to - jak zdůrazňuji - ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.
Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.
Zbývá nám rozhodnouti ještě o resolucích. Jsou to dvě resoluce, doporučené rozpočtovým výborem, jež jsou vytištěny ve zprávě, a to s korekturou a v úpravě, jak ji právě sdělil pan zpravodaj.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, obě dvě resoluce byly přijaty ve znění navrženém p. zpravodajem.
Vyřízen je tím odst. 2 pořadu dnešní schůze.
Teď přikročím k ukončení schůze a, nebude-li námitek, vyřídili bychom ještě druhá čtení předloh, které byly vyřízeny ve včerejší schůzi - asi k 5. hod. odpolední. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není. Přikročíme tedy k vyřízení těchto druhých čtení. Jsou to odst. 7, 8, 9 pořadu dnešní schůze.
7. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé (tisk 4829).
Zpravodajem byl p. posl. dr. Srdínko. Ale, jak jsem již sdělil, je omluven ochuravěním v rodině. Žádám předsedu rozpočtového výboru p. posl. Bradáče, aby převzal referát.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Bradáč: Nikoli.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona, kterým se zřizuje "Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé" tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen jest odst. 7 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme k odst. 8, jímž je:
8. Druhé čtení osnovy zákona o povinnostech bankéřů při úschově cenných papírů (tisk 4830).
Zpravodajem je p. posl. dr. Matoušek.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Není korektury.
Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen jest odst. 8 pořadu dnešní schůze.
Přikročíme konečně k odst. 9, jímž jest:
9. Druhé čtení osnovy zákona o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů (tisk 4837).
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. dr. Nosek, který se však omluvil, není okamžitě přítomen, a já vyzývám opět předsedu výboru rozpočtového pana posl. Bradáče, aby převzal referát.
Má pan zpravodaj nějakou korekturu?
Zpravodaj posl. Bradáč: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze a, než ji ukončím, je nám rozhodnouti ještě o stanovení lhůty k podání zprávy o usnesení senátním přikázaném ve 282 schůzi.
Navrhuji, aby výborům zemědělskému a rozpočtovému pro usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se mění § 2 zákona ze dne 4. července 1923, č. 149 Sb. z. a n., o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění, (tisk 4804) uložena byla k podání zprávy o tomto usnesení lhůta do 25. září 1924, to jest do čtvrtka - zítřka - do 12. hod. polední.
Kdo souhlasí s touto navrženou lhůtou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, tím lhůta tato jest schválena.
Došly některé spisy.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Odpověď předsedy vlády na dotaz posl. Buřívala a spol. o zmírnění důsledků zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., jakož i o úpravě požitků staropensistů.
Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tuto věc:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Přípis zem. trest. soudu v Brně ze dne 27. srpna 1924, č. Vr XV 297/21, kterým se zastavuje trestní řízení proti posl. dr. Brunarovi, Matznerovi, dr. Hanreichovi a dr. Baeranovi pro zločiny podle § 58 c), § 65 a), b) tr. z., jichž se dopustili na schůzi 10. října 1920 v Brně (č. 185 im. - presid. sd. 147. sch.).
Předseda: Pan předseda výboru rozpočtového svolává schůzi výboru rozpočtového hned po této schůzi plenární.
Ukončím schůzi.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se konala příští schůze dnes za hodinu, t. j. o 1/4 8 večer s
pořadem:
1. Zpráva výborů živnostenského a soc.-politického o vládním návrhu živnostenského zákona (tisk 4412) pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 4773).
2. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk sen. 1844 a 1920) o vládním návrhu zákona (tisk posl. sněm. 4398, 4501 a 4806), kterým se mění zákon ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n., upravující právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 4834).
3. Zpráva výboru zemědělského o usnesení senátu (tisk 4802) k vládnemu návrhu zákona (tisk sen. 1940 a 1952), ktorým sa doplňuje a čiastočne mení zákon zo dňa 12. srpna 1921, čís. 313 Sb. z. a n., o obnove drobných zemedelských pachtov, doplnený a čiastočne zmenený zákonom zo dňa 13. červenca 1922, čís. 213 Sb. z. a n.
4. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4779), kterým se zmocňuje vláda republiky Československé převzíti státní záruku za úvěr poskytnutý Československé plavební akciové společnosti Labské v Praze (tisk 4832).
5. Zpráva výborů živnostenského a zahraničního o dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921 (tisk 4839).
6. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů (tisk 4826).
7. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se vláda zmocňuje převzíti pohledávky vzniklé z dodávek za doby války (tisk 4827).
8. Návrh, aby řízením zkráceným podle § 55 jedn. řádu projednány byly tyto osnovy zákonů:
a) osnova zákona o mimořádných úlevách při placení přímých daní (tisk 4828);
b) osnova zákona o ražbě pětikorun (tisk 4833);
c) osnova zákona živnostenského pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 4773);
d) osnova zákona, kterým se mění zákon ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb. z. a n., upravující právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 4834);
e) osnova zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 313 Sb. z. a n., o obnově drobných zemědělských pachtů (tisk 4802);
f) osnova zákona, kterým se zmocňuje vláda republiky Československé převzíti státní záruku za úvěr, poskytnutý Československé plavební akciové společnosti Labské v Praze (tisk 4832).
9. Návrh, aby řízením zkráceným podle § 55 jedn. řádu projednány byly tyto osnovy:
a) osnova o dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským (tisk 4839),
b) osnova zákona o zřízení fondu pro účely veřejného živelního pojištění (tisk 4804).
Je snad proti tomuto návrhu nějaká námitka? (Nebyla.)
Není jí. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 6 hod. 15 min. večer.)