Začátek schůze ve 4 hod. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. Hruban, Buříval, dr. Czech.
Zapisovatelé: Anděl, dr. Spina.
193 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Šrámek, Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 333. schůzi poslanecké sněmovny.
Dovolenou na tento týden udělil jsem posl. dr. Šrobárovi a posl. dr. E. Feyerfeilovi, oběma pro neodkladné zaměstnání.
Nemocí omluvil se posl. dr. inž. Botto na tento týden.
Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Lehockého za posl. dr. Wintra; klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Sauera za posl. Kaisera.
Předseda: Došly některé dotazy a odpovědi.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
Dotazy:
posl. Sladkého:
ministru školství a nár. osvěty:
o výstavbě českých státních škol na Těšínsku,
o zřízení státní polské školy v Rychvaldě na Těšínsku,
o obnovení místních školních rad na Těšínsku;
ministrům vnitra a financí o změně místního přídavku v městě Krásně nad Bečvou na Moravě;
posl. Fr. Navrátila a druhů ministru železnic o úpravě nádražní budovy v Zábřehu na sev. Moravě.
Odpovědi:
ministra školstva a nár. osvety na dotaz posl. dr. Lelleyho o rodinnom prídavku štátnych profesorov,
ministra nár. obrany na dotaz posl. Füssyho ve věci F. Nemetha v Komárně, bývalého kancelářského oficianta čs. divisní nemocnice 10, který byl z místa propuštěn velitelem nemocnice na základě anonymního dopisu bez pense a bez disciplinárního vyšetřování.
Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána zpráva.
Sněm. tajemník dr. Říha (čte):
5081. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 5065) zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních.
Předseda: Přejdeme k pořadu schůze a to k 1. jeho odstavci, jímž je:
1. Zpráva výborů soc.-politického, branného a rozpočtového k vládnímu návrhu (tisk 4960) zákona o zachování pracovních (služebních) poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních) (tisk 5092).
Zpravodajem výboru soc.-politického je p. posl. Tučný, za výbor branný p. posl. Vahala, za výbor rozpočtový p. posl. Trnobranský.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor soc.-politický, panu posl. Tučnému.
Zpravodaj posl. Tučný: Slavná sněmovno! Předložená osnova o zachování pracovních poměrů po dobu cvičení ve zbrani, až se stane zákonem, nebude v ochranném zákonodárství vynikati zvláštní cenou praktickou. Ale není-li zvláštní ceny praktické - nelze říci, že by jí vůbec neměla - má za to značnou cenu morální.
Jsem přesvědčen, že v naší republice téměř všichni občané příslušného věku rádi splní nejpřednější občanskou povinnost, jsou-li povoláni, aby se k obraně své rodné země připravili. A jdou k splnění této povinnosti v přesvědčení, že všichni ostatní, kteří nutnost obrany a tím také branné povinnosti uznávají, nebudou jim to ztěžovati a že se nedopustí takového činu, jímž by jim tuto povinnost spojili s pocitem trpkosti.
Takovým činem beze sporu bylo by zejména zrušení pracovního nebo služebního poměru. Je všeobecně známo, jak zejména za doby hospodářské depresse, pokleslé výrobní konjunktury, dovede si zaměstnanec vážiti příležitosti k práci, jež je základem jeho fysické existence po případě i ještě jiných osob, jež jsou s ním rodinnými svazky spiaty. Jestliže by se tento pracovní nebo služební poměr rozvázal důsledkem povolání ke cvičení ve zbrani, nikdo by se nemohl diviti, jestliže by se u povolaného ozval pocit, že za plnění nejpřednější a nejčestnější občanské povinnosti je vlastně trestán ztrátou existenční základny. A jistě bychom také proti své vůli způsobili, že by ony periody, v nichž k povolávání záložníků dochází, byly s tísnivými obavami očekávány, a že by také plnění této povinnosti bylo provázeno trpkými žalobami do důsledků, kterým měli předejíti ti, kdo brannou povinnost nařídili.
Vláda naší republiky jsouc si vědoma těchto vážných okolností, každým rokem vládním nařízením opatřovala zachování služebních a pracovních poměrů po dobu cvičení ve zbrani. Za celou dobu, jež nás dělí od převratu, nebylo stížností do tohoto opatření, což je důkazem, že to není jednostranným opatřením na prospěch zaměstnanců, nýbrž že i slušní zaměstnavatelé dovedou si svých zaměstnanců vážiti a nechtí zbytečně pracovní nebo služební poměr rušiti. Proto také vláda se rozhodla konečně učiniti toto opatření trvalým a upraviti je zákonem.
Soc.-politický výbor z týchž motivů s plnou vážností osnovu zákona projednal a dokonce ji v některých ustanoveních opravil tak, aby účin jejich byl co nejpatrnější.
V §u 1, odst. 1 prodloužil ochrannou dobu před nastoupením cvičení ve zbrani pro zaměstnance obstarávající pracovní výkon vyššího druhu z 10 dnů na 1 měsíc, aby i pro tuto kategorii měla ochranná doba smysl, poněvadž také výpovědní lhůta této kategorie zaměstnanců je nepoměrně delší než u kategorie dělnické.
§ 3 upravil výbor tak, aby v zákoně nebylo výslovné popření nároku zaměstnance na náhradu mzdy podle §u 1154 b) odst. 1 občanského zákona, jak to bylo obsaženo v osnově vládní.
V §u 4 konečně opravil vládní osnovu v ten smysl, aby nebyl povoláním ke cvičení ve zbrani dotčen nárok zaměstnance nejen na dovolenou zaručenou zákonem, nýbrž ani na dovolenou, kterou si vydobyl zaměstnanec ustanovením v kolektivní smlouvě.
Konečně v §u 8, ve kterém je ustanovení, že po dobu cvičení ve zbrani nemůže zaměstnanec uplatniti nárok na pojistné dávky, na příklad u pojištění nemocenského, doplnil osnovu v ten smysl, aby, když tu není možno uplatniti nárok pojištěnce samého, neutrpěla ustanovením tím jeho rodina, a jestliže jsou příslušníci rodiny pro případ nemoci pojištěni, aby nárok zůstal zachován alespoň rodinným příslušníkům.
Soc.-politický výbor doporučuje tedy slavné sněmovně, aby osnovu schválila tak, jak se na ní usnesl, u vědomí, že i tento zákon přispěje svými účiny k cíli, aby mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem byl vytvořen nový poměr, moderní, vyspělosti doby odpovídající a také všechny stránky lidské důstojnosti respektující. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodajovi, za výbor branný, p. posl. Vahalovi.
Zpravodaj posl. Vahala: Slavná sněmovno! Kol. Tučný za výbor soc.-politický dostatečně odůvodnil vládní předlohu, a proto já jménem výboru branného, který ve své včerejší schůzi probral tuto osnovu a připojil se k navrženým změnám, jak je přijal soc.-politický výbor, v plném znění, doporučuji slavné sněmovně přijetí této osnovy v tomto znění. (Výborně!)
Předseda (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Trnobranskému.
Zpravodaj posl. Trnobranský: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor pojednal o předloze zákona ve včerejší schůzi a usnesl se přistoupiti na veškeré změny, jež výbor soc.-politický v předloze učinil. Zároveň bylo mně uloženo, abych jménem rozpočtového výboru doporučil poslanecké sněmovně vládní předlohu ke schválení. (Výborně!)
Předseda: Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen na straně "proti" pan posl. Jokl.
Než mu dám slovo, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 15 minut.
Námitek proti tomu není? (Nebyly.)
Námitek není. Návrh můj je přijat.
Dávám slovo zapsanému řečníku p. posl. Joklovi.
Posl. Jokl (německy): Slavná sněmovno! Předložený návrh zákona beze vší pochybnosti vyplňuje nynější mezeru v zákonodárství. Jest jisto, že jest pokrokem v sociálním zákonodárství, i když jest bohužel jen skromný. Postrádáme při tomto návrhu především, že nebylo použito příležitosti, aby se jasně a zřetelně vyslovilo, že dělník může za všech okolností uplatniti nároky na mzdu podle §u 1154 b) občanského zákoníka, byl-li povolán k činné službě. I když uznáváme, že tento návrh zákona jest sociálním pokrokem, musíme přece použíti příležitosti a poukázati na to, že jest nejvyšší čas, aby se konečně přiměřeně pečovalo také o příslušníky osob, které nastoupily vojenskou službu. Stav, jejž máme nyní v tomto oboru, jest vyložená ostuda, jest to neslýchané bezpráví, jež se páše na ženách a dětech osob povolaných k činné vojenské službě. Zákonná ustanovení vykládají se libovolně a tato libovůle musí býti rozhodně sprovozena se světa.
Nynější zákon o vyživovacích příspěvcích byl usnesen dne 18. března 1921. Nikoliv neprávem má se za to, že čím déle zákon platí, tím liberálněji se provádí, poněvadž praktické zkušenosti si poněkud vynucují opravu krutostí zákonných předpisů. Při zákonu o vyživovacích příspěvcích jest tomu však naopak. U zákona o vyživovacích příspěvcích, jejž jsem právě uvedl, lze zjistiti zřejmé úsilí úřadů, aby připravily o zákonitý vyživovací příspěvek ženy a děti osob nastoupivších vojenskou službu všemi způsoby a úskoky. Zákon se vykládá mylně; vkládají se do něho ustanovení, která tam vůbec nejsou, smysl zákona se zkrucuje v opak, šlape se po vůli zákonodárcově. Když tento zákon byl kdysi usnesen, stalo se to s dosti značným vynaložením sil, neboť již tehdy se ukazovalo na to, že nebudou-li ustanovení zákona jasná a zřetelná, může se jich snadno použíti k tomu, aby k nároku oprávnění byli zbaveni svých práv. Vláda v návrhu tohoto zákona ustanovila, že jen ti příslušníci osob, které nastoupily vojenskou službu, mají právo na vyživovací příspěvek, kteří nemají majetku ani výdělku. Upozornil jsem tehdy v branném výboru na potměšilost těchto ustanovení, ukázal jsem, že tento výraz může vésti k tomu, že lidé žijící v nejskromnějších poměrech, dělníci, zvláště dělníci na venkově, kteří mají vlastní domek, mohou býti připraveni o vyživovací příspěvek pro své ženy a děti. Oprávněnost těchto námitek byla tehdy také úplně uznána a ve společné schůzi branného a rozpočtového výboru bylo usneseno, že se k §u 4 připojuje ustanovení, že tito všichni mají nárok na vyživovací příspěvek, je-li jejich výživa závislá na pracovním důchodu osoby povolané do služby a je-li tímto povoláním ohrožena. Až do roku 1923 se zákon o vyživovacích příspěvcích prováděl skutečně tak, že bylo proti tomu jen málo stížností. Potom však byl zákon opuštěn a byl prováděn podle původního vládního návrhu, ve smyslu, jejž zákonodárci tehdy výslovně zamítli. Chci vám z prakse uvésti několik případů, jež vám ukáží, že byrokracie nejlépe míněný zákon znetvoří na frašku. Jistá Julie Riedlová z Malé Morávky, jejíž muž jest lesním dělníkem, žena bez výdělku se dvěma drobnými dětmi, byla odmítnuta s odůvodněním, že není nemajetná, že není nezpůsobilá k výdělku a že nebyla závislá na důchodu z práce svého muže. Muž má vlastní domek, na nějž jest ještě k tomu dlužen 2000 Kč. Marie Kutschkerová v Hošťálkovech, jejíž muž jest textilním dělníkem, žena bez vlastního výdělku, nemajetná, bezdětná, avšak těhotná, byla odmítnuta, poněvadž není nezpůsobilá k výdělku. Vilemína Arbterová v Kostelci, muž dělník bez výdělku, bezdětná, byla zamítnuta bez udání důvodu. Elfrýda Hafranková z Brantic, muž dělník, bez majetku, bezdětná, dělnice, 17 Kč denního příjmu, byla zamítnuta, poněvadž její výživa není ohrožena. Hedvika Friedelová z Vrbna ve Slezsku, muž dělník, žena nemajetná, s malým dítětem, vydělává denně 20 Kč, jez musí zaplatiti za ošetřování dítěte, byla se svými nároky pro sebe a pro dítě odmítnuta, poněvadž výživa její a jejího dítěte jest uhrazena výdělkem. Nevěřte, že se takové případy staly jen v obvodu slezské zemské politické správy. Máme zcela podobné případy v obvodu olomoucké okresní politické správy, máme také takové případy z Čech. Čeho všeho se musí použíti, aby příslušníci osob, které nastoupily vojenskou službu, byli připraveni o svůj vyživovací příspěvek, pro to vám chci uvésti zcela zvláštní křiklavý případ. Jan Dittel z Hoštic byl se svou žádostí o vyživovací příspěvek pro své příslušníky odmítnut s odůvodněním, že žádost nebyla sepsána česky. V jazykovém zákonu, o jehož prováděcím nařízení není do dneška rozhodnuto, jest výslovně ustanoveno, že pro neznalost jazyka nesmí nikdo utrpěti hmotnou škodu. Zde to však jest vítaným důvodem, aby onen člověk byl prostě připraven o vyživovací příspěvek pro své příslušníky. Máme mnoho případů, kde nemanželskému dítěti občana, který nastoupil vojenskou službu, nebyl přiznán vyživovací příspěvek, ač bylo prokázáno, že dítě bylo zplozeno v době, kdy onen člověk ještě služby nenastoupil. Také tato prakse se příčí zákonu, neboť v §u 2 obč. zák. stojí doslovně: I nenarozené děti mají od chvíle početí nárok na ochranu zákona; pokud jde o jejich práva a nikoliv o práva třetí osoby, považují se za narozené. Ve všech těchto případech měl býti dítěti přiznán vyživovací příspěvek právě tak, jako kdyby zde dítě bylo již ve chvíli, kdy jeho otec službu nastoupil. Tato prakse jest to nejneslýchanější, co si lze představiti. Žena se svými drobnými dětmi jest prohlašována za způsobilou výdělku, dělníci, kteří mají zadlužený vlastní domek, za majetné, žena, která vydělává denně 17 Kč, se prohlašuje za nezávislou na výdělku muže. To vše se děje libovolně bez nejmenšího podkladu v zákoně. Pánové, není to náhoda, že se rozšířila taková zpátečnická prakse při vykládání zákona. Tuto dělníkům nepřátelskou praksi dlužno vyvozovati z přímého pokynu ministerstva vnitra. Byly vydány dva výnosy. Jeden výnos dne 10. listopadu 1924, v němž se výslovně praví, že jen ony osoby dlužno pokládati za nezpůsobilé k výdělku, které tuto nezpůsobilost k výdělku mohou prokázati vysvědčením úředního lékaře. V druhém výnosu, ze dne 16. prosince 1924 - a před tímto výnosem byly vydány již jiné stejného smyslu že za nezpůsobilost k výdělku dlužno považovati jen neschopnost ku práci způsobenou stářím, nemocí nebo invaliditou. Jest to tedy ministerstvo vnitra, které ukazuje, jak naše byrokracie má zpátečnicky vykládati zákony. Při tom není tento zákon, jak jej dnes máme, ničím jiným než provisoriem a ministerstvo vnitra mělo vlastně již dávno povinnost nahraditi toto provisorium vhodným definitivním návrhem zákona. Již při poradách o tomto zákoně, zde ve sněmovně a také v branném výboru, později pak i při jiných příležitostech, kde jsem zástupce ministerstva vnitra interpeloval v této věci, bylo mi vždy prohlašováno, že ministerstvo vnitra v nejkratší době předloží sněmovně nový návrh, opírající se o zkušenosti z dosavadní prakse. Podali jsme četné interpelace, jimiž jsme vládě připomínali tento slib a žádali jsme, aby konečně tento slib splnila. Vláda nejen že nesplnila tohoto slibu, ministerstvo vnitra na naše interpelace vůbec ani neodpovědělo. Místo toho však byly vydány pokyny, aby zákon byl prováděn a vykládán co nejvíce zpátečnicky. Dámy a pánové! Tento stav jest vyloženou ostudou a myslím, že jest povinností každého sociálně smýšlejícího kolegy, hlasovati pro resoluční návrh, jejž jsme podali a jímž se vláda vybízí, aby ještě v jarním zasedání podala konečný návrh zákona o úpravě vyživovacích příspěvků pro osoby, které nastoupily vojenskou službu. Prosím, abyste tento návrh přijali. (Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Byly podány některé návrhy.
Žádám o jich přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V §u 1 budiž konec odst. 1. od slov: "počíná u zaměstnanců, obstarávajících pracovní výkon vyššího druhu" škrtnut a nahrazen zněním:
"počíná měsíc před nastoupením cvičení a končí 14. dnem po jeho skončení (ochranná doba), pracovní (služební) poměr vypověděti."
2. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V §u 1, odst. 2., nechť poslední věta od slov: "avšak běh" zní:
"avšak běh výpovědní lhůty se staví po ochrannou dobu".
3. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V §u 1 nechť odst. 3 zní:
"Kdykoliv jest z okolností případu zřejmo, že výpověď byla dána jen z důvodů, že zaměstnanec nastoupí cvičení ve zbrani (cvičení služební), jest výpověď daná v době 3 měsíců před početím ochranné doby právně neúčinná."
4. Eventuální pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr. k §u 1, odst. 3:
Bude-li návrh na změnu §u 1, odst. 3 zamítnut, navrhuji:
Odst. 3 §u 1 budiž škrtnut.
5. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
§ 2 budiž škrtnut.
6. Eventuální pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr. k §u 2:
Bude-li náš návrh na škrtnutí §u 2 zamítnut, navrhujeme:
V §u 2 místo "tři měsíce" stůjž "jeden měsíc" a místo "osm týdnů" stůjž "14 dní"; zároveň budiž škrtnut celý odst. 2.
7. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr. k §u 3:
Slovo "nepřísluší" budiž nahrazeno slovem "přísluší" a výraz "vyjímajíc naturální byt" výrazem "včetně naturálního bytu", a zároveň budiž škrtnuta konečná věta mezi slovy: "není-li stanoveno" až "Sb. z. a n.)".
8. Eventuální pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr. k §u 3:
Bude-li zamítnut náš návrh na změnu §u 3, navrhujeme:
§ 3 budiž celý škrtnut.
9. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V §u 5, v třetí větě budiž výraz: "7 dnů" nahrazen výrazem "14 dnů".
10. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
Místo §u 8, odst. 1 a 2, navrhujeme znění:
"Pokud po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebního) zachovávají se tímto zákonem pracovní (služební) poměry v platnosti, trvá i další nepřetržitá pojistná povinnost, vyplývající ze všech druhů sociálního pojištění, na účet zaměstnavatele."
11. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V §u 11 nechť odst. 1 zní:
"Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1925."
12. Resoluční návrh posl. Jokla, Heegera, Uhla a druhů:
Vláda se vybízí, aby ještě v příštím jarním zasedání podala návrh zákona, jímž se nově upravuje podpora příslušníků osob, nastoupivších vojenskou službu.
Předseda: Všechny tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.
Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena.
Závěrečné slovo dávám p. zpravodaji posl. Tučnému.
Zpravodaj posl. Tučný: Slavná sněmovno! Pan kol. Jokl použil příležitosti jednání o této zákonné osnově k tomu, aby projevil nespokojenost s dosavadní praxí co do přiznávání vyživovacích příspěvků. Poukazuji k tomu, že předloha nejedná o vyživovacích příspěvcích, nýbrž jedná o zachování pracovních a služebních poměrů po dobu cvičení ve zbrani a že vlastně pan kol. Jokl projevoval nespokojenost při nevhodné příležitosti. Zdá se mi, že šlo pouze o to, aby ve slavné sněmovně byl vzbuzen dojem, že ani tato na pohled malá předloha není uspořádána soc.-politickým výborem tak, aby s ní zaměstnanci mohli býti spokojeni a aby také cíle, který ona sleduje, bylo skutečně dosaženo. Musím se tedy, jsa donucen vývody p. kol. Jokla, vrátiti k tomu, jak soc.-politický výbor s osnovou vládní naložil.
Konstatoval jsem již ve svém referátu, ve kterých ustanoveních soc.-politický výbor vládní osnovu opravil a která ustanovení vládní osnovy zlepšil. Uvedl jsem ustanovení jen nejpodstatnější a řadu jich jsem vůbec pominul. Poukazuji hned na § 2, který jednal o tom, na koho se ustanovení osnovy vztahovati nemají. Byli totiž z platnosti zákona ustanovením druhého paragrafu vládní osnovy vyloučeni všichni sezonní zaměstnanci. Poněvadž však jsme přišli k náhledu, že je úplně zbytečné všechny sezonní zaměstnance generelně vylučovati z platnosti tohoto zákona, že je tu přece mnoho takových, kteří neskončili práci před nastoupení cvičení ve zbrani a že mají po skončení cvičení ve zbrani také možnost, aby pokračovali v práci, na kterou byli přijati, zlepšili jsme § 2 zákona v tom směru, že na takové sezonní zaměstnance bude se zákon vztahovati.
Poukazuji dále na § 4, ve kterém se mluví o dovolené. Vládní osnova ustanovovala pouze, že cvičení ve zbrani, které nepřerušuje pracovního poměru, nemůže se také dotknouti nároků zaměstnance na jeho zákonnou dovolenou. Poněvadž by z vládní osnovy vyplývalo, že v těch kategoriích zaměstnaneckých, u kterých dovolená není upravena zákonem, by nárok na dovolenou mohl býti dotčen povoláním ke cvičení ve zbrani, že by totiž zaměstnavatel mohl říci, že při vykonávání cvičení ve zbrani si vlastně zaměstnanec svou dovolenou odbyl, opravili jsme § 4 v tom smyslu, aby zaměstnavatelům nemohlo napadnouti cvičení ve zbrani považovati za dostatečnou náhradu nebo za přípustnou náhradu za dovolenou, kterou si byl zaměstnanec vymohl silou odborové organisace ustanovením v kolektivní smlouvě.
Upozorňuji ještě znovu na § 2, a to na jeho první odstavec. Původní osnova navrhovala, aby se ustanovení tohoto zákona nevztahovala na pracovní poměr, který byl kratší půl roku. Je přirozeno, že půlleté zaměstnání může již býti nazváno trvalým, že to není zaměstnání pouze na dobu přechodnou, avšak shodou okolností může se vyskytnouti tisíce takových případů, že zaměstnání, které mohlo býti trvalým, bylo navázáno před povoláním ke cvičení ve zbrani v době kratší než půl roku, a ustanovení zákona na tento již navázaný služební poměr by se nevztahovala. Pochopíte jistě, slavná sněmovno, jak je to příjemné, když někomu třebas po dlouhé době nezaměstnanosti podaří se - a je to zejména u zaměstnanců, obstarávajících vyšší pracovní výkony - najíti místo, jak si dovede takového místa vážiti a je rád, že se zachytil, a jak se snaží, aby po skončeném cvičení ve zbrani mohl ve svém služebním poměru pokračovati. Kdybychom služební poměr, který netrval půl roku, povoláním ke cvičení ve zbrani zrušili, nastala by mu znovu křížová cesta vyhledávání nového místa a jistě by takový zaměstnanec byl velmi citelně poškozen, poněvadž jest otázkou, za jak dlouhou dobu by se mu podařilo novou službu anebo pracovní poměr navázati.
Myslím, že těmito ukázkami podal jsem dostatečný důkaz, že v tomto případě ten, kdo má opravdu na mysli zájem zaměstnanců, nemá naprosto příčin k nespokojenosti. Konstatuji nerad, ale musím to konstatovati, že při projednávání tohoto vládního návrhu byl soc.-politický výbor provázen přece jen štěstím, poněvadž v tomto případě se mu podařilo vládní osnovu zlepšiti tak, aby zaměstnanci, pro které tento zákon je určen, mohli býti opravdu spokojeni.
Prosím, aby všechny opravné návrhy byly slavnou sněmovnou zamítnuty a osnova byla přijata tak, jak se na ní všechny tři výbory shodly. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dávám závěrečné slovo zpravodaji za výbor branný, p. posl. Vahalovi.
Zpravodaj posl. Vahala: Slavná sněmovno! Kol. Jokl stěžoval si také ve svých vývodech, že snad z důvodů národnostních bylo v jeho obvodu odmítnuto mnoho uchazečů o vyživovací příspěvek. Myslím, že tato námitka není správná, poněvadž státní správa nechce sociálně slabého, ať je národnosti německé anebo české, nějak poškozovati. Myslím také, že všechny žaloby, které zde kol. Jokl přednášel na neposkytnutí příspěvků vyživovacích, které ovšem také nespadají do tohoto oboru, nejsou dosti správné, poněvadž stát se musí držeti jisté směrnice a nemůže se říditi směrnicí, jakou udává kol. Jokl. Podle jeho mínění snad uchazeči o vyživovací příspěvky byli dosti chudobní, aby mohli dostati vyživovací příspěvek, ale podle vyšetření státních orgánů si ho nezasluhovali.
Myslím, že je nutno tyto námitky kol. Jokla odmítnouti, a proto rovněž žádám, aby pozměňovací návrhy byly slavnou sněmovnou zamítnuty a osnova přijata ve znění dříve navrženém. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám závěrečné slovo třetímu zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Trnobranskému.
Zpravodaj posl. Trnobranský: Slavná sněmovno! Myslím, že bude mi uvěřeno, když prohlásím, že zákony, které se vztahují k vytvoření a posílení vojenského systému, nejsou ani pro nás příliš populární. Vojenské zřízení bylo vždycky a bude i v dobách příštích značnou hmotnou obtíží každého státního organismu. Jestliže přes to zákonodárné sbory tohoto státu musí pečovati o to, aby obrana země byla řádně vybudována, pak není to vinou poměrů v tomto státě, nýbrž vinou všeobecných mezinárodních poměrů.
Stav mezinárodně projednávaných mírových otázek ještě není tak daleko, abychom se mohli ukolébati v bezpečnost pro každý případ. Byli bychom špatnými občany státu, kdybychom se nestarali o to, aby vydobytá svoboda československého národa nebyla bezpečně ochráněna. Všechny ostatní státy pečují o bezpečnost svých hranic a svých státních útvarů, jsme tedy povinni i my této bezpečností věnovati veškeré úsilí.
Svoji obranu musíme zmodernisovati, musíme pečovati o to, aby nejenom určitá část občanů byla v případě nebezpečí schopna k obraně státu, ale aby převážná část občanů byla schopna obraňovati stát. Máme-li na zřeteli toto pravidlo, nemůžeme setrvati při dosavadních nebo minulých formách vojenské organisace, musíme se starati o to, aby každému občanu pokud možno dostalo se řádného výcviku, který jej zdokonalí a učiní schopným obraňovati stát. Takovýto všeobecný výcvik zbraně schopných občanů nedá se ovšem prováděti podle pravidel, z nichž se skládal dřívější branný zákon a zákon o povinnosti vojenské. Musíme tedy svoji obranu modernisovati tím, že zmodernisujeme armádu, celou vojenskou organisaci. Nepotřebujeme tak dlouhé služební doby pro výcvik branců, nám stačí kratší lhůta a tuto kratší lhůtu nahradíme množstvím těch, které výcviku vojenskému podrobíme.
Tedy po krátké služební době presenční bude nutno povolávati záložníky tak, aby krátkost presenční doby nahrazena byla výcvikem záložníků. Chceme-li povolávati záložníky ke cvičení ve větším množství, pak pochopitelně je naším úkolem, abychom v době tohoto cvičení postarali se jim o absolutní zabezpečení pracovního a služebního poměru, který opouštějí, když jdou své vojenské povinnosti učiniti zadost, a z tohoto důvodu vyplynula vládní předloha, kterou právě dnes projednáváme.
Již referent soc.-politického výboru konstatoval, že ochrana pracovních a služebních poměrů v dobách dřívějších byla prováděna pouze vládními nařízeními na určitý čas. Je nesporné, že tato výminečná, abych tak řekl, nouzová opatření nemohou stačiti, máme-li v úmyslu provésti reorganisaci branné moci v tom smyslu, jak jsem byl uvedl, a že je nutno souhrn těchto nouzových opatření, jež byla prováděna vládními nařízeními, nahraditi trvalým a pevným zákonem, který by skutečně byl tak silně vytvořen, že by poskytl absolutní ochranu služebních a pracovních poměrů těch, kteří na vojenská cvičení jsou povoláváni.
Zvláště v této době, kdy krise výrobní zaviňuje nestálost pracovních a služebních poměrů, jest nutno, aby se na ochranu, na důslednou zákonnou ochranu služebních a pracovních poměrů pamatovalo. Při střídajících se konjunkturách v průmyslu mohla by taková záminka cvičení ve zbrani velmi dodře býti použita zaměstnavatelem, aby zaměstnance svého se zbavil prostým odvoláním na to, že nemůže používati ho ve svém závodě, když je povolán ke cvičení ve zbrani. Pak by ovšem ona oběť, kterou přináší občan tím, že nastupuje cvičení ve zbrani, stala se ještě obtížnější, neboť občan by přinášel nejen onu oběť brannou, ale také další oběť, to jest ztrátu svého pracovního nebo služebního poměru a tím pochopitelně ztrátu své existence. Musíme také mysleti na to, že ztratí-li někdo dnes svůj služební nebo pracovní poměr, není mu tak snadno možno opatřiti si pracovní a služební poměr jiný, právě vzhledem k té těžké výrobní krisi, ve které se nacházíme a která občas nás velmi citelně stíhá.
Je tedy projednávání tohoto zákona ze všech stanovisek naprosto odůvodněno, ba možno říci, že k projednávání tohoto zákona měli jsme sáhnouti již v dobách dřívějších. Není možno, aby pravidla tohoto zákona byla uzákoněna se zpětnou platností, poněvadž, i kdybychom provedli zpětnou platnost tohoto zákona, myslím, že bychom nenapravili nic na tom, co se již stalo, a proto pozměňovací návrhy v tomto smyslu nemůžeme s tohoto místa doporučiti a musíme žádati posl. sněmovnu, aby schválila zákonnou osnovu tak, jak byla projednána ve všech třech výborech sněmovních. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Míním dáti hlasovati, nebude-li proti tomu námitek, takto:
O odst. 1 §u 1 hlasovali bychom nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu pp. posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovati o odst. 2 §u 1, a to nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu pp. posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijata podle zprávy výborové.
K odst. 3 §u 1 je podán pozměňovací návrh pp. posl. Kučery a soudr. Budeme hlasovat o odst. 3 §u 1 nejprve podle tohoto pozměňovacího návrhu; kdyby byl zamítnut, hlasovali bychom o odst. 3 §u 1 podle zprávy výborové. Tím by byl zároveň vyřízen eventuální návrh týchž pp. poslanců na škrtnutí odst. 3 §u 1.
Při §u 2 hlasovali bychom nejprve o návrhu pp. posl. Kučery a soudr. na škrtnutí tohoto paragrafu; nebude-li tento návrh přijat, dám hlasovati podle eventuálního pozměňovacího návrhu pp. posl. Kučery a soudr.; nebude-li ani tento návrh přijat, dám hlasovati o §u 2 podle zprávy výborové.
O §u 3 hlasovali bychom nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu pp. posl. Kučery a soudr.; nebude-li tato úprava přijata, podle zprávy výborové; přijetím nebo nepřijetím bude vyřízen i eventuální návrh pp. posl. Kučery a soudr. na škrtnutí tohoto paragrafu.
O §u 4 budeme hlasovati podle zprávy výborové, neníť pozměňovacích návrhů.
O §u 5 bychom hlasovali nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu pp. posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §§ 6 a 7 hlasovali bychom najednou podle zprávy výborové, neníť pozměňovacích návrhů.
O §u 8 bychom hlasovali nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu pp. posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O §§ 9 a 10 budeme hlasovati najednou podle zprávy výborové, neníť pozměňovacích návrhů.
O §u 11 hlasovali bychom nejprve v úpravě pozměňovacího návrhu pp. posl. Kučery a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
Pak bychom hlasovali o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.
Je snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)
Není jí. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl. Nejprve budeme hlasovati o odst. 1 §u 1, k němuž je pozměňovací návrh pp. posl. Kučery a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V §u 1 budiž konec odst. 1 od slov: "počíná u zaměstnanců obstarávajících pracovní výkon vyššího druhu" škrtnut a nahrazen zněním:
"počíná měsíc před nastoupením cvičení a končí 14. dnem po jeho skončení (ochranná doba), pracovní (služební) poměr vypověděti." (Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím pány u dveří, aby laskavě zachovali klid.
Kdo souhlasí s odst. 1 §u 1 v úpravě přečteného návrhu pp. posl. Kučery a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh pp. posl. Kučery a soudr. je zamítnut.
Kdo souhlasí teď s odst. 1 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, odst. 1 §u 1 je schválen podle zprávy výborové.
K odst. 2 je pozměňovací návrh pp. posl. Kučery a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):
2. Pozměňovací návrh posl. Kučery a soudr.:
V §u 1, odst. 2 nechť poslední věta od slov: "avšak běh" zní:
"avšak běh výpovědní lhůty se staví po ochrannou dobu".