Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Zákonem ze dne 30. října 1919, č. 593 Sb. zák. a nař. dostalo se drobným pachtýřům ochrany proti těm majitelům půdy, kteří bezdůvodně a často zúmyslně odebírali jim pronajatou půdu, aby je hospodářsky poškodili.

Tímto počínáním majitelů pozemků ohrožována byla i pozemková reforma neboť vyvolávány byly na venkově zbytečné spory a pobouření.

Svrchu uvedený zákon platil jen pro jeden rok a majitelé půdy u vědomí toho dávají na jevo, že budou drobné pachty odebírati, a také všude tam, kde smlouvy docházejí, je odebrali.

Jeví se tudíž nutným v zájmu jak klidu na venkově - tak i v zájmu klidného vývoje v celé republice, aby dostalo se nové zákonné ochrany drobným pachtýřům a proto podepsaní navrhují:

Slavné Národní shromáždění račiž se usnésti:

ze dne ................... 1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pacht (podpacht) zemědělského pozemku, který končí neb již skončil do konce roku 1920, obnovuje se, jde-li o pozemek používaný jako role, luka, zelinářské zahrady aneb zahrady, které byly pronajaty s celým povrchem - na dalších 6 let i proti vůli propachtovatele tím, že pachtýř (podpachtýř) propachtovateli neb jeho hospodářské správě písemně oznámí do 15. prosince 1920, že si pozemek nadále podrží v pachtu - jestliže:

1. pachtýř pachtovaný pozemek sám neb se svou rodinou obdělává a nadále obdělávati chce a může a nemá svých i najatých pozemků více než 8 ha,

2. pacht zrušen byl výpovědí propachtovatelovou anebo nemohl býti obnoven pro jeho odpor a propachtovatel neměl zákonného důvodu od pachtovní smlouvy bez výpovědi odstoupiti.

§ 2.

Byl-li pozemek již propachtován jinému pachtýři, obnovuje se pacht podle tohoto zákona jen tehdy, jestliže starému pachtýři nezbylo by ani 5 ha vlastní i pachtované zemědělské půdy.

§ 3.

Pokud běží o pozemky, které nenáleží obcí neb nejsou podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. státem zabraný, nebo zapsány v zemských deskách - nebo netvoří hospodářskou součást statku zapsaného v zemských deskách, obnova pachtu nenastává, když:

a) celková výměra zemědělských pozemků ve vlastnictví propachtovatelově jsoucích nečiní více než 10 ha a majetník bude na pozemku sám neb se svou rodinou hospodařiti, aneb

b) když propachtovatel béře neb chce vzíti do vlastní správy pachtovaný pozemek, který teprve po 1. srpnu 1914 byl pachtován nebo kterého nabyl teprve po tomto dnu od osoby nebo po osobě, jejíž je zákonným dědicem.

§ 4.

Právo obnovy pachtu nemá pachtýř hospodářských celků, jako jsou dvory, statky aneb usedlosti.

§ 5.

Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu. Je-li však pachtovné v poměru k běžným cenám pachtovním nepoměrně nízké, může propachtovatel žádati přiměřené zvýšení. Nedohodnou-li se strany, určí pachtovné k návrhu propachtovatele rozhodčí soud, skládající se z přednosty okresního soudu, v jehož obvodu pozemek leží, jako předsedy, jenž může si za zástupce jmenovati jednoho soudcovského úředníka, a ze dvou přísedících jmenovaných po jednom každou stranou.

Neoznačí-li do lhůty soudem určené, nejdéle 14tidenní, některá strana osobu přísedícího, jmenuje jej předseda rozhodčího soudu.

Z rozhodnutí rozhodčího soudu není odvolání.

Nepožádá-li propachtovatel do 31. prosince 1920 za projednání věci rozhodčím soudem, platí dosavadní pachtovné pro obnovený pacht.

§ 6.

Obnova týká se příslušenství zemědělského pozemku - za něž se po rozumu tohoto zákona pokládají i stavení obytná a hospodářská a pozemku na nichž jsou zbudována, jakož i příslušné dvorky a zahrádky, užívá-li jich pachtýř na základě téhož pachtovního poměru.

§ 7.

Pacht tento obnoviti může pachtýř jen potud, pokud uplatněn m tohoto práva nepřestoupí jeho vlastní a najatá půda 8 ha, v případě v § 2. uvedeném a při pozemcích v § 3. označených 5 ha.

§ 8.

Při počítání výměry zemědělské půdy pokládají se rozvedení manželé za osobu jedinou. Na přebytky nejvýše půl ha se nehledí.

§ 9.

Byl-li požadovaný pozemek dán v pacht jinému pachtýři, ruší se tato smlouva pachtovní obnovou podle § 1. co do pachtovního roku 1920/1921 resp. let 1921 až 1925/1926 pro obě strany.

Pachtýři je volno do konce roku 1920 resp. 1921 vůbec od smlouvy ustoupiti.

§ 10.

Pachtýř uplatnivší nárok podle § 1. jest povinen nahraditi propachtovateli, po případě novému pachtýři (§ 7.) užitečný náklad, který do dne oznámení (§ 1.) vynaložil na požadovaný pozemek k docílení nové úrody.

Pro výši náhrady jest rozhodný užitek, jaký má vykonaná práce pro pachtýře. Pachtýři je volno plniti náhradu též in natura, jako výkonem obdobných prací pro oprávněného, odvedením stejného množství mrvy, osiva atd., stejné jakosti, bylo-li by pachtýři v penězích plnění obtížno a neprokáže-li oprávněný, že prací není věcí těch nepotřebuje.

Pro spory o výši náhrady platí obdobné ustanovení § 5.

§ 11.

Domnívá-li se pronajímatel, že pachtýři právo na obnovu pachtu nepřísluší, může oznámiti své námitky nejdéle do 14 dnů po pachtýřově oznámení soudu okresnímu, v jehož obvodu leží požadovaný pozemek, jinak ztrácí právo obnově odporovati.

Ve lhůtě v prvém odstavci stanovené může podati u soudu námitky i nový pachtýř (§ 7.). Za tím účelem jest propachtovatel povinen oznámiti požadavek pachtýřův (§ 1.) do 7 dnů po jeho ohlášení; neučiní-li tak, ručí za škodu, která jeho jednáním vznikne novému pachtýři.

§ 12.

O námitkách, jakož i nárocích na zvýšení pachtovného (§ 5.) a na náhradu (§§ 10. a 11.) rozhoduje se podle zásad řízení nesporného, o útratách však podle zásad řízení sporného.

§ 13.

K obnově pachtu podle § 1. není třeba souhlasu pozemkového úřadu ani jiného dozorčího úřadu.

§ 14.

Tento zákon působí ode dne, kdy bude vyhlášen.

§ 15.

Provádění tohoto zákona ukládá se ministerstvu spravedlnosti a zemědělství.

V Praze dne 15. června 1920.

Ulrich, Teska, Koudelka, Chalupník, Němec, Stivín, Bechyně, Marek, Hummelhans, Karpíšková, Brodecký, Kasík, Svoboda, Pik, Sychravová, Benda, Svetlík, Dr. Markovič, Burian, Merta.