Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
Původní znění.
362.
Interpellation.
der Abgeordneten Dr. Lodgman, Křepek, Böhr, Dr. Kafka und Genossen
an die Minister des Innern und für Landesverteidigung,
betreffend die Abstellung soldatischen Terrors und des Farbenverbotes beim Gauturnfeste in Komotau am 10., 11. und 12. Juli 1920.
Der Deutsche Turnverein Komotau 1864 feiert am 10., 11. und 12. Juli 1920 in Kokotau das Gautumrnfest des Ober-Eger-Gaues in größerem Maßstabe. Der Dekoration des Festplatzes sollen schwarz-rot-gelbe Fahnen verwendet und die Vereinsfahnen der einzelnen Turnvereine im Festzuge getragen werden. Außerdem schmücken sich die einzelnen Turner, wie üblich, mit dem kleinen schwarz-rot-goldenen Bändchen an der Bluse. Die schwarz-rot-goldene Flagge oder das Tragen dieser Farben ist behördlich nicht verboten und es war ein solches Verbot auch von der Bezirkshauptmannschaft in Komotau nicht beabsichtigt.
Komotau beherbergt eine größere Garnison, ein Brigade-Komnmado, Regiments- und Ergänzungsbezirks-Kommamdo und mehrere militärische Schulen.
Von militärischer Seite wurden nun die Bezirkshauptmannschaft, das Bürgermeisteramt und der Sprechwart des Turnvereines darauf aufmerksam gemacht, daß ein Teil der Mannschaft der Garnison die Verwendung der schwarz-rot-goldenen Farben nicht ruhig hinzunehmen gedenke, weil dies die Farben des Deutschen Reiches seien. Die Offfiziere hätten nicht die Macht, diese Elemente, etwa 100 Mann, zu beherrschen. Man müsse schwere Exzesse befürchten und die Kommandanten seien deshalb genötigt, die Behörden im Vorhinein auf diese Verhältnisse aufmerksam zu machen. Der Brigadekommandant hat insbesondere brieflich erklärt, daß unter diesen Umständen die Verwendung der schwarz-rot-goldenen Farben unmöglich sei.
Daraufhin hat sich die Bezirkshauptmannschaft entschlossen, ein Farbenverbot für die obengenannten drei Tage zu erlassen, mit der Beschränkung, daß andere Farben, wie blauweiß zulässig sind.
Hiezu bemerken die Gefertigten, daß in anderen Städten die schwarz-rot-goldene Flagge anstandslos ausgehängt, bezw. diese Farben getragen werden und daß nur in grö ßeren Garnisonen solche Verhältnisse bestehen.
Mit der Feststellung, daß es dem Turnverein sich lediglich um die Ausübung eines alten Brauches und seines Rechtes, - sowie um die Verwendung der satzungsmäßigen Vereinsfarben handelt, mit dem Hiuweise darauf, daß unter anderen die Regierung erst in der letzten Zeit dem Turnvereine in Buchau satzungsmäßig die schwarz-rotgoldenen Farben bewilligt hat, fragen die Gefertigten den Minister des Innern und den Minister für Landesverteidigung an:
1. Ist der Herr Minister des Innern bereit, unverzüglich alle erforderlichen Maßnahmen im Vereine mit dem Minister für Landesverteidigung zu treffen, damit der Schutz der durch unberechtigte und untergeordnete soldatische und andere Elemente bedrohten Rechte der deutschen Bevölkerung von Komotau gewährleistet werde?
2. Ist der Herr Minister des Innern bereit, den gesamten Einfluß der Regierung aufzubieten, um auch in Zukunft diesen offenkundigen Terror dieser und anderer unverantwortlicher Elemente ein für allemal ein Ende zu bereiten und da durch den Zustand der Rechtssicherheit in diesem Staate auch bei der deutschen Bevölkerung wenigstens einigermaßen wieder anzubahnen?
3. Ist sich der Herr Minister für Landesverteidigung mit Rücksicht auf die unerhörten Vorfälle in Iglau, Olmütz und Znaim seiner und der Regierung Verantwortung bewußt und geneigt, mit allen Mitteln den Terror der Soldatesca zu brechen und die Garnison allenfalls von Komotau sofort abzuziehen?
Prag, am 7. Juli 1920.
Dr. Lodgman, Křepek, Böhr, Dr. Kafka,
Dr. Hanreich, Zierhut, Kaiser, Dr. Spina, Matzner, Dr. Lehnert, Budig, Dr. Luschka, Mark, Dr. Radda, Dr. Schollich, Dr. E. Feyerfeil, Ing. Kallina, Dr. Keibl, Schälzky, Scharnagl, Dr. Petersilka, Bobek.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
Překlad.
362.
Interpelace
poslanců Dr. Logdmana, Křepka, Böhra, Dr. Kafky a soudruhů
na ministra vnitra a ministra národní obrany
o zastavení vojenského teroru a zákazu barev při župní tělocvičné slavnosti v Chomutově dne 10., 11. a 12. července 1920.
Německý tělocvičný spolek v Chomutově pořádá 10., 11. a 12. července 1920 v Chomutově župní tělocvičnou slavnost horno-oherské župy ve velkém rozsahu. K vykrášlení slavnostního místa má býti užito černo-červeno-žlutých praporců a v slavnostním průvodě mají býti neseny spolkové praporce jednotlivých tělocvičných spolků. Mimo to ozdobují se jednotliví cvičící, jako obvykle malými černo-červeno-zlatými stuhami na bluzách. Černo-červeno-žlutá vlajka a nošení těchto barev není úředně zakázáno a nebyl podobný zákaz ani zamýšlen se strany okresního hejtmanství v Chomutově.
V Chomutově leží větší posádka, brigádní velitelství, plukovní a okresní doplňovací velitelství a mnohé vojenské školy.
Se strany vojenské byla upozorněna okresní politická správa obecní úřad a jednatel tělocvičného spolku na to, že část mužstva posádky nechce klidně strpěti nošení černo-červeno-zlatých barev, protože prý jsou barvami Německé říše.
Důstojníci nemají prý mocí tyto živly, asi sto mužů, zdolati. Jest se tedy obávati těžkých výstupů a velitelé prý jsou nuceni na tyto poměry úřady již předem upozorniti. Brigádní velitel obzvlášť prohlásil dopisem, že nošení černo-červeno-zlatých barev jest naprosto nepřípustno.
Na to rozhodla se okresní politická správa zakázati nošení barev pro svrchu uvedené tři dni s výhradou, že jiné barvy, jako na př. modro-bílá, jsou přípustny.
K tomu poznamenávají podepsaní, že v jiných městech vyvěšují bez závady černo-červeno-zlaté vlajky a tyto barvy také nosí, a že takové poměry jsou jen v městech s většími posádkami.
V důsledku, že zmíněnému tělocvičnému spolku jde toliko o vykonávání starého zvyku a práva, jakož i o užívání spolkových barev, stanovami určených, dále v důsledku, že vláda mimo jiné povolila teprve v poslední době tělocvičnému spolku v Bochově užívání černo-červeno-zlatých barev, táží se podepsaní:
1. Jest pan ministr vnitra spolu s ministrem národní obrany ochoten bez odkladu učiniti všechna nutná opatření, aby byla zaručena německému obyvatelstvu v Chomutově ochrana jeho práv, ohrožených podřízenými vojenskými i jinými živly?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten uplatniti veškerý vliv vlády, aby učinil jednou pro vždy přítrž tomuto zřejmému teroru těchto i jiných nezodpovědných živlů a tím alespoň částečně začal raziti cestu stavu právní jistoty v tomto státě i pro německé obyvatelstvo?
3. Jest si pan ministr národní obrany vědom zodpovědnosti své a celé vlády za neslýchané případy v Jihlavě, Olomouci a Znojmě, a jest ochoten všemi prostředky teror soldatesky zlomiti a posádku z Chomutova bez odkladů odvolati?
V Praze dne 7. července 1920.
Dr. Lodgman, Křepek, Böhr, Dr. Kafka,
Dr. Hanreich, Zierhut, Kaiser, Dr. Spina, Matzner, Dr. Lehnert, Budig, Dr. Luschka, Mark, Dr. Radda, Dr. Schollich, Dr. E. Feyerfeil, Ing. Kallina, Dr. Keibl, Schälzky, Scharnagl, Dr. Petersilka, Bobek.