Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

in Sachen der massenhaft erfolgten wiederrechtlichen Enthebung von deutschen Bediensteten und Beamten aus den verschiedenen Zweigen des Staats- und Staatseisenbahndienstes. 

Gleich nach dem Umsturz Ende Oktober 1918 setzte in den Sudetenländern eine wüste Hetze gegen die deutschen Staatseisenbahnund Staatsbediensteten ein. Auf blosse Angebereien hin, die durchwegs gehässigen nationalistischen, häufig sogar nur persönlichen Beweggründen entsprangen wurden Tausende Angestellte deutscher Nationalität aus ihren Stellungen verjagt, mit ihren Familien ins bitterste Elend gestossen und einem verzweiflungsvollen Schicksale ausgeliefert. In der Regel konnten die Opfer dieser Verfolgungen nicht einmal erfahren, weshalb sie aus dem Dienste entfernt und gemassregelt wurden. Höchstens dass man ihnen sagte, sie hätten gegen den tschechischen Staat ein feindseliges Verhalten an den Tag gelegt. Selten einmal gelang es einem Enthobenen seine Einvernahme durchzusetzen und gehört zu werden. Ein offenes, ordentliches Disziplinarverfahren zu erreichen, wie es die Dienstordnung vorschreibt, war überhaupt nicht möglich. Ebenso blieben die meisten zu Gunsten der geschädigten Staatseisenbahn- und Staatsbediensteten bei den Zentralämtern erfolgten Vorsprachen und die vielen Vorstellungen gegen die ohne den Schein eines Rechtsgrundes vorgenommenen Angesteltenentlassungen ohne Erfolg. Heute noch sind es eine Menge Hundert Bedienstete, die mit ihren Familien in der ärgsten Not leben, weil diel Regieung das an ihnen verübte Unrech bestehen lässt, oder es nur teilweise aufgehoben hat. So wurden viele Beamte und Bedienstete nach erfolgter Enthebung zeitlich und dauernd pensioniert, mitunter nach den alten Pensionierungsbestimmungen, wodurch die davon Betroffenen schwer geschädigt wurden. Andere Enthobene wurden zwar wieder aufgenommen, erhielten jedoch keinen Posten zugewiesen, oder wurden gleichzeitig u. zw. häufig auf minderwertigere Stellen versetzt, als sie früher inne hatten. Am ärgsten waren die Verfolgungen gegen die deutschen Bediensteten und Beamten im staatlichen Eisenbahnbetriebe. So wurden im Mährisch-Ostrauer Gebiet viele Hunderte deutscher Eisenbahner aufs Pflaster geworfen. Das Gleiche geschah vielen Eisenbahnbediensteten in Znaim, Trautenau, Grussbach-Schönau, Klostergrab, Brüx, Iglau und in zahlreichen anderen Orten. In ungezählten Fällen wurden die Enthobenen gleich ganz oder teilweise ausser Gebühr gesetzt. Sie sind in Schulden geraten und leiden heute noch schwer unter den Wirkungen der Verfolgung selbst dort, wo sie wieder in den Dienst genommen wurden, weil ihnen die Bahnverwaltung die vorenthaltenen Bezüge nicht ausbezahlt, die bei einzelnen Bediensteten mehrere Tausend Kronen betragen. Der feindselige Zug gegen die deutschen Arbeiter und Angestellten im Staatseisenbahn- und Staatsdienste, der mit dem Umsturze in allen Teilen der Staatsverwaltung begonnen hat, hält noch immer an und fordert andauernd neue Opfer. Völlig grundlos werden deutsche Bedienstete aus deutschen Dienstorten in tschechische Gebiet versetzt, was für sie in der Regel mit schweren wirtschaftlichen Nachteilen verbuden ist; viele werden in ihren Rechten gekürzt und aus nationalistischen Beweggründen geschädigt. Selbst die Tätigkeit für die gewerkschaftliche Organisation wird, wie das bei der Postverwaltung geschieht, zum Anlass genommen, deutsche Angestellte strafweise zu versetzen zu massregeln. Was seit den Oktobertagen 1918 gegen die deutschen Arbeiter und Angestellten im Staatsdienste geschehen ist, verstösst nicht nur gegen den Geist der Demokratie und gegen alle Rechtsbegriffe, es steht zugleich in schroffem Gegensatze zu einer Reihe feierlicher Versicherungen, die von verantwortlichen staatlichen Stellen gegeben wurden und zu einer Reihe klarer gesetzlicher Bestimmungen sowie zur Dienstordnung, zu deren Einhaltung die Staatsverwaltung verplichtet ist.

Deshalb stellen die Gefertigten an die Gesamtregierung die Frage, ob sie geneigt ist:

1. die widerrechtlich, ohne ordnungsgemässes Disziplinarverfahren enthobenen und entlassenen Bediensteten und Angestellten wieder in den Staatseisenbahn- und Staatsdienst aufzunehmen und in ihre früheren Stellungen eizusetzen; ebenso die in gleicher Weise rechtswidrig ohne dienstlichen Grund, ja sogar gegen das dienstliche Interesse in anderssprachliche Gebiete versetzten deutschen Bediensteten auf ihre früheren Dienstposten zurückzuberufen.

2. die bereits eingestellten, aber aus nationalistischen oder politischen Gründen zu ihrem Schaden in entfernte Gebiete oder auf minderwertigere Posten versetzten Bediensteteten und Angestellten auf jene Plätze zurückzugeben, von denen sie gegen ihren Willen und ohne gesetzlichen und dienstlichen Grund entfernt wurden;

3. allen von den widerrechtlichen Massnahmen betroffenen Bediensteten und Angestellten die erlittene Einbusse an festen Bezügen zu ersetzen, d. s.: Die 40 Prozent, die sie gegenüber der früher normalen Gehaltssätzen sowie gegenüber den mit 1. September 1919 neugeregelten Bezügen zu wenig ausgezahlt erhielten, der Fehlbetraq, der sich aus der begünstigten Anrechnung der Kriegsjahre im Vergleiche zu den tatsächlich ausbezahlten Bezügen ergibt; ferner die den entlassenen Bediensteten entgangenen veränderlichen (variablen) Bezüge wie: Kilometer-Gelder, Stundengelder, Nachtdienstzulagen, Pauschalien, Ersparungsprämien, Tantiemen und andere in der Dienstleistung begründete Zuwendungen.

4. Die bei den regelmässigen Vorrückungen und Beförderungen übergangenen (präterierten) Bediensteten nachträglich in jene Stellungen einzusetzen, in die sie ranggemäss zu kommen haben und ihnen von dem Zeitpunkte der Zurücksetzung an gerechnet die erhöhten Bezüge nachzuzahlen;

5. den wieder eingestellten Bediensteten die Zeit sowohl für die Vorrückung und Beförderung, wie für die Bemessung der Ruhegenüsse anzurechnen, die sie infolge der Enthebung gegen ihren Willen ausser Dienst zu verbringen gezwungen waren;

6. die vorzeitig und im Widerspruch zu der Dienstordnung in den zeitlichen oder dauernden Ruhestand versetzten Bediensteten zum Dienste zurückzuberufen, soferne der pensionierte Angestellte seine dienstliche Wiederverwendung anstrebt;

7. dafür zu sorgen, dass weitere Enthebungen, Entlassungen, Zurücksetzungen und Versetzungen von Staatseisenbahn- und Staatsbediensteten aus nationalistischen oder politischen Gründen von nun an unterbleiben;

8. die im Sinne der vorstehenden Fragen nötigen Massnahmen unverzüglich zu treffen und darüber längstens zu Beginn der anberaumten Herbsttagung im Abgeordnetenhause Mitteilung zu machen und Aufschluss zu geben.

Prag, den 18. Juni 1920.

Dr. Czech, Kreibich, Kirpal, Jokl, R. Fischer, Warmbrunn, Schweichhart, Deutsch, Häusler, Hausmann, Taub, Hackenberg, Dr. Hahn, Pohl, Heeger, Dr. Haas, Dietl, Blatny, Roscher.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

o hromadném bezprávném zprošťování německých zřízenců a úředníků z rozličných odvětví služby státní a železniční. 

Hned po převratu, koncem října 1918, nastala v sudetských zemích pustá štvanice proti německým železničním a státním zaměstnancům. Na pouhá udání, pramenící vesměs z národnostní nenávisti, často dokonce jen z osobních pohnutek, bylo tisíce zaměstnanců německé národnosti vyhnáno ze svých míst, vrženo se svými rodinami v nejtrpší bídu a vydáno zoufalému osudu na pospas oběti tohoto pronásledování nemohly se zpravidla ani dozvěděti, proč byly propuštěny a potrestány. Nanejvýš se jim řeklo, že projevily nepřátelské chování vůči českému státu. Jen zřídka podařilo se zproštěným vynutiti si, aby byli vyslýcháni a slyšeni. Naprosto nemožno bylo domoci se přímého, řádného řízení disciplinárního dle předpisů služebního rádu. Rovněž tak neměla výsledku většina přímluv u ústředních úřadů ve prospěch poškozených železničních a státních zaměstnanců, ani četné rozklady proti propouštění zaměstnanců, prováděnému bez jakéhokoli podkladu. Ještě dnes žije na sta zaměstnanců se svými rodinami v nejhorší nouzi, protože vláda buď vůbec nechává v platnosti bezpráví na nich páchané, nebo je napravila pouze částečně. Tak bylo mnoho úředníků a zaměstnanců po svém zproštění dočasně i trvale přeloženo do výslužby, v některých případech dle starých pensijních předpisů, čímž takto postižení byli těžce poškozeni. Jiní zproštěni služby byli sice přijati, nebylo jim však přikázáno služební místo a nebo byli zároveň a to velmi zhusta přesazováni na místa méně významná než měli dříve. Nejhůře byli pronásledováni němečtí zřízenci a úředníci ve státní službě železniční. Tak bylo vystrčeno na dlažbu mnoho set železničních zřízenců v obvodu moravsko-ostravském. Stejně se stalo mnohým ve Znojmě, Trutnově, Hrušovanech-Šanově, Hrobech, Mostu, Jihlavě a četných jiných městech. V nesčetných případech byl zproštěným služby ihned zastaven plat, tu zcela, tu částečně. Zadlužili se a ještě dnes, těžce nesou následky pronásledování, i tam, kde byli opět přijati do služby, ježto železniční - správa nevyplatila jim zadržené platy, jež u jednotlivých zaměstnanců jdou do několika tisíc korun. Nepřátelský směr proti německým dělníkům a železničním státním zaměstnancům nastavší po převratu ve všech částech státní správy, dosud trvá a vyžaduje si nových a nových obětí. Docela bezdůvodně přesazováni jsou němečtí zřízenci z německých míst do českého území, což jest pro ně spojeno zpravidla s těžkými hospodářskými újmami, mnozí pak byli ve svých právech zkráceni a poškozeni z národnostních pohnutek. Již pouhá činnost v odborových organisacích, bývá podnětem k přesazení německého zaměstnance z trestu a k potrestání. Tak je tomu u poštovní správy. Co se stalo od říjnových dnů 1918 proti německým dělníkům a zaměstnancům ve státní službě, příčí se nejen duchu demokracie a všem pojmům o právu, nýbrž jest i v příkrém rozporu s množstvím slavných slibů prohlášených ze zodpovědných státních míst a s radou jasných zákonných ustanovení jakož i se služebním řádem, jejž zachovávati jest státní správa povinna.

Proto táží se podepsaní celé vlády, je-li ochotna

1. znovu přijmouti do železniční a státní služby všechny železniční zřízence a zaměstnance zproštěné služby a propuštěné bezprávně a bez rádného disciplinárního řízení a dosaditi je na jich dřívější místa a povolati na jich dřívější místa i ty německé zřízence, kteří stejně bezprávně byli do jinojazyčného území přeloženi, bez služebního důvodu ba dokonce proti služebním zájmům,

2. již přijaté zřízence a zaměstnance, kteří však z národnostních nebo politických důvodů ke své škodě byli přesazeni do vzdáleného území nebo na místa méně významná dosaditi opět na ona místa, z nichž proti své vůli a bez zákonného a služebního důvodu byli odstraněni,

3. všem zřízencům a zaměstnancům postiženým protiprávními opatřeními nahraditi škodu, již utrpěli na pevných platech, t. j. 40 % o něž jim bylo vyplaceno méně proti dřívějším normálním sazbám platovým a proti platům nově upraveným dnem 1. září 1919; rozdíl, který vyplyne z výhodného započtení válečných let při srovnání s požitky vskutku vyplacenými; dále měnlivé platy, které propuštěným ušly (jako plat za kilometry, za hodiny, přídavky za noční službu, paušály, premie úsporové, tantiemy a jiné přídavky spočívající v konání služby);

4. zřízence, kteří při pravidelných postupech a povýšeních byli opomenuti (preterováni) dosaditi dodatečně na ona místa, na něž dle tříd mají přijíti a doplaziti jim zvýšené platy od okamžiku zadržení;

5. zřízencům znovu přijatým započísti jak pro postup tak pro povýšení i pro výměr požitků pensijních dobu, kterou byli nuceni ztráviti mimo službu;

6. zřízence předčasně a proti služebnímu řádu dané na dočasný nebo trvalý odpočinek, znovu povolati do služby, v případě že se pensionovaný zaměstnanec o opětnou službu uchází;

7. postarati se o to, aby na příště přestalo sprošťování, propouštění a sesazování, přesazování železničních a státních zřízenců z národnostních nebo politických důvodů;

8. po rozumu předcházejících otázek učiniti nutná opatřeni a podati o tom nejpozději počátkem podzimního zasedání v poslanecké sněmovně zprávu a vysvětlení.

V Praze dne 18. června 1920.

Dr. Czech, Kreibich, Kirpal, Jokl, R. Fischer, Warmbrunn, Schweichhart, Deutsch, Häusler, Hausmann, Taub, Hackenberg, Dr. Hahn, Pohl, Heeger, Dr. Haas, Dietl, Blatny, Roscher.