Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
365.
Odpověď
ministerského předsedy
na interpelaci poslanců Slavíčka, Drobného, Netolického a spol. (tisk č. 18)
ohledně složení Poradního sboru pro otázky hospodářské.
Zřizujíc nařízením ze dne 5. listopadu 1919, číslo 632 Sb. z. a n. "Poradní sbor pro otázky hospodářské", chtěla vláda republiky Československé vyvolati v život instituci, jejíž úkolem by bylo "podávati dobrá zdání nebo činiti návrhy v otázkách všeobecné hospodářské důležitosti, zejména takových, které s hlediska státních zájmů jsou zvláště významné". (§ 2. stanov, tvořících přílohu zmíněného nařízení.).
Úmyslem vlády bylo tedy, aby poradní sbor pro otázky hospodářské sloužil k podpoře státní správy při řešení hospodářských otázek zásadní povahy, zejména otázek rázu obchodně-politického a finančního. Majíc na mysli tuto všeobecnou povahu činnosti poradního sboru, řídila se vláda při jmenování členů poradního sboru v přední řadě principem personálním, poněvadž pouze tento mohl plně umožniti výběr osobností, vynikajících jak rozhledem národohospodářským, tak znalostí hospodářských poměrů i potřeb státu. Při tom nebylo lze též přehlédnouti, že dle zkušeností každý poradní sbor zpravidla vzrůstajícím počtem členů je ve své činnosti progresivně ochromován a stává se těžkopádným; proto dbala vláda toho, aby do Poradního sboru byly povolány, zejména pokud se týče osob, z praktických kruhů hospodářských vzatých, zpravidla takové osoby, které by nebyly pouze odborníky v úzkém snad oboru svoji vlastní činnosti hospodářské, nýbrž měly přehled pres určité širší odvětví činnosti výrobní neb obchodní; touto snahou vysvětluje se též početnější zastoupení národohospodářských theoretiků, jakož i funkcionářů obchodních a živnostenských komor.
Z uvedených věcných důvodů nebylo lze, nemělo-li se tak státi na úkor všeobecného rázu poradního sboru a mělo-li se též býti varováno ochromení jeho činnosti, vzíti za základ složení sboru zásadu zastoupení teritoriálního neb zájmového byť i obě nezůstaly zcela nepovšimnuty. Z těchže důvodů nebylo lze respektovati zastoupení všech jednotlivých specielních oborů hospodářských; to mohlo se státi tím spíše, ježto Poradní sbor má vždy možnost opatřiti si v případě potřeby informace v konkrétních záležitostech, pro jichž posuzování by mu snad chyběly potřebné místní neb odborné znalosti přibíraje ve smyslu § 9. zmíněných stanov ku svým jednáním znalce neb vcházeje ve styk s korporacemi, povolanými k hájení všeobecných neb zvláštních zájmů hospodářských.
Z vylíčeného vyplývá, že vláda řídila se při sestavování Poradního sboru pro otázky hospodářské hledisky pouze věcnými, majíc na zřeteli všeobecný ráz jeho činnosti a hledajíc záruky, aby byla umožněna nejzdárnější jeho působnost.
Přes to nelze nepřipomenouti, že výtka naprostého přehlédnutá stavu živnostenského a dělnického není zcela oprávněna, neboť oba stavy jsou zastoupeny mezi členy. Poradního sboru osobami, jež o zájmech jejich jsou dostatečně informovány a budou je také jistě hájiti. Pokud se týče méně početnějšího zastoupení stavu živnostenského, nutno poukázati zejména též k tomu, že těžiště projednávání otázek, které se v přední radě dotýkají stavu živnostenského, není v Poradním sboru pro otázky hospodářské, nýbrž v Živnostenské radě, zřízené nařízením vlády republiky Československé ze dne 27. ledna 1920, číslo 59 Sb. z. a n., jejíž složení stalo se zcela dle přání kruhů živnostenských.
Pres uvedené svoje stanovisko není vláda neochotna vyjíti vstříc požadavku v uvedené interpelaci tlumočenému a povolati dodatečně ještě vynikající zástupce stavu živnostenského a dělnického za členy do zmíněného Poradního sboru; v tom směru byl též již před podáním interpelace přijat v prvním valném shromáždění Poradního sboru dne 14. května 1920 návrh na jmenování dalších zástupců stavu živnostenského, dělnického a zemědělského a ministerstvo obchodu učiní v brzké době ministerské radě příslušné návrhy.
V Praze 21. července 1920.
Ministersky předseda:
Vl. Tusar v. r.