Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
402.
Odpověď
ministra pro zásobování lidu
na interpelaci členů poslanecké sněmovny Dra Brunara, Fr. Matznera, R. Schälzkyho a soudruhů (tisk č. 171)
o zásobovacích poměrech v okrese rýmařovském.
Pro zásobování země Moravy, jejíž potřeba mouky od 1. srpna 1919 až do 31. července 1920 obnáší úhrnem 16.735 vagonů mouky, měl Zemský obilní ústav v Brně k disposici celkem 11976·76 vagonů mouky. Uvážíme-li, že potřebu vojska, železnic a velkoměsta Brna bylo dlužno v zájmu veřejného klidu a pořádku alespoň přibližně krýti, jest zřejmo, že pro zásobování ostatních politických okresů na Moravě měl Zemský obilní ústav v Brně k disposici pouze asi 1/2-1/3 celkové potřeby mouky, a že potřeba žádného politického okresu na Moravě (vyjma Brna) nemohla býti plně kryta.
Vzhledem na výše zmíněný, po celý rok panující nedostatek mouky na Moravě bylo nezbytno, aby Zemský obilní ústav při přídělu mouky jednotlivým politickým okresům řídil se též hlediskem, jak jednotlivé politické okresy plní svou dodávkovou povinnost a jaké množství obilí odvedly na svůj předepsaný kontingent. Pokud se týče dodávek obilí, patří politický okres rýmařovský mezi nejhorší okresy na Moravě, jelikož letos na předepsaný - proti loňsku daleko nižší - kontingent 125 vagonů chlebovin dodal úhrnem pouze 58 vagonů pšenice, žita a ječmene, tedy pouze 46 %, ač zemský dodávkový průměr obnáší 71 %. - Při tom jest zajímavo srovnati, že týž politický okres dodal v loňském hospodářském roce 1918-19 celkem 117 vagonů pšenice, žita a ječmene, tedy více než dvakráte tolik, mnoho-li letos. O nestranném postupu zemského hospodářského úřadu, jakož i Zemského obilního ústavu při přídělu mouky svědčí, že, ačkoliv okres rýmařovský ani z polovice předepsaného kontingentu chlebovin neodevzdal a Morava vzhledem na nedostačující dovoz cizozemské mouky musila více než ze 4/5 krýti svou potřebu mouky z vlastni sklizně, přece přiděleno bylo okresu rýmařovskému od 1. srpna 1919 do 15. července 1920 celkem 92·59, vagonů mouky. Ježto výkup obilí v tomto okresu obnášel v téže době pouze 58·04 vagonů obilí, čili převedeno na mouku 46·43 vagonů mouky, bylo tomuto politickému okresu přiděleno celkem 46 vagonů mouky z jiných okresů moravských a z cizozemské mouky.
Politickému okresu rýmařovskému bylo na vykázanou potřebu od 1. srpna 1919 až do 31. července 1920 ve výši 16130 q přikázáno až do 15. července 1920 úhrnem 9259.15 q mouky, t. j. 57 % celkové potřeby. Jak v rámci dané možnosti věnována plná pozornost politickému okresu rýmařovskému, osvětlí srovnání s českým politickým okresem novoměstským, kde sklizňové poměry jsou asi obdobné jako v politickém okresu rýmařovském. Politický okres Nové Město dodal na předepsaný kontingent 272 vagonů obilí, tedy 65 % kontingentu a obdržel na svou potřebu mouky za dobu od 1. srpna 1919 do 31. července 1920 ve výši 20187 q přiděleno úhrnem 9803 08 q, t. j. pouze 49 % celkové potřeby. Podobně méně než 50 % vykázané potřeby mouky obdržely ještě následujicí okresy, které obdobně jako politický okres rýmařovský nedodaly ani 70 % předepsaného kontingentu obilí: Holešov, Hranice, Kroměříž, Kyjov, Litovel, Uh. Brod, Uher. Hradiště, Val. Meziříčí. Jak uvedená číselná data dokazují, konal jak Zemský hospodářský úřad tak Zemský obilní ústav plně své povinnosti, a vedl distribuci s úzkostlivou nestranností tak, že výtky pro opomenutí okresu při přídělech z nacionálních důvodů jsou bezpodstatný.
V Praze dne 31. července 1920.
Ministr pro zásobování lidu:
V. Johanis v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
Překlad.
402.
Antwort
des Ernährungsministers
auf die Interpellation der Abgeordneten Dr. Brunar, Fr. Matzner, R. Schälzky und Genossen (Druck Nr. 171)
betreffend die Ernährungsverhältinisse im Bezirke Römerstadt.
Zur Versorgung des Landes Mähren, dessen Mehlbedarf vom 1. August 1919 bis 31. Juli 1920 im Ganzen 16.735 Waggons Mehl beträgt, hatte die Landesgetreideverkehrsanstalt in Brünn zusammen 11.976·76 Waggons Mehl zur Verfügung. In der Erwägung, daß es notwendig war, den Bedarf des Heeres, der Eisenbahnen und der Großstadt Brünn im Interesse der öffentlichen Ruhe und Ordnung wenigstens annähernd zu decken, ist klar, daß die Landesgetreideverkehrsanstalt in Brünn zur Versorgung der übrigen Bezirke in Mähren nur etwa 1/2-2/3 des Gesamtbedarfes zur Verfügung hatte, und daß der Bedarf in keinem politischen Bezirke Mährens (ausschließlich Brünn) nicht voll gedeckt werden konnte.
Mit Rücksicht auf den oben erwähnten, das ganze Jahr hindurch in Mähren herrschenden Mehlmangel war es unerläßlich, daß sich die Landesgetreideverkehrsanstalt bei der Zuweisung von Mehl an die einzelnen politischen Bezirke von dem Gesichtspunkte leiten ließe, in welcher Weise die einzelnen politischen Bezirke ihre Ablieferungspflicht erfüllen und welches Getreidequantum sie aus ihrem vorgeschriebenen Kontingent abgeführt hatten. Was nun die Getreidelieferung betrifft, gehört der pol. Bezirk Römerstadt zu den schlechtesten Bezirken Mährens, weil er auf sein heuriges vorgeschriebenes - gegen das Vorjahr ungleich niedrigeres - Kontingent von 125 Waggons Brotfrüchte im Ganzen bloß 58 Waggons Weizen, Korn und Gerste abgeliefert hat, demnach bloß 46 %, trotzdem der Landesablieferungsdurchschnitt 71 % beträgt. Dabei ist nicht ohne lnteresse zu vergleichen, daß derselbe polit Bezirk im vorigen Wirtschaftsjahr 1918-1919 in Summa 117. Waggons Weizen, Korn und Gerste abgeliefert hat, also mehr als doppelt so viel wie heuer. Vom unparteiischen Vorgang, sowohl des Landeswirtschaftsamtes, als auch der Landesgetreideverkehrsanstalt zeugt, daß - trotzdem der Bezirk Römerstadt weniger als die Hälfte des vorgeschriebenen Kontingentes an Brotfrüchten abgeliefert hat und das Land Mähren wegen der ungenügenden Einfuhr von Auslandmehl mehr als 4/5 seines Bedarfes aus eigener Fechsung decken mußte - trotzdem dem Bezirke Römerstadt vom 1. August 1919 bis 15. Juli 1920 zusammen 92·59 Waggons Mehl zu gewiesen wurden. Da der Getreideankauf in diesem Bezirke zu dieser Zeit nur 58·04 Waggons Getreide betrug (oder 46.43 Waggon Mehl), wurden diesem Bezirke im Ganzen 46 Waggons Mehl aus den übrigen Bezirken Mährens und aus dem Auslandsmehl zugewiesen.
Dem polit. Bezirke Römerstadt wurde auf seinen ausgewiesenen Bedarf vom 1. August 1919 bis 31. Juli 1920 in der Höhe von 16.130 q bis zum 15. Juli 1920 im Ganzen 9.259·15 q Mehl zugewiesen, d. i. 57 % des Gesamtbedarfes. Welch volle Aufmerksamkeit im Rahmen der gegebenen Möglichkeit dem Bezirk Römerstadt geschenkt wurde, geht aus dem Vergleiche mit dem čechischen polit. Bezirke Neustadt hervor, wo die Ernteverhältnisse ähnlich sind wie im polit. Bezirke Römerstadt. Der polit. Bezirk Neustadt hat auf das vorgeschriebene Kontingent 272 Waggons Getreide, also 65 % seines Kontingents abgeliefert, und erhielt für seinen Bedarf vom 1. August 1919 bis 31. Juli 1920 in der Höhe von 20.187 q zusammen 9803·08 q zzgewiesen, d. i. bloß 49 % des Gesamtbedarfes. Áhnlich weniger als 50 % des ausgewiesenen Mehlbedarfes haben noch folgende Bezirke erhalten, welche analog, wie der Bezirk Römerstadt weniger als 70 % des vorgeschriebenen Kontingentes abgeliefert haben: Holeschau, Weißkirchen, Kremsier Stadt, Gaya, Littau, Ung. Brod, Ung. Hradisch, Wall. Mezeritsch. Wie die angeführten Daten beweisen, haben sowohl das Landwirtschaftsamt, als auch die Landesgetreideverkehrsanstalt ihre Pflicht voll erfüllt und die Distribution mit ängstlicher Unparteilichkeit geführt, so daß die Vorwürfe wegen der Vernachlässigung des Bezirkes bei Zuweisungen aus nationalen Gründen gegenstandslos sind.
Prag, den 31. Juli 1920.
Minister für Volksversorgung:
V. Johanis, m. p.