Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Stavební krise nabývá tak nebezpečného rozsahu, že vážně ohrožuje existenci tisíců živnostníků stavebních. Vláda neučinila dosud nic nejen k odstranění tohoto nebezpečí, nýbrž ani k jeho zmírnění.

Situace stává se den ode dne kritičtější, takže nestane-li se co nejdříve radikální náprava, musí nevyhnutelně dostaviti se zastavení veškeré stavební činnosti živnostenské.

Vláda se nikterak nestará, aby podniky stavební hmoty vyrábějící byly plně zaměstnány, především řádnými dodávkami uhlí, aby tím bylo docíleno zlevnění stavebních hmot. Vláda nečinně přihlíží k tomu, obchoduje-li se se stavebními hmotami nesolidními a nereelními obchodníky. Vláda měla provésti za účasti zájmových korporací revisi zásob a objednávek v cementárnách, vápenkách, železárnách, cihelnách a pod., aby zrušila objednávky nelegitimních sprostředkovatelů, kteří patří mezi největší zdražovatele stavebních potřeb, a aby tyto přikázala rádným obchodníkům, stavitelům a jiným oprávněným živnostníkům, kteří by prokázali potvrzením společenstev nebo obcí, že dodávky jejich jsou určeny pro stavby právě prováděné, nebo připravované.

Usnesení bývalého Národního shromáždění, podle něhož má vláda učiniti opatření, aby obchod bank se zbožím a surovinami byl úředními orgány kontrolován a detailní obchod toho druhu u bank vůbec zamezen, se neprovádí.

I. Tam, kde podniky stavební hmoty vyrábějící, trpí nedostatkem dělnictva s výrobou touto obeznámeného, mělo by býti pomoženo demobilisací dělnictva vojenskou službu dosud konajícího. Vývoz stavebních hmot do ciziny způsobuje též jejich zdražování. Z té příčiny jest vývoz ten tak dlouho zakázati, dokud tuzemská potřeba nebude plně zajištěna.

Ač náš stát vyniká bohatstvím dřevním, přece naše živnosti dřevo obrábějící nemohou tuto nezbytnou surovinu buď vůbec dostati, nebo jen za lichvářské ceny od různých obchodních sprostředkovatelů. Vláda jest povinna co nejdříve zregulovati obchod dřívím tak, aby se živnostnictvu dostalo náležitého přídělu dříví za ceny pevně stanovené.

Každodenními zkušenostmi seznáváme, že zákony proti lichvě nejeví při lichvě stavebními hmotami a potřebami naprosto žádného účinku, ač správní aparát má tolik dohlížitelů. Vláda pomocí příslušných svých orgánů má věnovati lichvě stavebními hmotami a potřebami větší péči, aby lichva tato byla ostře stíhána a zákonné předpisy o potírání lichvy povolanými úřady byly přísně do všech důsledků prováděny.

Další setrvání hospodářských ústředen stavební ruch ještě více ohrozí.

II. Stavební živnostníci mohou nesčetnými doklady poukázati na tento nezdravý systém státního hospodaření. Ústředny hospodařící stavebními potřebami nepodporují stavebních živností, nýbrž je poškozují, postupujíce zcela libovolně, nejsouce řádně kontrolovány vládou a zástupci zájmových korporací.

Stavební živnostníci žádají, aby byly zřízeny za účasti přítomných spotřebitelů a za součinnosti úřadů komise, jež by měly právo kontrolovati sklady těch obchodních sprostředkovatelů, u nichž jest důvodné podezření, že nedostávající se stavební hmoty a potřeby stavebnímu trhu zadržují. Tam, kde by byla úředně prokázána nepřiměřenost ceny stavebních hmot a potřeb budiž použito proti majiteli skladu opatření, obsažených v § 2. zákona ze dne 6. února 1920 Sb. z. a n.

Nemůžeme schvalovati to, co učinila vláda s daní uhelnou a zvýšením železničních tarifů obé toto opatření vládní zasadilo těžkou ránu veškerému stavebnímu ruchu.

III. Vláda by měla aspoň pro přechodnou dobu pro oživení stavebního ruchu poskytnouti úlevy v obojím směru tam, kde jde o výrobu stavebních materiálů. Je též povinností správy železniční, aby včasným přistavováním vozů železničních doprava stavebních hmot a potřeb se neprodlužovala a nezdražovala.

Paragrafu 1154 lit. b. všeobecného občan. zákonníka, podle něhož dělník má nárok na odškodnění, jestliže aspoň po 14 dní pro nemoc, nebo jinou příčinu jím nezaviněnou nemůže v práci pokračovati, se nesvědomitými dělníky velice využívá, což nemalou měrou přispívá ku zdražení potřeb a nákladů stavebních. Je nezbytná potřeba, aby tento paragraf byl v dosav. znění zrušen. Za účelem regulování dělnických mezd budiž zřízena státní komise pro úpravy dělnických mezd, jež by regulovala za účasti zaměstnavatelů a dělnictva výši mezd pro jednotlivé odbory. V živnostenských provozovnách není dnes, bohužel žádoucí pracovní kázně, pořádku a spoluzodpovědnosti, čímž trpí velice celá výroba a pravidelnost práce. Majitel živnosti není chráněn proti libovůli činitelů, jimž zpravidla prospěch výroby je cizí.

Je povinností vlády, aby vydala vhodná nařízení, jimž by byl opět bývalý pořádek, pracovní disciplina v živnostenských provozovnách zaveden.

Mnoho žalob vznáší se na ústřední správu státní, pokud rozhoduje o stavebních záležitostech. Vyřizování stavebních záležitostí děje se ministerstvem sociální péče a veřejných prací velice zdlouhavě, zpravidla trvá to půl roku, čímž za dnešních poměrů se stavební náklady družstev, obcí úžasně zdražují. Celá organisace tohoto oboru státní správy je naprosto nedostatečná a činí příslušná zákonná ustanovení a výhody z nich plynoucí illusorními. Přes všecky kroky směrující k nápravě v tomto směru nic se dosud se strany vlády nestalo. Schvalování obecné prospěšnosti akcí stavebních, schvalovaní plánů, potvrzování zákonných záruk, zvyšování příplatků stavebních vzniklých zdražením mezd a hodnot, děje se byrokraticky, čímž se podnikání stavební prodlužuje, náklad zvyšuje a veškerá chuť ke stavebnímu podnikání ochromuje. Je nezbytno provésti nejrychlejší zjednodušení vyřizování této agendy. Vláda je však také povinna organisovati opatření úvěru pro družstevní stavby, ježto nedostatkem je celý družstevní stavební ruch povážlivě ohrožen.

Vláda je povinna co nejdříve svolati poradu spotřebitelů hmot a předmětů stavebních za spoluúčasti obcí a stavebních družstev obecně prospěšných, v níž by byly projednány všecky příčiny dnešního katastrofálního stavu stavebních živností a v níž by byly zahájeny kroky k nápravě. Upozorňujeme vládu, že zastavením výroby stavební zostří se dnešní situace nezaměstnanosti, což bude míti další neblahé následky pro celé naše hospodářství. Je věcí vlády, nemá-li na poli naší výroby dojiti ještě k horšímu než čeho jsme svědky dnes.

Varujeme v poslední chvíli vládu aby zanechala lhostejnosti a postarala se o radikální nápravu.

Tážeme se súčastněných ministerstev: Hodlá vláda v naznačených směrech co nejdříve učiniti kroky k nápravě?

V Praze dne 8. července 1920.

Dr. Fr. Lukavský,

Dr. Rašín, Dr. Hajn, Dr. Matoušek, Petrovický, Dr. Kramář, Purkyňová, Špaček, Dr. Stránský, Bergman, Mašek, Zavřel, Votruba, Sís, Veverka, G. Navrátil, V. Dyk, Ing. Bečka, Hudec, Stejskal, Modráček.