Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Původní znění.

430.

Interpellation

der Abgeordneten J. Schweichhart, K. Čermak, Fr. Beutel und Genossen

an den Minister für nationale Verteidigung,

betreffend die Untaten der čechischen Soldaten in Tetschen und Bodenbach.

Am Abend des 6. Juli 1920 haben sich Gruppen tschechischer Soldaten in Bodenbach und Tetschen Ausschreitungen zu schulden kommen lassen, die in der deutschen Bevölkerung heftigste Erregung hervorgerufen haben. Um einhalb elf Uhr abends hat in Tetschen eine aus cirka 25 Personen bestehende Abteilung tschechischer Soldaten das auf dem Schulplatz stehende Bronzedenkmal und eine an anderer Stelle befindliche Büste vom Sockel harabgezerrt, resp. den Kopf herabgerissen. In Bodenbach zertrümmerte nach elf Uhr nachts eine ca. 30 Köpfe starke Gruppe tschechischer Soldaten die Umplankung des demnächst zu enthüllenden Schillerdenkmals. Mittels eines starken Strickes suchten die Soldaten sodann das Steindenkmal zu stürzen. Officiere versuchten zwar die wilden Soldaten, welche zweimal gegen die angesammelte Menge mit Handgranaten etc. vorgingen, zu beschwichtigen, wurden aber von den Soldaten wörtlich insultiert.

Im Bezirke Tetschen sind trotz seiner starken Grenzgarnison noch keine Reibereien zwischen dem tschechischen Militär und der deutschen Bevölkerung vorgekommen, die das Zusammenleben der Zivilbevölkerung mit den Soldaten getrübt hätte. Die überwiegend -sozialistisch gestimmte Bevölkerung ist nicht chauvinistisch. Umsomehr muß es auch sie erbittern, daß die Soldaten solche Akte des Vandalismus verüben.

Gerüchtweise wird behauptet, daß die tschechischen Soldaten sich provoziert fühlten, weil vor einigen Tagen das tschechische Volk beleidigende Anschrifteen und eine Karrikatur des Präsidenten Masaryk an den Planken des Bodenbacher Sportplatzes angebracht waren. Gegen diese niederträchtigen Bubenstücke anonymer Täter ist über Auftrag des deutschen sozialdemokratischen Bürgermeisters Reitzner in Bodenbach durch städtische Organe eingeschritten und die Zeichnung sofort entfernt worden. Selbstverssändlich verurteilt die deutsche Bevölkerung von Tetschen-Bodenbach energisch solche Bubenstreiche. Sie können aber unmöglich al Grund für das gewalttätige Vorgehen der tschechischen Soldaten gelten.

Nachdem es sich also um durch nichts zu entschuldigende Gewaltakte handelt, die nur Dank der Besonnenheit der deutschen Bevölkerung ohne Blutvergießen verliefen, fragen die Gefertigten:

Was gedenkt der Herr Minister vorzukehren, um solche aufregende das Einvernehmen der Bevölkerung aufs ärgste gefährdenden Roheitsakte in Zukunft hintanzuhalten und was gedenkt er zu veranlassen um die Urheber und Teilnehmer an der nächtlichen Untat der verdienten Strafe zuzuführen?

Ist der Herr Minister bereit, den durch die Soldaten angerichteten materieilen Schaden der Stadtgemeinde Tetschen und dem Denkmalkomitee in Bodenbach zu ersetzen?

Prag, den 9. Juli 1920.

J. Schweichhart, K. Čermak, Fr. Beutel,

Grünzner, Taub, Deutsch, Kirpal, Warmbrunn, Dietl, Palme, Dr. Holitscher, Kreibich, Leibl, Hirsch, Dr. Hahn, Häusler, Dr. Haas, Kaufmann, Hackenberg, Dr. Czech, Hausmann, Seliger.

 

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Překlad.

430.

Interpelace

poslanců J. Schweichharta, K. Čermaka, Fr. Beutela a soudruhů

na ministra národní obrany

o hanebnostech českých vojáků v Děčíně a Podmoklech.

Dne 6. července 1920 večer dopustily se skupiny českých vojáků v Podmoklech a Děčíně přehmatů, které vyvolaly u německého obyvatelstva prudké vzrušení. Oddělení českých vojáků, asi 25 mužů, strhlo v půl jedenácté večer v Děčíně na školním náměstí bronzový pomník a na jiném místě poprsí s podstavce a srazili s poprsí hlavu. V Podmoklech rozbila po 11. hodině noční tlupa asi 30 českých vojáků plot kolem Schillerova a pomníku, který měl býti co nejdříve odhalen. Pomocí silného provazu snažili se pak vojáci strhnouti kamenný pomník. Důstojníci se sice pokoušeli uchlácholiti divoké vojáky, kteří dvakráte proti shromážděnému lidu postupovali s ručními granáty a pod., byli však od vojáků slovy insultováni.

V okrese děčínském přes silnou pohraniční posádku nedošlo k potyčkám mezi českým vojskem a německým obyvatelstvem, které by byly zkalily společné žití civilního obyvatelstva s vojáky. Převážně socialisticky smýšlející obyvatelstvo není šovinistické. Tím více však je musí roztrpčiti, když vojáci dopouštějí se takových vandalských činů.

Tvrdí se, že prý čeští vojáci pociťovali jako provokaci, že na plotě děčínského hříště před několika dny byly nápisy urážející český národ a karikatura presidenta Masaryka. Proti těmto hanebným klukovským kouskům neznámých pachatelů zakročily městské orgány z rozkazu sociálně-demokratického starosty Reitznera, a obraz ihned odstranily. Samozřejmě odsuzuje německé obyvatelstvo děčínsko-podmokelské energicky takovéto klukoviny. Jest však nemožno, aby byly důvodem násilného jednání českých vojáků.

Ježto tedy jde o násilné; ničím neomluvitelné činy, které jen dík rozmyslnosti německého obyvatelstva obešly se bez krveprolití, táží se podepsaní:

Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby na příště zabránil takovýmto dráždícím surovostem, jež ohrožují shodu obyvatelstva, a co zamýšlí učiniti, aby původce a účastníky nočních hanebností zaslouženě potrestal?

Jest pan ministr ochoten městu Děčínu a výboru pro postavení pomníku v Podmoklech nahraditi vojáky způsobenou hmotnou škodu?

V Praze dne 9. července 1920.

J. Schweichhart, K. Čermak, Fr. Beutel,

Grünzner, Taub, Deutsch, Kirpal, Warmbrunn, Dietl, Palme, Dr. Holitscher, Kreibich, Leibl, Hirsch, Dr. Hahn, Häusler, Dr. Haas, Kaufmann, Hackenberg, Dr. Czech, Hausmann, Seliger.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP