Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Původní znění.

482.

Odpověď

ministerského předsedy

na interpelaci poslance Leibla a soudruhů (č. t. 247)

o postavení Pozemkového úřadu při provádění § 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, číslo 81. Sb. z. a n. o přidělování půdy do zatimního drobného pachtu.

K této interpelaci dovoluji si jménem vlády na základě vysvětlení podaného předsedou Pozemkového úřadu sděliti toto:

Mezi instrukcí ze dne 10. února 1920 č. 301/2/20 a instrukcemi pozdějšími není rozporu.

V instrukci č. 301/20/2 se výslovně praví:

"Pokud se týče výše požadované výměry, sleduje zmíněné přechodné ustanovení snahu, aby oprávněným a způsobilým uchazečům bylo poskytnuto dle možnosti do zatimního pachti tolik půdy, kolik tito pro výživu svých rodin nejnutněji potřebují, pohotovými prostředky stačí obdělati a při tom poskytují spolehlivou záruku zdárného hospodaření". Výnos č. 301/20/2 ze dne 10. února 1920 odst. 6. Passus: "Nejnutněji potřebují pro obživu svých rodin" - činí z akce této akci nouzovou.

Pozdější oběžníky jen podrobněji rozvádějí otázku kvalifikace oprávněných uchazečů.

Pozemkový úřad musí trvati na podmínce řádného hospodaření - proto žádá znalost hospodaření a nejnutnější zařízení nebo aspoň důkaz, že o řádné obdělání pozemků jest postaráno. Venkovskému zemědělskému proletariátu bez zařízení se přiděluje zpravidla menši výměra (asi 1 míra) - jak interpelanti žádají.

Přidělovati do pachtu půdu takovým, kteří už dnes obdělávají tolik půdy, že nejnutnější obživa jest zajištěna, je nemožno ježto tím rozdělila by se do pachtu téměř veškerá půda zabraná a stížilo se značně provádění definitivní pozemkové reformy. Neboť již při dnešním omezeném výběru přidělí se asi 20 procent veškeré zemědělské půdy.

Základní myšlenku pozemkové reformy bude možno prováděti až při vlastním vyvlastňováni a rozdělování velkostatků po případě nájmu. Jak v záhlaví §u 63. jest uvedeno, jest § 63. pouze přechodným ustanovením a není možno tudíž již při zatimním drobném nájmu prováděti dokonale základní myšlénku pozemkové reformy.

Zúmyslného protahování provádění §u 63. přiděl. zákona nebylo nikde patrno; nesmí se opomenouti, že okresní politické správy jsou pracemi přetíženy a že mají malý počet přiděleného úřednictva. Ostatně nařídil Pozemkový úřad v oběžníku ze dne 5. června 1920, číslo 5735-2343, aby ještě v letních měsících a to nejpozději do 20. července 1920 bylo o přídělu pro podzim rozhodnuto. Jednotné sazby pachtovné nelze stanoviti pro celý stát, máť zde rozhodující význam bonita půdy. Instrukcí o stanovení pachtovného bylo dáno do rukou okresní politické správy rozhodnutí o výši pachtovného všude tam, kde se strany nemohou dohodnouti. Výnosem tím nejsou četní uchazeči odstrašováni jak prokazují sta žádostí, které docházejí denně od uchazečů do pozemkového úřadu.

V Praze dne 13. srpna 1920.

Ministerský předseda:

V. Tusar v. r.

 

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Překlad.

482.

Antwort

des Ministerpraesidenten

auf die Interpellation des Abgeordneten Leibl und Genossen (Druck Nr. 247),

betreffend den Standpunkt des Bodenamtes bei der Durchführung des § 63 des Gesetzes vom 30. Jänner 1920, Zl. 81 über die Zuteilung von Boden in einstweiligen Kleinpacht.

Auf Grund der vom Praesidenten des Bodenamtes erteilten Aufklärung gestatte ich mir im Namen der Regierung auf diese Interpellation folgendes mitzuteilen.

Zwischen der Instruktion vom 10. Feber 1920, Zl. 301/2/20 und den späteren Instruktionen liegt kein Widerspruch vor.

In der Instruktion Zl. 301/20/2 wird ausrücklich gesagt: "Was die Höhe des angeforder ten Ausmaßes betrifft, hat die erwähnte Übergangsbestimmung das Besstreben, berechtigten und befähigten Bewerbern nach Möglichkeit in den einstweiligen Kleinpacht soviel Boden zu gewähren, als sie für die Ernährung ihrer Familien dringendst benötigen, mit den vorhandenen Mitteln zu bearbeiten vermögen und dabei verläßliche Gewähr einer gedeihlichen Wirtschaft bieten! Der 6. Abs. des Erl. Zl. 301/20/2 vom 10. Feber 1920: "als sie für die Ernährung ihrer Familien dringendst benötigen" - macht diese Aktion zu einer Notstandsaktion.

Die späteren Zirkulare führen nur die Frage der Qualifikation von berechtigten Bewerbern näher aus.

Das Bodenamt muß auf der Bediigung eines ordentlichen Wirtschaftens bestehen es fordert daher die Kenntnis des Wirtschaftens und die notwendigste Einrichtung - oder zumindest den Beweis, daß für die ordentliche Bewirtschaftung der Grundstücke vorgesorgt ist. Dem besitzlosen landwirtschaftlichen Landproletariat ohne Inventar wird in der Regel ein kleineres Ausmaß (ungefähr 1 Maß) zugewiesen, we es von den Interpellanten gefordert wird.

Es ist unmöglich Boden an solche Bewerber zuzuweisen, die heute bereits soviel Grund und Boden bewirtschaften, daß ihre notwendigste Ernährung gesichert erscheint; man würde dadurch nahezu den gesamten konfiszierten Boden verpachten und die definitive Durchführung der Bodenreform bedeutend erschweren. Denn schon bei der heutigen beschränkten Auswahl werden ungefähr 20 % des gedsmten landwirtschaftlichen Bodens aufgeteilt.

Der Grundgedanke der Bodenreform wird erst bei der eigentlichen Expropriiering und Aufteilung des Großgrundbesitzes resp. dessen Pächten durchgeführt werden. Wie im Kopfe des § 63 angeführt ist, stellt der § 63 bloß eine Übergangsbestimmung dar, es kann daher bei dem einstweiligen Kleinpacht der Grundgedanke der Bodenreform noch nicht realisiert werden.

Ein absichtliches Hinausziehen der Durchführung des § 63 des Zuteilungsgesetzes wurde nirgend wahrgenommen; es darf nicht außer Acht gelassen werden, daß die politischen Bezirksverwaltungen mit Arbeit überhäuft sind und über eine geringe Anzahl zugewiesener Beamten vefrügen. Übrigens hat das Bodenamt im Zirkular vom 5. Juni 1920, Zl. 5735-2343 angeordnet, daß noch in den Sommermonaten, spätestens jedoch bis zum 20. Juli 1920 über die Zuteilung für sen Herbst entschieden werde. Ein einheitlicher Pachtsatz für den ganzen Staat kann nicht festgesetzt werden, da hier die Bodenbonität entscheidende Bedeutung hat. Durch eine Instruktion über die Pachtsatzbestimmung wurde den polit. Bezirksverwaltubgen die. Entscheidung über die Höhe des Pachtsatzes überall dort zugewiesen, wo sich die Parteien nicht einigen können. Durch diesen Erlaß werden zahlreiche Bewerber nicht eingeschüchtert wie hunderte von Gesuchen beweisen, die täglich von Bewerbern im Bodenamt einlaufen.

Prag, den 13. August 1920.

Der Ministerpraesident:

Tusar, m. p.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP