Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

V dotaze vytýká se, že ze 132 členů Živnostenské rady československé připadá pouze 32 národnosti německé a z těch pouze 5 obchodnictvu.

Dle vládního nařízení ze dne 27. ledna 1920, č. 59 sb. zák. a nař. volí do Živnostenské rady československé živnostenské korporace vytčené podrobně v § 2. cit. nař. a řídí se tudíž počet členů Živnostenské rady bez ohledu na poměry národnostní dle stupně, k jakému organisace živnostnictva ve svém vývoji dospěla. Toliko pro Slovensko bylo pro nedostatek živnostenských organisací nutno mimořádné opatření, aby živnostnictvo jeho došlo vhodného zastoupení.

Odpovídá tedy počet zvolených zástupců národnosti německé skutečnému stavu jeho organisace živnostenské a je počet členů obchodníků oproti příslušníkům ostatních živností jen proto neznačný, že obchodnictvo všech národností organisováno je dokonaleji, ale v menším počtu korporací, než ostatní živnostnictvo.

Z těchto důvodů mám za to, že bylo nutno při jmenování 20 členů, jež vyhraženo jest ministru obchodu, vzíti mimořádný ohled na živnostníky slovenské, a že počet německých členů Živnostenské rady československé odpovídá skutečným poměrům národnostním i hospodářským.

Ostatně nemůže se zřetelem k poradnímu rázu tohoto sboru dojíti k žádnému přehlasování zástupců jednotlivých živností a bude každý závažný hlas členů tohoto sboru vládou svědomitě uvážen bez ohledu na to, kolik členů sboru s ním vyslovilo souhlas.

Pokud pak dotaz vyslovuje stížnost, že jednání tohoto sboru děje se výhradně v jazyku československém, mohu poukázati k tomu, že otázka užívání jazyků ve veřejných korporacích, k nimž Živnostenskou radu československou čítati dlužno, upravena bude prováděcím nařízením k § 8. zákona ze dne 29. února 1920, č. 122. sb. z. a nař.

Sluší však konstatovati, že německým členům Živnostenské rady československé nebylo při zasedáni tohoto sboru nikterak bráněno v užívání jich jazyka mateřského a že tito němečtí členové ústy svého mluvčího p. Pampana, jenž při zahájení schůze proti českému řízení schůze protestoval, ke konci schůze učinili prohlášení, že se s nynějším stavem jazykové otázky až do její zákonné úpravy spokojují a loyálně prací Živnostenské rady československé se zúčastniti chtějí.

V Praze dne 30. července 1920.

V nepřítomnosti ministra obchodu:

Dr. Hotowetz v. r.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

In der Interpellation wird vorgehalten, daß von 132 Mitgliedern des čechoslovakischen Reichsgewerberates bloß 32 auf die deutsche Ntionalität und von diesen bloß 5 auf den Handelsstand entfallen.

Auf Grund der Regierungsverordnu ng vom 27. Jänner 1920, Slg. d. G. u. V. Zl. 59, wählen den Reichsgewerberat die im § 2 der zitierten Verordnung detailliert angeführten Gewerbekorporationen und die Anzahl der Mitglieder des Reichsgewerberates richtet sich demnach ohne Rücksicht auf die nationalen Verhältnisse nach der Stufe, welche die Gewerbeorganisation in ihrer Entwicklung erreicht hat. Bloß für die Slovakei mußten mangels gewerblicher Organisationen außerordentliche Maßnahmen getroffen werden, damit die Gewerbetreibenden die entsprechende Vertretung erhalten.

Die Anzahl der gewählten Vertreter deutscher Nationalität entspricht daher dem tatsächlichen Stande ihrer Gewerbeorganisation und die Anzahl der Mitglieder aus dem Handelsstande ist gegenüber den Angehörigen der übrigen Gewerbe nur deshalb gering, weil die Kaufmannschaft aller Nationalitäten zwar gründlicher organisiert ist, jedoch in einer geringeren Anzahl von Korporationen als der übrige Gewerbestand.

Aus diesen Gründen halte ich dafür, daß bei der dem Handelsminister vorbehaltenen Ernennung von 20 Mitgliedern auf die slovakischen Gewerbetreibenden besondere Rücksicht zu nehmen war, und daß die Anzahl der deutschen Mitglieder des čsl. Reichsgewerberates den tatsächlichen nationalen und wirtschaftlichen Verhältnissen entspricht.

Übrigens kann es mit Rücksicht auf den beratenden Charakter dieser Korporation zu keiner Überstimmung von Vertretern einzelner Gewerbezweige kommen und wird jede gewichtige Stimme der Mitglieder dieser Korporatiom von Seiten der Regierung gewissenhaft geprüft, ohne Rücksicht darauf, wieviel Mitglieder sich für dieselbe erklärt haben.

Was die in der Interpellation ausgesprochene Beschwerde betrifft, daß die Verhandlung in dieser Korporation ausschließlich in čechoslovakischer Sprache erfolge, kann ich darauf hinweisen, daß die Sprachenfrage in öfentlichen Korporationen, zu welchen der čsl. Reichsgewerberat zu zählen ist, durch die Durchführungsverordnung zum § 8 des Gesetzes vom 29. Feber 1920, Slg. d. G. u. V. Zl. 122 geregelt werden wird.

Es sei jedoch festgestellt, daß die deutschen Mitglieder des čsl. Reichsgewerberates an dem Gebrauche ihrer Muttersprache in den Sitzungen dieser Korporation keinesfalls gehindert wurden und daß die deutschen Mitglieder durch ihren Sprecher Herrn Pampan, welcher nach der Sitzungseröffnung gegen die čechische Geschäftsführung protestierte, am Schlusse der Sitzung eine Erkläring abgegeben haben, daß sie sich mit dem momentanen Zustande der Sprachenfrage bis zu ihrer gesetzlichen Regelung begnügen und sich an den Arbeiten des čsl. Reichsgewerberates loyal beteiligen wollen.

Prag, am 30. Juli 1920.

Für den abwesenden Handelsminister:

Dr. Hotowetz, m. p.