Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
487.
Odpověď
ministra financí
na interpelaci poslance Nejezchleba-Marchy a soudr. (č. tisku 152)
o instrukcích daných úředníkům revisního odboru ministerstva financí pro vykonávání revise zemědělců za účelem vyměření daně z příjmu.
Úředníci revisního odboru ministerstva financí zjišťují příjem zemědělců za léta válečná na formuláři t. zv. "soupis jmění".
Čistý příjem zemědělců za válečná léta se vypočítává na základě soupisu jmění k 31. prosinci 1913 a 31. prosinci 1918 neb 1919 a sice tím způsobem, že u podniků, jež vedou účetní knihy, zjistí se příjem dle účetních knih. Za základ vezme se sestavená bilance a táž se přezkouší dle zásad v účetnictví obvyklých, při čemž investice, soukromé vydání, neoprávněné a neodůvodněné tvoření reservních fondů z režie se vylučuje. U ostatních pak podniků, jež knihy nevedou, zjistí se stav jmění koncem roku 1913 jednak nahlédnutím do ukládacích spisů na daň z příjmu, event. i výdělkovou dotyčného poplatníka, jednak dotazem u poplatníka, personálu jeho, osob předzvědných po případě dohodou s poplatníkem samotným po prohlédnutí celého hospodářství. Stav jmění koncem roku 1918 resp. 1919 zjistí revisní komise na místě samém.
Pro oceňování jednotlivých majetkových předmětů byly revisním orgánům uděleny následující pokyny:
1. Kapitál, půdy, meliorací, budov, rostlin, strojů, nářadí a zvířat tažných, pokud stav konečný proti stavu začátečnímu nedoznal změny, ocení na počátku i na konci stejně. Vzrostly-li jmenované kapitály během válečných let příkupem, stavbami, novými melioracemi, zalesněním nebo vysázením, připočítává se k počátečnímu jmění kupní cena včetně výloh s kupem spojených (poplatků převodních a poplatků knih. provedení, odměn sprostředkovatelů a pod.), nákladů stavebních, melioračních a zalesňovacích. V protokolu uvádějí se příčiny vyššího ocenění výslovně. Od konečné ceny ve všech případech odečte se přiměřená amortisace za všecka léta. Toliko hodnota půdy zařadí se týmž obnosem do počátečného i konečného soupisu jmění, ježto amortisace pozemků jest vyloučena. Interpelace neuvádí konkrétních případů a ministerstvu financí není dosud znám ani jediný takový případ fiktivního zvýšení hodnoty.
2. U zvířat užitkových ocení se stav jmění dle váhy a ceny (maximální) v době příslušné inventury platné. Zde snad mohlo by se namítnouti, že dobytek potřebný k provozování hospodářství jako živý stroj na zpracování výrobků z hospodářství nabytých měl by býti oceňován analogicky jako kapitál strojů. Nutno však míti na paměti, že stroje se opotřebují a po čase rozpadnou, kdežto na dobytku přirůstá během hospodářského roku zisk. Poněvadž však po většině stav dobytka užitkového se zmenšil, odečte se tento úbytek na kmenovém jmění dle ceny v počáteční inventuře udané. Činí-li poplatník nárok na utvoření reservy dle §u 18 odst. 2 zák. ze dne 16. února 1918 č. 66 r. z., uvedou se v protokolu potřebná data ke zjištění výše této reservy nutná; v tom případě jest poplatník povinen do roka po uzavření míru prokázati, zač dobytek k doplnění stavu přikoupil. Reserva tato započte se dle poválečných cen nákupních.
3. Zásoby (kapitál oběžný) oceňují se v počáteční inventuře v cenách předválečných, v konečné inventuře v cenách maximálních úředně stanovených, ovšem jen zásoby určené k prodeji nebo ku soukromé potřebě. Ostatní zásoby určené pro hospodářství (osev, seno, sláma, jetel, deputát, různá krmiva a p.) jsou průběžnými položkami a nemají vlivu na celkový příjem.
Oceňování zásob vůbec (tedy i zásoby užitkového dobytka) musí býti prováděno, poněvadž jejich stav ve válečných letech silně kolísal. (Srovnej čl. 14 I. E prov. nař. IV k zákonu o d. os.)
Co se týče odhadu jednotlivých součástek majetkových podotýká se, že se neodhadují libovolně, nýbrž, že cena stanoví se dle faktur (účtů) a nemá-li jich poplatník, odhadují se znalcem.
Rozdíl mezi jměním předválečným a jměním konečným vypočtený dle uvedených zásad, představuje s připočítáním ceny spotřeby rodiny odhadnuté vždy individuelně během válečných let zaplacené daně z příjmu a daně válečné a po odečtení mimořádných příjmů jako dědictví, přijatých splatných pojistek, věna, příležitostných darů atd. zdanitelný čistý příjem.
Postupem shora vylíčeným přijde se účetnicky k témuž výsledku, jako kdyby se vypočítával zisk dle hrubé tržby a vydání.
Podotýká se, že revisní nálezy jsou pro vyměřovací orgány první instance pouze pomůckou při ukládání daní resp. při reasummaci daní již uložených. Zásady, kterými se řadí revisní orgány při oceňování kapitálů strojů a nářadí zemědělců, platí též při oceňování inventáře obchodníků.
Revisním orgánům nebyl dán žádný poukaz, aby spotřebu rodiny zemědělcovy oceňovaly dle výměry pozemků; naopak jmenované orgány mají přísný rozkaz, aby náklad osobní spotřeby oceňovaly vždy individuelně, přihlížejíce hlavně k počtu a stáří členů rodiny, k místním poměrům a ke způsobu života a to na podkladě maximálních cen. Že u některého poplatníka zaúčtuje se spotřeba vysoko, odůvodňuje se tím, že započítána je do této spotřeby zakoupená výbava, nábytek, šatstvo atd. pro členy rodiny.
Ostatně může každý poplatník svoje námitky uplatniti při ukládání daně neb v řízení odvolacím.
V Praze dne 27. srpna 1920.
Ministr financí:
Dr. Engliš, v. r.