Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
531.
Vládní návrh,
kterým se předkládá Národnímu Shromáždění Československé republiky:
1. mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými a sdruženými na straně jedné a Maďarskem na straně druhé dne 4. června 1920 v Trianonu podepsaná;
2. mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými a sdruženými na straně jedné a Bulharskem na straně druhé dne 27. listopadu 1919 v Neuilly sur Seine podepsaná;
3. smlouva o hranicích podepsaná Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Československem dne 10. srpna 1920 v Sèvres;
4. smlouva mezi Italií, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Československem o úpravě vzájemných vztahů dne 10. srpna 1920 v Sèvres podepsaná.
Návrh schvalovacího usnesení:
Národní Shromáždění Československé republiky se usnáší:
1. a) mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými a sdruženými na straně jedné a Maďarskem na straně druhé dne 4. června 1920 v Trianonu podepsaná;
b) mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými a sdruženými na straně jedné a Bulharskem na straně druhé dne 27. listopadu 1919 v Neuilly sur Seine podepsaná;
c) smlouva o hranicích podepsaná Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Československem dne 10. srpna 1920 v Sèvres;
d) smlouva mezi Italií, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Československem o úpravě vzájemných vztahů dne 10. srpna 1920 v Sèvres podepsaná,
se schvalují.
2. Vládě se ukládá, aby smlouvy tyto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého.
3. Ministru zahraničních věcí se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba ku provedení těchto smluv.
Smlouvy samy jakož i rozhodnutí Konference Velvyslanců o Těšínsku, Oravě a Spiši ze dne 28. července 1920, jsou jako přílohy k tomuto návrhu připojeny.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Edvard Beneš.
Důvodové zprávy.
Důvodová zpráva.
Dílem mírové konference pařížské zabývalo se dosud Národní Shromáždění rep. Československé pouze částečně. Stalo se tak při předložení a schválení mírové smlouvy s Německem a s Rakouskem, protokolů a dohod tyto mírové smlouvy provázejících, rozhodnutí Nejvyšší rady o hranicích republiky naší s Maďarskem a Rumunskem, t. zv. úmluvy o příspěvku na osvobození, jakož i smlouvy mezi republikou Československou a Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
Předložené nyní mírové smlouvy, smlouva hraniční a smlouva mezi státy cessionářskými, tvoří další část mírového díla pařížského, jež ovšem ani těmito smlouvami není ještě skončeno.
K jednotlivým článkům obou mírových smluv s Maďarskem a Bulharskem, smlouvy států cessionářských a smlouvy hraniční jest podotknouti toto:
I.
Mírové smlouvy s Maďarskem a Bulharskem.
Část I.
Úmluva o Společnosti Národů.
Články 1. až 26. mírové smlouvy maďarské i bulharské obsahují úmluvu o Společnosti Národů.
Úmluva tato jest zcela identická s onou, kterou schválilo Národní Shromáždění ČSR jako součást mírové smlouvy s Rakouskem a s Německem, schválené dne 7. listopadu 1919. "Pacte de la Société des Nations" tvoří vlastně samostatnou smlouvu, smlouvu ve smlouvě, a jest převzata doslovně do všech mírových smluv, které mají právně ukončiti válku světovou.
Stačí tudíž poukázati k vysvětlivkám obsaženým v důvodové zprávě ohledně obou výše citovaných smluv (příloha 4 k tisku 1630).
Část II.
a) V mírové smlouvě s Maďarskem.
Hranice Maďarska.
Článek 27.
Uvádí popis nových hranic maďarských.
V odstavci prvém jsou popsány hranice s Rakouskem; ustanovení o nich kryjí se s ustanovením rakousko-maďarské hranice v mírové smlouvě s Rakouskem.
V odstavci druhém popsány jsou hranice mezi Maďarskem a státem SHS, v odstavci třetím mezi Maďarskem a Rumunskem, v odstavci čtvrtém hranice s Československem. Popis hranic československo-maďarských odpovídá rozhodnutí Nejvyšší Rady o těchto hranicích ze dne 12. června 1919, schválenému Národním Shromážděním rovněž dne 7. listopadu 1919 spolu s mírovou smlouvou rakouskou a německou (příloha pátá k tisku 1630).
Články 28. až 35.
obsahují všeobecné zásady o stanovení a vytyčování nových hranic; kryjí se s články označenými týmiž čísly v mírové smlouvě s Rakouskem.
b) V mírové smlouvě s Bulharskem.
Hranice Bulharska.
Článek 27.
obsahuje v odstavci prvním popis hranic mezi Bulharskem a státem SHS, v odstavci druhém mezi týmž a Řeckem, v odstavci třetím hranice na území, o jichž státní příslušnosti bude rozhodnuto teprve později, v odstavci pátém hranice s Rumunskem.
Články 28. až 35.
kryjí se se stejnými články smlouvy maďarské i rakouské.
Část III.
a) V mírové smlouvě s Maďarskem.
ODDÍL I.
Italie.
Článek 36.
kryje se s prvým odstavcem čl. 36. smlouvy rakouské. Odstavec druhý až čtvrtý rakouské smlouvy jsou vynechány.
Článek 37.
kryje se s čl. 40. rak.
Článek 38.
odpovídá čl. 42. rak a liší se od něho pouze tím, že Rakousko jest zavázáno vrátiti všechny vagony, které na počátku války přešly do Rakouska a nevrátily se pak do Italie, kdežto Maďarsko jest povinno vrátiti pouze ty z oněch vagonů, které jsou v Maďarsku.
Článek 39.
kryje se s čl. 37. rak.
Článek 40.
kryje se s prvními dvěma odstavci čl. 45. rak.
Odstavce 3. až 5. scházejí.
ODDÍL II.
Stát srbo-chorvatsko-slovinský.
Článek 41. až 43.
kryjí se s čl. 46. až 48. rak. Jen druhý odstavec rak. čl. 48. chybí.
Článek 44.
podobá se ve svém prvém odstavci čl. 51. rak. Odstavce druhý a třetí článku kryjí se s čl. 52. rak.
ODDÍL III.
Rumunsko.
Článek 45.
kryje se s článkem 59. rak.
Článek 46.
ustanovuje obvyklým způsobem sestavení delimitační komise rumunsko-maďarské.
Článek 47.
kryje se s článkem 60. a 61. rak.
ODDÍL IV.
Československo.
Články 48. až 50.
kryjí se s články 53. až 55. rak.
Druhý odstavec posledního článku, ustanovující, že rozhodnutí komise budou se díti většinou hlasů, chybí.
Článek 51.
kryje se s článkem 56.
Článek 52.
kryje se s článkem 58.
ODDÍL V.
Rjeka.
Článek 53.
Maďarsko vzdává se jakýchkoliv nároků na Rjeku i přilehlá území a zavazuje se zásadně souhlasiti se všemi ustanoveními o těchto územích, které by byly vloženy do smluv majících upraviti soudobé poměry.
ODDÍL VI.
Ochrana menšin.
Články 54. až 60.
kryjí se s články 62. až 69. rak.
ODDÍL VII.
Klausule týkající se národnosti.
Článek 61.
kryje se s článkem 70. rak.
Články 62. a 63.
kryjí se s články 76. až 78. rak.
Články 64. až 66.
kryjí se s články 80. až 82. rak.
ODDÍL VIII.
Politické klausule týkající se některých států evropských.
I. Belgie.
Článek 67.
kryje se s článkem 83. rak.
2. Lucembursko.
Článek 68.
kryje se s článkem 84. rak.
3. Šlezvik.
Článek 69.
kryje se s článkem 85. rak.
4. Turecko a Bulharsko.
Článek 70.
kryje se s článkem 86. rak.
5. Rakousko.
Článek 71.
Maďarsko vzdává se ve prospěch Rakouska všech svých práv na území ležící za hranicemi Maďarska, jak jsou popsány v prvém odstavci článku 278.
Obvyklým způsobem určuje se sestavení rakousko-maďarské delimitační komise.
6. Rusko a ruské státy.
Článek 72.
kryje se s článkem 87. rak.
ODDÍL IX.
Všeobecná ustanovení.
Články 73. až 78.
kryjí se s články 88. až 95. mírové smlouvy rakouské.
b) V mírové smlouvě bulharské.
ODDÍL I.
Stát srbsko-chorvatsko-slovinský.
Články 36. až 38.
kryjí se s články 46. až 48. rak. Pouze druhý odstavec článku 48. rak., ustanovující, že rozhodnutí komise činí se většinou hlasů jest vynechán.
Článek 39.
stanoví, že státní příslušníci bulharští usedlí na územích, která dle mírové smlouvy připadají státu srbsko-chorvatsko-slovinskému, stávají se automaticky příslušníky státu SHS., pakli se usadili na těchto územích před 1. lednem 1913.
Článek 40.
obsahuje ustanovení o právu opce příslušníků bulharských, stavších se dle předcházejícího článku příslušníky státu SHS.
Ustanovení tato jsou zcela analogická ustanovením ostatních mírových smluv o opčním právu na území, jež mění státní svrchovanost.
Článek 41.
kryje se s článkem 52. rak.
ODDÍL II.
Řecko.
V článku 42.
vzdává se Bulharsko svých nároků na území dříve bulharská za hranicemi, jak jsou popsány v článku 27.
Článek 43.
mluví o ustavení se delimitační komise řecko-bulharské.
Článek 44. a 45.
obsahuje obvyklá ustanovení o státním občanství pro příslušníky území, jež dle článku 27. připadnou Řecku.
Článek 46.
obsahuje závazek Řecka uzavříti s Čelnými mocnostmi smlouvu, do níž by byly pojaty klausule o ochraně rassových, jazykových nebo náboženských menšin v Řecku a o svobodě průvozu.
Článek 47.
zavazuje Řecko ku převzetí části bulharského veřejného dluhu, která se určí dle článku 141. smlouvy.
ODDÍL III.
Thracie.
V článku 48.
vzdává se Bulharsko ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech nároků na území ležící za hranicemi, jak popsány jsou v třetím odstavci článku 27. jež nebyla dosud nikomu přidělena a přijímá napřed rozhodnutí, jež Čelné mocnosti o těchto územích učiní.
Za to Čelné mocnosti zaručují Bulharsku svobodu hospodářského východiska na Egejské moře.
ODDÍL IV.
Ochrana menšin.
Články 49. až 55.
kryjí se s články 62. až 68. rak.
Článek 56.
Bulharsko se zavazuje nebrániti výkonům opčního práva, zaručeného někomu touto neb jinými mírovými smlouvami.
Článek 57.
kryje se s článkem 69.
ODDÍL V.
Všeobecná ustanovení.
Článek 58.
kryje se věcně s článkem 87. rak.; pouze co do uspořádání jest poněkud změněn.
Články 59. a 60.
kryjí se s články 89. a 90. rak.
Článek 61.
kryje se s článkem 92. rak.
Článek 62.
Bulharsko prohlašuje, že uznává protektorát Francie nad Marokem a uznává, že smlouvy mezi Bulharskem a Marokem uzavřené stávají se 11. říjnem 1915 neplatnými. Dále slibuje, že zboží marocké při vstupu do Bulharska bude požívati týchž výhod jako zboží francouzské.
V článku 63.
Bulharsko uznává protektorát Anglie nad Egyptem.
Část IV. maďarské smlouvy.
Maďarské zájmy mimo Evropu.
Článek 79.
kryje se s článkem 95. rak.
ODDÍL I.
Maroko.
Články 80. až 85.
kryjí se s články 96. až 101. smlouvy rak.
ODDÍL II.
Egypt.
Články 86. až 93.
kryjí se s články 102. až 109. rak.
ODDÍL III.
Siam.
Články 94. až 96.
kryjí se s články 110. až 112. rak.
ODDÍL IV.
Čína.
Články 97. až 101.
kryjí se s články 113. až 117. rak.
V mírové smlouvě bulharské není samostatné časti pojednávající o bulharských zájmech mimo Evropu jako jest tomu v mírové smlouvě německé, rakouské a maďarské. Pouze články 62. a 63. mírové smlouvy bulharské, zařazené do části III. (klausule politické), jak svrchu uvedeno, stručným způsobem upravují poměr Bulharska k Maroku a Egyptu.
V důsledku toho nesouhlasí další části ciferně s příslušnými částmi ostatních mírových smluv.
Část V. maďarské a část IV. bulharské smlouvy.
Klausule vojenské, námořní a vzduchoplavecké.
a) Ve smlouvě maďarské.
ODDÍL I.
Klausule vojenské.
Hlava I.
Všeobecné klausule.
Články 102. a 103.
kryjí se s článkem 118. a 119. rak.
Hlava II.
Početný stav a rozdělení maďarské armády.
Článek 104.
souhlasí s článkem 120. rak. smlouvy. Liší se pouze tím, že armáda maďarská smí čítati 35.000 mužů na rozdíl od rakouské, jež smí čítati nejvýše 30.000 mužů.
Články 105. až 108.
kryjí se s články 121. až 124. rak. s tou výjimkou, že Čelné mocnosti vyhražují si právo zvýšiti počet četníků, strážníků atd. v případě, že kontrolní komise dle článku 137. zřízená by považovala takové zvýšení za vhodné.
Hlava III.
Doplňování a výcvik vojska.
Články 109. a 110.
kryjí se s články 125. a 126.
Hlava IV.
Vojenské školy, vyučovací ústavy, spolky a sdružení.
Články 111. a 112.
kryjí se s články 127. a 128.
Hlava V.
Výzbroj, střelivo a válečný materiál.
Články 113. a 114.
kryjí se s články 129. a 130. rak.
Články 115 až 119.
kryjí se s články 132. až 135. rak.
Tabulky ku článku 119. smlouvy maďarské souhlasí s týmiž tabulkami ku článku 135. rak. smlouvy
ODDÍL II.
Klausule námořní.
Články 120. a 121.
kryjí se s články 136. a 137. rak.
Článek 122.
odpovídá článku 138. smlouvy rakouské. Ustanovuje však nově, že minonosci nacházející se v konstrukci v Porto-Re budou moci býti ponechány v konstrukci, jestliže kontrolní námořní komise a komise reparační to uznají za vhodné. V tomto případě budou odhadní sumy za tyto lodi připsány k dobru Maďarsku a Rakousku.
Články 123. až 127.
kryjí se s články 139. až 143. smlouvy rakouské.
ODDÍL III.
Klausule týkající se vojenského a námořního vzduchoplavectví.
Články 128. až 132.
kryjí se s články 144. až 148. rakouské smlouvy.
ODDÍL IV.
Mezispojenecké komise kontrolní.
Články 133. až 139.
kryjí se se články 149. až 155. rak. smlouvy.
ODDÍL V.
Klausule všeobecné.
Články 140. až 143.
kryjí se s články 156. až 159. rak.
b) V mírové smlouvě bulharské.
ODDÍL I.
Klausule vojenské.
Hlava I.
Všeobecné klausule.
Články 64. a 65.
kryjí se s články 118. a 119. rak.
Hlava II.
Článek 66.
kryje se s článkem 120. rak. smlouvy. Nejvyšší počet mužů stanoven jest však na pouhých 20.000 mužů. (V Rakousku 30.000. v Maďarsku 35.000 mužů)
Článek 67.
odpovídá článku 121. Nově ustanovuje pouze, které jednotky vojenské budou smět míti skladiště.
Článek 68.
kryje se s článkem 122 mírové smlouvy rakouské.
Článek 69.
odpovídá článku 123. rak. Stanoví však, že počet četníků, celníků, hajných atd. má se říditi stavem z roku 1911, kdežto v mírové smlouvě rakouské jest měřítkem rok 1913. Vedle toho stanoví článek, že počet zřízenců, vyzbrojených puškami, nesmí přesahovati 10.000 mužů.
Konečně povoluje se Bulharsku, aby o zřídilo zvláštní sbor hraničárů o 3000 mužích, takže celkový nejvyšší dovolený stav ozbrojenců nesmí přesahovati počet 33.000 mužů.
Článek 70.
kryje se v článku 24.
Hlava III.
Doplňovaní a výcvik vojska.
Články 71. a 72.
kryjí se se články 125. a 126. rak.
Hlava IV.
Vojenské školy, vyučovací ústavy, společnosti a sdružení.
Články 73. a 74.
odpovídají článkům 127. a 128. rak.
Článek 75.
zavazuje Maďarsko, že tělesný výcvik v jakékoliv soukromé neb veřejné škole nesmí obsahovati cvičení zbraněmi.
Hlava V
Články 76. až 82.
kryjí se s články 129. až 135. rak. Stejně tabulky o početném stavu a rozdělení maďarské armády ke článku 82. kryjí se s tabulkami ke článku 135. smlouvy rakouské.
ODDÍL II.
Klausule námořní.
Článek 83.
stanoví počet a druh válečných námořních plavidel, jež Bulharsko smí podržeti.
Články 84. až 87.
kryjí se s články 138. až 141. rak.
Článek 88.
kryje se s článkem 143. rak.
ODDÍL III.
Klausule týkající se vojenského a námořního vzduchoplavectví.
Články 89. až 93.
kryjí se s články 144. až 148. rak.
ODDÍL IV.
Mezispojenecké dozorčí komise.
Články 94. až 100.
kryjí se s články 149. až 155. smlouvy rakouské.
Článek 98. propůjčuje mezispojenecké dozorčí komisi nově právo určiti počet četníků, celníků a mužů místní i obecní policie.
ODDÍL V.
Generální klausule.
Články 101. až 104.
kryjí se s články 156. až 159. mírové smlouvy rakouské.
Část VI. mírové smlouvy maďarské.
Část V. mírové smlouvy bulharské.
Váleční zajatci a hroby.
V obou mírových smlouvách maďarské i bulharské, jsou ustanovení o válečných zajatcích a hrobech shodná s těmiže ustanoveními smlouvy rakouské.
Články 144. až 156. smlouvy maďarské a články 105. až 117. smlouvy bulharské kryjí se s články 160. až 172. smlouvy rakouské.
Pouze v článku 113. smlouvy bulharské odpovídajícím článku 168. smlouvy rakouské jest novým ustanovení o zvláštní mezispojenecké komisi vyšetřovací.
Část VII. mírové smlouvy maďarské.
Část VI. mírové smlouvy bulharské.
Ustanovení trestní
jsou shodná s trestními ustanoveními smlouvy rakouské.
Články 157. až 159. smlouvy maďarské a články 118. až 120. smlouvy bulharské kryjí se s články 173. až 175. smlouvy rakouské.
Článek 160. smlouvy maďarské kryje se s článkem 176. smlouvy rakouské.
Část VIII. mírové smlouvy maďarské.
Část VII. mírové smlouvy bulharské.
Náhrady škod.
a) V mírové smlouvě s Maďarskem.
Články 161. až 174.
i s annexy kryjí se s články 177. až 190. rakouské smlouvy i s annexy.
Změny jsou v paragrafu šestém annexu čtvrtého, podle něhož mocnosti spojené a sdružené mohou do tří měsíců po tom, co tato smlouva nabude působnosti, předati seznam kusů dobytka, jehož vydaní požadují. Repartice jest přenechána úvaze reparační komise.
V paragrafu prvém pátého annexu zavazuje se Maďarsko k ročním dodávkám uhlí z dolů pětikostelských.
ODDÍL II.
Ustanovení zvláštní.
Články 175. a 176.
kryjí se s články 191. a 192. rak.
Článek 177.
rovná se článku 196. mírové smlouvy rakouské.
V posledním odstavci zaručuje se Maďarsku právo jednati s mocnostmi spojenými a sdruženými i Rakouskem o úpravy směřující k navrácení sbírek, dokladů atd. z těchto zemí do Maďarska.
Článek 178.
rovná se druhému odstavci článku 193. rak.
Článek 179.
rovná se článku 194. rak.
b) V mírové smlouvě bulharské.
Článek 121.
obsahuje uznání viny se strany Bulharska na výbojné válce Německa a Rakousko Uherska proti mocnostem spojeným a sdruženým a zavinění škod válkou způsobených.
Bulharsko zavazuje se v důsledcích toho zaplatiti paušální náhradu dvou miliard dvou set padesáti milionů franků ve zlatě v pravidelných pololetních splátkách.
Způsob i lhůty platební, zúrokování atd. popsány jsou v odstavci pátém a následujících tohoto článku.
Při placení těchto sum bude zprostředkovatelem mezi Bulharskem a reparační komisí zřízenou ve smyslu mírové smlouvy rakouské a německé, mezispojenecká komise ustavená dle čl. 130. smlouvy bulharské.
Článek 122.
Mezispojenecká komise bude povinna přezkoumávati občas hospodářské zdroje Bulharska, a bude moci reparační komisi předkládati návrhy na snížení neb odložení jednotlivých splátek případně i celkové sumy.
Reparační komise pak bude moci ve hranicích návrhů této mezispojenecké komise přikročiti k jakémukoliv snížení aneb odkladu dluhu.
Článkem 123.
ponechána jest Bulharsku možnost zaplatiti najednou i více pololetních splátek.
Článkem 124.
uznává Bulharsko převody pohledávek ve smyslu čl. 261. mírové smlouvy Versaillské a analogických článků ostatních mírových smluv.
Článek 125.
obsahuje závazek Bulharska navrátiti všechny předměty odcizené nebo sekvestrované na územích válkou zasažených, pakli budou zjištěny na bulharském území, a usnadniti pátrání po nich na témž území.
Článek 126.
obsahuje závazek Bulharska vyhledati a vrátiti bez prodlení Řecku, Rumunsku a státu SHS všechny doklady, archivy a předměty historické neb umělecké ceny. Ve sporech bude rozhodovati arbiter, označený mezispojeneckou komisí.
Dle
článku 127.
zavazuje se Bulharsko vydati Řecku, Rumunsku a státu SHS určité množství dobytka, jehož cena bude mu připsána k dobru na reparačním účtě.
Článek 128.
obsahuje závazek Bulharska dodávati státu srbsko-chorvatsko-slovinskému po dobu pěti let ode dne, kdy nabude mírová smlouva působnosti, 50.000 tun uhlí ročně, jejichž hodnota však nebude připsána Bulharsku k dobru na reparačním účtě vzhledem k tomu, že Bulharsko zničilo doly na obsazeném srbském území. Dodávky ty nesmí však ohroziti hospodářský život Bulharska.
Článek 129.
týká se vyúčtování na reparačním účtě Bulharska.
Článek 130.
obsahuje ustanovení o zřízení Mezispojenecké komise v Sofii.
Článek 131.
zavazuje Bulharsko k takové úpravě zákonodárství, jaké by zajišťovalo přesné splnění této smlouvy.
Příloha
obsahuje ustanovení o kompetenci, povinnostech a jednacím řádu komise ustanovené ve čl. 130.
Část IX. mírové smlouvy maďarské.
Část VIII. mírové smlouvy bulharské.
Klausule finanční.
a) V mírové smlouvě maďarské.
Článek 180.
kryje se s článkem 9. rak.
Článek 181.
odpovídá článku 198. rak. smlouvy.
Nová jsou ustanovení o kompetenci reparační komise, pokud se týče nákladů na vojska okupační po 3. listopadu 1918.
Články 182. až 186.
kryjí se s články 199. až 203. rak.
Nové jest ustanovení 9. odstavce článku 186. ohledně finančních ujednání týkajících se veřejného nezajištěného maďarského dluhu.
Příloha
ku článku 186. souhlasí s přílohou ku článku 203. rak.
Nové jsou pouze poslední tři odstavce, uvádějící, že dluhem, jenž má býti rozdělen dle článku 186., nutno rozuměti vedle nezajištěného dluhu maďarského tu část dluhu rakouského, která připadla k tíži království maďarského ve smyslu vyrovnání ze dne 30. prosince 1907. (Za to odpadla poslední věta třetího odstavce od konce článku 203. mírové smlouvy rakouské.)
Články 187. až 199.
kryjí se s články 204. až 216. smlouvy rakouské.
Nový jest pouze bod 15. článku 189. dávající reparační komisi možnost, aby v případě, že by vznikaly obtíže z data podpisu smlouvy, změnila lhůty ve smlouvě dotčené.
b) V mírové smlouvě bulharské.
Článek 132.
odpovídá článku 197. smlouvy rak.
Článek 133.
odpovídá článku 198. rak.
V případě, že některá mocnost spojená neb sdružená platila nákupy pro okupační armádu v Bulharsku v jiné měně než bulharské, může požadovati zaplacení v měně bulharské dle příslušného kursu.
Článek 134.
zavazuje Bulharsko ku převzetí části veřejné o tureckého dluhu.
Článek 135.
určuje pořad, v jakém mají závazky Bulharska býti vyrovnávány.
Článek 136.
odpovídá článku 199. smlouvy rakouské.
Článek 137.
kryje se s článkem 201. smlouvy rakouské.
Článek 138.
zaručuje uchování práv z dřívějších státních půjček plynoucích.
Článek 139.
jedná o půjčce uzavřené Bulharskem v Německu v červenci 1914.
Článek 140.
kryje se s čl. 202. rak.
Článek 141. zavazuje státy cessionářské převzíti část veřejného dluhu bulharského tak, jako byl 11. října 1915. Výši určí Čelné mocnosti spojené prostřednictvím mezispojenecké komise.
Článek 142.
odpovídá čl. 208. sml. rak.
Článek 143.
kryje se s druhýma třetím odstavcem čl. 210.
Článek 144. až 146.
odpovídá článkům 212. až 214.
Část X. mírové smlouvy maďarské.
Část IX. mírové smlouvy bulharské.
Klausule hospodářské.
a) V mírové smlouvě maďarské.
ODDÍL I.
Vztahy obchodní.
Hlava I.
Články 200. až 206.
kryjí se s čl. 217. až 223. rak. sml.
Článek 207.
odpovídá článku 224. sml. rak. Nové jsou odstavce 4. až 6. čl. 207. Důležité jest zejména ustanovení odst. 6., dle něhož zavazují se státy cessionářské čítaje v to Maďarsko i Rakousko k jednání o individuelních o úmluvách upravujících vzájemný hospodářský styk, a to v době šesti měsíců od doby, kdy mírová smlouva nabude působnosti.
Článek 208.
jedná o uzavření hospodářských úmluv mezi Rakouskem a Maďarskem.
Hlava II.
Plavba.
Článek 209.
kryje se s čl. 225. rak.
Hlava III.
Nekalá soutěž.
Článek 210.
kryje se s čl. 226. rak.
Hlava IV.
Jednání s příslušníky mocností spojených a sdružených.
Články 211. až 214.
kryjí se s články 228. až 231. sml. rak.
Hlava V.
Články 215. a 216.
kryjí se s články 232. a 233.
ODDÍL II.
Smlouvy.
Články 217. až 230.
kryjí se s články 234. až 247. smlouvy rak.
ODDÍL III.
Dluhy.
Článek 231. a příloha
kryje se s články 248. rak. s přílohou.
ODDÍL IV.
Statky, práva a zájmy.
Články 232. a 233. i s přílohou
odpovídají článkům 249. a 250. i s přílohou smlouvy rakouské. Novými však jsou odstavce II. až IV.