Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Obce Frelichov, Nový Přerov a Dobré Pole (Gutenfeld) jsou obce chorvatské. Obyvatelé - Chorvati - došli sem asi před třemi sty lety a tvoří jazykový ostrov přímo na hranicích rakouských mezi obcemi čistě německými. Sňatky, koupěmi a přistěhováním vznikly ve všech třech obcích české a malé německé menšiny.

V bývalém státě rak.-uher. přirozeně byly zřízeny v těchto obcích školy německé a ne české. Zřízení škol s vyučovacím jazykem chorvatským zemské zákonodárství nepřipouštělo.

Školou a vzájemný m hospodářským, obchodním a společenským stykem s okolím za patronance rakouských státních úřadů byli Chorvaté získáni pro Němce, kteří si také Chorvatů pilně všímali a svým Schulvereinem, Raiffeisenkami a turnerskými spolky Chorvaty vychovávali, až ponenáhlu vychovali u nich německé smýšlení.

V každé chorvatské obci lze v důsledku tohoto vývoje pozorovati tyto skupiny: Němci-Chorvaté (tak zv. deutsch gesinnte Chorvaten), Čecho-Chorvaté (uvědomělí slovansky cítící Chorvaté) a malé zlomky Čechů a Němců.

Staří Chorvaté jsou skutečnými Chorvaty do dnes; zachovali si řeč a z části i kroje. Generace mladší odchovaná moderní německou školou je německého smýšlení, ba je z části úplně odnárodněna. Tato generace tvoří hlavně v Novém Přerově značnou většinu.

Číselný poměr národnostní dle obcovací řeči z roku 1910 podle úředního sčítání lidu je tento:

Při volbách do Národního shromáždění 1920 bylo odevzdáno:

Tyto číslice nepodávají však správného obrazu o skutečných poměrech.

Ve všech třech chorvatských obcích byly německé školy zrušeny a nahraženy školami českými.

Podkladem pro zřízení českých škol bylo objektivní přezkoušení původu dětí v německé škole zapsaných, které poskytlo tento obraz:

Na škole ve Frelichově bylo:

ze 228 zapsaných dětí

V Dobrém Poli:

ze 129 dětí:

V Novém Přerově:

ze 141 dětí:

Zemská školní rada zrušila v důsledku těchto poměrů německé školy a zřídila školy s českou řečí vyučovací, které byly umístěny v budovách německých škol, zabraných zemskou správou politickou pro nově zřízené školy české.

Z celé statistiky vysvítá, že v chorvatských obcích nejedná se o znásilnění Němců, nýbrž o záchranu starého slovanského kmene, pod patronancí rakouských vlád systematicky odnárodňovaného.

Co se týče násilného vystěhování nadučitele Boudnika v Dobrém Poli ze služebního bytu, má se věc takto:

Výnosem ze dne 14. března 1919, čís. 6057 v Dobrém Poli zřízena česká škola veřejná. Výměrem zemské správy politické ze dne 9. září 1919, čís. 58.852 byla budova německé školy zabrána pro školu českou.

Poněvadž česká škola byla zřízena a začátek školního roku byl blízký, naléhal vládní komisar Štěpánek na vyklizení budovy německé školy, jsa toho názoru, že budova školní je majetkem obce a že tudíž obec může disponovati budovou dle i své vůle. Když ústní výpovědi nadučitel Boudnik neuznával, dal vládní komisař byt vykliditi. Co se týče účasti vojska, bylo toto pouze požádáno vládním komisařem, aby při nedostatku orgánů obecních dbalo pořádku a dohlíželo nad tím, aby nic z věcí správce školy odcizeno nebylo.

O vyklizení bytu dozvěděla se okresní politická správa telegraficky až týž den, kdy bylo vykonáno a došel zákaz tímto úřadem daný pozdě.

Zapečetění soukromé školy německé vládním komisarem Štěpánkem stalo se zcela zákonitě na základě řádu stavebního, neboť místnosti ty nebyly stavebním úřadem pro školu uznány za způsobilé a kromě toho soukromá škola úřady vůbec povolena nebyla.

Není pravdou, že na škole v Dobrém Poli vyučuje nadučitel pití oddaný a že jeho manželka, rovněž učitelkou na této škole ustanovená, nemá způsobilosti k vyučování na školách obecných.

Obvinění nadučitele z opilství je zcela neodůvodněné.

Manželka nadučitelova byla před svým sňatkem učitelkou: nyní bylo jí školními úřady opakování zkoušky způsobilosti prominuto a jmenována znovu učitelkou.

Ve Frelichově je tvrzené násilné nucení dětí do české školy vojáky a četníky zcela nepravdivé, a konané šetření v té věci nezjistilo ani jeden konkrétní případ. Organisovaná všeobecná školní stávka ztroskotala úplně a rodiče ponenáhlu sami začali posílati své děti do české školy. Do okolních škol německých chodilo pouze asi 12 dětí.

V Novém Přerově se vyučovalo ve školním roce 1919/20 ještě ve škole české a německé.

V Praze dne 14. září 1920.

Ministr školství a národní osvěty:

G. Habrman, v. r.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Die Gemeinden Fröhlersdorf, Neu-Prerau und Guttenfeld sind kroatische Gemeinden. Die Bewohner - Kroaten - wanderten ungefähr vor 300 Jahren dort ein und bilden gerade an der österreichischen Grenze eine Sprachinsel unter rein deutschen Gemeinden. Durch Eheschließungen, Käufe und Zuwanderungen entstenden in diesen drei Gemeinden böhmische und kleine deutsche Minderheiten.

Im ehemaligen österreichisch-ungarischen Staate wurden in diesen Gemeinden wohl deutsche aber nicht böhmische Schulen errichtet. Die Errichtung von Schulen mit kroatischer Unterrichtssprache ließ die Landesgesetzgebung nicht zu.

Mit Hilfe der Schule und durch den gegenseitigen wirtschaftlichen, kaufmännischen und gesellschaftlichen Verkehr mit der Umgebung wurden die Kroaten unter der Patronanz der österreichischen Staatsbehörden für die Deutschen gewonnen, welche den Kroaten volle Aufmerksamkeit schenkten und sie durch ihre Schulvereine, Raiffeisenkassen und Turnvereine erzogen, bis sie ihnen allmählich deutsche Gesinnung beigebracht haben.

Infolge dieser Entwicklung kann man in jeder kroatischen Gemeinde drei Gruppen wahrnehmen:

Die Deutsch-Kroaten (sog. deutschgesinnte Kroaten), Čecho-Kroaten (bewußt slavisch gesinnte Kroaten) und kleine Bruchteile von Čechen und Deutschen.

Die alten Kroaten sind bis heute wirkliche Kroaten geblieben; sie bewahrten sich die Sprache und zum Teile auch die Volkstrachten. Die jüngere, von der modernen deutschen Schule erzogene Generation ist deutscher Gesinnung, ja zum Teil vollständig entnationalisiert. Diese Generation bildet namentlich in Neu-Prerau eine bedeutende Majorität.

Das zahlenmäßige nationale Verhältnis nach der Umgangssprache aus dem Jahre 1910 ergibt sich nach der amtlichen Volkszählung in folgender Weise:

Bei den Wahlen in die Nationalversammlung im Jahre 1920 wurde an Stimmen abgegeben:

Diese Zahlen bieten jedoch kein richtiges Bild der wirklichen Verhältnisse.

In allen drei kroatischen Gemeinden wurden die deutschen Schulen aufgelassen und durch böhmische Schulen ersetzt.

Als Grundlage für die Errichtung von böhmischen Schulen diente die objektive Überprüfung der Abstammung der in die deutsche Schule eingeschriebenen Kinder, welche folgendes Bild ergab:

An der Schule:

in Fröhlersdorf waren von 228 eingeschriebenen Kindern

in Guttenfeld von 129 Kindern

in Neu-Prerau von 141 Kindern

Der Landesschulrat sperrte infolge dieser Verhältnisse die deutschen Schulen und errichtete Schulen mit böhmischer Unterrichtssprache, welche in den deutschen Schulgebäuden untergebracht wurden, die für die neuerrichteten böhmischen Schulen von der politischen Landesverwaltung beschlagnahmt worden sind.

Aus der ganzen Statistik geht klar hervor, daß es sich in den kroatischen Gemeinden um keine Vergewaltigung der Deutschen handelt, sondern um die Erhaltung eines alten, unter der Patronanz österreichischer Regierungen systematisch entnationalisierten slavischen Stammes.

Was die Zwangsdelogierung des Oberlehrers Boudnik in Guttenfeld aus seiner Dienstwohnung betrifft, verhält sich die Sache folgendermaßen:

Mit dem Erlasse vom 14. März 1919, Zahl 6057, wurde in Guttenfeld eine öffentliche böhmische Schule errichtet. Mit der Entschließung der politischen Landesverwaltung vom 9. September 1919, Zahl 58.852, wurde das Gebäude der deutschen Schule für die böhmische Schule beschlagnahmt.

Da die böhmische Schule errichtet worden war und der Schuljahrbeginn bevorstand, drängte der Regierungskommissär Štěpánek auf die Räumung des deutschen Schulgebäudes in der Annahme, das Schulhaus sei Gemeindebesitz und die Gemeinde könne demnach über das Gebäude frei verfügen. Nachdem er die mündlichen Aussagen des Oberlehrers Boudnik nicht anerkannt hatte, ließ der Regierungskommissär die Wohnung räumen. Was die Beteiligung des Militärs betrifft, wurde dasselbe bloß durch den Regierungskommissär aufgefordert, um die Ordnung in Ermangelung von Gemeindeorganen aufrechtzuerhalten und darüber zu wachen, daß von den Sachen des Schulleiters nichts abhanden komme.

Von der Räumung erfuhr die politische Landesverwaltung telegraphisch erst an dem Tage, an dem sie durchgeführt worden ist, und das von dieser Behörde erlassene Verbot kam verspätet an.

Die Versiegelung der deutschen Privatschule durch den Regierungskommissär Štěpánek erfolgte völlig gesetzlich auf Grund der Bauordnung, denn die Lokale wurden von Seiten der Baubehörde als für Schulzwecke nicht geeignet befunden und außerdem wurde diese Privatschule nicht behördlich bewilligt.

Es ist nicht wahr, daß an der Schule in Guttenfeld ein dem Trunke ergebener Oberlehrer unterrichtet und daß seine Gattin, die ebenfalls an dieser Schule als Lehrerin bestellt ist, nicht die Lehrbefähigung für Volksschulen besitzt.

Die Anschuldigung des Oberlehrers wegen der Trunksucht ist völlig unbegründet.

Die Gattin des Oberlehrers war vor ihrer Eheschließung Lehrerin: jetzt wurde ihr von den Schulbehörden die Wiederholung der Lehrbefähigungsprüfung erlassen und sie wurde neuerdings zur Lehrerin ernannt.

Die Behauptung vom ge waltsamen Zwingen von Kindern in die böhmische Schule durchs Militär und Gendarmen entspricht in keiner Weise der Wahrheit und die in dieser Angelegenheit durchgeführte Untersuchung ergab keinen einzigen konkreten Fall. Der organisierte allgemeine Schulstreik versagte vollständig und die Eltern selbst begannen allmä lich ihre Kinder in die böhmische Schule zu schicken. Die deutschen Schulen in der Umgebung besuchten nur ungefähr 12 Kinder.

In Neu-Prerau wurde im Schulj ahre 1919-20 noch in der böhmischen und der deutschen Schule unterrichtet.

Prag, am 14. September 1920.

Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:

Habrman, m. p.