Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
557.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance R. Bergmana a soudruhů (č. t. 142)
o stanovení obilních cen z nové sklizně a zřízení cenové obilní komise.
Na tuto interpelaci mám čest jménem vlády podati tuto odpověď:
Směrnice, kterými dřívější vláda chtěla se říditi při zemědělské politice, byly obsaženy ve vládním prohlášení pana ministerského předsedy, proneseném dne 1. června 1920 v Národním shromáždění republiky Československé.
Z tohoto vládního prohlášení jest zřejmo, že vláda jest si vědoma důležitosti zvýšení zemědělské produkce a praví se v něm výslovně, že ceny zemědělských výrobků jest stanoviti tak, aby byly úměrny nákladům výrobním.
Stanovení výrobních nákladů jednotlivých výrobků, při vzájemné jich souvislosti v organisaci zemědělského závodu, naráží ovšem na značné obtíže.
Obtíže spočívající zejména v tom, že jsou v zemědělském závodu mnohá společná vydání pro všechny výrobky, jako vydání na úředníky, dozorné orgány, úmor, pojistné a opravy a p. v.; není přesného měřítka, podle kterého bylo by lze jen na jednotlivé plodiny, které se vzájemně v osevním postupu doplňují, rozděliti, zvláště vytržením jedné plodiny, třebas nejdůležitější, jako obilí. Mimo to jest počítati mezi výlohy výrobní i nárok na úrok použitých kapitálů, jichž hodnota jest dnes nejvýše proměnlivá a těžko stanovitelná vzhledem k neustálým proměnám.
Jest tu také počítati s reservními fondy při vyčerpávání půdy následkem nedostatečného hnojení mrvou a umělými hnojivy a j. v.
Z těchto důvodů jest potřeba používati zvláštních odborníky vypracovaných method, které relativně zkoumají proměny složek výrobního nákladu a určují pak hranice, v nichž se v různých výrobních podmínkách výrobní náklady mohou pohybovati.
Příslušné pomůcky početní jest tedy jednak soustavně sbírati z různých poměrů výrobních, jako základu statistického z minulosti, aby na něm byly počítány, s ohledem na pravděpodobný vývoj poměrů a nastalé změny výrobní náklady plodin do budoucnosti.
Jest tudíž zřejmo, že otázka je příliš odborná a choulostivá, aby mohla býti projednávána s potřebným klidem v navrhované komisi, sestávající z příslušníků všech politických stran. Uvedené obtíže pociťuje i vláda, které pak nezbývá, než různá hlediska vyrovnávati, aby hlavního cíle státní hospodářské politiky bylo obsaženo.
Ministerstvo zemědělství i ministerstvo pro zásobování lidu mají dotyčné odborníky, kteří se touto otázkou trvale zabývají. Kromě toho vyžadují si zúčastněná ministerstva příslušné výpočty od jednotlivých zemědělských praktiků a zájmových korporací a možno každému svoje zkušenosti sděliti. Zejména vítala by zúčastněná ministerstva z kruhů poslaneckých takové kalkulace, které by tvořily cennou pomůcku v řešení obtížného problému.
Ministerstvo pro zásobování lidu zamýšlí ve smyslu výsledků státní drahotní ankety zříditi zvláštní orgán, který by sledoval cenové změny nejen zemědělských výrobků, nýbrž veškerého zboží i práce (tak zvané cenové indexy); ministerstvo zemědělství opírá se pak o výborně zavedený a osvědčený zemědělský ústav účetnicko-správovědný Československé republiky, již před válkou zemědělskými radami původně jako "účetnické ústavy", v život uvedený. Rozšířením těchto institucí a podpořením jejich akcí dosáhne se zajisté účelů, které interpelace má ve svém jádru na mysli.
V Praze dne 15. října 1920.
Náměstek předsedy vlády: