Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
588.
Návrh
poslance V. Veverky, Fr. Petrovického, V. Votruby a soudruhů
na zřízení odborné školy pilařské.
Značná účast státu na exportních ziscích domácího dřevařského obchodu a zájem o dřevařství jako důležitý poklad národohospodářský nutkají podložiti vývoj tohoto důležitého odvětví průmyslového, zároveň jednoho z finančních zdrojů našeho, státu dokonalou odbornou výchovou technického i komerčního personálu pilařského na odborné škole pilařské, jíž odvětvi toto dosud postrádá. K řízení pil, k racionelní výrobě i lepší organisaci obchodu dřevařského, potřebujeme odborníky theoreticky a prakticky dobře vzdělané na odborné škole, jež by žáky své učila znáti technologii dřeva, dopravnictví i celnictví, zprostředkovala znalost obchodu a trhu domácího i zahraničního, jeho speciální potřeby a nároky. Jinou sudovinu i řezivo na př. vyžaduje trh francouzský, jinou trh německý atd. Budoucnost pilařství tkví v obchodní pokročilosti majitelů pil a v zdokonaleném strojním vedení pil, v pokročilém strojnictví pilařském. Tyto obory musí tvořiti základní složky učebního programu školy pilařské: obchodní organisace závodu a k praxi obrácená nauka o pilách a pomocných dřevoobrábějících strojích i o různých druzích automatických strojů na broušení pil a hoblovacích strojů, jež zařízení pily doplňují Vyučovací program jediné československé školy pilařské buď programově rozšířen o výchovu kandidátů k výrobě dýh, jež je našemu dělnictvu dosud neznámá a pro který třeba domácí odborníky teprve vychovati. Vycvičiti k tomu dělnictvo, bylo by úkolem absolventů pilařské školy, schopných také k menším opravám strojů pilařských. Škola mějž ledy ráz školy průmyslové.
Pilařství zpracovává průmyslově dříví z lesa koupené. Bude proto nejprospěšnější, když odborná škola pilařská bude umístěna v kraji větší lesní těžby a rozvětveného pilařství, kde lze odborně něco shlédnouti. Cvičná školní pila může pracovati pro celý den pro potřebu místních truhlářů ku př. k účelům státním (jako pracující vojenské pily pro vojenský erár), což by velmi přispělo k zmírnění hmotného nákladu na školu vynaloženého.
Proto navrhujeme: ministerstvu školství a osvěty budiž uloženo, aby v dohledné době zřídilo československou školu pilařskou, při některé již stávající škole průmyslové se strojnickými i dřevozpracujícími dílnami.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh tento byl přikázán výboru pro obchod, živnost a průmysl a výboru kulturnímu. Na poradu budiž přibrán "Svaz majitelů pil", Praha-Karlín, kterážto korporace dožaduje se zřízení této jedině odborné školy v Československé republice a dříve již pilařské kursy s velkým úspěchem pořádala.
V Praze, dne 27. října 1920.
Veverka, Petrovický, Votruba,
Dr. Lukavský, Dr. Hajn, Dr. Matoušek, Purkyňová, Dr. Rašín, Dr. Kramář, Špaček, Dr. Stránský, Dyk, Mašek, Ing. Bečka, Bergman, Zavřel, G. Navrátil, Modráček, Hudec, Stejskal, Šamalík.