Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
642.
Interpelace
poslanců Fr. Zeminové, L. Landové-Štychové, L. Pechmanové a spol.
na vládu
stran vydání zákona k potírání prostituce a léčení nakažlivých chorob pohlavních.
Již v revolučním Národním shromáždění podaly jsme dne 30. září 1919 návrh na kladné řešení těchto palčivých problémů.
Jako zástupkyně žen žádaly jsme hlavně:
1. Zrušení veřejných prostitučních domů. Místností takto získaných budiž použito za byty pro legionáře, studentstvo atd.
2. Hoteliéři, trpící ze ziskuchtivosti prostituci, buďtež po 2 výstrahách trestání odejmutím koncese.
3. Kuplířství budiž stiháno a trestáno jako jeden z nejtěžších zločinů.
4. Tajná prostituce budiž prohlášena za trestnou, pro zúčastněné muže i ženy.
5. Kdo vědomě nakazí pohlavní chorobou druhého, budiž právně přidržen k náhradě léčení a škody tím vzešlé.
6. Návrat k spořádanému životu a čestné práci budiž ženám z ovzduší prostituce všemožně usnadněn.
7. Budiž zavedeno povinné hlášení a léčení pohlavních chorob, formou pokud možno diskrétní.
8. Osoby, stížené těžkými, životu nebezpečnými a nevyléčitelnými pohlavními chorobami buďtež isolovaně léčeny.
9. Dospívající mládež a občanstvo buďtež stále šetrným, ale jasným způsobem o nebezpečí chorob pohlavních poučováno.
10. Pro léčení chorob těchto budiž vzata v úvahu nutnost zřízení zvláštních ústavů léčebných a zavedení funkce státních lékařů a lékařek.
11. Vybudování a organisování instituce nádražních dozorkyň jichž povinnosti bylo by ujímati se osamělých cestujících mladých žen, aby nebyly vydány v šanc, zejména ve velkých městech náhončím kuplířů.
12. Muž i žena, vstupující do stavu manželského, musí složiti u příslušné okresní politické správy písemné prohlášení, že netrpí žádnou pohlavní chorobou. Za každé vědomé nesprávné udání stihne provinilce trest; udá-li některá strana sňatek uzavírající že stižena jest lehčí chorobou pohlavní, vyšetří ji lékař a sdělí výsledek šetření druhé straně, aby před uzavřením sňatku tato samá rozhodla, chce-li vědomě i za těchto poměrů sňatek uzavříti.
Jde-li o chorobu těžkou, která by pro zdraví druhého manžela nebo děti, z poměru toho vzešlých, měla vážné následky, musí lékař uzavření sňatku zabrániti.
Tyto zásady námi stanovené, jakož i ventilování otázky samé, vyvolalo velkou pozornost u nás i v cizině.
Sociálně-politický výbor svolal velkou anketu lékařů, právníků a sociologů, kde probrány problémy ty z nejrůznějších hledisek.
Po celý rok v časopisech hlavně lékařských vedla se diskuse pro zákon aboliční, nebo pro udržení reglementované prostituce.
Na podzimní loňské anketě sdělili zástupci ministerstva zdravotnictví, že do května 1920 bude vypracován a sněmovně předložen zákon, který by se zabýval řešením těchto palčivých otázek.
Poněvadž tento slib ministerstva zdravotnictví dosud splněn není, tážeme se vlády, zda je ochotna vypracovanou předlohu během 4 neděl sněmovně předložiti?
V Praze dne 26. října 1920.
Zeminová, Landová-Štychová, Pechmanová,
Stříbrný, Laube, Netolický, Buříval, Špatný, Drobný, Langr, Draxl, Hrizbyl, Tučný, Trnobranský, Dr. Franke, Dr. Vrbenský, Dr. Bartošek, Sajdl, Hrušovský, Slavíček, Dr. Uhlíř.