Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
743.
Zpráva
právního výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 565), kterým se určuje podle § 99. ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n. doba organisace řádných soudů I. a II. stolice a veškerých soudů vojenských.
Dnem 4. listopadu t. r. vyprší platnost zákona ze dne 2. listopadu 1918, č. 6. Sb. z. a n., kterým ve smyslu §u 6. zákl. zák. st. ze dne 21. prosince 1867, č. 144 r. zák. byla prohlášena za dobu organisace řádných soudu I. a II. stolice doba dvou let od vyhlášení jeho.
Nová organisace soudů v celém státním uzemí nemohla však býti dosud úplně provedena, zejména pokud jde o území dříve uherské, kde teprve v nedávné době některá území byla obsazena.
Aby mohla vláda při nové organisaci soudů obsaditi soudy I. a II. stolice vhodnými osobami po případě i proti jich vůli, potřebuje zákona, kterým by prohlášen byl další rok jako doba soudní organisace ve smyslu §u 99. ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n.
Z těchto důvodů podává vláda vládní návrh, v němž mimo to žádá, aby prodlouženi organisační doby platilo též pro všechny soudy vojenské.
Právní výbor jednal o této vládní osnově ve schůzi dne 10. listopadu 1920 a v uvážení toho, že poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pokud soudní organisace se týče jsou opravdu nehotové, usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění, aby přijalo vládou navrhovanou osnovu zákona a to s těmito změnami:
Právní výbor maje za to, že úchylky od zásady nepřesaditelnosti soudců mají býti omezeny jen na skutečnou potřebu soudní organisace připojil k § 1. dodatek "ale jen potud, pokud bude třeba soudců pro Slovensko nebo Podkarpatskou Rus". Tím chtěl výbor omezit přesaditelnost jen na skutečnou potřebu, kterou spatřuje pouze v těchto částech Československé republiky. Prosazení soudců v ostatním území bylo by přípustno jen tenkrát, když přímo souvisí s obsazením soudcovských míst na Slovensku nebo v Podkarpatské Rusi.
Soudy vojenské vyloučil z tohoto zákona právní výbor jednak z důvodů legislativní techniky, jednak proto, že mu nebylo možno v krátké době, která byla mu vyměřena k projednání této osnovy posoudit, zda organisace soudů vojenských tohoto opatření nutně potřebuje. Proto vyloučil z nadpisu dodatek "a veškerých soudů vojenských", z § 1. slova "a veškerých soudů vojenských" a z § 2. slova "a národní obrany".
Právní výbor doporučuje z těchto důvodů Národnímu shromáždění přijetí navržené osnovy s uvedenými změnami. Při tom doufá právní výbor, že vláda bude při provádění tohoto zákona toho dbáti, aby v nynějších těžkých dobách bylo šetřeno vážných osobních a rodiných zájmů soudců, při nichž ho bude použito, a aby zákona bylo použito jen v nutných případech, kde nezbytně služební ohledy toho vyžadují, a aby byla vyloučena jakákoliv libovůle při používání výminečného tohoto opatření.
Zákon
ze dne ......................................................... 1920,
kterým se určuje podle § 99. ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č. 121. Sb. z. a n. doba organisace řádných soudů I. a II. stolice.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Doba jednoho roku od vyhlášení tohoto zákona platí pro řádné soudy I. a II. stolice za dobu jejich nové organisace ve smyslu § 99 ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n. ale jen potud, pokud bude třeba soudců pro Slovensko neb Podkarpatskou Rus.
§ 2.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provésti jej náleží ministru spravedlnosti.
V Praze dne 10. listopadu 1920.
Zpravodaj:
Dr. Matoušek, v. r.
Předseda: