Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

815.

Vládní návrh

Zákon

ze dne ......................................... 1920

o zvýšení zaopatřovacích požitků vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, invalidním poddůstojníkům z povolání, jejich vdovám a sirotkům, invalidům ze stavu mužstva neb jejich pozůstalým — vyjímajíc válečné poškozence neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. — a patentálním invalidům, jimž jsou vyměřeny požitky zaopatřovací podle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonův a nařízení.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vojenským gážistům a čekatelům ve výslužbě, počítaje v to i ty, jimž bylo po složení hodnosti povoleno požívati na dále výslužného, zvyšuje se výslužné (invalidní služné), vyměřené jim dle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonův a nařízení a na základe požitků plativších dne 28. října 1918 v bývalé rakousko-uherské říši, o 80%.

Zvýšení to však nesmí činiti ročně méně než 1000 Kč a více než 2000 Kč.

Do tohoto zvýšení započtou se veškeré dary z milosti a přídavky osobní, vyjímajíc osobní přídavky na místo přídavků za zranění nebo za starobní přídavek nebo za dobu započitatelnou dle mimořádných ustanovení.

Gážistům, jimž přináleží pouze příplatek k civilnímu výslužnému dle posledního odstavce 6 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z., pokud se týče § 6 uherského zák. čl. LI.: 1875, zvyšuje se tento příplatek celkem o 80%, při čemž zvýšení civilního odpočivného a toho příplatku nesmí přesahovati částku 2400 Kč.

Při místním zaopatření v invalidovně ztrácí se nárok na příspěvek na bytné; při invalidovním zaopatření s volným bydlištěm pozbývá vojenský gážista v. v. — požíval-li dvou příspěvků na bytné — příspěvku vyměřeného částkou nižší.

Vojenští gážisté v. v., jimž byly jich zaopatřovací požitky sníženy dle, zákona ze dne 19. března 1920, čís. 194 Sb. z. a n., a nařízení vlády republiky československé ze dne 3. září 1920. čís. 514 Sb. z. a n., na stupeň zaopatřovacích požitků VI. hodnostní třídy, nabudou nároku na zvýšení dle tohoto zákona teprve dnem snížení zaopatřovacích požitků.

§ 2.

Invalidním poddůstojníkům z povolání jakož i invalidům ze stavu mužstva — vyjímajíc válečné poškozence pro než platí zákon ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb z. a n., — a patentálním invalidům zvyšuje se pense invalidní (patentální plat), vyměřená jim dle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonů a nařízení, o 100%, nejméně však na částku ročních 420 Kč.

Invalidním důstojnickým zástupcům započítá se do tohoto zvýšení částka, která převyšuje invalidní pensi vyměřeno dle služební doby a základny 1680 Kč.

§ 3.

Vdovám a sirotkům po vojenských gážistech čekatelích a po bývalých gážistech jimž bylo povoleno po složení hodnosti požívati na dále výslužného jakož i příslušníkům nezvěstných gážistů a čekatelů zvyšují se požitky zaopatřovací, vyměřené jim dle dosud platných vojenských zaopatřovacích zákonů a nařízení, o 100%.

Toto zvýšení nesmí však činiti ročně u vdov méně než 700 Kč a více než 2000 Kč, u sirotků úplně osiřelých dohromady ne méně než 350 Kč a ne více než 2000 Kč, u sirotků bez otce pro každého ne méně než 140 Kč a ne více než 400 Kč, u všech těchto sirotků dohromady pak ne více než 2000 Kč.

Zvýšení pro všechny sirotky dohromady nesmí přesahovati zvýšení, jež náleží nebo by náleželo matce.

Do tohoto zvýšení započtou se dary a přídavky z milosti povolené k požitkům zaopatřovacím.

Vdovy a sirotci po vojenských gážistech jimž byly jich požitky zaopatřovací sníženy dle zákona ze dne 19. března 1920 čís. 194 Sb. z. a n., a nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, čís. 514 Sb. z. a n., na stupeň zaopatřovacích požitků VI. hodnostní třídy, nabudou nároku na zvýšení dle tohoto zákona teprve dnem snížení zaopatřovacích požitku.

Nárok na příspěvek na výchovu (důchod sirotčí) u sirotků pohlaví mužského pomíjí nejpozději dovršeným 21. rokem věku, studují-li však na učilištích s řádným prospěchem, dovršeným 24. rokem věku, leč teprve posledním dnem měsíce, v němž byl tento zákon vyhlášen.

§ 4.

Vdovám a sirotkům po invalidních poddůstojnících z povolání jakož i po invalidech že stavu mužstva — vyjímajíc pozůstalé po padlých a válečných poškozencích s nároky na zaopatřovací požitky dle zákona ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n. — zvyšují se dosavadní zaopatřovací požitky takto:


vdovská pense o 100%, nejméně však na roční částku

420 Kč

výchovné pro sirotky bez otce na roční částku

192 Kč

výchovné pro sirotky úplně osiřelé na roční částku

252 Kč



Součet výchovného pro všechny úplně osiřelé sirotky dohromady nesmí přesahovati roční částky 1260 Kč.

Součet vdovské pense a výchovného pro sirotky bez otce nesmí přesahovati roční částky 1560 Kč.

§ 5.

Ze zvýšení dle tohoto zákona jsou vyloučeny tyto požitky, které ponechávají se na dále Příslušným percipientům v dosavadní výši, a to:

a) přídavek za zranění ;

b) osobni přídavek na místě přídavku za zranění;

c) osobní přídavek za starobní přídavek;

d) osobní přídavek za dobu započítatelnou dle ustanovení mimořádných;

e) příspěvek na bytné dle § 56 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z., pokud se týče § 56 uherského zák. čl. LI: 1875;

f) příbytečné z pojišťovacího fondu příbytečného;

g) 50%ní přídavek k normální vdovské pensi vdovám po gážistech, čekatelích a osobách ze stavu mužstva jakož i částky odpovídající 50%nímu přídavku k pensi vdovám, po gážistech a čekatelích pro jich sirotky dle §§ 5 a 24 zákona ze dne 27. dubna 1887, čís. 41 ř. z., pokud se týče §§ 5 a 24 uhersk. zák. čl. XX.: 1887;

h) příspěvek (96 Kč) pro vdovy po mužstvu nemajetné a výdělku zcela neschopné, dle § 24 zákona ze dne 27. dubna 1887, č. 41 ř. z., pokud se týče § 24 uhersk. zák. čl. XX.:1887.

Ustanovení tohoto § netýká se subsistenčního přídavku z milosti, přiznaného vojenským gážistům v. v. vstoupivším do Výslužby před 1. lednem 1900.

§ 6.

Odbytné pro pozůstalé po gážistech mimo hodnostní třídy a poddůstojnících dle §§ 26, 59 a 108 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z., pokud se týče §§ 26, 59 a 108 uhersk. zákon. čl. LI.:1875, zvyšuje se o 100%.

§ 7.

Zákonu tomuto přiznává se zpětná účinnost dnem 1. lednem 1920.

§ 8.

Provedením zákona pověřuje se ministr národní obrany v dohodě s ministrem financí.

Důvodová zpráva.

Bývalé Národní shromáždění usneslo se ve své schůzi ze dne 19. března 1920 na tom, aby vojenským pensistům a pozůstalým po vojenských osobách byly zaopatřovací požitky upraveny dle zákona o úpravě. požitků zaopatřovacích civilních staropensistů ze dne 17. prosince 1919, čís. 3 Sb. z. a n. 1920. (viz resoluci II. ku vládnímu návrhů [č. t. 2241] stran úpravy služebních požitků čs. vojska).

Vzhledem k tomu, že neutěšené válkou způsobené drahotní poměry tísní krutě i vojenské pensisty a pozůstalé po vojenských osobách, jichž požitky zaopatřovací jsou nyní daleko nižší než požitky civilních staropensistů, jest požadavkem sociální spravedlnosti, aby výše zmíněným osobám byly zvýšeny zaopatřovací požitky a tím zlepšeny jich neutěšené poměry existenční. Neboť tyto, většinou nemajetné osoby, odkázané často, jedině na skrovné výslužné, jsou nesmírnou, panující drahotou vystaveny hrozné bídě a strádání a uvrženy do zoufalých poměrů hmotných.

Pro úpravu požitků zaopatřovacích vojenským gážistům, čekatelům v. v. a jejich pozůstalým byl směrodatným zákon ze dne 17. prosince 1919, čís. 3 Sb. z. a n. 1920.

Aby zvýšené vojenské požitky zaopatřovací byly pokud možno uvedeny v soulad se zvýšenými požitky zaopatřovacími civilních staropensistů, bylo nutno učiniti odchylná ustanovení od tohoto zákona, jmenovitě, že:

1. Zvýšení výslužného gážistů a čekatelů v. v. nesmí přesahovati částku 2000 Kč — oproti maximální částce 2.400 Kč u civilních staropensistů — ježto vojenské výslužné i s příspěvkem na bytné bylo poměrně vyšší než civilní výslužné a to zvláště ve vyšších třídách hodnostních.

2. Pozůstalým po gážistech a čekatelích se zvyšují požitky zaopatřovací o 100% — oproti 80%ům dle zákona pro civilní staropensisty — zvýšení toto však nesmí přesahovati roční částku:

u vdov 2000 Kč, oproti 1600 Kč, u sirotků bez otce 400 Kč, oproti 320 Kč a u všech sirotků dohromady 2000 Kč, oproti 1600 Kč. Odchylky tyto odůvodňují se nižší výměrou dosavadních vojenských požitků zaopatřovacích tomto osobám.

Pro zvýšení odbytného pro pozůstalé dle §§ 26, 59 a 108 zákona ze dne 27. prosince 1875, číslo 158 ř. z. — viz § 6 tohoto vládního návrhu zákona — byla důvodem okolnost, že zvýšení výslužného gážistů zařazených v třídách hodnostních má v důsledku zvýšení úmrtného. U gážistů mimo hodnostní třídy a invalidních poddůstojníků tomu však tak není. Odbytné pro pozůstalé u posléze uvedených osob zastupuje sice úmrtné, ale nevyměřuje se dle výslužného (invalidní pense), nýbrž jest stanoveno pevnými částkami Zvýšením výslužného (invalidní pense) nedoznává toto odbytné žádné změny, a jest tedy navržené zvýšení tohoto odbytného odůvodněno.

K zamezení případných nedorozumění byly v § 5 vládního návrhu vyznačeny ony mimořádné důchody vojenských pensistů a jich pozůstalých, jež jsou vyloučeny ze zvýšení dle tohoto vládního návrhu zákona a ponechávají se na dále v dosavadní výši.

Jest spravedlivo postarati se též o zvýšení zaopatřovacích požitků invalidním poddůstojníkům z povolání, invalidům ze stavu mužstva a jejich pozůstalým — vyjímajíc válečné poškozence, neb jejich pozůstalé, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., jakož i invalidům patentálním.

Pro invalidní poddůstojníky z povolání a invalidy ze stavu mužstva — vyjímajíc válečné poškozence, pro něž platí zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. — a patentální invalidy, navrhuje se zvýšení požitků zaopatřovacích o 100%, nejméně však na roční částku 420 Kč, pro vdovy po invalidních poddůstojnících z povolání a invalidech ze stavu mužstva — vyjímajíc pozůstalé po padlých a válečných poškozencích s nároky na zaopatřovací požitky dle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. — o 100%, nejméně však na roční částku 420 Kč, pro sirotky bez otce zvýšení důchodů ze 48 Kč na 192 Kč a pro sirotky úplně osiřelé zvýšení důchodů ze 72 Kč na 252 Kč.

Dosavadní požitky zaopatřovací těchto osob byly velmi nepatrné — invalida nebo vdova 72 Kč ročně — a nebudou dosahovati daleko ani navrženým zvýšením výše požitků zaopatřovacích válečných poškozenců podle zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n.

Vzhledem k tomu, že počet těchto předválečných invalidů (pozůstalých po nich) jest nepatrný, nebude ani náklad spojený se zvýšením požitků zaopatřovacích tak značný.

Konečně se uvádí, že ministerstvo národní obrany připravilo již osnovu nového zákona o vojenských požitcích zaopatřovacích a bude osnova ta v době dohledné předložena ministerské radě ku schválení.

Náklad s provedením tohoto zákona bude činiti přibližně 15,200.000 Kč.

Ve formelním směru se navrhuje, aby osnova byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána v poslanecké sněmovně výborům:

brannému, rozpočtovému a státně-zřízeneckému a po přijetí jejím touto sněmovnou v senátě výborům: brannému, rozpočtovému a sociálně-politickému (eventuelně státně-zřízeneckému) k podání zprávy vždy ve lhůtě 8 dnů.

V Praze dne 12. listopadu 1920.

Ministr národní obrany:

Gen. Husák, v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP