Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
865.
Návrh
poslanců dra Frankeho, dra Lukavského, Němce, Mlčocha, Modráčka, Šrámka, Udržala a soudruhů,
aby byl vydán zákon o odstranění pomníků členů rodiny Habsburské nebo Habsbursko-Lotrinské.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
(1) Pomníky, jež byly zřízeny na místech veřejných osobám, které jakýmkoliv způsobem projevily nepřátelské smýšlení proti československému národu nebo národům sdruženým, zejména i členům rodiny Habsburské nebo Habsbursko-Lotrinské, buďtež na příkaz zemské politické správy, na Slovensku ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, v Podkarpatské Rusi guvernéra Podkarpatské Rusi s veřejných míst odstraněny do lhůty úřady těmi stanovené.
(2) Nové pomníky takové mohou býti zřízeny jen se svolením ministerstva vnitra.
§ 2.
(1) Za pomníky pokládají se i poprsí, pamětní desky, obrazy a jiné předměty na oslavu osob v § 1. uvedených zřízené.
(2) Místy veřejnými rozumí se ve smyslu tohoto zákona jak prostranství tak i místnosti veřejně přístupné (náměstí, ulice, třídy, sady, promenády, nádraží, musea, sbírky veřejné, lázně, školy, hostince a pod.).
§ 3.
(1) Odstraniti pomník přísluší tomu, kdož jest knihovním vlastníkem pozemku nebo správcem prostranství veřejného, na němž byl pomník zřízen. Osobám těmto buď také příkaz k odstranění pomníku podle § 1. doručen.
(2) Jestliže bydliště vlastníkovo není známo, nebo jest mimo území republiky, pokládá se za den doručení den, kdy byl příkaz veřejně vyložen u toho úřadu, okresní politickou správu vykonávajícího, v jehož obvodu pomník jest.
(3) Osoby v odstavci prvém uvedené mohou však požadovati náhradu nákladů, jež jim s odstraněním nutně vzešly na vlastníku pomníku.
§ 4.
(1) Odstranění pomníku buď provedeno pokud jen lze tak, aby pomník nebyl poškozen. Při pomnících ceny umělecké může úřad odstranění nařizující (§ 1.) také zároveň vydati bližší předpisy o tom, jak odstranění to provésti.
(2) Místo, s něhož pomník byl odstraněn, buď uvedeno do stavu s okolím jeho souhlasného; nějaké označení o dřívějším určení toho místa pro pomník jest nepřípustno.
(3) Odstraněný pomník buď vydán vlastníku jeho nebo, kdyby nebyl znám nebo zpečoval se jej přijmouti, uschován bezpečně na jeho náklad a nebezpečí.
§ 5.
(1) Jestliže vlastník pozemku nebo správce veřejného prostranství, na němž byl pomník zřízen (§ 3.), rozkazu k odstranění pomníku do lhůty jemu stanovené nevyhoví, přísluší úřadu, který odstranění nařídil (§ 1.), aby odstranění sám na náklad a nebezpečí zavázaného provedl. Náklady s odstraněním vzešlé a úřadem tím konečné stanovené budou vymáhány na povinném politickou nebo soudní exekucí.
(2) Totéž platí, pokud jde o to, aby místo, na němž byl pomník zřízen, bylo uvedeno do stavu s okolím souhlasného (§ 4., odst. 2.).
§ 6.
(1) Kdo se pokusí znovu zříditi odstraněný pomník na místě, z něhož byl odstraněn, nebo kdo označuje toto místo proti předpisu § 4., odst. 2., dopustí se přestupku, který stíhá, pokud nejde o čin spadající pod trestní zákon, okresní úřad politický vězením (uzavřením) do 3 měsíců a pokutou do 10.000 Kč.
(2) V případě nedobytnosti buď pokuta nahrazena vězením (uzavřením) do dalších 3 měsíců. V každém případě buď zaveden předešlý stav na náklad přestupitelův.
§ 7.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr vnitra.
Důvodová zpráva.
Lid v Československé republice nemá nijak příčiny, aby si na rod Habsburský nebo Habsbursko-lotrinský s radosti a vděkem vzpomínal, proto také jakmile jen mohlo dojíti výrazu pravého smyšlení národa, byly i ty velmi nečetné pomníky, jež byly zřízeny členům rodu panujícího namnoze jen z povinné loyality, dobrovolně odstraněny (sr. na př. v Praze pomník Františka I.). Četnější pomníky toho druhu byly zřizovány v území převahou německém a to, jak nelze popříti, z tendence výslovně nacionalistické. Není proto divu, že proti těmto pomníkům směřuje rozhořčení obyvatelstva, které žádá a namnoze již samo provedlo (na př. v Teplicích, Chebu a j.) odstranění pomníků těch.
S druhé strany však nelze popříti, že svémocné odstraňování pomníků těch jest rušením veřejného řádu a zákonného pořádku. Jest proto potřebí, aby požadavku lidu československého a to požadavku historicky oprávněnému byl zjednán zákonné podklad, podobně jak se stalo zákonem ze dne 14. dubna 1920, 6. 267 Sb. z. a n., pokud jde o odstranění nevhodných názvů. Osnova tento podklad tvoří.
Osnova ta spočívá na těchto základech:
Pomníky zřízené osobám, které projevily nepřátelství proti smýšlení československého lidu, a členům rodu Habsburského vládnoucího do roku 1780 nebo Habsbursko-lotrinského vládnoucího od roku 1780 buďtež odstraněny, když za to žádá zemská politická správa, resp. na Slovensku ministr a plnou mocí pro správu Slovenska a v Podkarpatské Rusi guvernér. V Čechách, na Moravě a Slezsku bylo právo k příkazu dáno zemské politické správě, aby když by toho politické poměry vyžadovaly, bylo lze po př. cestou rekursní zjednati ještě u ministerstva vnitra nápravu nebo rozkaz cestou dozorčí odvolati (na př. že by šlo o nepatrnou bustu, jež by tvořila část vynikající památky umělecké a bez poškození její se nedá odstraniti).
Předmětem příkazu jsou pomníky na veřejných místech zřízené, tedy na takových místech, jež jsou veřejně přístupny a kde tedy mohou cit československého obyvatelstva urážeti, nikoliv tedy snad v soukromých domácnostech.
Pojem pomníku byl vyložen podle daných poměrů ale jest samozřejmo, že právě zemská politická správa nebude žádati ihned a priori za odstranění všech těch památek, nýbrž že bude postupovati podle okolností případu, přihlížejíc k poměrům politickým, umělecké ceně pomníku, k tomu, kde jest pomník přístupen a pod.
Příkaz k odstranění pomníků vydává se vlastníku pozemku nebo správci veřejného prostranství, ulice, náměstí a pod., na němž pomník stojí. Osoby ty jsou také zpravidla vlastníky pomníku a zpravidla to jsou obce.
Při pomnících uměleckých může býti příkaz k odstranění doplněn i bližšími předpisy o odstranění samém z důvodu toho aby pomník nebyl porušen.
K vyvarování dalších demonstrací pak bylo stanoveno, že místo, kde pomník stojí, musí býti uvedeno v soulad s okolím a že označení, že tu byl pomník a že byl odstraněn, není přípustno.
Vyhoví-li zavázaný příkazu k odstranění pomníku, může se na vlastníku hojiti pro náklady z odstranění vzešlé.
Pomník buď odevzdán vlastníku, nebo není-li znám anebo nechce jej přijmouti, na náklad a jeho nebezpečí bezpečně deponován.
Nevyhoví-li zavázaný příkazu odstraňovacímu, provede se exekuce podle všeobecných pravidel.
Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh zákona přikázán byl ústavnímu výboru.
V Praze dne 23. listopadu 1920.
Dr. Franke, Dr. Lukavský, Němec, Mlčoch, Modráček, Šrámek, Udržal,
Draxl, Hrizbyl, Hrušovský, Špatný, Sladký, Langr, Dr. Bartošek, Zeminová, Sajdl, Stříbrný, Dr. Vrbenský Trnobranský, Dr. Uhlíř, Tučný.