Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
880.
Odpověď
ministra pro zásobování lidu a ministra vnitra
na interpelaci poslance Jos. Mayera a soudruhů (tisk 250)
o nouzi, jež vznikla úplným selháním vázaného hospodaření v okrese Přísečnici a Výprtech.
Okres Výprty a Přísečnice byly uznávány spolu s ostatními rudohorskými okresy Kralickým, Jáchymovským, Nýdeckým a soudními okresy, Svato-Šebastyánským i Horou sv. Kateřiny, po všechnu dobu vázaného hospodaření potravinami za okresy průmyslové, v oboru zásobování za pasivní a nouzové; také dodávky potravin dály se se zřetelem k hospodářským jejich poměrům.
Čtyřnedělní úhrnná potřeba mouky (chlebové i vařivé) čítána podle plné platné dávky činí pro okres Přísečnice 497 q, pro okres Výprty 386 q mouky. Zemský obilní ustav dodal:
v lednu okr. Přísečnice 781 q Výprty 1178 q
v únoru okr. Přísečnice 762 q Výprty 530 q
v březnu okr. Přísečnice 594 q Výprty 556 q
v dubnu okr. Přísečnice 160 q Výprty 175 q
v květnu okr. Přísečnice 340 q Výprty 326 q
v červnu okr. Přísečnice 382 q Výprty 643 q
v červenci okr. Přísečnice 360 q Výprty 304 q
úhrnem okr. Přísečnice 3379 q Výprty 3712 q mlýnských výrobků.
Mimo to dodáno v téže době okresům
Přísečnice 300 q luštěnin a
Výprty 50 q luštěnin
nečítaných na uvedenou dodávku mlýnských výrobků.
Také samostatná akce výpomoci zemědělců a generálního komisionáře obilního ústavu pro Rudohoří našla podporu ministerstva pro zásobovaní lidu.
Ze srovnání potřeby okresů a množství mouky jim dodaného lze seznati, že se nemůže mluviti o selhání státního hospodaření, třeba že situace vyživovací v době od měsíce března do nové žně byla velmi vážná, čehož aprovisační úřady byly si úplně vědomy.
Při citelném nedostatku bramborů sklizně 1919, která byla způsobena předčasnými mrazy koncem října 1919, ježto velká část sklizně bramborové na polích zamrzla, byla okresům horským a nouzovým věnována zvláštní pozornost poskytováním podle možnosti větších přídělů. Byloť okresu Přísečnickému na celkovou potřebu 105 vagónů bramborů dodáno 67 3/4 vagónů a okresu Výprtskému na potřebu 143 vagónů dodáno 76 1/2 vagónů, tedy oběma okresům více než polovice potřeby; naproti tomu byla velmi mnohým okresům jiným dodána stěží polovina vykázané potřeby bramborů.
Dohled pohraniční nelze považovati za opatření směřující proti obyvatelstvu, jemuž by se bránilo nabýti nejnutnějších denních potřeb; kdykoliv jednalo se. o dovoz potravin, bylo žádostem vyhověno, jak prokazuje povolení dovozu bramborů z Německa.
Pokud se zásobování uhlím okresů Přísečnického a Výprtského týče, nelze ani tu mluviti o selhání vázaného hospodářství. Oběma jmenovaným okresům věnována jest ministerstvem veřejných prací stejná pozornost jako okresům jiným a zásobování jich otopným uhlím jest přiměřené celkové situaci. uhelného zásobování ve státě vůbec.
V měsících lednu až září 1920 přiděleno bylo okresu Přísečnickému úhrnem 2420 tun, Výprtskému s městy Výprty a Schmiedeberg 5610 tun otopného uhlí. Na měsíc říjen zvýšen kontingent pro okres Přísečnický na 310 tun proti 200 tunám v září, pro okres Výprtský na 600 tun proti 420 tunám v září.
Nedodávají-li těžařstva pilně přidělené kontingenty, je příčinou toho pokleslá těžba a stále se opětující poruchy na dolech následkem stávek a pak neustálené dosud poměry dopravní.
V pohraničním styku vůči Sasku jsou již ulehčení zavedena.
Na základě výnosů ministerstva vnitra ze dne 7. září 1919, čís. 44295 a ze dne 13. ledna 1920, čís. 911, byly obecní úřady a četnické stanice politických okresů Výprtského, Kralického a Nýdeckého v souvislosti se státní nouzovou akcí pro Rudohoří v listopadu roku 1919 a opětně v březnu 1920 vybídnuty, by při vydávání osvědčení pro malý pohraniční styk postupovaly co možná blahovolně a osvědčení ta odpíraly toliko podloudníkům a ze závažných důvodů státní bezpečnosti.
Pohraničním strážím bylo dále uloženo, by obyvatelstvu jmenovaných okresů při pohraničním styku nečinily žádných zbytečných překážek a aby zejména nezbavovaly potravin přinesených ze sousedního státu.
Tím zavedena byla veškerá ulehčení pohraničního styku, jež při nynějších ještě neustálených poměrech jsou možná.
V Praze dne 9. října 1920.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
Ministr pro zásobování lidu:
Průša, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
880.
Antwort
des Ministers für Volksernährung und des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten Josef Mayer und Genossen (Druck 250)
in Angelegenheit der durch das vollständige Versagen der zentralen Bewirtschaftung verursachten Notlage in den Bezirken Pressnitz und Weipert.
Die Bezirke Weipert und Pressnitz wurden gemeinschaftlich mit den übrigen Erzgebirg-Bezirken Graslitz, Joachimsthal, Neudek und den Nachbarbezirken St. Sebastiansberg. und St. Katharinaberg während der ganzen Zeit der Zwangsbewirtschaftung mit Nahrungsmitteln hindurch, als Industriebezirke, hinsichtlich der Versorgung als passiv und Notstandsbezirke angesehen; auch die Ablieferung der Nahrungsmittel ging mit Rücksicht auf deren wirtschaftliche Verhältnisse vor sich.
Der vierwöchentliche summarische Bedarf an Mehl (Brot und Kochmehl) nach der vollen giltigen Quote macht für den Bezirk Pressnitz 497 q, für den Bezirk Weipert 386 q Mehl aus.
Die Landesgetreideanstalt lieferte:
im Jänner d. B. Pressenitz 781 q, Weipert 1178 q,
im Feber d. B. Pressenitz 762 q, Weipert 530 q,
im März d. B. Pressenitz 594 q, Weipert 556 q,
im April d. B. Pressenitz 160 q, Weipert 175 q,
im Mal d. B. Pressenitz 340 q, Weipert 326 q,
im Juni d. B. Pressenitz 382 q, Weipert 64.3 q,
im Juli d. B. Pressenitz 360 q, Weipert 304 q,
= d. B. Pressenitz 3379 q, Weipert 3712 q Mahlprodukte.
Außerdem wurden in derselben Zeit den Bezirken
Pressnitz 300 q Hülsenfrüchte,
Weipert 50 q Hülsenfrüchte
in die angeführte Lieferung von Mahlprodukten nicht einberechnet, geliefert.
Auch die selbständige Aushilfs-Aktion der Landwirte und des Generalkommissärs der Getreideanstalt für das Erzgebirge fand die Unterstützung des Ministeriums für Volksernährung.
Aus dem Vergleiche des Bedarfes der Bezirke und der ihnen gelieferten Menge Mehl kann gefolgert werden, daß von einem Versagen der staatlichen Bewirtschaftung nicht die Rede sein kann, obgleich die Ernährungssituation in der Zeit vom Monate März bis zur neuen Ernte sehr ernst war, dessen sich die Approvisionierungsämter voll bewußt waren.
Bei dem empfindsamen Mangel an Kartoffeln der Ernte 1919, welche durch vorzeitige Fröste Ende Oktober 1919 verursacht wurde, da ein großer Teil der Kartoffelernte auf den Feldern eingefroren, wurde den Gebirgs und Notstandsbezirken besondere Aufmerksamkeit durch Gewährung von moglichst größerer Zuteilung geschenkt. Wurde doch dem Bezirke Pressnitz auf den ganzen Bedarf per 105 Waggons Kartoffel 67 3/4 Waggons geliefert und dem Bezirke Weipert auf einen Bedarf von 143 Waggons 761 7/2 a Waggons zugestellt, demnach beiden Bezirken mehr als die Hälfte des Bedarfes; demgegenüber wurde sehr vielen anderen Bezirken kaum die Hälfte des ausgewiesenen Kartoffelbedarfes geliefert.
Die Grenzaufsicht kann nicht als eine gegen die Bevölkerung gerichtete Maßnahme betrachtet werden, welcher die Verschaffung der notwendigsten täglichen Bedarfnisse verhindert wäre: wann immer es sich um die Einfuhr von Nahrungsmitteln handelte, wurde den Gesuchen entsprochen, was auch die Bewilligung zur Einfahr von Kartoffeln aus Deutschland bezeugt.
Was die Versorgung der Bezirke Pressnitz und Weipert mit Kohle anbelangt, kann selbst hier von einem Versagen der Zwangsbewirtschaftung nicht die Rede sein. Den beiden genannten Bezirken wird vom Ministerium für öffentliche Arbeiten dieselbe Beachtung zuteil wie den anderen Bezirken und ihre Versorgung mit Brennkohle ist der Gesamtsituation der Kohlen Versorgung im Staate überhaupt angemessen.
In den Monaten Jänner bis September 1920 wurden dem Bezirke Pressnitz im ganzen 2420 Tonnen zugewiesen, dem Bezirke Weipert mit den Städten Weiperl und Schmiedeberg 5610 Tonnen Brennkohle, Für den Monat Oktober wurde das Kontingent für den Bezirk Pressnitz aus 310 gegenüber von 200 Tonnen im September erhöht, für den Bezirk Weipert auf 600 Tonnen gegenüber 420 Tonnen im. September.
Wenn die Schächte das volle zugewiesene Kontingent nicht liefern liegt die Ursache in der gesunkene Förderung und der stets sich wiederholenden Störung auf den Schächten infolge Streiks und der bis jetzt nicht gefestigten Verkehrsverhältnisse.
Im Grenzverkehre gegen Sachsen sind bereits Erleichterungen eingeführt.
Auf Grund der Erlässe des Ministeriums des Innern vom 7. September 1919. Z. 44295 und vom 13. Jänner 1920 Zl. 911 wurde den Gemeindeämtern und Gendarmerieposten der Bezirke Weipert, Graslitz und Neudek im Zusammenhang mit der staatlichen Notstandsaktion für das Erzgebirge im November 1919 und neuerlich im März 1920 auferlegt, bei Ausfolgung der Bescheinigungen für den kleinen Grenzverkehr möglichst wohlwollend vorzugehen und diese Bescheinigungen nur Schmugglern und aus gewichtigen Gründen der staatlichen Sicherheit verweigern.
Den Grenzorganen wurde weiters auferlegt, daß sie der Bewohnerschaft der angeführten Bezirke beim Grenzverkehr keine überflüssigen Hindernisse in den Weg legen und daß sie namentlich die aus dem Nachbarstaate mitgebrachten Nahrungsmittel nicht beschlagnehmen.
Hiemit wurden alle Erleichterungen im Grenzverkehre, soweit dieselben bei den jetzigen noch ungefestigten Verhältnissen möglich sind, eingeführt.
Prag, am 9. Oktober 1920.
Der Minister des Innern:
Černý, m. p.
Der Minister für Volksernährung:
Průša, m. p.