Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Původní znění.
971.
Odpověď
vlády
na interpelaci poslance Hackenberga a soudruhů (tisk 368)
na celou vládu
o používání vojska k národnostnímu znásilňování a politickému utiskování ve volbách do obcí.
Interpelace vychází z nesprávného základu. Zákon o stálých voličských seznamech ze dne 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a nař. neobsahuje totiž předpisů, že vojíni mají býti zapsáni do voličských seznamů oné obce, v níž jsou posádkou v době, kdy konají se volby do obcí, nýbrž, že vojíni mají býti zapsáni do voličských seznamů obce, ve které jsou službou přikázáni v den vyložení voličských seznamů.
Podle § 14 zákona o stálých voličských seznamech pak provádějí se podle těchto seznamů, platících vždy pro půl roku, volby do obcí. A tím jest při volbách do obcí znemožněno každé znásilňování voličů vojíny jiné národnosti, kteří by byli před volbou do obce přeloženi.
Tvrzení v interpelaci obsažené, jako by vláda pomocí vojska chtěla působiti na volební výsledky, neodpovídá skutečnosti. Že posádky čs. vojska na př. v Brně, ve Znojmě nebo v Opavě jsou nyní větší než snad za Rakouska a že jsou nyní přechodně též posádky v Pohořelicích a Krnově, vysvětluje se tím, že bylo nutno přeložiti do těchto posádek rozličné útvary a ústavy, které dříve se nacházeli ve Vídni neb v Haliči.
Ve Vídni a v Krakově byla sborová velitelství, k nimž patřilo území Moravy a Slezska. Jelikož v republice se stalo střediskem Brno, vysvětluje se tím větší počet vojska než bývalo za Rakouska. Proto také bylo třeba využitkovati každého místa, kde se vůbec dalo vojsko ubytovati.
Počet vojínů v naznačených obcích nebyl takový, že by byl tím obrácen skutečný poměr národnosti tak, že by byla ovládla česká menšina německou většinu.
V Brně jest počet vojska v poměru k civilnímu obyvatelstvu tak malý, že vliv na volební výsledek sotva přijde v úvahu.
Ve Znojmě jest nyní brigádní velitelství a tím se zvětšila posádka, avšak většina českých hlasů při volbách byla vetší než počet vojska. V Pohořelicích jsou baráky, které musela vojenská správa pro ubytování vojska využitkovati. V Opavě jest nyní velitelství divise, což ovšem za Rakouska nebývalo, avšak vliv vojska, při volbách nebyl takový, aby byl měnil podstatně poměr obou národnosti při volbách. Ještě menší vliv posádky jest v Krnově, kde posádka vzhledem k počtu německého obyvatelstva jest nepatrná. Pokud se týče událostí olomouckých a jihlavských, poukazuje se na prohlášení ministerského předsedy k některým interpelacím dne 9. července 1920.
Ohledně propuštění legionářů z vojenské služby platí patent presidenta republiky ze dne 6. října. 1920 o demobilisaci, ohledně miliční soustavy poukazuje se na § 1, odst. 2. branného zákona republiky československé ze dne 19. března 1920.
V Praze dne 19. listopadu 1920.
Předseda vlády:
Černý, v. r.
Ministr národní obrany:
Gen. Husák, v. r.
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Překlad.
971.
Antwort
auf die Interpellation des Abg. Hackenberg und, Genossen (Druck-Nr. 368)
an die Gesamtregierung,
betreffend die Verwendung des Militärs zur nationalen Vergewaltigung und der politischen Unterdrückung bei Gemeindewahlen.
Die Interpelation geht von einer unrichtigen Grundlage aus. Das Gesetz über die ständigen Wählerlisten vom 19. Dezember 1919, Nr. 663 Sammlung der Ges. und Vdg. enthält nämlich keine Vorschriften darüber, daß die Soldaten in die Wählerlisten jener Gemeinde aufzunehmen sind, in der sie im. Augenblick der Gemeindewahl garnisonieren sondern daß die Soldaten in die Wählerlisten jener. Gemeinde aufzunehmen sind, in der sie am Tage der Auslegung der Wählerlisten dienstzugewiesen sind.
Gemäß § 14 des Gesetzes über die ständigen Wählerlisten werden dann nach diesen je für ein halbes Jahr gültigen Listen die Gemeindewahlen durchgeführt. Hiedurch ist bei den Gemeindewahlen jegliche Vergewaltigung der Wähler durch Soldaten einer anderen Nationalität, die vor der Wahl in die Gemeinde verlegt wurden, unmöglich gemacht.
Die in der Interpellation enthaltene Behauptung, daß die Regierung mit Hilfe des Militärs auf das Wahlergebnis einzuwirken suchte, entspricht nicht den Tatsachen. Daß die Garnisonen des tschechoslowakichen Heeres z. B. in Brünn, Znaim oder in Troppau gegenwärtig größer sind als im ehemaligen Österreich und daß gegenwärtig vorübergehend auch in Pohrlitz und Jägerndorf Garnisonen bestellen, erklärt sich daraus, daß in diese Garnisonen verschiedene Formationen und Anstalten verlegt werden mußten, die sich früher in Wien oder in Galizien befanden.
In Wien und in Krakau bestanden Korpskommandos, zu denen die Gebiete Mährens und Schlesiens gehörten. Da in der Republik Brünn zum Zentrum wurde, erklärt sich hiedurch die größere Zahl des Militärs im Vergleich mit der Zahl im ehemaligen Österreich. Deshalb mußte auch jeder Ort ausgenützt werden, in dem überhaupt Militär untergebracht werden konnte.
Die Zahl der Soldaten in den bezeichneten Gemeinden war nicht so groß, als daß durch sie das tatsächliche Verhältnis der Nationalitäten derart umgekehrt worden wäre, daß die tschechische Minderheit die Oberhand über die deutsche Mehrheit erlangt hätte.
In Znaim befindet sich gegenwärtig ein Brigadekommando und hiedurch ist die Garnison gewachsen, doch war, die Mehrheit der tschechischen Stimmen bei den Wahlen grüßer als die Zahl der Militärpersonen. In Pohrlitz befinden sich Baracken, die von der Heeresverwaltung für die Unterbringung des Militärs ausgenützt werden müßten. In Troppau befindet sich jetzt das Kommando einer Division, was im ehemaligen Österreich nicht der Fall war, doch war der Einfluß des Militärs bei den Wahlen nicht so groß, als das er das tatsächliche Stärkeverhältnisder beiden Nationalitäten bei den Wahlen verschoben hätte. Noch geringer ist der Einfluß der Garnison in Jägerndorf, wo die Garnison mit Rücksicht auf die Zahl der deutschen Bevölkerung klein ist.
Hinsichtlich der Olmützer und Iglauer Ereignisse wird auf die Erklärung des Ministerpräsidenten zu einigen Interpellationen vom 9. Juli 1920 verwiesen.
Bezüglich der Entlassung der Legionäre aus dem Militärdienste gilt das Patent des Präsidenten der Republik vom 6. Oktober 1920, betreffend die Demobilisation, hinsichtlich des Milizsystems wird auf § 1, Abs. 2 des Wehrgesetzes der tschechoslowakischen Republik vom 19. März 1920 hingewiesen.
Prag, den 19. November 1920.
Der Ministerpräsident:
Dr. Černý m. p.
Der Minister für nationale: