Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Důvodová zpráva.

Původně zamýšlela statní správa učiniti dodatečná rozpočtová opatření pro rok 1920 pro všechny potřeby, které byly nutné následkem privtělení Hlučínska a jiných území dle mírových smluv a chtěla pojati do toho dodatku též všechny potřeby podmíněné různými zákony, vládními nařízeními, neb usnesením ministerské rady, jakož i změnou předpokladů pro sestavování státního rozpočtu na rok 1920.

Potřeby tyto byly jednotlivými státními ústředními úřady a jim na roveň postavenými státními orgány vykázány následujícími obnosy výdajů řádných a mimořádných, které v připojeném výkazu sestaveny jsou:

Naproti těmto dodatečným požadavkům byly ale také vykázány následující obnosy úhradové, jichž vplynutí do státní pokladny během roku 1920 se pokládá za nepochybné; tyto dodatečné příjmy jak. řádné tak mimořádné jsou v následujícím výkazu sestaveny.

Srovnáním celkové dodatečné potřeby v obnosu 4.862,251.112 K

a dodatečné úhrady v obnosu 2.675,780.021 K

jeví se celková dodatečná potřeba pro rok 1920 obnosem 2.186,521.091 K.

Potřeba tato jest však do značné části hrazena úsporami ve výdajích státním rozpočtem pro rok 1920 povolených, které obnášejí dle bezpečných předpokladů 1.217,000.000 K.

Obnos tento se skládá z následujících položek:

I. Podle tit. 1. § 1. X. kap. VII. rozpočtu na rok 1920 bylo pro úrokovou službu na předválečný dluh rakouský, uherský a společný preliminováno okrouhle 720,000.000 K.

Kromě toho pak dle tit. 1. § 2.1. téže kap. na splátku kapitálu 90,000.000 K, úhrnem tedy 810,000.000 K.

Při stanovení tohoto rozpočtu vycházelo ministerstvo financí z předpokladu, že úrokování a splácení předválečných dluhu v r. 1920 skutečně nastane, ježto mělo za to, že reparační komise v tomto roce část předválečného dluhu na naši republiku připadající určí a povinnost ku placení úroku a splátek skutečně nastane. Toto se však nestalo; nejen že reparační komise nám část předválečných dluhů dosud nepřiřkla, nýbrž nebyly ani formální předpoklady (sepsání dle čísel atd.) splněny a nelze tudíž za, to míti, že by v roce 1920 jakékoliv placení dluhu předválečného, ať již úroku nebo splátek mohlo ještě nastati.

Ustanovení čl. VI. odst. 2. fin. zákona pro rok 1920 (č. 104 sb. z. a nař.). dle kterého částky určené na zaplacení úroku státního dluhu atd. mohou býti vydávány i po uplynutí r. 1920, nemá v tomto případě místa. Nemáme totiž ještě. právního závazku ku vyplácení úroků a, kapitálů z těchto předválečných dluhů. Mírová smlouva St. Germainská stanoví sice, že jistou část dluhu předválečného republika československá převezme; to však jest pouze závazkem vůči státům, se kterými smlouva byla uzavřena, že učiníme uvnitř svého státu ústavní opatření, dle kterého závazkům, které jsme převzali, vyhovíme. Právním titulem pro majitele předválečných státních dluhopisů bude tudíž toto ústavní opatření, — zákon, — který na podkladě mírové smlouvy teprve vydán bude. Ježto zákon takový dosud vydán nebyl, není možno mluviti o tom, že by úroky z dluhů předválečných patřily k dávkám takovým, které se na právním titulu zakládají a které by tudíž i po uplynutí r. 1920 z povolených úvěrů mohly býti vypláceny.

Nebudou-li patřičné částky použity, propadají a možno je čítati do úspor.

Podobné má se to i s úroky v obnosu 7 mil. K ze státní půjčky bankovkové (tit. 1. § 1. V.) kap. 7. (strana 15.). Dluh tento jest se strany věřitelů nevypověditelný; pouze stát má právo jej kdykoliv splatiti a vypověděti. Vypověditelnost a splatitelnost tato týká se i úroků, které se nevyplácejí, nýbrž pouze ku kapitálu připisují. (§ 8. odst. 4. nař. ministra financí ze dne 25. února 1919, č. 86 sb. z. a n.).

Poněvadž splacení této půjčky i se zadrženými úroky souvisí se zaplacením dávky z majetku a strany do konce roku 1920 nároku na zaplacení rozhodně míti nebudou, možno i tyto úroky pokládati za úsporu v r. 1920 učiněnou.

Možno tudíž počítati při kap. 7. s úsporou 817,000.000 K.

II. V původní osnově zákona o požitcích válečných poškozenou (jak předložena byla ministerstvu financí při sdělávání návrhu rozpočtu na rok 1920) bylo stanoveno, že zákon tento vejde v platnost dnem 1. února 1920.

Zákon o požitcích válečných invalidů (projednaný ve výboru Nár. shrom. koncem ledna 1920) vešel však v platnost teprve dnem 1. května 1920, a jest tudíž preliminováno o, tříměsíční potřebu více.

Mimo to bylo v původní osnově počítáno s důchody sourozenců a nebyly dále v době sdělávání rozpočtu na rok 1920 známy ani přibližně výsledky komisí prohlídkových a byly tudíž ohledně poctu percipientů za základ vzaty došlé přihlášky.

Při sestavování návrhu rozpočtu na rok 1921 bylo k okolnostem posléze jmenovaným přihlíženo a počítá se u pol. 1. a 2. § 2. tit. 4. kap. XXI. na potřebu 12ti měsíční úhrnem 568,500.000 K,

připadá na jeden měsíc 47,375.000 K,

tudíž na 8 měsíců 379,000.000 K.

U porovnání potřeby v rozpočtu na rok 1920 zařazené 900,000.000 K jest preliminováno více o 521,000.000 K.

Přihlíží-li se k tomu, že ministerstvu sociální péče bylo ministerstvem financí v dohodě s tamním úřadem povoleno hraditi v roce 1920 z úvěrů položek 1. a 2. § 2. tit. 4. různá větší překročení u jiných položek kap. 21. a že ministerstvo soc. péče žádá ještě povolení dalších překročení a že nutno počítati s částečným prováděním kapitalisace důchodů a s úhradou případných přeplatku vojenských zaopatřovacích požitků a státního vyživovacího příspěvku, možno s naprostou určitostí počítati s úsporou okrouhle 400 mil. K.

Aby však i všem nepředvídaným nahodilostem, které by snad mohly způsobiti zmenšení očekávaných dodatečných příjmů, již předem čeleno býti mohlo, nehodlá se. využíti shora vykázaného obnosu úspor v celém rozsahu ku vyrovnání dodatečné celkové potřeby per 2.186,521.091 K,

nýbrž pouze ku krytí dodatečného schodku všech kapitol, kromě kapitoly XI. Ministerstvo Národní obrany, kterýžto schodek obnáší 1.056,613.011 K,

kdežto schodek kapitoly XI. Ministerstvo Národní obrany per 1.129,908.080 K

se zamýšlí krýti úvěrní operací.

Potřeba a úhrada úřadu pro zahraniční obchod vkládá se do dodatku rozpočtového pouze z důvodů státně-účetnických, protože tento úřad teprve během roku 1920 vznikl a proto do hlavního rozpočtu zařazen býti nemohl. Má-li však tento úřad míti řádný podklad pro své účtování, jest nutno, aby též do státního rozpočtu dodatečně zařazen byl. Děje se tak pod zvláštní kapitolou XXVI.

Na výši schodku rozpočtového hospodářství tohoto úřadu nikterak nepůsobí, protože jest dle svého určení soběstačným, svou potřebu kryje vlastními příjmy a jeví se tudíž ve státním rozpočtu pouze jako položka průběžná.