Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1046.
Vládní návrh
Zákon
ze dne ......................................... 1920
o zabírání bytů obcemi.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
I. O oznamování a prohlídce bytů a místností.
§ 1.
(1) Kdo hodlá pronajmouti nebo dáti do podnájmu byt nebo jakoukoliv jinou místnost, jest povinen oznámiti to napřed ke schválení obci. V oznámení jest uvésti, zdali byt nebo místnost je prázdná, zdali byla vypovězena, či z jakého důvodu se uprázdní, a udati jméno, zaměstnání, dosavadní bydliště (byt) najimatele (podnájemce), nájemné, jež pronajimatel požaduje, a den, kdy najímaný předmět má najimateli býti odevzdán. Tutéž povinnost má, kdo byt nebo jinou místnost bez schválení obce pronajal, nenastěhoval-li se nájemník do dne, kterého zákon tento nabyl účinnosti (§ 30).
(2) Nevyhovuje-li oznámení náležitostem odst. 1., nebo jde-li z něho na jevo, že byt nebo místnost není ani prázdná ani že není vypovězena, může obec oznámení vrátiti, a pokládá se pak oznámení za neučiněné.
(3) Neobdržel-li pronajimatel rozhodnutí obce do 14 dnů poté, kdy oznámení bylo obci podáno, pokládá se nájemní, smlouva za schválenou.
(4) Obec může schválení smlouvy odepříti, jen neprokáže-li pronajimatel, že najimatel vyhovuje podmínkám § 14.
(5) Nevyhovuje-li najimatel těmto podmínkám, nesmí obec schválení nájemní smlouvy odepříti, pronajímá-li majetník podniku (důlního, továrního, živnostenského nebo zemědělského byty při podniku zřízené pro jeho zaměstnance nebo byty přístupné toliko prostorami náležejícími k podniku dělníkům nebo jiným zřízencům svého závodu.
(6) Obec nesmí schválení smlouvy podnájemní o jedné obytné místnosti odepříti, je-li podnájemníkem žák nebo posluchač střední nebo vysoké školy nebo jiných škol neb ústavů jim na roveň postavených v obci nebo v obcích okolních, byť i nevyhovoval podmínkám § 14.
(7) Podnájemní smlouva o bytu nebo jiné místnosti neb o části bytu, ve kterém nájemník sám nebydlí nebo z něhož se hodlá stěhovati, jest platná, jen svolil-li k ní držitel domu. Oznámení o takové smlouvě, nedoložené písemným svolením držitele domu, jest pokládati za neučiněné.
(8) Odepře-li obec schválení nájemní nebo podnájemní smlouvy, pokládají se byt nebo místnosti za zabrané dnem, kdy měly býti podle dřívější smlouvy vyklizeny nebo podle smlouvy neschválené novému najímateli nebo podnájemci odevzdány.
(9) Bylo-li odepřeno schválení smlouvy podnájemní o části bytu, ve kterém pronajimatel zároveň bydlí, nastává zabrání jen tehdy, jsou-li pronajímané místnosti přespočetné podle §§ 5 a 8, čís. 9.
(10) Schválení nájemní smlouvy pozbývá platnosti, nenastěhoval-li se nájemník do bytu nebo místnost do 4 neděl poté, kdy podle oznámení měl mu najímaný předmět býti odevzdán. Novou nájemní smlouvu jest oznámiti podle odst. 1.
(11) Smlouvy nájemní nebo podnájemní, jichž schválení podle tohoto zákona bylo pravoplatným rozhodnutím obce odepřeno, jsou neplatny.
§ 2.
(1) K žádosti obce, ve které potřeba bytů jest zvlášť naléhavá, může ministerstvo sociální péče, na Slovensku ministr s plnou mocí pro správu Slovenska, výjimečně naříditi, že držitelé domů v obci jsou povinni u obce přihlašovati všechny uprázdněné byty a místnosti, a vyhraditi obci právo, aby označila osoby, kterým byty a místnosti ty jest pronajmouti.
(2) Přihláška musí se pak státi:
do tří dnů poté, kdy příslušné nařízení ministerstva sociální péče nebo ministra s plnou mocí pro správu Slovenska bylo v obci veřejně vyhlášeno, co do bytů a místností tou dobou nepronajatých nebo sice pronajatých, ale již vypovězených;
později do tří dnů po výpovědi nebo jinakém rozvázání nájemního poměru, nebo nebylo-li tu nájemního poměru, do tří dnů po uprázdnění bytu nebo místnosti.
(3) V přihlášce musí býti udáno, z čeho se byt skládá neb o jakou místnost jde, a výše požadovaného nájemného a vedlejších poplatků.
(4) Neprokáže-li držitel domu obci do 8 dnů po učiněné přihlášce, že byt nebo místnost pronajal osobě, o které obec uznala, že vyhovuje podmínkám § 14, označí mu obec do dalších 8 dnů jméno a povolání aspoň 10 uchazečů vyhovujících podmínkám § 14, kteří jsou ochotni byt nebo místnost najmouti za nájemné vyhovující ustanovením zákona o ochraně nájemníků.
(5) Neoznámí-li držitel domu obci do 8 dnů, pro koho z označených uchazečů se rozhodl, pokládá se byt neb místnost za zabranou podle § 8.
(6) Nedojde-li k nájemní smlouvě s osobou, pro kterou se držitel domu rozhodl, smí byt nebo místnost býti pronajata jen některému z uchazečů, kteří mu obcí k jeho žádosti budou znovu označeni podle odst. 4.
(7) Nebyla-li nájemní smlouva o bytu nebo místnosti uzavřena do 14 dnů poté, kdy držitel domu oznámil obci své rozhodnutí podle odst. 5, nebo do 8 dnů poté kdy mu obec po druhé označila uchazeče podle odst. 6. pokládá se byt nebo místnost za zabranou podle § 8.
(8) V obci, pro kterou bylo vydáno nařízení v odst. 1. označené, platí ustanovení § 1 jen co do smluv podnájemních, co do bytů, označených v § 1, odst. 5., a co do bytů, pro které obec držiteli domu neoznačila uchazeče ve lhůtě podle odst. 4.
§ 3.
Držitel domu musí oznámiti obci:
1. byty a částí bytů, ve kterých aspoň po 4 týdny nikdo neobývá nebo někdo obývá jen občas;
2. byty, kterých se používá za skladiště;
3. místnosti tovární, živnostenské obchodní, hospodářské, ateliery a jiné místnosti, jsou-li aspoň po 4 týdny prázdny neb aspoň po 3 měsíce nepoužívány, nebo používá-li se jich aspoň 4 týdny k uložení věcí, vyjímajíc místnosti, kterých podle jejich určení možno užívati jen v určitých obdobích (cukrovary, lihovary, sušárny ovoce a pod.), a místnosti podniků továrních, živnostenských a zemědělských, jichž se pravidelně k ukládání věcí používá;
4. mimo to v obcích, ve kterých platí nařízení ze dne 28. března 1918, č. 114 ř. z., místnosti odňaté účelům obývacím a byty povstalé sloučením dvou nebo několika bytů, nastaly-li tyto změny po početí platnosti uvedeného nařízení v obci.
§ 4.
(1) Kdo má v téže obci aneb v různých obcích dva nebo několik bytů spolu nesouvislých, musí o všech svých bytech učiniti oznámení každé obci, ve které má byt.
(2) Tutéž povinnost mají členové společné domácnosti, kteří mimo byt, společný s ostatními členy domácnosti, mají ještě byt zvláštní. Povinnosti té nemají členové domácnosti, kteří navštěvujíce v jiné obci střední nebo vysokou školu nebo jinou školu neb ústav jim na roveň postavený, mají v ní nebo v obcích okolních v podnájmu jednu obytnou místnost.
(3) V oznámení jest uvésti byt, kterého strana vyžaduje pro sebe.
(4) Vyžaduje-li strana pro sebe více než jeden z oznámených spolu nesouvislých bytů, které jsou v téže obci nebo v různých obcích téhož politického okresu, rozhodne okresní politická správa, zdali, straně jest byty ponechati, po případě které z nich se jí ponechají; jsou-li v různých politických okresích, rozhodne zemská správa politická, a jsou-li v různých zemích, ministerstvo sociální péče.
(5) Ustanovení předchozího odstavce platí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi s tou obměnou, že jsou-li byty v téže obci nebo v městě s právem municipálním nebo v různých obcích téhož politického okresu, rozhoduje administrativní vrchnost první stolice, jsou-li v různých politických okresích téže župy, župan, jsou-li v různých župách, úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska, a pokud jde o území Podkarpatské Rusi, šéf civilní správy Podkarpatské Rusi.
(6) Z rozhodnutí okresní správy politické (administrativní vrchnosti první stolice) jest přípustné odvolání k zemské správě politické (k županu). Rozhodnutí zemské správy politické (župana) jest konečné.
§ 5.
(1) Přednosta domácnosti jest povinen oznámiti k čemu se užívá každé jednotlivé místnosti jeho bytu,
1. má-li byt více obytných místností, než-li jest dospělých členů domácnosti (přednost domácnosti v to čítaje), vyjímaje byt o 3 obytných místnostech, obývaný alespoň dvěma dospělými členy domácnosti,
2. má-li byt více obytných místností než čtyři.
(2) Za dospělé pokládají se členové domácnosti, kteří dokonali čtrnáctý rok. Mladší členové domácnosti čítají se vždy 2 za dospělou osobu. Lichý nedospělý se nečítá.
(3) K členům domácnosti nepočítají se osoby služebné a podnájemníci.
(4) Za obytné místnosti nepokládají se kuchyně a pokoje pro služebné, slouží-li skutečně tomuto svému určení, spíže, předsíně, koupelny, verandy a ostatní vedlejší příslušenství.
(5) V oznámení jest uvésti, kolik jest v bytě místností větších než 40 m² a kolik menších než 12 m², zdali výměra obytných místnost nepřevyšuje 80 m², a kolik byt má vchodů zvenčí, ze schodiště a z předsíně.
§ 6.
(1) Ustanovení §§ 3 a 5 o oznamování bytů a místností neplatí v obcích, které mají méně než 1000 obyvatel podle posledního sčítání.
(2) Oznámení podle §§ 1 3 až 5 jest učiniti do 8 dnů poté, kdy nastala skutečnost zakládající povinnost k oznámení.
(3) Obec může veřejnou vyhláškou upraviti obsah a způsob oznámení podle §§ 1 až 5.
§ 7.
(1) Obec má právo žádali od držitelů domu, nájemníků, podnájemníkův a jiných osob ústní nebo písemná sdělení o všech bytech a místnostech a dáti je prohlédnouti osobami k tomu zmocněnými a řádným, úředním průkazem o opatřenými, které požívají ochrany § 68 tr. z. nebo čl. XL. uher. zákona z r. 1914. K prohlídce mohou býti zmocněni členové obecního zastupitelstva, členové bytové komise, úředníci a jiní zřízenci obce. K žádosti majetníka bytu budiž k prohlídce přizván úřední lékař.
(2) Prohlídku jest obmeziti na to, aby bylo zjištěno, jaká jest poloha, velikost a rozloha bytu nebo jiných místností ve všech jich částech i s příslušenstvím, kdo v nich obývá, nebo k jakému jinému účelu jsou určeny.
(3) Prohlídka dějž se bez každého zbytečného obtěžování v přítomnosti majetníka bytu nebo místnosti, dospělého člena jeho rodiny nebo jeho zaměstnance v místnosti přítomného v hodinách, zvláštními předpisy určených pro prohlídku místností najimatelem, a není-li takových předpisů, vždy jen od 10. do 12. hodiny dopolední a od 2. do 4. hodiny odpolední.
(4) Orgán vykonávající prohlídku jest povinen šetřiti ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., zejména musí vykázati své oprávnění k prohlídce a vydati majetníku bytu neb místnosti nebo jeho zástupci na jeho požádání ihned, nebo nejdéle do 24 hodin písemné potvrzení o vykonané prohlídce a důvodech pro její provedení.
(5) Zavřené místnosti smějí za účelem prohlídky býti otevřeny jen tehdy, nepostaral-li se majetník bytu nebo místnosti nebo jeho zmocněný zástupce po řádném vyzvání o to, aby prohlídka byla možná, a to jen za přítomnosti člena obecního zastupitelstva nebo bytové komise, a v místech, kde jest státní policejní úřad, také orgánu tohoto úřadu. Po provedené prohlídce místnosti se úředně uzavrou, a o prohlídce sepíše se protokol, jejž uloží obec, a do něhož majetník bytu nebo místnosti nebo jeho zmocněný zástupce může kdykoli nahlédnouti.
II. O zabírání bytů a místností.
§ 8.
Obec může zabrati:
1. byty a části bytů, ve kterých aspoň po 4 týdny nikdo neobývá nebo někdo obývá jen občas, má-li majetník bytu kdekoliv jiný stálý byt, leč že by byt byl neobýván nebo jen občasně obýván z vážných důvodů (odcestování ve veřejném zájmu, na studie, na prázdniny nebo za povoláním, pobyt v nemocnici nebo v lázních, konání vojenského cvičení a pod.);
2. byty, kterých se používá za skladiště, lze-li věci tam uložené uložiti bezpečně jinde; musí-li věci býti uloženy mimo dům, staniž se tak na útraty a nebezpečí obce;
3. místnosti tovární, živnostenské, obchodní, hospodářské, ateliery a jiné místnosti, jsou-li aspoň po 4 týdny prázdné nebo po 3 měsíce nepoužívané, nebo užívá-li se jich jenom k uložení věcí, které lze uložiti jinde, vyjímajíc místnosti, kterých podle jejich určení možno užívati jen v určitých obdobích (cukrovary, lihovary, sušárny ovoce a pod.), a místnosti podniků továrních, živnostenských, a zemědělských, jichž se pravidelně k ukládání věcí používá. Místnosti podniků továrních, živnostenských a zemědělských mohou býti zabrány jen, jsou-li i s příslušenstvím přístupny odjinud než-li prostorami náležejícími k podniku, nebo mohou-li býti tak odděleny, aby byly zvlášť přístupny;
4. místnosti odňaté účelům obývacím bez úředního povolení (§ 3, č. 4.);
5. ze dvou nebo více bytů téhož majetníka ty byty, kterých strana pro sebe nevyžaduje, neb o kterých příslušným úřadem nebylo rozhodnuto, že budou majetníku ponechány (§ 4);
6. byty nebo místnosti pronajaté nebo do podnájmu dané beze schválení obce podle § 1 nebo proti ustanovení § 2 a byty nebo místnosti pronajaté se schválením obce podle nepravdivého oznámení;
7. byty, do nichž se jejich majetníci nastěhoval bez povolení podle zákona o omezení práva stěhovacího;
8. byty dané do podnájmu, opatří-li obec podnájemníku vhodný a dostatečný byt náhradní. Za dostatečný byt náhradní pro osamělého podnajemníka v bytě, jehož majetník zároveň užívá, pokládati jest jeden pokoj. Přestěhování podnájemníka provede, nedojde-li k jiné úmluvě, obec svým nákladem a na své nebezpečí;
9. u bytů označených v § 5 místnosti nad počet, zakládající povinnost k oznámení, lze-li v nich samostatně obývati nebo je k samostatnému obývání upraviti, šetříc těchto zásad:
a) o podnájemních místnostech platí, co uvedeno pod čís. 8.;
b) není-li v bytě zvláštních místnosti, určených pro přespávání služebných, ponechati jest pro služebné tolik místností, aby vždy nejvýše dvěma služebným stejného pohlaví dostalo se jedné místnosti. Za pokoje pro služebné nelze pokládati místnosti, kterých služební skutečně zcela nepoužívají;
c) místností, kterých majetník bytu nutně potřebuje k vykonávání svého povolání, nelze zabrati; to platí zejména o domácích dílnách řemeslníků, o ordinačních místnostech, čekárnách, laboratořích a domácích lékárnách lékařů, advokátních kancelářích, pracovnách a kancelářích stavitelů a civilních geometrů, pracovnách a soukromých knihovnách vysokoškolských profesorů a docentů, pracovnách poslanců, senátorů a ministrů, pracovnách a studovnách žurnalistů, spisovatelů a umělců, prodejnách místnostech soukromých nakladatelů a o pracovnách veřejných úředníků a jiných duševních pracovníků, pokud pracují převážně ve svých bytech;
d) místnosti o ploše větší než 40 m čítají se zpravidla za dvě; místnosti o ploše menší než 12 m² nečítají se za obytné;
e) majetníku zabraných místností ponechati jest uvnitř bytu místnost, které je nevyhnutelně třeba k řádnému uložení nábytku a zařízení z místností zabraných; tato místnost jest vyloučena ze zabrání;
f) co do volby místností, které jest zabrati, budiž přihlíženo pokud možno ku přání majetníka bytu;
g) zabrání přespočetných místností jest přípustno i v obcích, pro které podle § 6, odst. 1., není stanovena povinnost k oznámení;
10. z bytů vzniklých sloučením dvou nebo několika bytů bez povolení podle §§ 3 a 4 nařízení ze dne 28. března 1918, čís. 114 ř. z., části připojené majetníkem bytu, a to nehledě na počet členů domácnosti;
11. místnosti, o nichž jest prokázáno, že jejich majetník nabízel je jinému za odstupné v penězích nebo jiných věcech nebo za jiné výhody nebo s podmínkou, že bude odkoupen nábytek, pokud jich užívá ten, kdo je takto nabízel.
§ 9.
(1) Ze zabrání jsou vyloučeny kromě místností uvedených již v § 8:
1. místnosti, jichž se užívá k účelům osvětovým, a místnosti, ve kterých jsou trvale uloženy umělecké nebo jiné cenné sbírky, pokud jich nelze uložiti v ostatních místnostech bytu;
2. místnosti, které mají velikou cenu uměleckou nebol historickou;
3. místnosti podle zákona ze dne 11. června 1919, č. 332 Sb. z. a n., již zabrané nebo místnosti, které podle téhož zákona mohou býti zabrány, nebudou-li ministerstvem veřejných prací k žádosti obce uvolněny;
4. místnosti, ve kterých jest uložen nábytek z místností, které jich majetník pronajal;
5. byty veřejných úředníků a osob vojenských, přidělených na čas na jiné místo služební, nebo na jiné služební místo přeložených, nemají-li tam dosud bytu;
6. byty a místnosti, které ministerstvo sociální péče v dohodě se súčastněnými ministerstvy z veřejných ohledů označí za vyloučeny ze zabrání;
7. místnosti, jichž majetníci zřídili nebo zřizují náhradní místnosti podle § 9 zákona ze dne 30. října 1919, č. 592 Sb. z. a n., anebo zaváží se reversem obci podaným, že zřídí v obci nebo v některé obci okolní svým, nákladem náhradní místnosti přiměřeně místnostem zabrání podléhajícím co do počtu a co do velikosti, a pronajmou je osobám označeným obci za nájemné, nepřevyšující nájemné v místě obvyklé, anebo že poskytnou náhradní byty v místnostech nepodléhajících zabrání. Revers pozbývá právního účinku, nebylo-li započato se stavbou náhradních místností do 3 měsíců po jeho vydání. Lhůtu tuto může obec z důležitých důvodů prodloužiti. O výši nájemného ze zabraných místností rozhoduje, nedojde-li k dohodě s nájemníkem obcí označeným, nájemní úřad nebo okresní soud podle §. 12, odst. 4.
(2) Pro místa lázeňská může ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry povoliti další výjimky z ustanovení § 8.
§ 10.
(1) Zabráním bytů nebo místností pozbývají držitel domu a nájemník práva, by volně nakládali se zabranými byty a místnostmi, a nájemní smlouvy o nich se zrušují dnem, kdy projde lhůta k vyklizení (§ 11, odst. 3). Majetník zabraných místností jest však oprávněn jich používati, pokud jich nepoužije obec.
(2) Zabrání trvá, i když se změní držitel domu nebo nájemník bytu z části zabraného.
(3) Jsou-li zabrané mastnosti přístupny jen ze společné předsíně bytu, k němuž dosud přináležely, jest majetník bytu povinen dovoliti jich nájemníku přístup k nim a kromě toho používání vodovodu a záchodu jen z této předsíně, přístupných. Nájemník jest povinen spolupečovati o udržování příslušenství, jehož spoluužívá. Kuchyně, spíže, koupelny a jiného takového příslušenství, jehož spoluužíváním bylo by ohroženo domácí hospodářství majetníka bytu, , nájemník zabraných místností nemůže používati beze svolení majetníka bytu. Držitel domu jest povinen dovoliti, aby pro nezbytnou potřebu nájemníka zabraných části bytů v jeho domě byla na náklad obce učiněna zvláštní opatření.
(4) Spory o nutnosti nebo rozsahu spoluužívání bytových příslušenství a o povinnosti nájemníkově příslušenství spoluudržovati rozhoduje obec.
§ 11.
(1) O rozhodnutí obce, kterým podle § 8 se zabírá byt nebo místnost neb o zabrání nastalém podle § 1, odst. 8., nebo § 2, odst. 5. a 7., buďtež písemně zpraveni všichni súčastnění (držitel domu nebo jeho zmocněný zástupce, nájemník a podnájemník). Rozhodnutí o zabrání podle § 8 se vydá podle jednání konaného obcí se všemi súčastněnými. Při jednání, o němž nutno vésti zápis, nutno zjistiti, jsou-li tu podmínky pro zabrání bytu nebo místností, a označiti předmět zabrání.
(2) Nedostaví-li se strana k řízení přes řádné vyzvání a bez důvodné omluvy, provede se řízení v její nepřítomnosti.
(3) V rozhodnutí musí býti stanovena lhůta, do které zabraný byt nebo zabrané místnosti mají býti obci odevzdány. Nejsou-li zabrané místnosti prázdné, musí majetníku místností býti poskytnuta k vyklizení přiměřená lhůta, aspoň 8 dní. Je-li v rozhodnutí označena osoba, které obec hodlá zabrané místnosti pronajmouti, musí býti zároveň vysloveno, že pronájem může býti uzavřen jen, nabude-li rozhodnutí právní moci, a bude-li proti rozhodnutí podána stížnost k nejvyššímu správnímu soudu a jí přiznán účinek odkladný, teprve po zamítnutí stížnosti;
(4) O doručování platí obdobně pravidla civilních řádů soudních. Osobám, jichž pobyt jest neznám, ustanoví opatrovníka k návrhu obce okresní soud, v jehož obvodě jest byt nebo místnost, o jejíž zabrání jde.
§ 12.
(1) Zabere-li obec nájemní byt anebo pronajatou místnost, musí platiti, nedojde-li k jiné úmluvě, držiteli domu náhradu splatnou jako nájemné za dobu ode dne, kdy prošla lhůta k vyklizení, byl-li byt v této lhůtě vyklizen, jinak ode dne skutečného vyklizení, až do dne vrácení, a to penízem posledního nájemného i s vedlejšími poplatky, ač je-li nájemné to přiměřené.
(2) Zvýšení náhrady může býti požadováno, pokud to dovoluje zákon o ochraně nájemníků.
(3) Zabere-li obec část bytu, zmenší se nájemné nájemníka bytu o náhradu, kterou platí obec držiteli domu za zabranou část.
(4) Není-li nájemné ze zabraných bytů, částí bytů nebo jiných místností stanoveno, nebo vzejde-li pochybnost o přiměřenosti posledního nájemného, určí náhradu, nedojde-li k dohodě o její výši, příslušný nájemní úřad, vyslechna, je-li toho třeba, osoby znalé místních poměrů. Kde není nájemního úřadu, rozhoduje o náhradě v nesporném řízení soud okresní, v jehož obvodě jest dům.
(5) O náhradě útrat platí obdobná ustanovení civilních řádů soudních.
(6) Z rozhodnutí nájemního úřadu (okresního soudu) není opravného prostředku.
(7) Útraty lze vymáhati soudní exekucí.
(8) Jednáním o náhradu neodkládá se převzetí bytu nebo místností.
(9) Návrh na změnu náhrady určené nájemním úřadem (okresním soudem) může býti kdykoliv učiněn, ale návrhy, které nejsou doloženy novými průvody, buďtež bez jednání zamítnuty.
§ 13.
(1) Obec může zabrané byty a místnosti pronajmouti zpravidla k účelům obytným. K účelům jiným než obytným mohou býti pronajímány jen místnosti, které podle svého původního určení nebyly byty, vyžaduje-li toho naléhavá potřeba.
(2) Obec, pronajímajíc zabrané byty a místnosti, má pokud možno přihlížeti k osobním a rodinným poměrům súčastněných stran.
(3) Namítá-li držitel domu nebo majetník bytu z části zabraného, že nájemník obcí určený nebo členové jeho domácnosti ohrožují svým zdravotním stavem ostatní obyvatele domu nebo bytu, smí mu byt býti pronajat jen se souhlasem úředního lékaře. Jinak ručí obec za vzešlé škody.
(4) Obec může zabrané byty a místnosti svým nákladem upraviti a provésti v nich stavební změny; o tom budiž napřed zpraven držitel domu, a o stavu před úpravou budiž sepsán protokol.
(5) Byla-li zabrána část bytu, a je-li následkem toho třeba upraviti místnosti majetníku bytu ponechané nebo přenésti nábytek z místností zabraných do místností majetníku bytu ponechaných. hradí veškeré náklady s tím spojené obec.
§ 14.
(1) Kdo žádá obec o pronájem zabraného bytu, musí prokázati, že
a) v obci nebo v některé z obcí okolních vykonává své povolání jako veřejný funkcionář, úředník nebo zřízenec, nebo že
b) má v obci právo domovské a vykonává své povolání v obci nebo v některé z obcí okolních, nebo že
c) byl soudně vypovězen z bytu v obci nebo v některé z obcí okolních a má v obci nebo v některé z obcí okolních hlavní zdroj své výživy, nebo že
d) má v obci nebo v některé, z obcí okolních byt prohlášený stavebním úřadem nebo orgánem veřejného zdravotnictví za nezpůsobilý k obývání nebo tak přeplněný, že na jednotlivého obyvatele nepřipadají ani 4 m² podlahové plochy obytných místností, a má v obci nebo v některé z obcí okolních hlavní zdroj své výživy.
(2) Obec může žádost odmítnouti, má-li žadatel v obci nebo v některé z obcí okolních dostatečný byt.
(3) Obce, pro něž vydáno bylo nařízení podle § 2, odst. 1., jsou povinny vésti řádné seznamy žadatelů o byty.
§ 15.
(1) Obec musí si při pronájmu zabraného bytu vyhraditi proti nájemníku čtyřnedělní výpověď a při pronájmu jednotlivých místnosti 14denní výpověď, kterou možno dáti 1. nebo 15. dne v měsíci. Nájemník zabraného bytu (zabrané části bytu) může obci dáti výpověď. ve lhůtách obvyklých v místě.
(2) Nájemníci zabraných bytů a místností nesmějí přijímati podnájemníků.
(3) Nájemné budiž smluveno ve výši náhrady, stanovené podle § 12. Na úhradu výloh, spojených s úpravou bytů, může obec u bytů s nájemným větším než 500 Kč vybírati od nájemníků přirážku k nájemnému do výše 10% nájemného.
(4) Na tento pronájem zabraných bytů nevztahuje se po dobu jejich zabrání zákon o ochraně nájemníků.
§ 16.
(1) Obec může se kdykoli vzdáti zabraného bytu.
(2) Vzdá-li se obec zabraného bytu, musí o tom zpraviti držitele domu, po případě také majetníka bytu z části zabraného, a ustanoviti zároveň den vrácení bytu.
(3) Není-li zvláštní úmluvy, smí obec vrátiti zabraný byt jen ve stěhovacích lhůtách obvyklých v místě, ale nikoli před uplynutím 4 neděl, počítajíc ode dne, kdy byl držitel domu zpraven o vrácení bytu.
(4) Svolí-li obec na žádost súčastněných stran k tomu, aby mezi sebou o zabraném bytu učinily nájemní smlouvu, vzdává se tím zabraného bytu. První den smluveného nájmu jest pokládati za den vrácení.
(5) Obec jest povinna vzdáti se těch zabraných místností, za něž majetník zřídil v obci nebo v některé obci okolní přiměřené místnosti náhradní svým nákladem, pronajme-li je nájemníkům zabraných místností za nájemné nepřevyšující nájemné v místě obvyklé.
§ 17.
Zabraný byt budiž, pokud není jinaké úmluvy, vrácen obcí v tom stavu, ve kterém byl převzat.
§ 18.
(1) Náklady obce na úpravy a stavební změny podle § 13, odst. 4., které jsou pro držitele domu zřejmě s velkým prospěchem, musí držitel domu obci nahraditi tehdy, nežádá-li navrácení do předešlého stavu.
(2) Jiné náklady na zabraný byt musí držitel domu nahraditi obci, bylo-li jich k užívání bytu nevyhnutelně třeba.
(3) V obou případech jest nahraditi hodnotu nákladu v době vrácení, nikoli však více než skutečný náklad.
(4) Obec nechť oznámí držiteli domu číselnou výši učiněného nákladu.
§ 19.
Na zabraný byt vztahují se ustanovení platného domácího řádu, pokud neodporují tomuto zákonu.
§ 20.
(1) Na žádost držitele domu nebo majetníka bytu částečně zabraného musí obec použíti, vyhrazeného práva k výpovědi podle § 15, odst. 1.:
1. porušují-li nájemník, členové jeho domácnosti neb osoby, které nájemník přijal do bytu nebo do svých služeb, opětovně hrubě pořádek v domě nebo způsobují-li svým chováním v domě oprávněné pohoršení, a nezjednal-li nájemník, byv k tomu vyzván, možné nápravy;
2. zneužívá-li nájemník bytu nebo příslušenství ke značné škodě držitele domu nebo majetníka bytu částečně zabraného anebo se zdráhá společně udržovati příslušenství, kterého spoluužívá;
3. ohrožuje-li zdravotní stav nájemníkův nebo členů jeho domácnosti ostatní obyvatele domu nebo bytu.
(2) Obec musí nájemníku zabraného bytu dáti výpověď, opatří-li mu ten, komu byt byl zabrán, přiměřený byt náhradní.
(3) Nerozhodne-li obec o žádosti držitele domu nebo majetníka bytu z části zabraného za výpověď do 14 dnů, rozhodne k žádostí strany nadřízený úřad politický.
(4) Přestal-li v obci nedostatek bytů, musí obec na vyzvání nadřízeného úřadu politického dáti výpověď nájemníkům zabraných bytů a místností a místnosti ty vrátiti ve lhůtě ustanovené v § 16, odst. 3.
§ 21.
(1) Obec může ustanoviti bytovou komisi, složenou mimo předsedu nebo jeho zástupce polovicí ze zástupců držitelů nájemních domů a polovicí ze zástupců spotřebitelů bytů, kterou zvolí obecní zastupitelstvo, přihlížejíc pokud možno k návrhu příslušných organisací, a zmocniti ji, aby vykonávala všechna nebo některá oprávnění příslušející obci podle tohoto zákona. Mimo bytovou komisi zvolí obecní zastupitelstvo přiměřený počet náhradníků. Náhradníci nastupují za vystouplé členy bytové komise podle pořadí ustanoveného obecním zastupitelstvem.
(2) Vyžadují-li toho místní poměry, může býti zvoleno několik komisí pro jednotlivé obvody.
(3) Členem bytové komise nesmí býti člen nájemního úřadu v obci zřízeného.
(4) Osoby, které byly soudem odsouzeny pro trestný čin, jehož se dopustily při výkonu funkcí, přikázaných jim podle tohoto zákona, nemohou býti členy ani náhradníky bytových komisí. Proti komu bylo pro takový čin zahájeno trestní řízení, nesmí až do jeho skončení vykonávati úřad člena nebo náhradníka bytové komise.
§ 22.
(1) K úhradě nákladů spojených se zabíráním bytů a místností může obec vybírati od nájemníků a podnájemníků poplatky jednou pro vždy ze schválení nájemních smluv podle § 1, ze sprostředkování nájmu podle § 2 a z pronájmů podle § 13.
(2) Výši poplatků ustanoví obecní zastupitelstvo. Poplatky buďtež progresivně odstupňovány v poměru k výši ročního nájemného z bytů, o které jde, a nesmějí převyšovati při ročním nájemném do 500 Kč 5%, při nájemném do 1000 Kč 10%, při nájemném do 1500 Kč 15%. při nájemném do 2000 Kč 20% a při nájemném převyšujícím 2000 Kč 25% ročního nájemného.
III. Všeobecná ustanovení.