Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
1084.
Zpráva
I. výboru zemědělského,
II. výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 887)
o opatření strojených hnojiv pro rok 1921.
I.
Ač v obvodu naší Československé republiky vlastníme četné a rozsáhlé kraje úrodné půdy zemědělské, není žádoucí množství životních potřeb pro výživu obyvatelstva nezbytných kryto zemědělskou produkcí. Správy ministerstva zásobování a zásobovací praxe ukazují, že schází nám nejméně 35 až 40.000 vagónů obilí, abychom se stali v potřebě a produkci soběstačnými.
Tato veliká diference ve spotřebě a produkci, jež nás činí příliš závislými na cizině, nekoření tak v nedostatečném množství a rozloze zemědělské půdy jako spíše ve schudnutí a znehodnocení této půdy mimořádnými opatřeními válečnými, zejména vývozem ohromného množství slámy k válečným úkolům, jež byla zemědělskému upotřebení zcizena, a dále zmenšením stavu hospodářského zvířectva a tím přivoděného nedostatku animální mrvy. Toto abnormální znehodnocení zemědělské půdy jest možno odčiniti jen mimořádnými opatřeními, jež jsou obsaženy v osnově zákona vládou navržené.
Řešení problému zásobení zemědělství v Československu strojenými hnojivy nemá v žádném jiném státě sobě, rovného. Tím ovšem není jinak řečeno, že by jiné státy nestaraly se o opatření strojených hnojiv svému zemědělství. Zvláště Německo pracuje v tomto oboru usilovně, stejně tak Francie, Itálie, státy severské a jiné. I ze sovětového Ruska docházejí zprávy nasvědčující snaze uvésti v chod továrny na superfosfát a tím důležité toto hnojivo tamnímu zemědělství opatřiti.
V důvodové zprávě počítá se, že použitím strojených hnojiv, jež podle zákona budou opatřena, možno docíliti zvýšení sklizní o 25.000 vagónů obilovin (pšenice, žita a ječmene), 30.000 vagónů bramborů a 12.000 vagónů cukru. Přihlédneme-li podrobně k datům o výsledcích docilovaných strojenými hnojivy, při všech těch nesčetných vědeckých a praktických pokusech, jež až dosud byly provedeny, vidíme, že tento odhad jest minimem. Uvážíme-li, že půdy naše jsou velmi značně vyčerpány, tu právem lze míti za to, že účinek strojených hnojiv projeví se, budou-li ovšem i ostatní vegetační faktory aspoň poněkud příznivé, měrou ještě zvýšenější, nežli jak při pokusech před r. 1914 bylo zjištěno.
Použití 100 kg ledku chilského s obsahem 155 kg dusíku (zvyšuje podle zkušeností z pokusů získaných sklizeň průměrně: u obilovin o 300 kg, u bramborů o 2000 kg a u cukrovky o 2000 kg. Zaznamenávají se i příznivější výsledky na př. u obilovin až 400 kg, u bramborů 3600 kg, u cukrovky 5000 kg, nehledě k současnému zvýšení sklizně slámy, chřástu, větší výrobě řízků, melasy, důležitých to krmiv. Ministr zemědělství prof. dr. Brdlík počítá, že 100 kg ledku za současného stavu půd zvyšuje sklizeň řepy cukrovky as o 3000 kg. Při tak zvaném ťplném hnojeníŤ, t. j. dusíkem, kyselinou fosforečnou a draslem; v pozemku vyhnojeném též chlévským hnojem dociluje se přirozeně značně vyšších výsledků (za průměrných dávek hnojiv pro jednotlivé plodiny stanovených) a při poměru dusíku ke kyselině fosforečné a ku draslu = 1 : 25. Plným hnojením dociluje se průměrně po 1 ha těchto zvýšených výnosů: u obilnin as o 700 kg zrna, u bramborů as 5000 kg hlíz a u cukrovky as 5000 kg kořenů. Podle výpočtů provedených v předpokladu použití 10.000 vagónů hnojiv dusíkatých, 20.000 vagónů fosforečných a 10.000 vagónů draselných solí (což poněkud odpovídá i množství hnojiv, jež podle zákona má býti pro zemědělství opatřeno), při dávce 15.5 kg dusíku (= 100 kg ledku chilského) a kyseliny fosforečné a drasla ve výše uvedeném poměru 1 : 2.5 po 1 ha, možno docíliti zvýšení sklizně: u. obilnin o 37.800 vagónů zrna a 66.700 vagonů slámy, u bramborů o 50.200 vagonů a u cukrovky o 70,880 vagonů, v předpokladu, že hnojiv těchto použito by bylo 60% pro obiloviny, 20% pro brambory a 20% pro cukrovku.
Z uvedeného patrno, že pro stát má zvýšené používání strojených hnojiv kromobyčejný význam. Zvyšuje nejen jeho hospodářskou soběstačnost, činíc jej nezávislým na milostí ciziny, pokud dovozu obilí se týče, ale dávajíc mu též možnost většího vývozu cukru, lihu, chmele, sladu atd. Jest proto v jeho zájmu, aby co možná nejvíce strojených hnojiv opatřil a tato zemědělcům přidělil. Vzhledem k tuzemským cenám obilí a ostatních plodin zemědělských nemůže však veliká část zemědělců používati strojených hnojiv za světovou cenu nákupní. Aby však účele bylo dosaženo, musí cena strojených hnojiv pro zemědělce býti tak upravena, aby jich mohli používati bez hmotných ztrát. K okolnosti této přihlíží osnova zákona. o opatření strojených hnojiv.
Náklad na strojená hnojiva k cukrovce po 1 ha při použití 200 kg ledku chilského, 400 kg superfosfátu a 250 kg 40%ní draselné soli činí 1400 K + 1200 K + 220 K = 2820 K (cena ledku chilského za 100 kg jest 700 Kč, superfosfátu 300 Kč a 40%ní draselné solí 80 Kč). Cena více sklizené cukrovky počítáno s 50 q činí 50 × 26 = 1300 Kč. Cena více řízků 30 × 3 = 90, tedy celkem 1390 Kč. Musil by tedy zemědělec na toto hnojení doplatiti 2820 — 1390 = 1430 Kč. Naproti tomu činí zisk státu ze zvýšení výnosu cukrovky o 50 q po ha: Z 50 q cukrovky získá se nejméně 8 q cukru. Prodejem tohoto množství za hranice se ziskem jen 10 K získá se obnos 8000 K. I kdyby stát sám zaplatil plnou hodnotu hnojiv a tato zdarma přidělil, získával by stále ještě 5170 Kč z 1 ha půdy cukrovkou osázeného.
Jiný příklad budiž uveden u obilovin. Předpokládejme použití stejného množství hnojiv jako v předcházejícím odstavci u cukrovky a větší výnos hnojením docílený o 700 kg zrna a 1400 kg slámy. Cena hnojiv činí 2820 Kč, naproti tomu cena více sklizeného zrna a slámy při průměrné ceně 160 Kč za 100 kg zrna a 20 Kč za 100 kg slámy, rovná se obnosu 1120 + 280 = 1400 Kč. Musil by tedy zemědělec doplatiti na toto hnojení 1420 Kč Naproti tomu státu přineslo by prospěch, neboť i kdyby sám plnou hodnotu hnojiv zaplatil, získával by stále, neboť ušetřil by na nákupech drahé cizozemské mouky a obilí Za současných cen platíme za 100 kg cizozemského obilí průměrně 900 Kč, stojí tedy 700 kg 6300 Kč. Výše uvedeným hnojením, nákladem 2820 Kč bylo by toto vydání uspořeno a státu zbývalo stále ještě z každého ha obilím oseté půdy 3480 Kč.
Ustanovením posledního odstavce § 11 věnuje se částka 30,000.000 Kč na podporu zaměstnanců, kteří nebudou mocí býti pojati pro dokonaný šedesátý rok stáří do pojištění pro případ stáří a invalidity; umožňuje se tedy splnění úkolu sociálně velmi významného.
Z důvodů těchto doporučuje zemědělský výbor jím projednanou vládní osnovu zákona o opatření strojených hnojiv pro rok 1921 jakož i připojené dvě resoluce ke schválení.
V Praze dne 14. prosince 1920.
Frant. Biňovec, v. r.
zpravodaj.
Ad. Prokůpek, v. r.
předseda.
II.
Rozpočtový výbor projednav osnovu usnesl se doporučiti k ústavnímu schválení osnovu zákona ve znění usneseném ve výboru zemědělském a doporučuje i obě resoluce ku schválení.
V Praze dne 15. prosince 1920.
Malypetr, v. r.
zpravodaj.
Bradáč, v. r.
předseda.
Zákon
ze dne ........................................ 1920 o opatření strojených hnojiv v roce 1921.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Při ministerstvu zemědělství zřizuje se fond pro Opatření strojených hnojiv v roce 1921.
§ 2.
Do fondu plynou vedle ceny stržené za strojená hnojiva zemědělcům přidělená a vedle dobrovolných příspěvků, jimiž může býti jmění fondu zvětšeno:
a) přebytky z roku 1919 a 1920 z hospodaření komise pro strojená hnojiva;
b) jmění fondu v prvním odstavci § 4 uvedeného a příplatky pěstitelů cukrovky podle druhého odstavce téhož §;
c) příplatky pěstitelů bramborů podle § 5;
d) příspěvky pěstitelů chmele podle prvního odstavce § 6 a příplatky těchto pěstitelů podle druhého odstavce téhož §;
e) částka 30,000.000 Kč, kterou splatí fondu stát z exportních zisků ze dříví k tíži kasovní správy státní v první polovici roku 1921 v 6 stejných měsíčních lhůtách;
f) příspěvky a poplatky z vývozu semen pícních rostlin a semen řepy cukrovky podle § 7, peníz splacený do fondu státním obilním ústavem podle § 8 a vývozní zisk (i valuta) z prodeje 750 vagónů cukru podle § 9;
g) příspěvek z čistého katastrálního vy nosu lesů, vinic a zahrad podle § 10;
h) výtěžek z mimořádné těžby lesní podle § 11;
ch) příjem z lihu podle § 16 nařízení ze dne 16. listopadu 1920, č. 620 Sb. z. a n.
§ 3.
Fond opatří přímo nebo vhodným jinakým způsobem náležitá množství strojených hnojiv nebo potřebných surovin, a jich zpracování až do nejvyššího množství 300.000 tun hnojiv fosforečných a 80.000 tun hnojiv dusíkatých za úhrnnou cenu až do 1.000,000.000 Kč a postará se o jich rozdělení zemědělcům za ceny úměrné cenám zemědělských rostlinných výrobků. Co jest rozuměti touto úměrností, bude stanoveno prováděcím nařízením. Prodejní ceny takto opatřených hnojiv určí správa fondu podle zásad tímto nařízením vyslovených za souhlasu ministra zemědělství a financí.
Fond jest oprávněn nakupovati jen tolik strojených hnojiv, aby stačily jeho vlastní příjmy v § 2 uvedené k docílení úměrnosti v předešlém odstavci naznačené. Strojená hnojiva, opatřená z dobrovolných příspěvků zmíněných na počátku § 2 i cena nákupní těchto hnojiv nepočítají se však do množství, po případě do nejvyšší ceny uvedené v prvním odstavci tohoto §.
Fond jest právnickou osobou. Předsedu správy fondu jmenuje ministr zemědělství a z dalších 7 členů této správy, jejíž důležitější usnesení schvaluje ministr zemědělství, jmenuje čtyři ministr zemědělství a po jednom ministr financí, ministr pověřený správou úřadu pro zahraniční obchod a ministr obchodu. Funkce členů správy fondu jest čestná a trvá až do odvolání.
Nařízením vydá se statut fondu, jímž se upraví všecky otázky, týkající se řádného konání úkolů fondu.
Výrazem fond rozuma se v zákoně tomto, pokud není uvedeno jinak, fond pro opatření strojených hnojiv.
§ 4.
Dnem, kdy zákon tento vstoupí v účinnost, připadne fondu pro opatření strojených hnojiv všecko jmění, zejména strojená hnojiva a přejdou naň všecka, práva i závazky fondu, zřízeného podle druhé věty prvního odstavce § 5 nařízení ze dne 26. března 1920, č. 168 Sb. z. a n. o použití cukrovky ze sklizně 1920.
Ustanovení třetí věty prvního odstavce § 5 tohoto nařízení se mění v ten smysl, že pěstitelé řepy na místě tam stanoveného nároku na strojená hnojiva v ceně 4 Kč za každý dodaný 1 q cukrovky mají nárok na strojená hnojiva v nákupní ceně 8 Kč za každý dodaný 1 q cukrovky za příplatek 2 Kč do fondu pro opatření strojených hnojiv.
§ 5.
Ustanovení pátého odstavce §u 30 nařízení ze dne 13. září 1920, č. 520 Sb. z. a n., jímž se upravuje obchod brambory, mění se tak, že každý pěstitel bramborů, který dodal nebo dodá podle tohoto nařízení ze sklizně roku 1920 1 q bramborů, má na místě tam stanoveného nároku na bezplatné poskytnutí hnojiv v ceně 6 Kč nárok na příděl hnojiv v nákupní ceně 12 Kč za každý dodaný 1 q bramborů, jestliže zaplatí fondu pro opatření strojených hnojiv do určené lhůty na každý takto dodaný 1 q bramborů 3 Kč.
§ 6.
Kdo v území státním pěstoval v roce 1920 více než 25 kop chmele, jest povinen z každé kopy zaplatiti do fondu příspěvek 30 Kč. Ze sazenic z r. 1920 se příspěvek neplatí.
Pěstitelé chmele, kteří zaplatí v ustanovený čas příspěvek v předcházejícím odstavci uvedený, mají nárok na strojená hnojiva v nákupní ceně 40 Kč za každých jako příspěvek zaplacených 30 Kč, jestliže připlatí v ustanovené lhůtě do fondu po 5 Kč na každé jim takto přidělené množství hnojiv v ceně 40 Kč.
§ 7.
Vývozci veškerých semen, pícních rostlin a semen řepy cukrovky, která byla nebo budou vyvezena z uzemí státního v době od 1. ledna 1921 do 31. října 1921, jsou povinni zaplatiti pro fond úřadu pro zahraniční obchod za povolení k vývozu těchto semen vedle dosavadního manipulačního poplatku ještě zvláštní příspěvek, jehož výši stanoví čas od času ministr pověřený správou úřadu pro zahraniční obchod v dorozumění s ministrem zemědělství. Úřad pro zahraniční obchod bude poukazovati fondu výnos tohoto příspěvku měsíčně vždy do konce následujícího kalendářního měsíce.
Rovněž plynou do fondu zvláštní poplatky, vybrané do dne 31. prosince 1920 podle § 4 nařízení ze dne 19. listopadu 1920, č. 624 Sb. z. a n.
§ 8.
Státní obilní ústav je povinen místo bezplatného poskytování hnojiv dodavatelům bramborů podle § 30 nařízení ze dne 13. září 1920, č. 520 Sb. z. a n. splatiti do fondu pro opatření strojených hnojiv po 6 Kč za každý, podle uvedeného nařízení dodaný 1 q bramborů. K tomuto účelu se mu ukládá, aby s urychlením prodal 2300 vagónů ovsa ze sklizně roku 1920. Zisku z tohoto prodeje budiž použito především k zaplacení mimořádných doplatků ke vzdálenostním příplatkům zmíněným v pátém odstavci uvedeného § 30, zbytek pak budiž odveden fondu pro opatření strojených hnojiv jakožto splátka na shora uvedené příspěvky. Po skončení dodávek bramborů ze sklizně r. 1920 doplatí Státní obilní ústav fondu případný rozdíl mezi sumou, kterou budou činiti uvedené příspěvky po 6 Kč a zbytkem odvedeným do fondu ze zisku při prodeji ovsa. Částek podle tohoto § do fondu připadajících budiž použito k opatření a zlevnění strojených hnojiv podle § 5 pěstitelům bramborů přidělených.
§ 9.
K úhradě ztráty, jež by fondu vznikla na základě ustanovení druhého odstavce § 4, věnuje se ihned fondu státem k prodeji, jenž budiž proveden ve vhodnou chvílí a z něhož vývozní zisk i valuta náleží fondu, 750 vagónů cukru z kampaně 1920/21, kterýžto cukr není zahrnut v onom cukru z téže kampaně, jenž jest určen k dovozu obilí a zlevnění mouky z ciziny, ani v onom cukru, z něhož jest určen vývozní zisk podle finančního zákona pro všeobecný státní příjem.
§ 10.
Vlastníci lesů, vinic a zahrad jsou povinni zaplatiti v roce 1921 a 1922 pro fond příspěvek, jehož výše se rovná v každém tomto roce dvojnásobnému ročnímu katastrálnímu čistému výnosu těchto pozemků.
V žádném případě nesmí však tento příspěvek činiti úhrnem méně, než 30 Kč Z každého ha, vyjímaje státní lesy, v nichž se od 1. ledna 1920 nekácí.
Vlastník pozemku jest oprávněn požadovati od skutečných uživatelů (pachtýřů atd.) půdy, jimiž se rozumějí při lesích i ti, jimž bylo prodáno před 1. lednem 1920 dříví na stojatě nebo. jimž byla před tímto dnem těžba dříví prodána (pronajata), plnou náhradu příspěvku zaplaceného z pozemků jimi užívaných.
Příspěvek jest splatný ve 4 stejných lhůtách dne 1. ledna a 1. července roku 1921 a 1922 a vyměří se podle stavu katastru daně pozemkové rozhodného pro repartici daně této na obě shora zmíněná léta.
Bližší ustanovení o tom, jak se příspěvek předpisuje, vybírá a vymáhá, jakož i o ručení spoluvlastníků pozemků, o přednostním právu zástavním a o úrocích z prodlení vydána budou nařízením.
Z důvodu zavedení tohoto příspěvku nesmí býti cena dříví zvýšena.
§ 11.
Dalším příjmem fondu jest výtěžek z výhradného práva, jež se tímto zákonem fondu vyhrazuje, na koupí všeho dříví, které jest k disposici v období 1920/21 území státním ve všech lesích vysokého tvaru jakožto mimořádná těžba lesní buď z ušetřených reserv normální těžby, upravené hospodářskými lesními plány, po případě pravidly lesního hospodářství nebo z mimořádného překročení normální roční těžby v porostech bekyní mniškou nebo jinými pohromami zničených. S právem tím spojeno jest i právo na případné použití půdy nebo zařízení vlastníka (uživatele) lesa, nebo dříví, pokud jest toho k účelnému výkonu práva toho potřebí.
Za dříví toto zaplatiti jest vlastníku dříví přiměřenou kalkulační cenu, jakož i po případě vlastníku (uživateli) náhradu za zmíněné použití půdy nebo zařízení; tato cena, případně náhrada ustanoví se čas od času ministrem zemědělství v souhlasu s ministrem financí, a obchodu po slyšení Československé dřevařské komise.
Právo fondu takto poskytnuté zaniká, pokud nebylo uplatněno, dnem 31. srpna 1922 a vztahuje se vůbec toliko na dříví shora právě označené, které v den počátku účinnosti tohoto zákona jest ještě na lesních pozemcích, na nichž vyrostlo.
Na lesy zemské, župní, okresní, obecní a urbariální a na lesní majetek menší než 30 ha se právo to nevztahuje.
Na koupě dříví a výkon práv v tomto §u fondu poskytnutých nevztahují se ustanovení druhé věty prvého odstavce a druhého odstavce § 4 zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém.
Fond může práva jemu podle tohoto §u náležející postoupiti jiným osobám, společnostem a pod nebo jim práva ta svěřiti k výkonu.
Fondu vyhrazuje se právo na místě dříví v odstavci prvním uvedeného činiti nárok na koupi nebo jiné zužitkování dříví stejné jakosti a stejného množství téhož majitele (uživatele) lesa, které jest určeno pro normální těžbu.
Porazí-li nebo zpracuje-li pro sebe vlastník dříví, na něž se vztahuje shora uvedené právo fondu, nezaniká tím toto právo. Chce-li vlastník takové dříví zciziti, musí je dříve nabídnouti ke koupi fondu nebo jeho oprávněnému právnímu nástupci, který se musí vyjádřiti během dvou. měsíců, jinak jest vlastník oprávněn, dříví zciziti.
Nařízením bude upraveno nucené odebrání dříví pro případ, že osoba, k vydání dříví povinná, nevydá ho do 14 dnů po dni, kdy jí bylo sděleno, které dříví a za kterou cenu se požaduje podle tohoto §u; totéž platí o případném složení náhrady k soudu a vůbec o bližších předpisech o výkonu práva podle tohoto §u fondu náležejícího.
Z výnosu práva v tomto §u fondu vyhrazeného bude věnována částka 30,000.000 Kč na podporu zaměstnanců, kteří nebudou pojatí do pojištění pro případ stáří a invalidity proto, že překročili šedesátý rok svého věku v době, kdy nabude účinnosti zákon, o tomto pojištění. Tuto částku odvede fond ministru sociální péče, jenž jí spravuje. Bližší upraví se vládním nařízením.
§ 12.
Kdy a jak se platí příspěvky uvedené v § 6 a kým a jak se vyměřují, vybírají a kontrolují, stanoví se prováděcím nařízením, jímž se může zejména i upraviti případné určení základu pro vyměření příspěvku dohodou a odhadem, promlčení příspěvků i další podrobnosti řízení. Nařízením lze zejména uložiti obcím a spolkům i jiným organisacím a zařízením chmelařským součinnost a uložiti jim, aby tyto příspěvky rozvrhly na osoby k placení jich povinné a aby je s případným solidárním jích ručením za zaplacení těchto příspěvků vybraly a fondu odvedly, a stanoviti, že na základě výkazů nedoplatků jimi vydaných mohou býti příspěvky včas nezapravené vymáhány politickou exekucí a to částkou o 10% zvýšenou a že ti, kdo včas příspěvků nezaplatí, mohou býti fondem vůbec vyloučeni z účastenství na přídělu. strojených hnojiv fondem opatřených.
§ 13.
Ze jmění fondu budiž poskytnuta přiměřená částka, nejvýše však 1,000.000 Kč ministerstvu zemědělství na propagaci a organisování pokusů o použití strojených hnojiv.
§ 14.
K likvidaci fondu dojde, jakmile budou splněny úkoly jemu tímto zákonem přikázané. Případného zbytku jmění fondu budiž použito ministerstvem zemědělství se zachováním zvláštního určení částek v prvním odstavci § 4 a v § 8 uvedených pro příslušnou výrobní oblast v prvé řadě k opatření strojených hnojiv pro rok 1922, po případě k dalším všeobecným zemědělským a lesnickým účelům.
Kdyby nebylo z jakékoli příčiny lze pro jaro roku 1921 opatřiti náležitá množství strojených hnojiv pro, všechny oblasti pěstitelské, náleží správě fondu, aby se schválením. ministra zemědělství, přihlížejíc k celkovému zájmu učinila vhodná opatření.
§ 15.
Vláda se zmocňuje, aby přejímala ručení za jednotlivé závazky fondu, avšak souhrn závazků, za něž se takto zaručí, nemá současně činiti více, než 600,000.000 Kč; rovněž se vláda zmocňuje, aby fondu poskytovala potřebné zálohy.
§ 16.
Fond jest osvobozen ode všech, daní a daňových přirážek.
Veškerá právní jednání, která se týkají provádění úkolů fondu přímo státem nebo fondem, jakož i listiny o těchto právních jednáních, jsou osvobozeny ode všech kolkův a poplatků.
Všecky, k uskutečnění těchto právě uvedených, právních jednání potřebné převody (dodávky) a výkony, jakož i převody (dodávky) strojených hnojiv zemědělcům, jsou osvobozeny od daně z převodů statků a pracovních výkonů, zavedené zákonem ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., po případě zákonem ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n.
§ 17.
Všeliké činy, kterými osoby, na něž se vztahují povinnosti v §§ 6, 11 a 12 uvedené, snaží se povinností těchto se zbaviti nebo se jim vyhnouti, nebo jednají proti ustanovení posledního odstavce § 10 nebo proti předpisům prováděcích nařízení k tomuto zákonu, trestají se bez újmy případného stíhání soudního podle ustanovení § 2 zákona z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., jimž se vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměrů způsobených válkou. Podle týchž předpisů se trestají i zaměstnanci, kteří jednají proti předpisům § 11.
§ 18.
Zákonem tímto se ruší nařízení vlády ze dne 24. února 1920, č. 150 Sb. z. a n., o opatření strojených hnojiv, pokud nejde o hnojiva nebo suroviny k výrobě jich potřebné, v příčině kterých došlo k dohodě na konci § 1 tohoto nařízení zmíněné nebo k převzetí hnojiv podle § 2 téhož nařízení.
V platnosti však zůstává zákon ze dne 17. prosince 1918, č. 82 Sb. z. a n., o prozatímní ochraně lesů.
Ustanovení nařízení ze dne 26. dubna 1918, č. 153 ř. z., o úpravě rozvrhu umělých hnojiv, nařízení ze dne 23. listopadu 1918, č. 48 Sb. z. a n., kterým se pozměňují ustanovení o hospodaření strojenými hnojivy, § 4 zákona ze dne 12. února 1920, č. 118 Sb. z. a n., o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém, zákona ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů, po případě zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n., o změně právě uvedeného zákona pro Slovensko, § 5 nařízení ze dne 26. března 1920, č. 168 Sb. z. a n., o použití cukrovky ze sklizně 1920, § 30 nařízení ze dne 13. září 1919, č. 520 Sb. z. a n., jímž se upravuje obchod brambory, § 3 zákona ze dne 24. června 1920, č. 418 Sb. z. a n., o úřadu pro zahraniční obchod, po případě § 12 nařízení ze dne 13. července 1920, č. 442 Sb. z. a n., o úpravě zahraničního obchodu a provedení zákona ze dne 24 června 1920, č. 418 Sb. z. a n., o úřadu pro zahraniční obchod, nařízení vládní ze dne 11. března 1920, č. 213 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření a obchodu dřevem a nařízení ze dne 12. listopadu 1920, č. 624 Sb. z. a n., o úpravě obchodu semenem, jetele červeného, vojtěšky a odpady všech jetelů a vojtěšek se mění, pokud zákon tento obsahuje ustanovení odchylná.
Provedením tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pověřují se ministři zemědělství, financí, obchodu a pro zahraniční obchod.
Resoluční návrh
poslance Dubického.
Vláda se vyzývá, aby vyzvala pěstitele čekanky, by do fondu pro opatření strojených hnojiv v roce 1921 přispěli závazně příspěvkem, který bude odpovídati úmorným příspěvkům pěstitelů řepy.
Resoluční návrh
poslance Dubického a poslance Adámka.
Vláda se vyzývá, aby drobné pěstitele chmele, dále majitele lesů, vinic a zahrad, kteří postiženi jsou živelní pohromou a také ji prokáží, úměrně z povinností připláceti na strojená hnojiva vyňala.