11. V podnicích, jež jsou utvořeny v právní formě společností akciových vysílají závodní rady dělníků a zřízenců bez ohledu na počet členů, stanovený ve stanovách, do správní rady neb do rady ředitelské dva zástupce z kruhu členů závodní rady, jímž přísluší aktivní právo volební do závodní rady. Tito mají stejná práva a povinnosti jako ostatní členové správní neb ředitelské rady; nemají však oprávnění ku zastupování a podepisování a nároku na jinou odměnu, než na náhradu nákladu, který jim vznikl v této činnosti.
Těchto ustanovení jest přiměřeně užíti, jde-li o dozorčí rady u komanditních společností na akcie a dozorčí rady takových společností s ručením omezeným, u nichž základní kapitál převyšuje milion korun a u nichž jest dozorčí rada.
12. Závodní rady mohou i jinak vlastní popudy přednésti majetníku závodu a úřadům.
13. Závodní rada jest oprávněna a na přání čtvrtiny osob v závodě zaměstnaných povinna, svolati závodní shromáždění. Závodní shromáždění může usnésti se na přáních a podnětech závodní radě odpovídající jejímu oboru působnosti. Těchto závodních shromáždění může se zúčastniti vždy jeden člen hospodářských sdružení, v závodech zastoupených s poradním hlasem.
Důvěrníkům, stanoveným v § 2 tohoto zákona, přísluší táž oprávnění, jaká zákon přiznává závodním radám.
III. díl.
Organisace závodních rad.
§ 5.
Má-li jedno podnikatelství několik závodů, jest ustanoviti závodní radu v každém jednotlivém závodu. Ku obstarání společných záležitostí mohou tyto závodní rady vysílati zástupce ku společným poradám. Těmto společným poradám jsou vyhrazeny:
a) Záležitosti, týkající se provádění a zachovávání zákonů a nařízení o ochraně dělnictva, vyjímaje záležitosti, jež se dotýkají jen příslušníků jedné závodní rady;
b) správa zařízení ku blahu dělníků, pokud nejsou určeny výhradně pro příslušníky nějaké závodní rady;
c) volba zástupců do rady správní, ředitelské neb dozorčí. Jsou-li v podniku dvě závodní rady a nebylo-li mezi nimi jinak ujednáno, volí každá závodní rada jednoho zástupce; je-li více závodních rad než dvě, mají se dohodnouti o provedení volby neb o způsobu, jak se mají místa rozděliti. Nedocílí-li se ujednání, rozhoduje smírčí úřad;
d) usnesení, aby bylo navrženo vypsání daně z výdělku, o níž jde v § 12, vyjímaje, že se má týkati jen příslušníků jedné závodní rady;
e) porada o zlepšení závodních zařízení a o všeobecných zásadách vedení závodu, pokud se vztahují na příslušníky několika závodních rad.
Kromě toho mohou na podkladě ujednání mezi závodními radami jednoho podniku býti podrobeny společné poradě neb usnesení i jiné předměty, náležící do jich příslušnosti.
Tato ustanovení platí také, třídí-li se závod v několik samostatných závodních oddělení.
§ 6.
1. Členy závodní rady ustanovují dělníci. a zřízenci neb oddělení závodní bezprostředně tajnou volbou a to pro rady s nejméně čtyřmi členy podle zásady poměrné volby.
2. K volbě oprávněny jsou všechny osoby zaměstnané v závodě v den volby nejméně měsíc, bez rozdílu pohlaví, když v době volby dosáhly 18. roku a jsou v plném užívání občanských práv.
3. Volitelnými jsou oprávnění k volbě, byli-li nejméně šest měsíců v závodě zaměstnání a dosáhli 24. roku, dále v závodních radách o nejméně 4 členech členové představenstva a úředníci odborných organisací dělníků a zřízenců. Nesmí však ze členů poradní rady býti více než čtvrtina nevoličů. Rovněž mohou členové představenstva a úředníci organisací dělníků a zřízenců současně náležeti jen jedné závodní radě, a má-li podnikatelstvo několik závodů neb skládá-li se závod z několika samostatných závodních oddělení, jen závodním radám tohoto podnikatelství neb tohoto závodu.
Ministerstvo sociální péče může nařízením stanoviti v určitých závodních skupinách, že jsou volitelnými i tací oprávnění ku volbě, kteří jsou zaměstnáni méně než šest měsíců v závodě.
4. V závodech a v závodních místech ne stálých neb nově vzniklých jsou osoby, označené ustanovením odst. 2. a 3. i tehdy oprávněny k volbě, nejsou-li ještě měsíc v závodě zaměstnány, a volitelnými, nejsou-li ještě šest měsíců v závodě zaměstnány.
§ 7.
1. Doba činnosti závodní rady činí dva roky.
2. Vykoná-li se volba závodní rady podle zásad poměrného zastoupení (§ 6), jest závodní radě odstoupiti, žádá-li to tolik oprávněných ku volbě, kolik hlasů bylo odevzdáno na hlavní volební listinu. V závodních radách s méně než čtyřmi členy má závodní rada odstoupiti, žádá-li to většina oprávněných ku volbě. Nové volby jest ihned provésti.
Členství přestává, nastanou-li aneb přijdou-li na jevo okolnosti, jež vylučují volitelnost.
§ 8.
1. První volbu závodní rady vykonejtež tři nejstarší z oprávněných ku volbě závodu neb závodního oddělení.
2. Pozdější volby má říditi odstouplá závodní rada. Vykonaná volba budiž oznámena majetníku závodu a smírčímu úřadu a tito sdělí ji sdružením dělníků a organisacím zřízenců a podnikatelů.
§ 9.
V závodech, jež zaměstnávají až 50 osob, skládá se závodní rada ze tří členů, v závodech s více než 50 zaměstnanci stoupá počet členů za každých 100 zaměstnanců o jednoho člena. Zlomky ze 100 počítají se za celek. V závodech s více než 1000 zaměstnanců přijde na každých dalších 500 jeden člen, při čemž se zlomky počítají za celek.
§ 10.
1. Je-li v závodě trvale zaměstnáno více než 10 dělníků a 10 zřízenců, volí každá skupina zvláštní závodní radu, jež vede záležitosti, týkající se její skupiny; záležitosti společné vyřizují se společně.
Bližší ustanovení stanoví se v jednacím řádu.
2. Při volbě zvláštních závodních rad (díl 1) používá se přiměřeně §u 9.
IV. díl.
Práce závodních rad.
§ 11.
Závodní rada usnese se většinou hlasů na svém jednacím řádu podle vzoru jednacího řádu, který vydá ministerstvo sociální péče.
§ 12.
1. Členství v závodní radě jest čestným úřadem, který se vykonává vedle vlastních povinností, vyplývajících z povolání. Členům patří odškodnění nevyhnutelné ztráty výdělku a za vzniklé hotové výlohy. Prostředky k tomu, jakož i jiné náklady na vedení záležitostí závodní rady zjednají se dávkou, odpovídající pouze výši těchto nákladů. Polovinu dávky hradí podnikatel.
2. Tyto dávky započítá majetník závodu dodatečně ve lhůtách, jednacím řádem stanovených, při vyplácení mzdy dělníkům a zřízencům a odvede je závodní radě.
3. O správě těchto peněz musí závodní rada nejméně 14 dní před uplynutím své působnosti aneb, skončí-li předčasně, do osmi dnů dáti písemný účet.
4. Ministerstvo sociální péče má se starati o revisi hospodaření závodní rady. Může tuto přehlídku přenésti na sdružení dělníků a organisaci zřízenců.
§ 13.
O sporech, jež vzniknou mezi zaměstnanci závodu aneb mezi nimi a majetníkem závodu ze zřízení a vedení záležitosti závodní rady zejména o rozsahu oboru práv a povinností závodní rady, rozhoduje smírčí úřad.
§ 14.
1. Majetník podniku nesmí omezovati své dělníky a zřízence ve výkonu volebního práva do závodní rady a v jich činnosti jako členy zavodní rady neb volebního předsednictva a nesmí je z těchto příčin, poškozovati. Člen závodní rady neb jeho náhradník nesmí býti propuštěn, leč dopustil-li se činu, jenž ospravedlňuje podle stávajících zákonů propuštění. Výpovědí neb propuštění z jiných důvodů smí se státi jen za souhlasu smírčího úřadu.
2. Ustanovení smluvní, jež příčí se těmto ustanovením, nemají platnosti.
3. Přestupky těchto předpisů trestají se politickými úřady peněžitou pokutou až do 2000 korun neb vězením do osmi dnů.
Přestupky ostatních předpisů tohoto zákona trestají se politickými úřady první instance pokutou do 10.000 korun, neb vězením do šesti neděl, nejde-li o případ, který jest trestati dle trestního zákona.
V. díl.
Závěrečná ustanovení.
§ 15.
1. Bližší ustanovení o volebním řádu a o konání volby, o jednacím řády a vedeni záležitostí závodní rady, dále o volbě a o vedení záležitostí důvěrníků vydá nařízením ministerstvo sociální péče.
2. Utvoření smírčích úřadů provede se zvláštním zákonem.
§ 16.
1. Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
2. Zákon nabývá mocí dnem vyhlášení.
Odůvodnění.
Od doby, kdy dělník rozpomněl se sám na sebe, snaží se, aby dosáhl pomocí odborových organisací vlivu na úpravu pracovních poměrů a zařízení závodů dle předpisů zákonů, platných o ochraně dělnictva. V době předválečné podařilo se mu to jen v omezené míře, jelikož působnosti odborových sdružení v tomto oboru stavěly se v cestu hráze jich činnosti. Státní moc zaujímala jednostranně stanovisko podnikatelů, jež pomýšlelo jen na to, aby uplatnilo v závodech jen vůli podnikatelovu. Dělnictvo od doby, kdy se probudilo ze lhostejnosti, bojovalo nepřetržitě proti tomuto stavu, nyní se mu stal nesnesitelným. Dělníkům a zřízencům již nepostačuje, aby mohli rozhodujícím způsobem působiti na úpravu mezd, trvají spíše na tom, aby se s nimi zacházelo jako s rovně oprávněnými členy při vybudování národního hospodářství, při postupu výroby a při prodeji zboží. Prvním krokem k tomu jest zřízení závodních rad, kterýmžto opatřením předešly jiné státy již dávno Československo. Jelikož jde o otázku pilnou, odpovídající časovým proudům, jest co nejhlouběji litovati, že vláda až dosud opomenula předložiti sama zákon o závodních radách Národnímu shromáždění, ačkoliv jí ze řady předběžných jednání bylo známo, že dělníci a zřízenci požadují, aby byly závodní rady zřízeny. Jelikož zákonné zřízení závodních rad neukládá státní pokladně nijakých břemen, není třeba, aby se otálelo s vyřízením tohoto návrhu zákona.
Co do stránky jednací navrhují podepsaní, aby byla předloha zákona o závodních radách přikázána socialně-politickému výboru.
V Praze dne 13. ledna 1921.
Schäfer, Roscher, Hausmann, Pohl, Hirsch, Kaufmann,
Schweichhart, Uhl, R. Fischer, Kirpal, Hackenberg, Warmbrunn, Palme, K. Čermak, Taub, Deutsch, Blatny, Dr. Holitscher, Grünzner, Dr. Czech, Dietl, Beutel, Leibl, Häusler.